12 C 45/2022

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Rapušákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 21.204,07 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje ohledně částky 83 Kč se smluvním úrokem ve výši 8,50 % ročně z částky 83 Kč od 15. 6. 2022 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 83 Kč od 15. 6. 2022 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku 4 283,40 Kč se smluvním úrokem ve výši 11,90 % ročně z částky 4 619,77 Kč od 15. 11. 2021 do 13. 12. 2021, smluvním úrokem ve výši 8,50 % ročně z částky 4 619,77 Kč od 14. 12. 2021 do 13. 2. 2022, smluvním úrokem ve výši 8,50 % ročně z částky 4 366,40 Kč od 14. 2. 2022 do 14. 6. 2022, smluvním úrokem ve výši 8,50 % ročně z částky 4 283,40 Kč od 15. 6. 2022 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 619,77 Kč od 2. 12. 2021 do 13. 2. 2022, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 366,40 Kč od 14. 2. 2022 do 14. 6. 2022, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 283,40 Kč od 15. 6. 2022 do zaplacení a kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 125,97 Kč, b) částku 7 981,96 Kč se smluvním úrokem ve výši 13,90 % ročně z částky 7 981,96 Kč od 15. 11. 2021 do 13. 12. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 7 981,96 Kč od 2. 12. 2021 do zaplacení, smluvním úrokem ve výši 8,50 % ročně z částky 7 981,96 Kč od 14. 12. 2021 do zaplacení a kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 271,55 Kč, c) kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 0,90 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 0,45 Kč, d) částku 8 160,52 Kč se smluvním úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 8 160,52 Kč od 15. 11. 2021 do 30. 12. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 8 160,52 Kč od 2. 12. 2021 do zaplacení, smluvním úrokem ve výši 8,50 % ročně z částky 8 160,52 Kč od 31. 12. 2021 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem ve výši 326,44 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 695,19 Kč, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 849 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 21.204,07 Kč s příslušenstvím z titulu rámcové smlouvy [číslo] ze dne [datum] a na ni navazujících dodatků, na jejich základě byly žalovanému opakovaně poskytnuty peněžní prostředky formou úvěru.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradil. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalovanému do datové schránky.

3. Žalobkyně vzala podáním ze dne [datum] žalobu částečně zpět ohledně částky 83 Kč uhrazené dne [datum], tedy po zahájení řízení v této věci. V souladu s ustanovením § 96 občanského soudního řádu a procesním úkonem žalobkyně, která je oprávněna disponovat za řízení žalobou, soud řízení v požadovaném rozsahu částečně zastavil.

4. Soud nařídil ve věci jednání na den [datum], žalovaný se bez omluvy nedostavil, žalobkyně svou nepřítomnost omluvila. Soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu jednal v nepřítomnosti účastníků.

5. V průběhu řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] rámcovou smlouvu [číslo] jejíž součástí byly Obchodní podmínky [právnická osoba] (dále jen„ Podmínky“). Na jejím základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet] (shodná tvrzení účastníků, rámcová smlouva [číslo] ze dne [datum])

6. Bylo prokázáno, že na základě žádosti žalovaného ze dne [datum] byl mezi účastníky uzavřen dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, jehož obsahem bylo uzavření smlouvy o úvěru č. [anonymizováno]. Dne [datum] byl žalovanému poskytnut bezhotovostně úvěr ve výši 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvním úrokem v sazbě 11,9 % ročně počínaje dnem [datum] ve splátkách ve výši 2.000 Kč měsíčně. Žalovaný hradil úvěr řádně do [datum], následně porušil své povinnosti ze smlouvy a proto žalobkyně využila svého sjednaného oprávnění a k datu [datum] došlo z její strany k zesplatnění úvěru. Po zesplatnění úvěru uhradil žalovaný dne [datum] částku 253,37 Kč. Po podání žaloby byla ze strany žalovaného uhrazena částka 83 Kč (viz zpětvzetí žaloby shora). Aktuální výše pohledávky je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 4.283,40 Kč, smluvním úrokem z úvěru do zesplatnění ve výši 125,97 Kč, smluvním úrokem ve výši 11,90 % ročně z částky 4 619,77 Kč od 15. 11. 2021 do 13. 12. 2021, smluvním úrokem ve výši 8,50 % ročně z částky 4 619,77 Kč od 14. 12. 2021 do 13. 2. 2022, smluvním úrokem ve výši 8,50 % ročně z částky 4 366,40 Kč od 14. 2. 2022 do 14. 6. 2022, smluvním úrokem ve výši 8,50 % ročně z částky 4 283,40 Kč od 15. 6. 2022 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 619,77 Kč od 2. 12. 2021 do 13. 2. 2022, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 366,40 Kč od 14. 2. 2022 do 14. 6. 2022, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 283,40 Kč od 15. 6. 2022 do zaplacení. Žalobkyně požaduje od 14. 12. 2021 smluvní úrok v sazbě 8,5 % ročně v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění. (shodná tvrzení účastníků, rámcová smlouva [číslo] ze dne [datum], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, dodatek [číslo] dodatek [číslo] dodatek [číslo] výpis z běžného účtu žalovaného k datu [datum], splátkový kalendář, přehled plateb, podmínky pro používání úvěru)

