12 C 392/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 12 780 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 780 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 480 Kč od 26. 6. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně, , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 12 780 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Uvedla, že je právnickou osobu, která je příjemkyní příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Splatnost tohoto příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení písemné výzvy žalobkyně žalované. Žalobkyně zjistila, že motorové vozidlo, které žalovaná provozovala, bylo evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalovaná pak coby provozovatel neměla k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti a tímto jednáním tak porušila zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek za motorové vozidlo provozované žalovanou. Žalobkyně zaslala žalované dne 11. 4. 2024 výzvu k úhradě příspěvku. Jelikož žalovaná na předmětné výzvy nereagovala a ničeho žalobkyni neuhradila, žalované byla zaslána předžalobní upomínka. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požaduje po žalované uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 12 780 Kč, která se skládá ze základu příspěvku a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a současně se nejedná po věc uvedenou v § 120 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), soud podle ustanovení § 115a o.s.ř. žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobce s takovým postupem souhlasil již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaná na výzvu nereagovala, a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Žalobkyně je právnickou osobu, která je příjemkyní příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnost z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „Zákon“). Dle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) Zákona musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Dle Zákona byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle výše citovaného ustanovení § 1 odst. 2 Zákona. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , hodnota, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný žalovanou (viz Informace z registru silničních vozidel). Žalovaná, coby provozovatelka, však neměla ode dne 8. 8. 2023 do 15. 2. 2024 k výše specifikovanému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo nebylo pojištěno 192 dní a žalovaná tak porušila svou zákonnou povinnost. Žalobkyni dle Zákona vznikl nárok na příspěvek s tím, že výše příspěvku byla vypočítána dle ustanovení § 4 odst. 3 Zákona jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Konkrétně pak výši příspěvku tvoří částka, která je tvořena příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále jen „Vyhláška“), kterou se provádí Zákon, tedy částka ve výši 65 Kč vynásobená počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 192 dní. Výše příspěvku tak dle výše uvedeného výpočtu činí částku ve výši 12 480 Kč. Žalobkyně pak, v souladu s ustanovením § 4 odst. 6 Zákona, zaslala žalované výzvu k úhradě příspěvku do 60 dnů od doručení dopisu (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 11. 4. 2024). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná na výzvu nereagovala, byla žalobkyní opětovně vyzvána upomínkou ze dne 17. 7. 2024 (viz Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 17. 7. 2024). Jelikož žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila, byla před podáním žaloby opětovně vyzvána k úhradě dluhu dopisem ze dne 2. 9. 2024 (viz Předžalobní upomínka ze dne 2. 9. 2024 včetně kopie poštovního podacího archu). Žalovaná částka ve výši 12 780 Kč je pak tvořena základem příspěvku ve výši 12 480 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, který činí dle ustanovení § 4 odst. 4 Zákona a ustanovení § 2a Vyhlášky částku ve výši 300 Kč.

6. Z jiných, než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

7. Nárok žalobkyni vznikl za účinnosti zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, proto soud s odkazem na ustanovení § 94 odst. 2 a § 95/3 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, postupoval podle zákona č. 168/1999 Sb., účinného do 31. 3. 2024.

8. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Dle ustanovení § 4 odst. 1 až 5 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

9. Dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999, Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví pro osobní automobil s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 ve výši 47 Kč a pro osobní automobil s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 ve výši 65 Kč. Dle ustanovení § 2a výše specifikované Vyhlášky výše nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.

10. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalovanému vznikla zákonná povinnost uhradit žalobkyni, jakožto příjemkyní příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť za výše specifikovaná období neměl u výše specifikovaných osobních vozidel sjednáno pojištění odpovědnosti. Dlužná částka v celkové výši 12 780 Kč je tak tvořena základem příspěvku (vypočteným pro každé upomínané období) a dále poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná požadovanou dlužnou částku dosud nezaplatila, dostala se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 780 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupkyně žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).