12 C 59/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Rapušákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 1.524 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1.524 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.524 Kč od 6. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 1.489 Kč k rukám anonymizováno jméno jméno, advokáta se sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1.524 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaná při přepravní kontrole na lince hromadné dopravy provozované žalobkyní neprokázala platným jízdním dokladem a následně na výzvu pověřené osoby nezaplatila jízdné a přirážku k jízdnému.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradila. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalované na adresu pro doručování dle ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu (např. usnesení Ústavního soudu č. II. ÚS 1308/10).

3. Zásilky soudu si žalovaná v místě trvalého pobytu nepřevzala. Soud se při úvahách, zda žalované v této věci ustanovit opatrovníka pro řízení opíral nejen o platnou právní úpravu (ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu), aktuální judikaturu (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1670/2015 ze dne 27. 1. 2016, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 80/2012 ze dne 30. 5. 2012, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3176/2016 ze dne 1. 8. 2016) ale vzal v úvahu i rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1308/2010 a rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011, z něhož cituje následující:„ …konečně si Ústavní soud nemůže odpustit vyjádření údivu nad přístupem vedlejších účastníků, kteří se mohli dovolávat principu proporcionality mezi výší vymáhané částky a výší náhrady nákladů, jak popsáno v bodu 31, avšak jen a výhradně ku své škodě neaktualizovali údaje o svém trvalém pobytu, anebo nevyužili možnosti dané jim ustanovením § 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, a na písemnou žádost si nenechali v evidenci obyvatel vést též údaj o adrese, na kterou jim mají být doručovány písemnosti. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je - při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů.“ 4. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 občanského soudního řádu, soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaná byla v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu vyzvána, nechť se vyjádří ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy, zda se vzdává práva účasti na projednávání věci, případně, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla současně poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila.

5. Rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (odvolání není přípustné dle ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu).

6. Okresní soud v Bruntále učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Ze zápisu o provedené přepravní kontrole číslo (variabilní symbol pro platbu) ze dne 5. 10. 2020 má soud za prokázáno, že dne 5. 10. 2020 ve 12.51 hodin se žalovaná, jako cestující využívající hromadné dopravy provozované žalobkyní, na lince anonymizována dvě slova (v úseku zastávky anonymizována dvě slova) na výzvu pověřeného pracovníka žalobkyně neprokázala platnou jízdenkou a odmítla na místě zaplatit jízdné v částce 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč. Listina je podepsaná osobou pověřenou dopravcem i žalovanou. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalované bylo právo na zaplacení uplatněno. Dne datum právní zástupce žalobkyně zaslal žalované předžalobní upomínku, žalovaná dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradila.

7. Podle ustanovení § 37 odst. l a 7 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě, stanoví přepravní řády. Přepravní řád pro veřejnou drážní osobní dopravu vydává Ministerstvo dopravy a spojů ČR vyhláškou a podrobnosti přepravních podmínek mohou být staveny ve smluvních přepravních podmínkách.

8. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující mimo jiné povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle písm. c) na výzvu pověřené osoby je povinen zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 tohoto ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.000 Kč.

9. Dle ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu (jízdné) dle tarifu.

10. Dle ustanovení § 3 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, přepravní smlouva je též uzavřena, umožní-li dopravce cestujícímu nastoupení do vozidla bez jízdenky a jízdné cestující zaplatí bezodkladně po nástupu do vozidla.

11. Dle ustanovení § 4 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem, není-li dále stanoveno jinak.

12. Dle ustanovení § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupí-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.

13. Dle článku 8 odst. 4 smluvních přepravních podmínek výše přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu se stanovuje na 1.500 Kč.

14. Na základě shora zjištěného dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Dne 5. 10. 2020 žalovaná, jako cestující, uzavřela s žalobkyní smlouvu o přepravě, a to nástupem do vozidla hromadné dopravy provozované žalobkyní. Při kontrole pověřenou osobou se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem, čímž porušila závazek vyplývající ze smlouvy o přepravě. Přes výzvu žalobkyně pak nezaplatila jízdné v částce 24 Kč a přirážku k jízdnému v částce 1.500 Kč stanovenou v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o dráhách a smluvních přepravních podmínek. Soud po zjištění skutkového stavu a právním posouzení věci dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný touto žalobou je oprávněný a proto zavázal žalovanou k jeho úhradě ve lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

15. Rovněž nárok žalobkyně na úrok z prodlení odpovídá současné právní úpravě, tedy ustanovení § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni vzniku prodlení. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v zákonné výši a ode dne následujícího po dni, který je stanoven jako den splatnosti pohledávky, soud proto žalobnímu návrhu vyhověl i v této části.

16. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 151 odst. 2, § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, soud účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Výzva dle ustanovení § 142a občanského soudního řádu byla žalované zaslána právním zástupcem žalobkyně. Soud má, v souladu s návrhem žalobkyně, za to, že jsou splněny podmínky ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (obdobná věc např. sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka), proto uložil žalované povinnost zaplatit náklady řízení žalobkyně v částce 1.489 Kč, které představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, jehož výše byla určena dle položky 2 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby á 100 Kč v částce 300 Kč stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, podání žaloby); odměna advokáta v souladu s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč (3 úkony á 200 Kč); daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad stanovená v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 občanského soudního řádu ve výši 189 Kč.

17. Jelikož žalobkyni, které byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaná dle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu povinna zaplatit tuto náhradu advokátu. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).