7. Dále bylo prokázáno, že na základě žádosti žalovaného ze dne [datum] byl mezi účastníky uzavřen dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, jehož obsahem bylo uzavření smlouvy o úvěru č. [anonymizováno]. Dne [datum] byl žalovanému poskytnut bezhotovostně úvěr ve výši 15.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvním úrokem v sazbě 13,9 % ročně počínaje dnem [datum] ve splátkách ve výši 928 Kč měsíčně. Žalovaný hradil úvěr řádně do [datum], následně porušil své povinnosti ze smlouvy a proto žalobkyně využila svého sjednaného oprávnění a k datu [datum] došlo z její strany k zesplatnění úvěru. Po zesplatnění úvěru uhradil žalovaný dne [datum] částku 3 Kč a dne [datum] částku 57,40 Kč. Aktuální výše pohledávky je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 7.981,96 Kč, smluvním úrokem z úvěru do zesplatnění ve výši 271,55 Kč, smluvním úrokem 13,9 % ročně z částky 7.981,96 Kč od 15. 11. 2021 do 13. 12. 2021, zákonným úrokem z prodlení z částky 7.981,96 Kč od 2. 12. 2021 do zaplacení, smluvním úrokem 8,5 % ročně z částky 7.981,96 Kč od 14. 12. 2021 do zaplacení, smluvním úrokem 8,5 % ročně z částky 4.366,40 Kč od 14. 2. 2022 do zaplacení. Žalobkyně požaduje od 14. 12. 2021 smluvní úrok v sazbě 8,5 % ročně v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění. (shodná tvrzení účastníků, rámcová smlouva [číslo] ze dne [datum], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, dodatek [číslo] dodatek [číslo] výpis z běžného účtu žalovaného k datu [datum], splátkový kalendář, přehled plateb, podmínky pro používání úvěru)

8. Bylo také prokázáno, že na základě žádosti žalovaného ze dne [datum] byl mezi účastníky uzavřen dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, jehož obsahem bylo uzavření smlouvy o úvěru č. [anonymizováno]. Dne [datum] byl žalovanému poskytnut bezhotovostně úvěr ve výši 5.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvním úrokem v sazbě 13,9 % ročně počínaje dnem [datum] ve splátkách ve výši 500 Kč měsíčně. Žalovaný hradil úvěr řádně do [datum], následně porušil své povinnosti ze smlouvy a proto žalobkyně využila svého sjednaného oprávnění a k datu [datum] došlo z její strany k zesplatnění úvěru. Po zesplatnění úvěru uhradil žalovaný dne [datum] částku 26,23 Kč. Aktuální výše pohledávky je tvořena smluvním úrokem ve výši 13,9 % ročně z částky 25,92 Kč od 15. 11. 2021 do 13. 2. 2022 a zákonným úrokem z prodlení z částky 25,92 Kč od 2. 12. 2021 do 13. 2. 2022 (shodná tvrzení účastníků, rámcová smlouva [číslo] ze dne [datum], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, dodatek [číslo] výpis z běžného účtu žalovaného k datu [datum], splátkový kalendář, dodatek [číslo] podmínky pro používání úvěru)

