12 C 52/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 91 094,81 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci částku 78 822,77 Kč.

II. V části, ve které se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 12 272,04 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 958,88 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 91 094,81 Kč od 3.3.2023 do zaplacení ve výši 15 %, úroku 16,99 % ročně z částky 81 000 Kč od 3.3.2023 do zaplacení a úroku 16,99 % ročně z částky 1 892,53 Kč od 3.3.2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím jako neuhrazeného dluhu ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 1.4.2022, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně, , právnická osoba, ., zavázala poskytnout žalované úvěr do výše zápůjčku ve výši 81 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v 96 měsíčních splátkách ve výši 1 681 Kč. Sjednáno bylo úročení 16,99% ročně. Žalovaný se též zavázal hradit další platby dle Smlouvy a Ceníku (pojištění a poplatky). Žalovaný byl povinen splácet úvěr řádně a včas a splnit všechny závazky plynoucí ze smlouvy, avšak své závazky porušil zejména tím, že se dostával opakovaně do prodlení. Banka využila svého práva a prohlásila již vyčerpané částky úvěru (jistiny) včetně úroků a všech ostatních finančních závazků za okamžitě splatné ke dni 02.01.2023. Pohledávka za žalovaným byla ze strany , právnická osoba, ., postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.02.2023, účinné ke dni 01.03.2023 s tím, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doporučeným dopisem. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení celkem 92.053,69 Kč bez kompletního příslušenství.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.

3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Z kopie listiny: návrhu na uzavření smlouvy o , právnická osoba, č. , hodnota, ze dne 1.4.2022 okresní soud zjistil, že dne 1.4.2022 žalovaný požádal společnost , právnická osoba, ., o uzavření smlouvy o , právnická osoba, č. , hodnota, , na jejímž základě se společnost , právnická osoba, ., zaváže poskytnout žalovanému úvěr ve výši 81 000 Kč s tím, že žalovaný úvěr splatí prostřednictvím 96 měsíčních splátek ve výši 1 681 Kč. Sjednán měl být úrok ve výši 16,99% ročně. Celkově za úvěr splatí 150 447 Kč. Žalovaný ve formuláři společnosti , právnická osoba, ., dále uvedl, že je rozvedený, bydlí v nájmu, má úplné střední vzdělání, pracovní zařazení zaměstnanec na pozici manuální pracovník ve stavebnictví, dosahuje čistého měsíčního příjmu 14 498 Kč a jeho měsíční výdaje činí 6 000 Kč. Jako svoji adresu trvalého pobytu i korespondenční adresu uvedl žalovaný adresu , adresa, .

5. Z kopie listiny: akceptace návrhu smlouvy o , právnická osoba, ze dne 1.4.2022 okresní soud zjistil, že dne 1.4.2022 společnost , právnická osoba, ., přijala návrh na uzavření smlouvy o , právnická osoba, č. , hodnota, ze dne 1.4.2022 s tím, že se zjevně jedná o formulářový návrh smlouvy společnosti , právnická osoba, ., který byl společností , právnická osoba, ., vyhotoven, příp. byl vyhotoven prostřednictvím jejího softwaru či webového rozhraní, když žalovaný by zjevně stěží mohl sám znát a navrhovat detailní podmínky úvěru, které příslušná banka vyžaduje. Žalobkyně netvrdí (a neprokazuje), že by předmětný přípis ve věci akceptace návrhu smlouvy o , právnická osoba, ze dne 1.4.2022 žalovanému doručila.

6. Z kopie listiny: smlouva o postoupení pohledávek č. 12/2022/02 ze dne 27.2.2023, ve spojení s přílohou č. 1 ke Smlouvě o postoupení pohledávek, okresní soud zjistil, že dne 27.2.2023 uzavřela žalobkyně se společností , právnická osoba, ., rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě společnost , právnická osoba, ., dne 13.3.2023 postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy Rychlá Půjčka č. , hodnota, ve výši 92 053,69 Kč.

