12 C 46/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Rapušákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem příjmení jméno příjmení sídlem adresa o: vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku parc. číslo – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. pop. anonymizováno, a pozemku parc. číslo – zahrada, zapsaným v katastru nemovitostí na listu vlastnictví číslo pro katastrální uzemí, územní celek, okres okres, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, stát. instituce, se zrušuje.

II. Nemovité věci, a to pozemek parc. číslo – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. pop. anonymizováno, a pozemek parc. číslo – zahrada, zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví číslo pro katastrální uzemí, územní celek, okres okres, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, stát. instituce, se přikazují do výhradního vlastnictví žalobce.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na vypořádání spoluvlastnického podílu částku 44.445 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou Okresnímu soudu v Bruntále dne datum se žalobce domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. Uváděl, že kupními smlouvami postupně nabyl spoluvlastnictví v rozsahu 17/18. Má zájem stát se vlastníkem i zbývajícího podílu, avšak žalovaná s ním nekomunikuje, přestože se ji opakovaně písemně i osobně pokusil kontaktovat a na zrušení podílového spoluvlastnictví se dohodnout mimosoudně. Za přiměřenou náhradu za vypořádání podílu považoval částku 33.500 Kč.

2. Usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, byl žalované dle ustanovení § 29 odst. 3 občanského soudního řádu ustanoven opatrovník pro řízení z řad advokátů tak, aby byly její zájmy v řízení řádně a důsledně chráněny. Soud přitom vycházel nejen z tvrzení samotného žalobce, ale rovněž ze skutečnosti, že žalovaná nereagovala na zásilky soudu a dále ze sdělení sestry žalované o jejím dlouhodobě nepříznivém psychickém stavu. Opatrovník žalované uváděl, že žalovaná se připojuje k návrhu na zrušení podílového spoluvlastnictví, když nikdo nemůže být nucen v podílovém spoluvlastnictví setrvávat. Žalovaná rovněž souhlasí s přikázáním podílu do vlastnictví žalobce, a to za náhradu ve výši 44.445 Kč.

3. Rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, neboť účastníci řízení se práva podat odvolání po vyhlášení rozhodnutí vzdali.

4. Okresní soud v Bruntále učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované tvoří nemovité věci, a to pozemek parc. číslo – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. pop. anonymizováno, a pozemek parc. číslo – zahrada, zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví číslo pro katastrální uzemí, územní celek, okres okres, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, stát. instituce. Žalobce vlastní spoluvlastnický podíl v rozsahu 17/18 a žalovaná spoluvlastnický podíl v rozsahu 1/18. Žalobce nabyl spoluvlastnický podíl kupními smlouvami, a to kupní smlouvou ze dne datum uzavřenou s jméno příjmení, kdy za spoluvlastnický podíl o velikosti 1/18 zaplatil 33.500 Kč; kupní smlouvou ze dne datum uzavřenou s jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení, kdy za spoluvlastnický podíl o velikosti 1/6 zaplatil jméno příjmení 100.000 Kč, za spoluvlastnický podíl o velikosti 1/18 zaplatil jméno příjmení 33.500 Kč, za spoluvlastnický podíl o velikosti 1/6 zaplatil jméno příjmení 100.000 Kč a za spoluvlastnický podíl o velikosti 1/6 zaplatil jméno příjmení 100.000 Kč; kupní smlouvou ze dne datum uzavřenou s jméno příjmení, kdy za spoluvlastnický podíl o velikosti 1/6 zaplatil 100.000 Kč; a kupní smlouvou ze dne datum uzavřenou s jméno příjmení, kdy za spoluvlastnický podíl o velikosti 1/6 zaplatil 100.000 Kč. Žalovaná nabyla spoluvlastnický podíl na základě usnesení Okresního soudu v Bruntále o dědictví ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací. Jde o neobyvatelný dům, který není udržovaný, nejde o bydliště žalované. Žalovaná o dům dlouhodobě nejeví zájem.

5. Právní vztah mezi účastníky se řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

6. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Podanou žalobou se žalobce domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho vypořádání, žalovaná s k jeho návrhu připojila. Dle ustanovení § 1140 občanského zákoníku setrvání ve spoluvlastnickém vztahu není povinností, kterýkoli ze spoluvlastníků může žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví nebo o zrušení spoluvlastnictví jako celku, nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. V projednávané věci nebylo tvrzeno, že by samotný návrh žalobce byl učiněn v nevhodnou dobu či k újmě žalované. Jednotliví spoluvlastníci již nemají nadále zájem setrvat ve spoluvlastnictví, panuje mezi nimi shoda o tom, jakým způsobem zrušené spoluvlastnictví vypořádat. Soud dospěl k závěru, že podílové spoluvlastnictví vymezené shora lze za této situace zrušit.

7. Při absenci dohody podílových spoluvlastníků o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví přichází v souladu s ustanovením § 1143 občanského zákoníku do úvahy likvidace spoluvlastnického vztahu rozhodnutím soudu. Zásadou charakterizující řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je skutečnost, že v řízení není soud vázán návrhem účastníka na způsob vypořádání a může rozhodnout, že zrušené spoluvlastnictví bude vypořádáno i jiným způsobem než navrhovaným (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Cz 22/65; rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 559/2004, rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 174/2005, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5353/2015); je ovšem vázán návrhem co do předmětu, ke kterému má být zrušeno a vypořádáno spoluvlastnictví. Účastníky řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví musí být všichni spoluvlastníci, což v projednávané věci bylo splněno.

8. Jednotlivé v úvahu připadající způsoby vypořádání mají v zákoně určenou posloupnost, která musí být rozhodujícím soudem respektována. Při rozhodování o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví tak soud nejprve zkoumá, zda je možné rozdělení společné věci a není-li rozdělení dobře možné, přikáže ji za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej společné věci ve veřejné dražbě; takto postupuje i v případě, že ten spoluvlastník, který má o věc zájem, nemá finanční prostředky k zaplacení vypořádacího podílu (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5353/2015, sp. zn. 22 Cdo 2568/2003).

9. Soud se tak v prvé řadě zabýval možností reálného rozdělení společné nemovité věci. Za situace, kdy jde o dům se zahradou, a s přihlédnutím k velikosti spoluvlastnických podílů obou účastníků je nanejvýš zřejmé, že reálné rozdělení podílového spoluvlastnictví dle stávajících podílů je naprosto nereálné, kdy z domu nelze oddělit 1/18 tak, aby byla smysluplně využitelná v souladu s dosavadním účelem užívání. V úvahu tak připadá jednoznačně jediný možný způsob vypořádání, a to přikázání věci za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům ve smyslu ustanovení § 1147 občanského zákoníku. V projednávané věci tedy žalobci, který má o nemovité věci zájem a je rovněž schopen a připraven uhradit vypořádací podíl.

10. Pokud jde o přiměřenou výši náhrady za vypořádací podíl, pak soud plně vycházel z dohody účastníků, která žádným způsobem nepoškozuje žalovanou, zastoupenou opatrovníkem. Žalobce podíl v rozsahu 1/18 nabyl od ostatních původních spoluvlastníků vždy za náhradu ve výši 33.500 Kč, s ohledem na aktuálně rostoucí ceny nemovitostí přistoupil na částku 44.445 Kč navrhovanou opatrovníkem, což soud považuje za zcela přiměřené.

11. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 151 odst. 2, § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, přičemž přihlédl zejména ke skutečnosti, že účastníci se práva na náhradu nákladů řízení vzdali. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 207 občanského soudního řádu). Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).