9. Soud má rovněž za prokázáno, že na základě žádosti žalovaného ze dne [datum] byl mezi účastníky uzavřen dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, jehož obsahem bylo uzavření smlouvy o poskytnutí kontokorentu ve výši 10.000 Kč na účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy, a proto žalobkyně využila svého sjednaného oprávnění a k datu [datum] došlo z její strany k zesplatnění kontokorentu. Aktuální výše pohledávky je tvořena jistinou ve výši 8.160,52 Kč se smluvním úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 8.160,52 Kč od 15. 11. 2021 do 30. 12. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 8.160,52 Kč od 2. 12. 2021 do zaplacení, smluvním úrokem ve výši 8,50 % ročně z částky 8.160,52 Kč od 31. 12. 2021 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem ve výši 326,44 Kč. Žalobkyně požaduje od 31. 12. 2021 smluvní úrok 8,5 % ročně, a to v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění. (shodná tvrzení účastníků, rámcová smlouva [číslo] ze dne [datum], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, dodatek [číslo] podmínky pro používání úvěru, přehled čerpání a splácení kontokorentu, výpis z běžného účtu žalovaného)

10. Bylo prokázáno, že žalobkyně dále nárokuje v souladu s rámcovou smlouvou a [právnická osoba] částku 695,19 Kč, která se skládá z částky 20,19 Kč odpovídající nezaplaceným měsíčním poplatkům za vedení dalších běžných účtů, částky 300 Kč odpovídající nezaplaceným měsíčním poplatkům za výběry z bankomatů, částky 75 Kč odpovídající nezaplaceným měsíčním poplatkům za neomezené zasílání informačních SMS a částky 300 Kč odpovídající nezaplaceným nákladům účelně vynaloženým žalobkyní na vymáhání pohledávky za žalovaným. (shodná tvrzení účastníků, rámcová smlouva [číslo] ze dne [datum], Obchodní podmínky [právnická osoba], Podmínky pro používání úvěru [právnická osoba], mimořádný výpis z běžného účtu žalovaného, doklad odeslané pošty, přehled nákladů účelně vynaložených bankou na vymáhání dluhu, [právnická osoba])

11. Rovněž bylo prokázáno, že žalovaný závazky neuhradil ani přes předžalobní výzvu zaslanou žalobkyní s datem [datum] (shodná tvrzení účastníků, předžalobní výzva ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu).

12. V žalobě žalobkyně ke každému jednotlivému vymáhanému nároku v obecné rovině uváděla, že v rámci uzavírání smlouvy provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného v souladu s ustanovením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a to na základě informací, které žalovaný sám poskytl v žádosti o úvěr. Osobní údaje ověřuje žalobkyně z dokladů žalovaného, údaje o jeho finanční situaci žalobkyně dále ověřuje dle potřeby. Žalobkyně také posuzuje informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (zajišťuje úvěrovou zprávu z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací a dále informace některých společností patřících do skupiny PPF na základě souhlasu, který klient udělil v Rámcové smlouvě).

13. K výzvě soudu žalobkyně doplnila konkrétní údaje, ze kterých při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela. V případě kontokorentního úvěru žalobkyně, kromě výše uvedeného, vycházela z výše průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 29.000 Kč, kterou žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, a informací z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta. Při posuzování příjmů vycházela z tvrzení žalovaného vzhledem k nízké výši poskytovaného úvěru. Dle úvěrové zprávy ze dne [datum] byl v Bankovním registru klientských informací bez aktivních produktů. V případě úvěrových smluv žalobkyně vycházela z potvrzení o výši hlavního příjmu vystaveného dne [datum], kterým žalovaný prokázal výši svých příjmů za předcházející období v průměrné výši 29.083 Kč a trvání pracovního poměru u [právnická osoba], [anonymizováno] na dobu neurčitou. Žalovaný udával, že žije v druhovském poměru, v nájmu. Žalobkyně posuzovala výdaje žalovaného u každé žádosti samostatně. Při poskytnutí úvěru č. [anonymizováno] žalovaný uvedl, že hradí úvěr ve výši 3.500 Kč a má jeden kontokorentní úvěrový rámec ve výši 10.000 Kč, kdy k těmto splátkám žalobkyně připočetla splátku úvěru č. [anonymizováno] ve výši 2.000 Kč. Obdobně postupovala žalobkyně v případě úvěru č. [anonymizováno], kdy ke stávajícím splátkám přičetla splátky na dříve poskytnuté úvěry v celkové výši 2.928 Kč. K výdajům připočetla žalobkyně částku 3.140 Kč, kterou si v rozhodné době interně stanovila na základě expertní analýzy. Tato částka pokryla tehdejší výdaje na zajištění výživy a ostatních základních potřeb žalovaného jako například náklady na dopravu, léky, apod. Zohlednila také výsledky analýzy výdajů, kterou zpracovává na základě informací o spotřebním koši od Českého statistického úřadu a analýzy výdajů, které v žádostech uvedli ostatní klienti (analýza posuzuje výdaje žadatelů se stejným rodinným stavem, krajem bydliště, věkovou skupinou a typem bydlení). Žalovaný v žádosti uvedl, že má vyživovací povinnost k 1 osobě, žalobkyně proto k výdajům žalovaného připočetla částku 2.140 Kč. Žalovaný v žádostech o všechny dotčené úvěry dále uvedl informace o příjmech a výdajích své domácnosti, a to konkrétně výdaje domácnosti na bydlení 8.000 Kč, jídlo, léky a dopravu 10.000 Kč, splátky ostatních členů domácnosti 5.000 Kč a příjmy ostatních členů domácnosti ve výši 7.000 Kč.