7. Z kopie listiny: přípis ve věci Potvrzení úplaty ze dne 1.3.2023 okresní soud zjistil, že dne 1.3.2023 vydala , právnická osoba, ., žalobkyni potvrzení o přijetí úplaty v nezjištěné výši dne 27.2.2023 (kopie listiny je částečně pozměněna začerněním výše úplaty).

8. Z kopie listiny: přípis ve věci Prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu ze dne 2.1.2023, ve spojení s kopií podacího archu z 2.1.2023, okresní soud zjistil, že dne 2.1.2023 , právnická osoba, ., vyhotovila listinu adresovanou žalovanému, ve které prohlásila okamžitou splatnost úvěrové smlouvy č. , hodnota, a vyzvala k uhrazení dluhu s tím, že výše dluhu činí 92 053,69 Kč a tuto listinu žalovanému dne 2.1.2023 odeslala na adresu , adresa, (ačkoliv v samotné listině uvedla adresu žalovaného , adresa, ).

9. Z kopie listiny: přípis ve věci Vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 10.3.2023, ve spojení s potvrzením o odeslání zásilky ze dne 13.32023, okresní soud zjistil, že dne 10.3.2023 , právnická osoba, ., vyhotovila přípis nazvaný Vyrozumění o postoupení pohledávky, ve které žalovaného vyrozumívá o postoupení pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, na žalobkyni a tuto listinu žalovanému dne 13.32023 odeslala žalovanému na adresu , adresa, (ačkoliv v samotném přípisu uvedla adresu žalovaného , adresa, ).

10. Z kopie listiny: přípis ve věci Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozporem předcházející žalobě ze dne 25.9.2023, ve spojení s kopií podacího lístku ze dne 26.9.2023, okresní soud zjistil, že dne 25.9.2023 právní zástupce žalobce vyhotovil a dne 26.9.2023 odeslal předžalobní výzvu žalovanému na adresu , adresa, (tato adresa je uvedena v samotné předžalobní výzvě i na podacím lístku).

11. Z kopie listiny: Všeobecné obchodní podmínky / produktové podmínky pro osobní úvěry , právnická osoba, ., okresní soud zjistil, že nezjištěného dne společnost , právnická osoba, ., vyhotovila listinu nazvanou Všeobecné obchodní podmínky / produktové podmínky pro osobní úvěry , právnická osoba, .

12. Z kopie listiny: Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby okresní soud zjistil, že nezjištěného dne společnost , právnická osoba, ., vyhotovila listinu nazvanou Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby.

13. Z kopie listiny: protokol o ověření úvěruschopnosti klienta ve spise na č.l. 27 okresní soud zjistil, že nezjištěného dne společnost , právnická osoba, ., vyhotovila (nedatovanou) listinu nazvanou Protokol o ověření úvěruschopnosti klienta, kterou zaslala žalobkyni spolu s průvodním dopisem ve věci „CBL“ ze dne 12.2.2024 ve spise na č.l. 28 (rovněž provedeno k důkazu). V protokole o ověření úvěruschopnosti klienta, který byl zjevně vyhotoven ex post (nejspíše v časové souvislosti s průvodním dopisem ve věci „CBL“ ze dne 12.2.2024), a to patrně pro účely soudního řízení na základě žádosti žalobkyně, jež pohledávku za žalovaným odkoupila, uvádí za společnost , právnická osoba, ., , jméno FO, , označená jako , právnická osoba, , že dne 1.4.2022 bylo rozhodnuto o schválení úvěru. Jakkoliv je listina označená jako „protokol“ (s čímž si lidé obvykle spojují listiny, které vznikaly jako autentický záznam o určitém úkonu, zde se jedná spíše o jakési prohlášení/potrvzení, vytvořené s odstupem téměř 2 let po proběhlé události). Listina, která je poměrně obsáhlá, obsahuje řadu obecných informací, odkazující např. na příslušnou právní úpravu, vnitrostátní i mezinárodní, obecné principy, jakým způsobem je kupř. zapotřebí při zjišťování úvěruschopnosti postupovat, vysvětlení, co se zohledňuje při posuzování schopnosti splácet úvěr, co se rozumí pravidelnými výdaji žadatele o úvěr, atp., nicméně konkrétních informací vztahujících k žadateli o úvěr je zde pomálu. Listina např. vysvětluje, že při hodnocení klienta byl porovnáván jeho příjem a výdaje s tím, že „výpočtem jsme získali částku disponibilních zdrojů klienta, která byla dostatečná pro poskytnutí úvěru“. Údaj o příjmu ve výši 14 498 Kč však banka získala toliko ze sdělení žalované, výši příjmu žalovaného nikterak neověřovala, přestože na jiném místě protokolu se dokonce uvádí, že „ověření těchto informací vyplývá přímo ze zákonné povinnosti banky“. Jaké byly výdaje žalovaného a jakým způsobem výši výdajů žalovaného společnost , právnická osoba, ., zjišťovala, se v Protokole o ověření úvěruschopnosti klienta neuvádí vůbec.

