12 C 425/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl soudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 17 456 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni:- částku ve výši 7 180 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky 6 880 Kč od 2. 4. 2025 do zaplacení,- částku ve výši 10 276 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 9 976 Kč od 2. 7. 2025 do zaplacení,a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 615 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátky se sídlem , adresa, .

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 17 456 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Uvedla, že je právnickou osobu, která je příjemkyní příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnost z provozu vozidla v rozporu se se zákonem č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“). Splatnost tohoto příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Žalobkyně zjistila, že motorové vozidlo, která žalovaný provozoval, byla evidována v registru silničních vozidel jako provozovaná. Žalovaný, coby provozovatel, neměl však k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti a tímto jednáním tak porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvky za motorové vozidlo provozované žalovaným. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvku. Jelikož žalovaný na předmětné výzvy nereagoval a ničeho žalobkyni neuhradil, žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požaduje po žalovaném uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 17 456 Kč, která se skládá ze základu příspěvku a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jeho souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Žalobkyně je právnickou osobu, která je příjemkyní příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnost z provozu vozidla v rozporu se Zákonem. Dle ustanovení § 45 odst. 2 a 3 pak platí, že provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle Zákona byl tedy žalovaný povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle výše citovaného ustanovení. Žalobkyně zjistila, že nákladní automobil s hmotností do 3,5 t, reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl však ode dne 9. 9. 2024 do 27. 11. 2024 k výše specifikovanému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak nebylo pojištěno 80 dní a žalovaný tak porušil svou zákonnou povinnost. Žalobkyni tak dle Zákona vznikl nárok na příspěvek s tím, že výše příspěvku byla vypočítána dle ustanovení § 45 odst. 3 Zákona jako počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Konkrétně pak výši příspěvku tvoří částka, která je tvořena příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, dle ustanovení § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. (dále jen „Vyhláška“), kterou se provádí Zákon, tedy částka ve výši 86 Kč vynásobená počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 80 dní. Výše příspěvku tak dle výše uvedeného výpočtu činí částku ve výši 6 880 Kč. Žalobkyně pak, v souladu s ustanovením § 46 Zákona, zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do 30 dnů od doručení dopisu (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 16. 1. 2025). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na výzvu nereagoval, byl žalobkyní opětovně vyzván upomínkou ze dne 8. 4. 2025 k úhradě částky ve výši 7 193 Kč nejpozději do 18. 4. 2025 a upomínkou ze dne 2. 5. 2025 k úhradě částky ve výši 7 241 Kč nejpozději do 12. 5. 2025 (viz Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 8. 4. 2025, II. upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 2. 5. 2025 vč. kopie doručenky). Jelikož žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, byl žalovaný před podáním žaloby opětovně vyzván k úhradě dluhu dopisem ze dne 5. 6. 2025 a ze dne 31. 7. 2025 (viz Výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 5. 6. 2025, Předžalobní upomínka ze dne 31. 7. 2025 včetně kopie poštovního podacího archu s datem podání 31. 7. 2025). Žalovaná částka ve výši 7 180 Kč je pak tvořena základem příspěvku ve výši 6 880 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, který činí dle ustanovení § 45 odst. 2 Zákona a ustanovení § 2a Vyhlášky částku ve výši 300 Kč.

6. Žalobkyně zjistila, že nákladní automobil s hmotností do 3,5 t, reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl však ode dne 28. 11. 2024 do 23. 3. 2025 k výše specifikovanému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak nebylo pojištěno 116 dní a žalovaný tak porušil svou zákonnou povinnost. Žalobkyni tak dle Zákona vznikl nárok na příspěvek s tím, že výše příspěvku byla vypočítána dle ustanovení § 45 odst. 3 Zákona jako počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Konkrétně pak výši příspěvku tvoří částka, která je tvořena příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, dle ustanovení § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. (dále jen „Vyhláška“), kterou se provádí Zákon, tedy částka ve výši 86 Kč vynásobená počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 116 dní. Výše příspěvku tak dle výše uvedeného výpočtu činí částku ve výši 9 976 Kč. Žalobkyně pak, v souladu s ustanovením § 46 Zákona, zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do 30 dnů od doručení dopisu (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 17. 4. 2025). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na výzvu nereagoval, byl žalobkyní opětovně vyzván upomínkou ze dne 8. 7. 2025 k úhradě částky ve výši 10 295 Kč nejpozději do 18. 7. 2025 (viz Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 8. 7. 2025). Jelikož žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, byl žalovaný před podáním žaloby opětovně vyzván k úhradě dluhu dopisem ze dne 1. 8. 2025 a ze dne 12. 9. 2025 (viz Výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 1. 8. 2025, Předžalobní upomínka ze dne 12. 9. 2025 včetně kopie poštovního podacího archu s datem podání 12. 9. 2025). Žalovaná částka ve výši 10 276 Kč je pak tvořena základem příspěvku ve výši 9 976 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, který činí dle ustanovení § 45 odst. 2 Zákona a ustanovení § 2a Vyhlášky částku ve výši 300 Kč.

7. Z jiných, než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

8. Podle § 6 odst. 1 písm. a), odst. 2 Zákona, provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel. Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle § 2 odstavec 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, tj. osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba.

9. Podle § 45 odst. 2, 3 a 4 pak platí, že provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou, již je ke dni porušení zákona žalovanou vyhláška č. 69/2024 Sb. To neplatí, je-li vozidlo vyňato z pojištění podle § 7. Povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady Kanceláře spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla (§ 47 zákona o pojištění odpovědnosti).

10. Dle ustanovení § 5 odst. 1 písm. o) Vyhlášky, kterou se provádí Zákon, se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností nepřesahující 3 500 kg částkou ve výši 86 Kč. Dle ustanovení § 6 výše specifikované Vyhlášky činí výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 45 odst. 2 Zákona 300 Kč.

11. Podle § 1968 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení; po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může podle ustanovení § 1970 o. z. věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., a to v § 2; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalovanému vznikla zákonná povinnost uhradit žalobkyni, jakožto příjemkyní příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť za období od 9. 9. 2024 do 27. 11. 2024 a za období od 28. 11. 2024 do 23. 3. 2025 neměl sjednáno pojištění odpovědnosti a jeho vozidlo tak nebylo pojištění po celkovou dobu 196 dní. Dlužná částka ve výši 17 456 Kč je tak tvořena základem příspěvku a dále poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Vzhledem k tomu, že žalovaný požadovanou dlužnou částku dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle ustanovení § 1970 o.z. vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal z částky 6 880 Kč od 2. 4. 2025 až do zaplacení a z částky 9 976 Kč od 2. 7. 2025 do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 2 615 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 800 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 1 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen „vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 315 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).