12 C 419/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného o zaplacení částky 102 328 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 50 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,50 % ročně od 14.8.2025 do zaplacení.

II. V části, ve které se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 52 328 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 046,88 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 139,38 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 50 000 Kč od 29.4.2025 do 13.8.2025 a úroku 12,75 % ročně z částky 50 000 Kč od 29.4.2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal, aby mu žalovaný uhradil dlužnou peněžitou částku vzniklou z poskytnuté spotřebitelské zápůjčky, a to zaplacení celkové dlužné jistiny 50 000 Kč, poplatku ve výši 27 328 Kč a dále smluvní pokuty, kapitalizovaných úroků a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení, jejichž souhrn činí částku 102 328 Kč, jakož i úroků a zákonných úroků z prodlení počítaných z nesplacené jistiny od 29.4.2025 do zaplacení; žalobce dále požaduje též náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný přes předžalobní výzvu svůj dluh neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání se ač řádně a včas předvolán bez omluvy nedostavil.

3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a to včetně smluvních podmínek společnosti , právnická osoba, okresní soud zjistil, že dne 12. 4. 2023 právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, z níž okresní soud zjistil, že dne 12. 4. 2023 se žalovaný zavázal splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr bezhotovostní formou či v hotovosti podle sjednaného režimu, že dne 12. 4. 2023 byla sjednána celková výše poskytovaného úvěru, výše poplatku a případné doplňkové služby, a že dne 12. 4. 2023 žalovaný stvrdil svým podpisem závazek splatnosti jednotlivých splátek a převzetí příslušných smluvních ujednání. Soud dále ze smlouvy zjistil, že dne 12. 4. 2023 žalovaný podpisem potvrdil, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti a že rozumí svým povinnostem ze smlouvy.

5. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 7. 4. 2023 okresní soud zjistil, že dne 7. 4. 2023 žalovaný v žádosti o úvěr uvedl své osobní identifikační údaje, údaje o adrese, rodinném stavu, dosaženém vzdělání a způsobu bydlení, a dále z této listiny okresní soud zjistil, že žalovaný rovněž poskytl informace o svých příjmech, výdajích, zaměstnání, případně dalších příjmových zdrojích a o účelu zamýšleného úvěru, a z téže listiny okresní soud zjistil, že dne 7. 4. 2023 žalovaný podpisem stvrdil pravdivost a úplnost poskytnutých údajů, jejich využití poskytovatelem úvěru k posouzení úvěruschopnosti a potvrdil, že nezamlčel žádný údaj podstatný pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 4. 2025, ve spojení s podacím lístkem ze dne 22. 5. 2025, soud zjistil, že společnost , Jméno žalobkyně, ., dne 22. 5. 2025 odeslala žalovanému oznámení, v němž jej informovala o tom, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 28. 4. 2025 nabyla pohledávku původního věřitele, společnosti , právnická osoba, , ze smlouvy č. , hodnota, , jejíž výše činila 113 851,97 Kč. Z oznámení dále vyplynulo, že žalovaný byl vyzván k úhradě celé dlužné částky na účet , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, ve lhůtě deseti dnů od doručení oznámení a že za řádná budou považována pouze plnění poukázaná na uvedený účet.

7. Z tabulky umoření ze dne 6. 5. 2025 pro , jméno FO, okresní soud zjistil, že dne 6. 5. 2025 byla věřitelem vyhotovena „Tabulka umoření“ vztahující se ke smlouvě o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 12. 4. 2023, z něhož vyplynulo, že ke dni vyhotovení tabulky činila nesplacená jistina částku 50 000 Kč a z výpisu současně nevyplývá žádná úhrada ze strany žalovaného po uzavření smlouvy, neboť první splátkové období je v tabulce uvedeno bez úhrady a zůstatek jistiny zůstává v plné výši 50 000 Kč.

8. Z předžalobní upomínky ze dne 29. 7. 2025 ve spojení s podacím lístkem ze dne 30. 7. 2025 od odesílatele , právnická osoba, soud zjistil, že advokátní kancelář , právnická osoba, , jednající v zastoupení společnosti , Jméno žalobkyně, ., dne 30. 7. 2025 odeslala žalovanému písemnou výzvu, v níž jej vyzvala k úhradě pohledávky ve výši 117 772,58 Kč vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a stanovila mu k dobrovolnému splnění pevnou lhůtu do 13. 8. 2025. Z podacího lístku dále vyplynulo, že zásilka byla téhož dne podána k poštovní přepravě na adresu žalovaného, a soud proto v souladu s § 573 občanského zákoníku dovodil, že se zásilka považuje za doručenou třetím pracovním dnem po odeslání, tedy 4. 8. 2025. Výzvou stanovená lhůta k úhradě tak uplynula dnem 13. 8. 2025, a žalovaný se tudíž dostal do prodlení dnem 14. 8. 2025.