14. Z kopie listiny: souhrnný výpis pohybů na účtu za období od 1.1.2000 do 1.3.2023 ve spise na č.l. 29 okresní soud zjistil, že žalovaný žalobkyni (příp. její právní předchůdkyni) doposud zaplatil částku ve výši 2 177,23 Kč.

15. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

16. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že dne 1.4.2022 žalovaný požádal společnost , právnická osoba, ., o uzavření smlouvy o , právnická osoba, č. , hodnota, , na jejímž základě se společnost , právnická osoba, ., zaváže poskytnout žalovanému úvěr ve výši 81 000 Kč s tím, že žalovaný úvěr splatí prostřednictvím 96 měsíčních splátek ve výši 1 681 Kč. Sjednán měl být úrok ve výši 16,99% ročně. Celkově za úvěr splatí 150 447 Kč. Žalovaný ve formuláři společnosti , právnická osoba, ., dále uvedl, že je rozvedený, bydlí v nájmu, má úplné střední vzdělání, pracovní zařazení zaměstnanec na pozici manuální pracovník ve stavebnictví, dosahuje čistého měsíčního příjmu 14 498 Kč a jeho měsíční výdaje činí 6 000 Kč. Jako svoji adresu trvalého pobytu i korespondenční adresu uvedl žalovaný adresu , adresa, . Dne 1.4.2022 společnost , právnická osoba, ., přijala návrh na uzavření smlouvy o , právnická osoba, č. , hodnota, ze dne 1.4.2022 s tím, že se zjevně jedná o formulářový návrh smlouvy společnosti , právnická osoba, ., který byl společností , právnická osoba, ., vyhotoven, příp. byl vyhotoven prostřednictvím jejího softwaru či webového rozhraní, když žalovaný by zjevně stěží mohl sám znát a navrhovat detailní podmínky úvěru, které příslušná banka vyžaduje. Žalobkyně v řízení netvrdila (a neprokazovala), že by předmětný přípis ve věci akceptace návrhu smlouvy o , právnická osoba, ze dne 1.4.2022 žalovanému doručila, příp. odeslala. Dne 27.2.2023 uzavřela žalobkyně se společností , právnická osoba, ., rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě společnost , právnická osoba, ., dne 13.3.2023 postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy Rychlá Půjčka č. , hodnota, ve výši 92 053,69 Kč. Dne 1.3.2023 vydala , právnická osoba, ., žalobkyni potvrzení o přijetí úplaty v nezjištěné výši dne 27.2.2023 (kopie listiny je částečně pozměněna začerněním výše úplaty). Dne 2.1.2023 , právnická osoba, ., vyhotovila listinu adresovanou žalovanému, ve které prohlásila okamžitou splatnost úvěrové smlouvy č. , hodnota, a vyzvala k uhrazení dluhu s tím, že výše dluhu činí 92 053,69 Kč a tuto listinu žalovanému dne 2.1.2023 odeslala na adresu , adresa, (ačkoliv v samotné listině uvedla adresu žalovaného , adresa, ). Dne 10.3.2023 , právnická osoba, ., vyhotovila přípis nazvaný Vyrozumění o postoupení pohledávky, ve které žalovaného vyrozumívá o postoupení pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, na žalobkyni, tuto listinu však žalovanému neodeslala na poslední známou adresu (, adresa, ), ale na adresu , adresa, , což není korespondenční adresa žalovaného (není zřejmé, o jakou adresu se jedná). Dne 25.9.2023 právní zástupce žalobce vyhotovil předžalobní výzvu, kterou však nezaslal žalovanému na poslední známou adresu (, adresa, ), ale na adresu , adresa, (není zřejmé, o jakou adresu se jedná). Nezjištěného dne společnost , právnická osoba, ., vyhotovila listiny nazvané Všeobecné obchodní podmínky / produktové podmínky pro osobní úvěry , právnická osoba, ., Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby. nezjištěného dne společnost , právnická osoba, ., a nedatovanou listinu nazvanou Protokol o ověření úvěruschopnosti klienta, kterou zaslala žalobkyni spolu s průvodním dopisem ve věci „CBL“ ze dne 12.2.2024 ve spise na č.l.

