12 C 440/2022

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro: zaplacení 40 000 Kč s přísl. <b>I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci částku 40 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5% ročně od 20.9.2022 do zaplacení.</b> <b>II. V části, ve které se žalobce domáhal zaplacení úroku z prodlení ve výši dalších 6,5% ročně z částky 40 000 Kč od 20.9.2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 17 107,52 Kč.</b> 1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 40 000 Kč jako úhrady neuhrazeného dluhu ze zápůjčky s tím, že pokud by v řízení nebylo prokázáno, že došlo k uzavření zápůjčky, požaduje zaplacení příslušné částky z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce dále přednesl, že dne 1.12.2021 převedl žalovanému částku 40 000 Kč s poznámkou„ loan“, což anglicky znamená zápůjčka. Jelikož zápůjčka byla poskytnuta na dobu neurčitou, dne 1.8.2022 žalobce smlouvu o zápůjčce vypověděl, přičemž výpovědní doba činí v souladu s ust. § 2393 odst. 1 obč. zák. 6 týdnů. Jestliže výpověď byla doručena žalovanému dne 5.8.2022, příslušná smlouva byla vypovězena ke dni 16.9.2022 a dne 20.9.2022 se žalovaný dostal do prodlení. Žalovaný dluh dobrovolně neuhradil ani částečně. V průběhu řízení žalobce přednesl, že nemá žádné další důkazy k prokázání svého tvrzení, že došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce (vyjma tvrzené poznámky„ loan“ v poznámce u převodu platby ve výši 40 000 Kč ze dne 1.12.2021) a v řízení bude tudíž nadále požadovat uhrazení příslušné částky toliko z titulu bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaný k žalobě přednesl, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani z části. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že působil jako prokurista ve [právnická osoba] s.r.o. Žalobce je developer z Ukrajiny, který hodlal rozšířit své podnikání na území České republiky a z tohoto důvodu spolupracoval s žalovaným, který má velké zkušenosti ve stavebnictví a zná dobře české prostředí. Žalobce v roce 2020 vstoupil do [právnická osoba] s.r.o., ve které se stal společníkem a jednatelem. Žalovaný dále obšírně popsal, jaké činnosti vykonával pro [právnická osoba] s.r.o. Žalovaný se měl starat o podnikání žalobce v ČR, pro [právnická osoba] s.r.o. pracoval na pozici administrativního pracovníka za sjednanou odměnu ve výši 16 280 Kč měsíčně. Žalovaný se pro [právnická osoba] s.r.o. angažoval v maximálním možném rozsahu, za pozici obchodního ředitele mu však nikdy nebylo nic vypláceno. Žalovaný měl zájem na podnikatelském úspěchu [právnická osoba] s.r.o. a proto společnosti ze svého účtu půjčoval finanční prostředky (které mu společnost většinou vrátila). Důvodem, proč se žalovaný nehlásil o svou mzdu (jako obchodního ředitele) bylo, že se žalobcem byli domluveni, že mu po úspěšném dokončení jednotlivých projektů mu bude vyplacena provize. V říjnu 2021 po neshodách s žalobcem žalovaný přestal vykonávat veškerou činnost ve prospěch [právnická osoba] a po žalobci požadoval zaplacení vlastních nákladů a času za činnosti přesahující rámec pracovních smluv. Po žalobci požadoval 90 000 Kč, ten mu z vlastního rozhodnutí poslal pouze 40 000 Kč. Žalovaný nepovažoval plnění ve výši 40 000 Kč za jakkoliv nedůvodné, neboť toto plnění může žalobce nárokovat po [právnická osoba] s.r.o. Poté, co byly účastníci u ústního jednání dne 8.6.2023 seznámeni s právním názorem soudu, kdy jim bylo zejména vysvětleno, že z hlediska práva jsou žalobce a [právnická osoba] s.r.o. odlišné subjekty, žalovaný uvedl, že by v řízení mohl uplatňovat např. kompenzační námitky přímo proti žalobci s tím, že žalovaná strana bude v řízení tvrdit, že veškeré prostředky byly vynaloženy ve prospěch žalobce na základě jeho pokynů. Žalovaný navrhl, aby soud odročil ústní jednání a poskytl žalované straně lhůtu 3 měsíců, aby mohla začít shromažďovat údaje o platbách ve prospěch žalobce (jako fyzické osoby). Odročení ústního jednání se žalovaný dožadoval i z toho důvodu, že žalobce požaduje nárok z titulu bezdůvodného obohacení (což se žalovaný dozvěděl až u ústního jednání dne 8. 6. 2023), nikoliv z titulu půjčky, jak uvedeno v původní žalobě. Navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Účastníci učinili nesporným, že dne 1.12.2021 převedl žalobce žalovanému částku 40 000 Kč (tato skutečnost vyplývá i z kopie potvrzení [příjmení] [příjmení] ze dne 1.12.2021, ve spise na č. l. 8).