9. Z ověřené kopie Smlouvy o postoupení pohledávek mezi , právnická osoba, a , právnická osoba, . ze dne 28. 4. 2025, včetně Přílohy č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek s úředně ověřenými podpisy, okresní soud zjistil, že dne 28. 4. 2025 byla mezi společnostmi , právnická osoba, jako postupitelem a , právnická osoba, . jako postupníkem uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení souboru pohledávek specifikovaných v Příloze č. 1 této smlouvy, včetně pohledávky za žalovaným ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Ze smlouvy včetně přílohy soud zjistil, že postoupení zahrnovalo jistinu, příslušenství i veškerá práva s pohledávkou spojená. Z listiny dále vyplývá, že smlouva byla dne 28. 4. 2025 řádně podepsána oběma jednateli postupitele a předsedkyní správní rady postupníka, přičemž pravost všech tří podpisů byla téhož dne ověřena advokátkou , tituly před jménem, , jméno FO, .

10. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

11. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že žalovaný dne 7. 4. 2023 při žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru uvedl své osobní a identifikační údaje, údaje o svých příjmech, výdajích, rodinných poměrech, zaměstnání a bydlení a podpisem potvrdil jejich úplnost a pravdivost. Následně dne 12. 4. 2023 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , v rámci níž se zavázal splácet poskytnutý úvěr a převzal veškeré povinnosti z této smlouvy plynoucí, přičemž podpisem stvrdil, že poskytl úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení své úvěruschopnosti. Ke dni 6. 5. 2025 činila nesplacená jistina tohoto úvěru částku 50 000 Kč a z žádného podkladu nevyplývá, že by žalovaný po uzavření smlouvy učinil jakoukoli úhradu. Dne 28. 4. 2025 byla mezi společností , právnická osoba, a společností , Jméno žalobkyně, ., uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, jejíž součástí byla i pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, , přičemž postoupení této pohledávky bylo sjednáno včetně veškerého příslušenství a práv s ní spojených a smlouva byla řádně podepsána oprávněnými zástupci obou společností s úředně ověřenými podpisy. Dne 22. 5. 2025 bylo žalovanému odesláno oznámení o postoupení pohledávky, v němž byl vyzván k úhradě částky 113 851,97 Kč ve lhůtě deseti dnů od doručení. Dne 30. 7. 2025 byla žalovanému odeslána předžalobní výzva k úhradě částky 117 772,58 Kč s pevně stanovenou lhůtou k plnění do dne 13. 8. 2025; jelikož se výzva považovala za doručenou dne 4. 8. 2025, uplynula žalovanému lhůta k dobrovolnému splnění dne 13. 8. 2025 a od 14. 8. 2025 se tak ocitl v prodlení se splněním své povinnosti.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

13. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

14. Vyplývá-li ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru pro spotřebitele určitá povinnost, vyžaduje taková smlouva písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v § 127 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem, jinak je neplatná (§ 125 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

15. Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem (§ 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

16. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, c) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se poskytování, změny nebo zániku spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, záznamu o indexu použitém podle § 102 odst. 5, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, d) záznamy z jiné komunikace mezi poskytovatelem a spotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitele, a e) dokumenty nebo jiné záznamy uvedené v písmenech c) a d), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru (§ 78 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

17. V případě, že tak nečiní poskytovatel podle odstavce 2, uchovává zprostředkovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 zejména a) smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru, b) dokumenty a jiné záznamy týkající se zprostředkování spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, c) záznamy z jiné komunikace mezi zprostředkovatelem a spotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitele, a d) dokumenty a jiné záznamy uvedené v písmenech b) a c), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce (§ 78 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru).

18. Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena (§ 78 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru).

19. Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce poskytovatele nebo zprostředkovatele a ten, jehož oprávnění k činnosti zaniklo nebo bylo zrušeno (§ 78 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru).

20. Po právní stránce soud posoudil uzavřenou smlouvu dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku (dále také jen „obč. zák.“). Současně, dle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se jedná o spotřebitelský úvěr.

21. Jak uvedl např. Krajský soud v Praze rozsudku č.j. 22 Co 71/2024- 69 ze dne 14. května 2024, zákon o spotřebitelském úvěru převzal transpoziční úpravu směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Cílem směrnice vyloženým v rozhodovací praxi Soudního dvora EU je, aby věřitel v rámci zodpovědného jednání neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Z článku 8 odst. 1 směrnice 2008/48 Soudní dvůr vyvodil povinnost věřitele posoudit před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost spotřebitele, přičemž tato povinnost může popřípadě zahrnovat i vyhledávání v příslušných databázích. Porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost úvěrujícího spotřebitele vede k neplatnosti úvěrové smlouvy, přičemž se jedná o neplatnost, ke které přihlíží soud z úřední povinnosti. Jen takový výklad ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je výkladem eurokonformním (viz rozhodnutí Soudního dvora /EU/ z 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, OPR-Finance, ze dne 18. prosince 2014 ve věci CA Consumer Finance,C449/13 a ze dne 10. června 2021 ve věci Ultimo Portfolio Investment (Luxembourg), C303/20).). Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Dostatečnými informacemi dokládajícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. S porušením uvedené povinnosti poskytovatele úvěru je spojena neplatnost úvěrové smlouvy, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti (někdy též označovaná jako absolutní), tak tomu bylo i za právní úpravy obsažené v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinné do 30. 11. 2016, u které byla tato neplatnost dovozována (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

22. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že poskytovatel úvěru řádně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného, neboť neprokázal, že by před poskytnutím úvěru ověřoval jakékoli údaje o jeho příjmech či výdajích, nepředložil žádné listiny, z nichž by se podávalo, že si opatřil spolehlivé a dostatečné informace o finanční situaci žalovaného, a nijak neprokázal, že by údaje uvedené žalovaným ověřoval. Poskytovatel úvěru toliko tvrdil, že měl k dispozici výplatní pásky žalovaného, avšak tyto listiny nedoložil, nepředložil ani žádné další dokumenty, které by dokumentovaly skutečné výdaje či platební historii žalovaného. Neprovedeli poskytovatel povinné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele a neposkytneli úvěr až poté, co má k dispozici ověřené a objektivní údaje o jeho schopnosti splácet, jedná v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru. Předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru je proto neplatná, k čemuž soud přihlíží z úřední povinnosti.

23. Po právní stránce soud věc posuzoval dle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. obč. zák.).

24. V případě spotřebitelského úvěru je při posuzování bezdůvodného obohacení nutné přihlížet i ke speciální úpravě uvedené v ust. § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru.

25. Při výpočtu výše bezdůvodného obohacení soud vycházel z tvrzení žalobkyně, neboť žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by na poskytnutý úvěr uhradil jakoukoli částku nad rámec tvrzení žalobkyně. Žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 50 000 Kč, zatímco z provedeného dokazování neplyne, že by žalovaný na poskytnutou jistinu uhradil jakoukoli splátku. Výše bezdůvodného obohacení tudíž činí 50 000 Kč.

26. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Podle ust. § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

28. Ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru stanoví zvláštní splatnost (hmotněprávní splatnost, nikoliv pariční lhůtu) nároku na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého absolutně neplatnou smlouvou o spotřebitelském úvěru v důsledku porušení povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Do prodlení s povinností vrátit jistinu spotřebitelského úvěru se spotřebitel dostane tehdy, pokud nevrací jistinu v době přiměřené jeho možnostem a schopnostem. Břemeno tvrzení a důkazní, že není v jeho možnostech a schopnostech vrátit poskytnutou jistinu ihned, nese v plném rozsahu spotřebitel. Pokud je v řízení pasivní a netvrdí žádné skutečnosti, z nichž by se podávalo, že nebylo a není v jeho možnostech a schopnostech vrátit dlužnou jistinu, pak neunáší břemeno tvrzení ohledně této skutečnosti (třeba i proto, že se nedostaví k jednání a nemůže být soudem o svém břemeni řádně poučen podle ust. § 118a o.s.ř.), důsledkem čehož je závěr, že byl schopen vrátit dlužnou jistinu bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele. Výše uvedené není v rozporu se závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, neboť v něm dovolací soud řešil skutkově odlišný případ, kdy soudy odvozovaly splatnost nároku na vydání bezdůvodného obohacení rovnou od výzvy věřitele, aniž by se zabývaly možnostmi a schopnostmi spotřebitele jistinu vracet, přestože aktivní spotřebitel se jednání řádně účastnil a v tomto směru i řádně tvrdil.

29. V přezkoumávaném případě je spotřebitel procesně neaktivní, ničeho o svých poměrech ani o svých možnostech a schopnostech vrátit jistinu bez zbytečného odkladu netvrdil. Pokud tedy žalovaný netvrdil a neprokázal, že nebylo v jeho možnostech a schopnostech dlužnou jistinu vrátit bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele ze dne 29. 7. 2025, která mu byla prostřednictvím odeslání doporučené zásilky dne 30. 7. 2025 řádně odeslána a podle § 573 obč. zák. se považuje za doručenou nejpozději dne 4. 8. 2025, přičemž dne 13. 8. 2025 marně uplynula lhůta, která byla žalovanému ke splnění jeho dluhu poskytnuta, dostal se žalovaný dne 14. 8. 2025 s jeho zaplacením do prodlení. Žalobkyně se proto domáhá zákonných úroků z prodlení od 14. 8. 2025 do zaplacení oprávněně (výrok ad I.).

30. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že co do zbytku žaloba nebyla podána důvodně a v této části žalobu zamítl (výrok ad II.).

31. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s tím, že žalovanému, který byl v řízení z větší části úspěšný, doposud žádné náklady řízení nevznikly (výrok ad III.).