12 C 365/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 137 390,46 Kč s příslušenstvím I. Žaloba s návrhem, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 137 390,46 Kč s úrokem ve výši 14,9 % ročně z částky 128 656,97 Kč od 5. 1. 2010 do zaplacení, dále zákonný úrok z prodlení z částky 137 390,46 Kč v jednotlivých sazbách stanovených pro období od 5. 1. 2010 do 30. 6. 2024 a následně s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, z částky 137 390,46 Kč od 1. 7. 2024 do zaplacení, dále kapitalizovaný úrok ve výši 13 099,29 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 949,49 Kč, se zamítáII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení předmětné částky jako úhrady neuhrazeného dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne 20.3.2008, uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, , právnická osoba, ., přičemž pohledávka byla následně postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.12.2015. Žalovaný se zavázal splácet úvěr ve výši 150 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách, včetně úroků ve výši 14,9 % ročně a poplatků za bankovní služby, avšak své závazky neplnil řádně a včas, čímž se dostal do prodlení. Žalobce požaduje zaplacení jistiny ve výši 128 656,97 Kč, kapitalizovaného úroku 13 099,29 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 949,49 Kč, poplatků 8 733,49 Kč, úroku z úvěru ve výši 14,9 % ročně od 5.1.2010 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 137 390,46 Kč od 5.1.2010 do zaplacení. Žalovaný doposud ničeho nezaplatil. Dlužná částka nebyla uhrazena ani přes zaslání předžalobní výzvy, žalobce se proto domáhá splnění svého nároku prostřednictvím soudu. Žalobce v odvolacím řízení proti usnesení o zastavení řízení doplnil, že ve vztahu k žalobou uplatněné pohledávce byl již dne 25. 2. 2010 vydán rozhodcem , tituly před jménem, , jméno FO, vykonatelný rozhodčí nález sp. zn. , spisová značka, (dále jen „rozhodčí nález“). Na základě rozhodčího nálezu bylo následně u soudu prvního stupně vedeno exekuční řízení sp. zn. , spisová značka, , které bylo rozhodnutím soudního exekutora zastaveno pro bezvýslednost. Rozhodčí nález není platným pravomocným rozhodnutím zakládajícím překážku věci pravomocně rozhodnuté. Rozhodčí nález byl vydán rozhodcem, který neměl k vydání takového rozhodčího nálezu pravomoc, neboť pravomoc rozhodce byla založena neplatnou rozhodčí doložkou obsaženou v obchodních podmínkách k úvěrové smlouvě.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání se ač řádně a včas předvolán bez omluvy nedostavil.

3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Z rozhodčího nálezu z 25.2.2010 okresní soud zjistil, že dne 25.2.2010 byl vydán rozhodčí nález ve věci týkající se pohledávky ze smlouvy o úvěru. Soudu je z úřední činnosti známo, že u zdejšího soudu bylo vedeno exekuční řízení pod spisovou značkou , spisová značka, , v němž právní předchůdkyně žalobkyně požádala o nařízení exekuce proti žalovanému na základě vykonatelného rozhodčího nálezu vydaného rozhodcem , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp.zn. , spisová značka, ze dne 25. 2. 2010, který nabyl právní moci dne 30. 4. 2010. Exekuce na majetek žalovaného byla nařízena zdejším soudem usnesením ze dne 25. 1. 2011, čj. , číslo jednací, , a to v souladu s ust. § 55 odst. 7 zák. č. 120/2001 Sb., exekuční řád, jelikož exekuční řízení bylo bezvýsledně vedeno více než 12 let.

5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, z 20.3.2008 okresní soud zjistil, že dne 20.3.2008 byla mezi , právnická osoba, a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, na částku 150 000 Kč.