28. V protokole o ověření úvěruschopnosti klienta, který byl zjevně vyhotoven ex post (nejspíše v časové souvislosti s průvodním dopisem ve věci „CBL“ ze dne 12.2.2024), a to patrně pro účely soudního řízení na základě žádosti žalobkyně, jež pohledávku za žalovaným odkoupila, uvádí za společnost , právnická osoba, ., , jméno FO, , označená jako , právnická osoba, , že dne 1.4.2022 bylo rozhodnuto o schválení úvěru. Listina, která je poměrně obsáhlá, obsahuje řadu obecných informací, odkazující např. na příslušnou právní úpravu, vnitrostátní i mezinárodní, obecné principy, jakým způsobem je kupř. zapotřebí při zjišťování úvěruschopnosti postupovat, vysvětlení, co se zohledňuje při posuzování schopnosti splácet úvěr, co se rozumí pravidelnými výdaji žadatele o úvěr, atp., nicméně konkrétních informací vztahujících k žadateli o úvěr je zde pomálu. Listina např. vysvětluje, že při hodnocení klienta byl porovnáván jeho příjem a výdaje s tím, že „výpočtem jsme získali částku disponibilních zdrojů klienta, která byla dostatečná pro poskytnutí úvěru“. Údaj o příjmu ve výši 14 498 Kč však banka získala toliko ze sdělení žalovaného, výši jeho příjmu nikterak neověřovala, přestože na jiném místě protokolu se uvádí, že „ověření těchto informací vyplývá přímo ze zákonné povinnosti banky“. Jaké byly výdaje žalovaného a jakým způsobem výši výdajů žalovaného společnost , právnická osoba, ., zjišťovala, se v Protokole o ověření úvěruschopnosti klienta neuvádí vůbec. Žalovaný žalobkyni (příp. její právní předchůdkyni) doposud zaplatil částku ve výši 2 177,23 Kč.

17. Po právní stránce soud posoudil uzavřenou smlouvu dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku (dále také jen obč. zák.). Současně, dle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se jedná o spotřebitelský úvěr.

18. Podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

20. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

21. Vyplývá-li ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru pro spotřebitele určitá povinnost, vyžaduje taková smlouva písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v § 127 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem, jinak je neplatná (§ 125 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

22. Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem (§ 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

23. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, c) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se poskytování, změny nebo zániku spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, záznamu o indexu použitém podle § 102 odst. 5, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, d) záznamy z jiné komunikace mezi poskytovatelem a spotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitele, a e) dokumenty nebo jiné záznamy uvedené v písmenech c) a d), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru (§ 78 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

24. V případě, že tak nečiní poskytovatel podle odstavce 2, uchovává zprostředkovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 zejména a) smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru, b) dokumenty a jiné záznamy týkající se zprostředkování spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, c) záznamy z jiné komunikace mezi zprostředkovatelem a spotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitele, a d) dokumenty a jiné záznamy uvedené v písmenech b) a c), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce (§ 78 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru).

25. Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena (§ 78 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru).

26. Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce poskytovatele nebo zprostředkovatele a ten, jehož oprávnění k činnosti zaniklo nebo bylo zrušeno (§ 78 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru).

27. Z ustanovení § 2991 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

28. Podle § 1968 věta prvá obč. zák, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 obč. zák, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

29. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že mezi společností , právnická osoba, ., a žalovaným došlo k uzavření úvěrové smlouvy v písemné formě, a to právě ve znění, v jakém úvěrovou smlouvu předkládala žalující strana. Žalobkyně v řízení předně vůbec netvrdila (a neprokazovala), že by vyhotovený přípis ve věci akceptace návrhu smlouvy o Rychlé půjčce ze dne 1.4.2022 právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému doručila či alespoň odeslala. Jakkoliv není nezbytné, aby v případě úvěrové smlouvy byly podpisy věřitele a dlužníka na stejné listině, akceptaci návrhu smlouvy by společnost , právnická osoba, ., musela žalovanému doručit, aby mohlo dojít k řádnému uzavření smlouvy (přípis by se musel dostat do dispozice žalovaného), k čemuž ale nedošlo (žalobkyně to netvrdí, ani neprokazuje). Již z toho důvodu soud považoval předmětnou úvěrovou smlouvu za neplatnou.

30. I kdyby však žalobkyně prokázala uzavření úvěrové smlouvy v písemné formě (a to právě ve znění, v jakém úvěrovou smlouvu předkládala žalující strana), žalobkyně dle názoru soudu v řízení neprokázala ani to, že by poskytovatel úvěru řádně zjišťoval úvěruschopnost žalovaného, jestliže prakticky vycházela pouze ze sdělení žadatele o úvěr. Žalobkyně k zjišťování úvěruschopnosti žalovaného nic konkrétního neuvedla, toliko zcela neurčitě popsala, že poskytovatel úvěru prováděl „potřebné lustrace“, „získával informace od žalovaného i z interních zdrojů“, „zhodnocoval požadované a získané informace“, atp.

31. Ze shora citovaného ustanovení § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je zjevné, že poskytovatel úvěru, zprostředkovatel úvěru i právní nástupce poskytovatele nebo zprostředkovatele mají povinnost uchovávat po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta, mimo jiné, dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Pokud tedy žalobce tvrdí, že stačilo, aby poskytovatel úvěru měl listiny, ze kterých vycházel k dispozici pouze ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce s tím, že jejich poskytnutí žadatel o úvěr potvrdil podpisem na zákaznické kartě, postupoval poskytovatel úvěru způsobem, který je v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru. V řízení před soudem je žalobce i tak povinen tvrdit, co přesně bylo obsahem předmětných listin, ze kterých poskytovatel úvěru vycházel a svá tvrzení musí prokázat (§ 101 odst. 1 o.s.ř.). Pokud si poskytovatel nepořídí kopie těchto listin (což je nejen v rozporu se zákonnou úpravou, ale jeví se to i jako poměrně nepraktické), může být pro něho obtížnější dostát povinnosti uvést přesná a konkrétní skutková tvrzení a tato tvrzení v řízení prokázat. Protokol o ověření úvěruschopnosti klienta je pouze jedním z důkazů a musí být v souladu i s dalšími důkazy. Jestliže poskytovatel úvěru/žalobce prohlásí, že kopiemi příslušných listin již nedisponuje (např. je vrátil žadateli o úvěr), nedostává se tím do výhodnějšího procesního postavení a nezbavuje se povinnosti v řízení prokazovat (a to i dalšími důkazy), že poskytovatel úvěru řádně zjišťoval úvěruschopnost. Pakliže je tato povinnost uložena právě poskytovateli úvěru a slouží k ochraně spotřebitelů, kteří si chtějí vzít úvěr, jež neodpovídá jejich finančním možnostem, nelze z podstaty věci splnění příslušné povinnosti prokazovat toliko podpisem žadatele o úvěr na zákaznické kartě.