5. Z kopie listiny: Výpověď smlouvy o zápůjčce ze dne 1. srpna 2022 (ve spise na č. l. 6), včetně výtisku z internetu„ Pošta online, sledování zásilek“ (ve spise na č. l. 7) a 4x kopie podacího lístku ze dne 4. 8. 2022 (ve spise na č. l. 9 a 10), okresní soud zjistil, že dne 1. srpna 2022 žalobce zaslal žalovanému přípis nazvaný„ Výpověď smlouvy o zápůjčce“.

6. Pokud žalovaný založil do spisu listiny na č.l. 25 až 49, u ústního jednání dne 8. 6. 2023 upřesnil, že je nenavrhuje k důkazu, když tyto provádění dokazování těmito listinami považuje za obsoletní s tím, že je listiny založil do spisu předchozí právní zástupce k obraně, kterou již žalovaný opustil (tvrzení, že žalovaný vykonával činnosti pro [právnická osoba] s.r.o.). Nadto, právní zástupce žalovaného k dotazu soudu uvedl, že ani neví, k jakým konkrétním skutkovým tvrzením, sporným mezi účastníky a významným pro posouzení věci, by listiny založené do spisu (č.l. 25 až 49) měly být provedeny. Soud tedy založené listiny nepovažoval za důkazní návrhy a k důkazu je neprováděl.

7. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

8. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že dne 1.12.2021 převedl žalobce žalovanému částku 40 000 Kč.

9. Podle ust. § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „obč. zák.“), Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 obč. zák.).

11. Po právní stránce soud věc posoudil dle shora citovaných ust. § 2991 obč. zák. a násl. Jak uvedeno shora, mezi účastníky bylo nesporné, že dne 1.12.2021 převedl žalobce žalovanému částku 40 000 Kč s tím, že žalobce již v řízení netvrdil, že by se jednalo o půjčku. Žalovaný, poté co opustil svoji obranu založenou na tvrzení, že vykonával činnosti pro [právnická osoba] s.r.o., netvrdil na svoji obranu prakticky ničeho. Ani žalovaný tedy netvrdil, že by platba žalobce ve výši 40 000 Kč ze dne 1.12.2021 měla nějaký právní důvod, příp. že by dlužná částka již byla zaplacena.

12. V souladu s tím, jak byli účastníci seznámeni s právním názorem soudu, je třeba důsledně rozlišovat mezi [právnická osoba] s.r.o. a žalobcem jako fyzickou osobou, což jsou z právního hlediska 2 odlišné subjekty. Z toho důvodu neobstojí (původní) obrana žalovaného, že vykonával činnosti (či prováděl platby) pro [právnická osoba] s.r.o. Pokud žalovaný tvrdí, že mu po úspěšném dokončení jednotlivých projektů měla být vyplacena [právnická osoba] s.r.o. provize, nic mu nebrání se tohoto nároku u soudu domáhat v samostatném řízení.

