12 C 46/2026

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl soudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 13 340 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 330 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 030 Kč od 27. 8. 2024 do zaplacení a částku ve výši 9 010 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 710 Kč od 27. 11. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 615 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátky se sídlem , adresa, .

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 13 340 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Uvedla, že je právnickou osobu, která je příjemkyní příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnost z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“). Splatnost tohoto příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl však ode dne 7. 2. 2024 do 8. 4. 2024 a ode dne 9. 4. 2024 do 20. 8. 2024 k výše specifikovanému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli je tato povinnost uložena ustanovením § 45 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak nebylo pojištěno celkem 196 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek, přičemž dle Zákona je tento příspěvek vypočten jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku s tím, že splatnost příspěvku nastala dne 26. 8. 2024 a dne 26. 11. 2024. Jelikož žalovaný na předmětné výzvy nereagoval a ničeho žalobkyni neuhradil, žalovanému byly zaslány předžalobní upomínky. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požaduje po žalovaném uhradit dlužnou částku ve výši 13 340 Kč, která se skládá ze základu příspěvku a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jeho souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl však v obdobích ode dne 7. 2. 2024 do 8. 4. 2024 a ode dne 9. 4. 2024 do 20. 8. 2024 k výše specifikovanému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak nebylo pojištěno celkem 196 dní a žalovaný tak porušil svou zákonnou povinnost. Žalobkyni tak dle Zákona vznikl nárok na příspěvek s tím, že výše příspěvku byla vypočítána dle ustanovení § 45 odst. 3 Zákona jako počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Konkrétně pak výši příspěvku tvoří částka, která je tvořena příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí Zákon, tedy částka ve výši 65 Kč vynásobená počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 62 dní (v případě období od 7. 2. 2024 do 8. 4. 2024) a dle ustanovení § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., kterou se provádí Zákon, tedy částka ve výši 65 Kč vynásobená počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 134 dní (v případě období od 9. 4. 2024 do 20. 8. 2024). Výše příspěvku tak dle výše uvedených výpočtů činí částku ve výši 12 740 Kč. Žalobkyně pak, v souladu s ustanovením § 46 Zákona, zaslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvku do 30 dnů od doručení dopisu (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 12. 6. 2024, Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 12. 9. 2024). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na výzvy nereagoval, byl žalobkyní opětovně vyzván upomínkami (viz Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 9. 9. 2024, II. Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 16. 10. 2024, Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 3. 12. 2024). Jelikož žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, byl před podáním žaloby opětovně vyzván k úhradě dluhu dopisy ze dne 18. 11. 2024, 14. 1. 2025, 6. 1. 2025 a 4. 3. 2025 (viz Výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 18. 11. 2025, Předžalobní upomínka ze dne 14. 1. 2025, Výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 6. 1. 2025, Předžalobní upomínka ze dne 4. 3. 2025). Žalovaná částka ve výši 13 340 Kč je pak tvořena základy příspěvků ve výši 12 740 Kč a z poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, který činí dle ustanovení § 45 odst. 2 Zákona a ustanovení § 2a Vyhlášky částku ve výši 300 Kč/jeden nárok, tj. celkem 600 Kč.

6. Z jiných, než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

7. Podle § 6 odst. 1 písm. a), odst. 2 Zákona, provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel. Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle § 2 odstavec 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, tj. osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba.

8. Podle § 45 odst. 2, 3 a 4 pak platí, že provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou, již je ke dni porušení zákona žalovanou vyhláška č. 69/2024 Sb. To neplatí, je-li vozidlo vyňato z pojištění podle § 7. Povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady Kanceláře spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla (§ 47 zákona o pojištění odpovědnosti).

9. Dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí Zákon (v případě dlužného období od 7. 2. 2024 do 8. 4. 2024), se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahujícím 1 850 cm3 a nepřesahujícím 2 500 cm3 částkou ve výši 65 Kč. Dle ustanovení § 2a výše specifikované Vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 45 odst. 2 Zákona činí 300 Kč.

10. Dle ustanovení § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., kterou se provádí Zákon (v případě dlužného období od 9. 4. 2024 do 20. 8. 2024), se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahujícím 1 850 cm3 a nepřesahujícím 2 500 cm3 částkou ve výši 65 Kč. Dle ustanovení § 2a výše specifikované Vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 6 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., činí 300 Kč.

11. Podle § 1968 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení; po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může podle ustanovení § 1970 o. z. věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., a to v § 2; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalovanému vznikla zákonná povinnost uhradit žalobkyni, jakožto příjemkyní příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť za období 7. 2 .2024 do 8. 4. 2024 a za období od 9. 4. 2024 do 20. 8. 2024 neměl sjednáno pojištění odpovědnosti a jeho vozidlo tak nebylo pojištění po dobu 196 dní. Dlužná částka ve výši 13 340 Kč je tak tvořena základem příspěvku v celkové výši 12 740 Kč a dále poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v celkové výši 600 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný požadovanou dlužnou částku dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle ustanovení § 1970 o.z. vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 2 615 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 800 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 1 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen „vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 315 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).