32. Účastníku, který se k jednání nedostaví, ač řádně předvolán, soud poučení neposkytuje (poučení dle ust. § 118a o.s.ř. se poskytuje toliko při jednání). Potřebná poučení soud rovněž není oprávněn a povinen sdělovat účastníkovi jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006, 550 s.). Nezúčastní-li se účastník nařízeného ústního jednání, vystavuje se riziku, že jej soud nebude moci upozornit na nedostatky ve splnění povinnosti tvrzení a důkazní (§ 101 odst. 1, písm. a), b) o.s.ř.)., této ochrany se tak účastník dobrovolně vzdává. Účastník není povinen se k jednání dostavit, předpokladem takového jeho postupu je však perfektní žaloba obsahující vylíčení všech skutkových okolností, což v daném případě splněno nebylo.

33. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že poskytovatel úvěru řádně nezjišťoval úvěruschopnost žalovaného, nezabýval se ověřováním jeho příjmu, ani výdajů. Žalobce se k nařízenému ústnímu jednání nedostavil, a tak jej ani nebylo možné poučit, aby v tomto směru svá skutková tvrzení doplnil a prokázal.

34. Se shora uvedených důvodů soud věc posuzoval dle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. obč. zák.) s tím, že se jedná o bezdůvodné obohacení sui generis a je nutné přihlížet (per analogiam) i ke speciální úpravě uvedené v ust. § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb. Jestliže zákon o spotřebitelském úvěru chrání spotřebitele v případech, kdy poskytovatel úvěru se spotřebitelem sice úvěrovou smlouvu uzavře v písemné formě, ale řádně nezjišťuje úvěruschopnost spotřebitele, tím spíše jej musí chránit i v případech, kdy úvěrová smlouva písemně uzavřena není (což je zjevně ještě závažnější pochybení). I v tomto případě je namístě uložit spotřebiteli povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (tj. aplikace ust. § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, per analogiam), nikoliv kupř. v obecné pariční lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

35. Při výpočtu výše bezdůvodného obohacení soud vycházel z tvrzení žalobce, když žalovaný ani netvrdil (a neprokazoval), že by zaplatil žalobci více, než je uvedeno v žalobě. Dne 1.4.2022 byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 81 000 Kč. Žalovaný dle žalobkyně zaplatil v období od 20.7.2022 do 28.12.2022 celkovou částku 13 010,86 Kč, výše bezdůvodného obohacení tudíž činí 78 822,77 Kč (výrok ad I.).

36. Jak uvedeno shora, dle ust. § 1968 věta prvá obč. zák. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Ukládá-li soud spotřebiteli povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem v souladu s ust. § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, nastává povinnost plnit dluh až vyhlášením rozsudku, resp. ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu. Z toho důvodu se žalovaný doposud v prodlení s plněním dluhu neocitl a nárok žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení důvodný není.

37. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že co do zbytku žaloba nebyla podána důvodně a v této části žalobu zamítl (výrok ad II.).

38. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142a odst 1 občanského soudního řádu, kdy žalobce, který měl (v tomto případě pouze částečný) úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Soud nemá za prokázané, že by žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu ze dne 25.9.2023 na adresu pro doručování (, adresa, ), jestliže z listiny nazvané Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozporem předcházející žalobě i z podacího lístku vyplývá, že předžalobní výzva byla zaslána na adresu , adresa, . Žalobce soudu nikterak nevysvětlil, z jakého důvodu byla korespondence zasílána na jinou než doručovací adresu (výrok ad III.).