13. Žalovaný může za řízení postupem dle ust. § 97 a násl. o.s.ř. uplatnit svá práva proti žalobci i vzájemným návrhem, příp. může namítat započtení (§ 98 o.s.ř.). V takovém případě by mohla být významná skutková tvrzení týkající se činností (či plateb) vykonaných žalovaným přímo pro žalobce (jako osobu fyzickou). Taková skutková tvrzení by pro řízení měla význam však teprve v okamžiku, kdy by žalovaný uplatnil proti žalobci vzájemný návrh, příp. namítal započtení. Takový procesní postup však žalovaný v řízení nezvolil, pokud toliko avizoval, že by mohl např. využít kompenzačních námitek. Jestliže žalovaný v řízení žádnou konkrétní kompenzační námitku nevznesl, nebyl ani důvod vést v tomto směru dokazování, příp. vyzývat žalovaného k doplnění skutkových tvrzení. Z toho důvodu ani soud neshledal důvod pro odročení jednání z důvodu, aby žalovaná strana mohla začít shromažďovat údaje o platbách ve prospěch žalobce („ shromáždit velké množství informací, obejít poskytovatele služeb“). Žalovanému nic nebrání v uplatnění tvrzených nároků v samostatném řízení u soudu (např. poté co shromáždí potřebné informace).

14. Konečně, ani námitka, že žalobce neupřesnil, na základě kterého titulu se nároku bude domáhat, není způsobilou obranou. Předně, žalobce nemá povinnost žalobou uplatněný nárok jakkoliv právně kvalifikovat. I přesto však žalobce žalobou uplatněný nárok právně posoudil, a to jak v žalobě ze dne 25.11.2022, tak i v replice ze dne 21.3.2023. V replice ze dne 21.3.2023 žalobce reagoval na vyjádření žalovaného ze dne 12.12.2022, který zpochybnil, že by s žalobcem uzavřel smlouvu o zápůjčce. Žalobce v této replice uvádí, že poskytnuté peněžité prostředky bude požadovat z titulu bezdůvodné obohacení, pokud se uzavření smlouvy o zápůjčce nepodaří prokázat. Není tedy pravdivé ani tvrzení, že by se žalovaný o právní kvalifikaci nároku dozvěděl až u ústního jednání dne 8.6.2023, jestliže předmětná replika žalobce byla zaslána právnímu zástupci žalovaného již dne 23.3.2023. Žalobce mohl ostatně stěží hodnotit předmětný právní vztah jako bezdůvodné obohacení již v žalobě ze dne 25.11.2022, jestliže žalovaný počal rozporovat uzavření smlouvy o zápůjčce až ve svém vyjádření k žalobě ze dne 12.12.2022 (přestože se již předtím mohl vyjádřit např. k zaslané výpovědi smlouvy o zápůjčce z 1.8.2022). Žalobci v okamžiku sepisu žaloby tudíž nemohlo být zřejmé, jaká skutková tvrzení budou v průběhu řízení mezi účastníky sporná a jaká nikoliv.

15. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně a žalovanému uložil podle shora citovaného zákonného ustanovení povinnost zaplatit žalobci částku 40 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení (výrok ad. I.).

16. Výše příslušenství je dána dle ust. § 1970 a 1802 obč. zák. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Výše repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení (tj. v období od 1.7.2021 do 31.12.2021, kdy nastala splatnost plnění), zvýšená o 8 procentních bodů, činila 8,5%. Je přitom nepodstatné, že žalobce (v návaznosti na jeho právní názor v okamžiku sepisu žaloby) požadoval zaplacení úroku z prodlení fakticky až od 20.9.2022. Soud tedy přiznal žalobci úrok z prodlení pouze ve výši 8,5%, nikoliv v požadované výši 15% (zákonná úroková sazba platná až v období od 1.7.2022) a nárok na úrok z prodlení částečně zamítl (výrok ad. II.).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 107,52 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 000 Kč sestávající z částky 2 700 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 8. 6. 2023 náhrada 485,55 Kč za 68 ujetých km (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,4 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 485,55 Kč ve výši 2 621,97 Kč.