14. Z žalobkyní doložených listin (potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu ze dne [datum], úvěrová zpráva, přehled žádostí o úvěr) bylo prokázáno, že žalovaný měl pravidelný příjem od zaměstnavatele ve výši 29.083 Kč. Dle úvěrové zprávy ze dne [datum] neměl žalovaný závazky.

15. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Dle ustanovení § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

20. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Účastníci uzavřeli rámcovou smlouvu a na ni navazující smlouvy o úvěru (z toho 1 x kontokorent) podle § 2395 a následující občanského zákoníku, které soud posoudil v souladu se shora citovaným ustanovením zákona č. 257/2016 Sb. jako smlouvy o spotřebitelském úvěru. Smlouvy měly povahu smluv spotřebitelských, neboť nebylo zjištěno, že by je žalovaný uzavíral v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.„ Spotřebitelským úvěrem se rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, např. ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Zákon se nevztahuje na půjčku poskytnutou bez úroku nebo jakékoliv úplaty, neboť v takovém případě není třeba zvláštní ochrany spotřebitele, ale vztahuje se na půjčky úplatné, které v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti poskytuje podnikatel (fyzická nebo právnická osoba, popř. sdružení takových osob) spotřebiteli (fyzické osobě jednající mimo oblast své podnikatelské činnosti) .” (Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, 2321 s.) Smlouvou se zavázal věřitel (žalobkyně), že dlužníkovi poskytne peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, 15.000 Kč a 5.000 Kč a umožní čerpat kontokorentní úvěr ve výši 10.000 Kč a dlužník (žalovaný) se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a uhradit smluvní úroky a poplatky stanovené smlouvou. Žalovaný však porušil ujednání smlouvy o úvěru a dluhy vůči žalobkyni nehradil řádně.

21. S ohledem na ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru soud v prvé řadě zjišťoval, zda byla smlouva uzavřena platně, přičemž postupoval v souladu se stávající judikaturou, která je dle názoru soudu aktuální i po přijetí nového zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. V tomto směru se soud opírá zejména o aktuální Rozsudek Soudního dvora C -679/18 ze dne 5. 3. 2020, jakož i o usnesení Pléna Ústavního soudu Pl. ÚS 1/10 ze dne 9. 2. 2011, který se podrobně zabývá otázkou aplikace práva Evropských společenství, právě pokud jde o posuzování nepřiměřených ujednání ve spotřebitelských smlouvách, kdy dospěl k závěru, že koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv je nutné chápat jako nesouladnou nejen s evropským právem, ale i českým ústavním pořádkem. Soud tak přistupuje ke zkoumání platnosti smlouvy z úřední povinnosti. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39 (prejudikatura: rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další (C -449/13)):„ Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.).“ 22. K samotné nutnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a způsobu tohoto posuzování je vhodné citovat z aktuální judikatury:„ ..tak nutno dospět k závěru, že formulář„ Hodnocení klienta“ vyvrací pravdivost tvrzení žalobkyně, že příjmy žalované byly ověřovány, když z tohoto formuláře jednoznačně vyplývá, že poskytovatelka úvěru vyšla z prohlášení žalované, čemuž odpovídá i skutečnost, že potvrzení o výši příjmu nebylo žalobkyní předloženo a stejně tak nedoložila žalovanou tvrzené výdaje na bydlení apod. Opřít se v tomto směru lze o rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie CA Cunsumer Finance SA v . Ingrid Bakkaus a další C – 449/13, EU: C: 2014: 2464, z nějž subjektivizace výdajů nepochybně vyplývá.“ (rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. 8 Co 383/2018-66 ze dne 22. 1. 2019) Jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit pak konstatuje Ústavní soud v aktuálním nálezu III. ÚS 4129/18.