6. Z Dodatku č. 1 ke Smlouvě o postoupení pohledávek identifikační číslo , hodnota, mezi , právnická osoba, . a , právnická osoba, , ze dne 15.12.2015, Interního účetního dokladu pro jednoduché zápisy z 20.3.2008, potvrzení , právnická osoba, ohledně částky 150 000 Kč, podacího lístku z 26.9.2024, výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě z 26.9.2024, výzvy k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky z 27.4.2009, výpisu z obchodního rejstříku pro společnost , Jméno žalobkyně, . z 16.5.2005, Smlouvy o postoupení pohledávek identifikační číslo , hodnota, z 14.12.2015, Přílohy č. 1 k Dodatku č. 1 ke Smlouvě o postoupení pohledávek z 14.12.2016, z 15.12.2015, okresní soud neučinil žádná nová skutková zjištění významná pro posuzovanou věc, a to s ohledem na níže uvedený právní názor (rozpor s dobrými mravy – viz níže).

7. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

8. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že dne 20. března 2008 byla mezi , právnická osoba, a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 150 000 Kč. Dne 25. února 2010 byl ve věci týkající se této pohledávky vydán rozhodčí nález rozhodcem , tituly před jménem, , jméno FO, , který nabyl právní moci dne 30. dubna 2010. Na základě tohoto rozhodčího nálezu bylo dne 25. ledna 2011 soudem nařízeno exekuční řízení vedené pod sp. zn. , spisová značka, . Toto exekuční řízení bylo vedeno bezvýsledně po dobu více než 12 let a následně bylo zastaveno pro bezvýslednost.

9. Po právní stránce soud posoudil uzavřenou smlouvu dle tehdy platných ustanovení obchodního zákoníku, zejména s přihlédnutím k povaze závazkového vztahu mezi bankou a spotřebitelem. Současně, dle § 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, se jednalo o spotřebitelský úvěr.

10. Podle ust. § 8 obč. zák. nepožívá zjevné zneužití práva právní ochrany.

11. V občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně; dbají přitom, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů a aby práv nebylo zneužíváno (§ 2 o.s.ř.).

12. Ustanovení § 55 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, vyjadřuje legislativní snahu o racionalizaci exekučního řízení tím, že umožňuje zastavení exekuce i bez návrhu, pokud od právní moci pověření k jejímu provedení uplynulo více než šest let, nebylo vymoženo žádné plnění a oprávněný nesloží zálohu na další vedení řízení. Smyslem této úpravy je eliminace tzv. marných exekucí, které dlouhodobě nevedou k uspokojení pohledávky, zatěžují exekuční systém a představují neúměrnou zátěž pro povinné, u nichž je zjevné, že nemají majetek, z něhož by bylo možné pohledávku vymoci.

13. V posuzovaném případě rozhodčí doložka zakotvená v článku XIII. bodě 1 úvěrových podmínek, jež jsou nedílnou součástí úvěrové smlouvy, je s ohledem na ust. § 39 zákona č. 40/1964 Sb. pro rozpor se zákonem neplatná, jestliže neobsahuje přímé určení rozhodce ad hoc, resp. konkrétní způsob jeho určení, a odkazuje toliko na „rozhodčí řád“ vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona. Rozhodčí nález vydaný na jejím základě rozhodcem , tituly před jménem, , jméno FO, , který nabyl právní moci dne 30. dubna 2010, není tudíž není způsobilým exekučním titulem, a to bez ohledu na to, zda takový rozhodčí nález byl či nebyl formálně zrušen.

14. Ačkoli právní úprava žalobci formálně nebrání, aby se po dvanácti letech bezvýsledně vedené exekuce domáhal vydání dalšího exekučního titulu (jestliže původní rozhodčí nález, na jehož základě exekuční řízení po více než 12 let probíhalo, nutno s ohledem na posun v judikatuře vyšších soudů považovat za neplatný), takový postup nicméně zjevně obchází účel a smysl ustanovení § 55 odst. 11 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění účinném od 1. 7. 2022 podle novely provedené zákonem č. 286/2021 Sb., které sleduje cíl zabránit neúčelnému a opakovanému zatěžování povinného i exekučního systému v případech, kdy je zřejmé, že pohledávku nelze reálně vymoci. Z uvedeného důvodu soud posoudil jednání žalobkyně jako zjevné zneužití práva (viz shora citované ust. § 8 obč. zák.), které nepožívá právní ochrany.

15. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně a žalobu zamítl (výrok ad I.).

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s tím, že žalovanému, doposud žádné náklady řízení nevznikly (výrok ad II.).