23. Žalobkyně v rámci procesu uzavírání úvěrové smlouvy zjistila údaje od žalovaného a provedla šetření v dostupných veřejných i neveřejných registrech, přičemž nezjistila negativní informace k osobě žalovaného. Konkrétní tvrzené sociální a majetkové poměry žalovaného byly ověřovány pouze na straně příjmové, když žalovaný doložil potvrzení o pravidelném příjmu. Tvrzené výdaje žalovaného byly srovnávány se statistickými údaji, bylo zjištěno, že žalovaný neměl jiné závazky. Je nutné vzít v úvahu, že na poskytnuté úvěry žalovaný dlouhodobě hradil řádně a včas, na úvěr č. [anonymizováno] uhradil celkem 20 splátek, na úvěr č. [anonymizováno] uhradil 19 splátek a na úvěr č. [anonymizováno] uhradil 19 splátek, z čehož lze usuzovat, že důvod nesplácení dluhů vznikl až po poskytnutí úvěru a nesouvisí s ekonomickou a sociální situací, ve které se žalovaný nacházel v období před poskytnutím úvěru a v době poskytnutí úvěru. Dle názoru soudu byla úvěruschopnost žalovaného posouzena v každém jednotlivém případě s odbornou péčí, smlouvy o úvěru jsou z pohledu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru platné.

24. Účastníci dále uzavřeli smlouvu o běžném účtu podle ustanovení § 2662 občanského zákoníku Touto smlouvou se zavázal věřitel, že zřídí a povede pro žalovaného – dlužníka, běžný účet. Na základě dodatku [číslo] byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr spočívající v oprávnění čerpat peněžní prostředky na běžném účtu až do výše 10.000 Kč. Na základě dodatku [číslo] úvěr č. [anonymizováno], byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 20.000 Kč; na základě dodatku [číslo] úvěr č. [anonymizováno], finanční prostředky ve výši 15.000 Kč; a na základě dodatku [číslo] úvěr č. [anonymizováno], finanční prostředky ve výši 5.000 Kč. Žalovaný hradil své závazky řádně do [datum], případně [datum]. Zůstatky dluhů byly vyčísleny zvlášť pro každou jednotlivou smlouva (resp. dodatek k rámcové smlouvě) a korespondují s částkami uvedeným ve skutkových tvrzeních (shora) a ve výroku tohoto rozhodnutí. Žalobkyně u jednotlivých částek nárokovala rovněž sjednaný smluvní úrok, jehož výši modifikovala v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění. Soud po zjištění skutkového stavu a právním posouzení věci dospěl k závěru, že nároky žalobkyně jsou oprávněné, proto zavázal žalovaného k úhradě dlužných částek, a to ve lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

25. Soud přiznal žalobkyni nároky spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě vždy od data [datum], tedy v návaznosti na výzvu k dodatečné úhradě dluhu, při zohlednění částečných úhrad provedených po splatnosti pohledávek. Úrok z prodlení odpovídá současné právní úpravě, tedy ustanovení § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni vzniku prodlení.

26. Pokud jde o nárokované poplatky v celkové výši 695,19 Kč, pak soud neměl tvrzení žalobkyně o jejich důvodnosti za dostačující, avšak s ohledem na neúčast žalobkyně u jednání soudu dne [datum] nebylo možno poskytnout žalobkyni poučení dle ustanovení § 118a občanského soudního řádu a požadovat tak doplnění tvrzení a dokazování. Nárok byl proto v tomto rozsahu zamítnut.

27. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 151 odst. 2, § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, když neúspěch žalobkyně ve věci byl pouze zcela nepatrný. Výzva dle ustanovení § 142a občanského soudního řádu byla žalovanému zaslána právním zástupcem žalobkyně. Náklady žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 849 Kč, jehož výše byla určena dle položky 2 odst. 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků.