12 C 59/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o vzájemném návrhu žalované na určení hranice pozemku

I. Vzájemný návrh žalované ze dne 28.12.2023, aby soud určil, že hranice mezi pozemkem parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, a pozemkem parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, probíhá přesně podél linie ohradní zdi, která tyto pozemky odděluje, jak je tato zeď zakreslena na vytyčovacím náčrtu ze dne 7. 4. 2022, vyhotoveném , jméno FO, , mapový list , adresa, , čísla zakázky , hodnota, , a to od průsečíku s parc č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, až po průsečík s parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , a to konkrétně podél jejího okraje směrem do pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , se zamítá.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení o vzájemném návrhu žalované ve výši 6 325,70 Kč.

1. Vzájemným návrhem, podaným žalovanou v řízení o vyklizení části pozemku žalobkyně a na odstranění zdi žalované vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. , spisová značka, dne 28.12.2023, se žalovaná domáhala určení, že hranice mezi pozemkem parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, a pozemkem parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, probíhá přesně podél linie ohradní zdi, která tyto pozemky odděluje, jak je tato zeď zakreslena na vytyčovacím náčrtu ze dne 7. 4. 2022, vyhotoveném , jméno FO, , mapový list , adresa, , čísla zakázky , hodnota, , a to od průsečíku s parc č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, až po průsečík s parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , a to konkrétně podél jejího okraje směrem do pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, . V předmětném podání žalovaná uvedla, že je zapotřebí určit, kudy přesně probíhá hranice mezi pozemky žalobkyně a žalované, aby bylo možné posoudit, zda se sporný pozemek nalézá ve vlastnictví žalobkyně či žalované. Žalovaná uvedla, že žalobkyně nikterak neprokázala své tvrzení, že prostor užívaný žalovanou je součástí pozemku žalobkyně, pouze akcentovala vytyčení hranice pozemků, ale zcela opominula základní právní úpravu relevantní v tomto řízení, tedy ustanovení § 49 odst. 2 zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona. Dále žalovaná argumentovala možností odchylky v zakreslení vytyčovacích bodů určujících hranice pozemků, která dle odborné literatury může činit až 3 metry s tím, že v současné době.

2. Žalobkyně uvedla, že žalovaná ignoruje fakt, že existuje zápis v katastru nemovitostí, dle kterého vlastnická hranice mezi pozemky probíhá tak, jak ji vytyčil v terénu i žalovanou zvolený geodet. katastrální stav je pro soud závazný. Podle ust. § 980 odst. 2) zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, platí, že hranice parcel je totožná s hranicí vlastnickou, a to do doby, dokud není prokázán opak. žalobkyně předložila několik záznamů podrobného měření z 90. let, které se ztotožňují se současným katastrálním stavem i stavem vyznačeným (resp. konstatovaným) žalovanou zvoleným geodetem v terénu. Ze strany od , adresa, se v terénu nachází již řadu let geodetický (mezní) bod mezi pozemky žalobkyně a žalované. Nemůže obstát ani tvrzení žalované o vydržení, když žalovaná nemohla být v dobré víře, že ji část pozemku náležející žalobkyni patří, ani předmětný pozemek neužívala. Žalovaná nerozlišuje mezi řízením o žalobě určovací dle ust. § 80 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a řízení podle § 1028 obč. zák. hranice mezi pozemky je objektivně zjistitelná a dokonce objektivně a opakovaně zjištěná (a to i geodetem zvoleným žalovanou). Žalobkyně navrhla, aby soud vzájemný návrh žalované zamítl.

3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Účastníci učinili nesporným, že žalobkyně je (mimo jiné) vlastníkem pozemku parc.č. , hodnota, , zahrada, v katastrálním území , adresa, , LV č. , hodnota, , zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální území , adresa, . Žalovaná je (mimo jiné) vlastníkem pozemku parc.č. , hodnota, , zahrada, v katastrálním území , adresa, , LV č. , hodnota, , zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální území , adresa, .

5. Z fotografií ve spise na č.l. 30 – 32, na č.l. 38 a na č.l. 41-48 a z katastrální mapy ve spise vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. , spisová značka, na č.l. 128 a fotodokumentace ve spise , spisová značka, na č.l. 9-10, 19-36, 41-47, 107, 116-117, 122, 136-139 a 145-148, okresní soud zjistil, že zeď jdoucí z pozemku žalované v terénu pokračuje i na pozemek žalobkyně, a to přes geodetický (mezní) bod vyznačený v terénu mezi pozemky žalobkyně a žalované. V spojení s dalšími listinnými důkazy: vytyčovací náčrt – záznam podrobného měření změň ve spise na č.l. 33 a následující, záznam podrobného měření změn z roku 1995 ve spise na č.l. 35 a vytyčovací náčrt z 20.4.2022, včetně protokolu o vytyčení hranice pozemku z 20.4.2022 a plné moci pro , tituly před jménem, , jméno FO, ve spise na č.l. 40, soud dále zjistil, že zeď vystavěná na pozemku žalobkyně není rovnou hranicí mezi pozemky – zahradami parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, , ale byla vystavena takovým způsobem, že u své severní hranice zasahuje do pozemku žalované parc.č. , hodnota, (v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. , spisová značka, žalobkyně tvrdí a prokazuje, že předmětná zeď byla ubourána v části, ve které přesahuje na pozemek žalované parc.č. , hodnota, ), zatímco při své jižní hranici nekončí na hranici pozemku žalobkyně parc.č. , hodnota, , ale část pozemku parc.č. , hodnota, (ve tvaru trojúhelníku) přesahuje i za tuto zeď (žalobkyně). Dále soud z uvedených listin zjistil, že stejným způsobem byla hranice mezi předmětnými pozemky (ve vztahu ke zdi žalobkyně) geodety vytyčena v letech 1996, 1998 i v roce 2022 (k žádosti žalované).

6. Z kopie listin: císařský otisk stabilního katastru (včetně jeho výřezu) a aktuální katastrální mapa, vše ve spise vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, na č.l. 161-163, okresní soud zjistil, že se jedná o historické podklady aktuálního zápisu v katastru nemovitostí, což ostatně žalobkyně ani nezpochybňovala. Listiny však nikterak neprokazují, že by v katastru nemovitostí byla hranice mezi pozemky parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, chybně posunuta o 3 metry (či jinou výměru) a již vůbec ne, že by příslušná vlastnická hranice byla posunuta právě v neprospěch žalované.

7. Návrh na doplnění dokazování kupní smlouvou z 31.7.2017 a usnesením o dědictví č.j. , spisová značka, soud považoval za nadbytečný, jestliže důkazy nebyly navrženy k žádným skutkovým tvrzením, která jsou sporná mezi účastníky a současně významná pro posuzovanou věc (vlastnictví pozemků parc. č. , hodnota, a , hodnota, v k.ú. , adresa, bylo mezi účastnicemi nesporné) a z toho důvodu soud návrh na provedení těchto důkazů zamítl.

8. Soud zamítl i návrh na doplnění dokazování tím, aby si vyžádal sdělení Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj ohledně přesnosti, s jakou jsou zaměřeny konkrétní lomové body, když ani zjištění přesnosti (resp. nepřesnosti), s jakou jsou lomové body v konkrétním případě zaměřeny, neprokazuje, že zjištěná odchylka musí být právě ve prospěch žalované. Současně není zapotřebí prokazovat skutečnost uváděnou odbornou literaturou, že mapování z 19. století jisté nepřesnosti vykazuje (dle žalované při výchozím měřítku 1 : 2880 nedosahuje vyšší přesnosti než na 2,83 metru).

9. Soud dále zamítl i návrh na doplnění dokazování svědeckými výpověďmi svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , kteří byli navrženi stranou žalující k historickému kontextu, resp. stranou žalovanou k prokázání tvrzení žalované ohledně existence plotu, který měl žalobkyni bránit v užívání tvrzené servisní uličky, a to z důvodu, že se nejedná o řízení o určení vlastnického práva z titulu vydržení (byť žalovaná kumulativně uvádí tvrzení vztahující se k vydržení). Z toho důvodu není v tomto řízení dle názoru soudu podstatné, kdo a jakým způsobem užíval část pozemku parc.č. , hodnota, , který přesahuje za zeď tohoto pozemku na jeho jižní hranici (jak bude vyloženo níže).

10. Rovněž návrhy na doplnění dokazování svědeckými výpověďmi svědků , jméno FO, a , jméno FO, , vyžádáním si stanoviska od příslušného zeměměřického úřadu k otázce, o jaké konkrétní body (umístěné v terénu) se jedná, zda se jedná například o triangulační body či nivelizační body a dále návrh na doplnění dokazování vypracováním znaleckého posudku za účelem zjištění, jakou přesnost z těchto bodů nacházejících se v terénu lze vyčíst, jakož i návrh na doplnění dokazování místním šetřením soud zamítl z důvodu nadbytečnosti. Mezi účastníky nebylo sporu, o jaké konkrétní body (umístěné v terénu) se jedná, žalovaná v řízení neuváděla k těmto konkrétním bodům (umístěným v terénu) žádná konkrétní skutková tvrzení, nejedná se tedy o sporná tvrzení, ke kterým by bylo zapotřebí vést dokazování. Jak již bylo uvedeno, nebylo třeba vést dokazování ani k otázce přesnosti či nepřesnosti těchto bodů vyznačených v terénu, a to jen z důvodu, aby bylo prokázáno obecně známé zjištění, že mapování z 19. století vykazuje jisté nepřesnosti. Ani případně zjištěná nepřesnost neprokazuje, že taková odchylka je právě ve prospěch žalované. Soud byl schopen učinit si názor a vnímat, kde jsou umístěny vytyčovací body i na základě dokazování listinným důkazy, včetně fotodokumentace, a nebylo tudíž zapotřebí provádět v daném případě ani místní šetření.

11. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

12. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že žalobkyně je (mimo jiné) vlastníkem pozemku parc.č. , hodnota, , zahrada, v katastrálním území , adresa, , LV č. , hodnota, , zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální území , adresa, . Žalovaná je (mimo jiné) vlastníkem pozemku parc.č. , hodnota, , zahrada, v katastrálním území , adresa, , LV č. , hodnota, , zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální území , adresa, . Jako historické podklady aktuálního zápisu v katastru nemovitostí sloužil císařský otisk stabilního katastru. Zeď jdoucí z pozemku žalované v terénu pokračuje i na pozemek žalobkyně, a to přes geodetický (mezní) bod vyznačený v terénu mezi pozemky žalobkyně a žalované. Zeď vystavěná na pozemku žalobkyně není rovnou hranicí mezi pozemky – zahradami parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, , ale byla vystavena takovým způsobem, že u své severní hranice zasahuje do pozemku žalované parc.č. , hodnota, (v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. , spisová značka, žalobkyně tvrdí a prokazuje, že předmětná zeď byla ubourána v části, ve které přesahuje na pozemek žalované parc.č. , hodnota, ), zatímco při své jižní hranici nekončí na hranici pozemku žalobkyně parc.č. , hodnota, , ale část pozemku parc.č. , hodnota, (ve tvaru trojúhelníku) přesahuje i za tuto zeď (žalobkyně). Stejným způsobem byla hranice mezi předmětnými pozemky (ve vztahu ke zdi žalobkyně) geodety vytyčena v letech 1996, 1998 i v roce 2022 (k žádosti žalované).

13. Podle ust. § 49 odst. 1 zák. č. 256/2013 Sb., zákona o katastru nemovitostí (katastrální zákon), dále také jen „katastrální zákon“, je vytyčování hranic pozemků je zeměměřickou činností, při které se v terénu vyznačí poloha lomových bodů hranic pozemků podle údajů katastru o jejich geometrickém a polohovém určení.

14. Přesnost vytyčení je dána přesností dosavadních údajů katastru o geometrickém a polohovém určení pozemků (§ 49 odst. 2 katastrálního zákona).

15. K seznámení s výsledky vytyčení musí být prokazatelně přizváni vlastníci dotčených pozemků (§ 49 odst. 3 katastrálního zákona).

16. Na průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemků se vyhotoví geometrický plán, pokud má být podle nich do katastru zapsáno zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněná výměra parcely (§ 49 odst. 4 katastrálního zákona).

17. Podle ust. § 980 odst. 2) zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále také jen „obč. zák.“), je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.

18. Podle ust. § 80 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále také jen o.s.ř.), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

19. Podle ust. § 1028 obč. zák., jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení.

20. Při právním posouzení věci soud vycházel z ust. § 980 odst. 2) obč. zák., dle kterého je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Případné změny v katastru nemovitostí může žalovaná dosáhnout v podstatě dvěma způsoby, a to jednak v řízení o určení vlastnického práva v souladu s ust. § 80 zák. č. 99/1963 Sb. o.s.ř. (příp. § 1040 an.), pokud by byla žaloba postavena na institutu vydržení vlastnického práva, příp. v řízení dle ust. § 1028 obč. zák. Již při podání žaloby se žalobce rozhoduje, který postup (skupinu) zvolí, a přizpůsobit mu svá tvrzení; volba žaloby pak následně bude určovat rozsah povinnosti tvrzení a důkazní, určitost vymezení žalobního petitu, možnost soudu stanovení hranice podle poslední pokojné držby a související vázanost soudu žalobním petitem (NS 22 Cdo 4071/2016).

21. Předně, žalovaná sice kumulativně argumentuje tím, že sporný prostor byl užíván žalovanou či jejími právními předchůdci po dobu delší deseti let (což je podmínka vydržení u věci nemovité), přesto se však nedomáhá určení vlastnického práva z titulu vydržení. Žalobní petit zní tak, že má být určena hranice mezi pozemky parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, , nikoliv vlastnické právo k části pozemku parc.č. , hodnota, . V souladu se shora uvedeným rozhodnutím Nejvyššího soudu NS 22 Cdo 4071/2016 je zřejmé, že žalobkyně zvolila postup dle ust. § 1028 obč. zák. Proto nejsou v posuzovaném řízení podstatná skutková tvrzení týkající se užívání části pozemku žalobkyně (ve tvaru trojúhelníku), která se nachází v jižní části zahrad za zdí žalobkyně a sousedí s pozemkem žalované parc.č. , hodnota, , resp. argumentace vydržením tohoto pozemku, jestliže soud v daném případě institut vydržení vlastnického práva neposuzuje (žalovaná by nadto nemohla vydržet pozemek ve svém vlastnictví). Je pravdou, že užívání sporného pozemku by mělo význam pro posouzení poslední pokojné držby, nicméně pro postup dle ust. § 1028 obč. zák. (kde by tato skutečnost měla význam) není splněna základní podmínka (jak bude vyloženo níže).

22. Pokud jde o řízení podle ust. § 1028 obč. zák., zde zákon vyžaduje, aby hranice mezi pozemky byly neznatelné nebo pochybné. Komentářová literatura uvádí, že hlavním předpokladem řízení o žalobě dle § 1028 je tvrzení, že hranice mezi pozemky je objektivně nezjistitelná – neznatelná či pochybná. Není tedy např. dostatečně určitě vyznačena ve veřejném seznamu. Není-li splněna uvedená podmínka, nelze návrhu vyhovět (k tomu srov. např. SMOLKOVÁ, Michaela. § 1028 [Hranice mezi pozemky a její stanovení soudem]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 1.).

23. Samotná subjektivní pochybnost o průběhu (jinak, např. odborným zaměřením, zjistitelné) sporné hranice totiž neumožňuje její určení (stanovení) podle poslední pokojné držby ve smyslu § 1028 o. z.; v takovém případě je třeba tak, jako doposud, žádat o určení vlastnictví ke sporné části parcely. K tomu viz např. právní názor uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. února 2009, sp. zn. 22 Cdo 2403/2007, přiměřeně použitelný i po 1. 1. 2014. (SMOLKOVÁ, Michaela. § 1028 [Hranice mezi pozemky a její stanovení soudem]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 5.)

24. Dle rozhodnutí NS 22 Cdo 3162/2018 nelze podle § 1028 „určit hranici v případě, že sousedící pozemky účastníků jsou evidovány v KN v podobě parcel. V takovém případě platí vyvratitelná domněnka, že hranice parcel je totožná s hranicí vlastnickou, pokud ten, kdo to popírá, neprokáže opak (viz § 980 odst. 2 ObčZ).

25. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky pro rozhodování dle 1028 obč. zák., tedy zda hranice mezi pozemky je objektivně nezjistitelná – neznatelná či pochybná a dospěl k závěru, že tomu tak není, a to již s ohledem na shora citované rozhodnutí NS 22 Cdo 3162/2018. Domněnku, že hranice parcel je totožná s hranicí vlastnickou, nevyvrací pouhé (obecně známé) zjištění (objevující se např. v odborné literatuře), že mapování z 19. století může vykazovat nepřesnosti. V posuzovaném případě lze hranici mezi pozemky zjistit běžným geodetickým vytyčením v terénu, a to postupem dle shora citovaného ust. § 49 katastrálního zákona, k čemuž ostatně v daném případě i opakovaně došlo, naposledy k žádosti žalované v roce 2022, žalovaná toliko s výsledky geodetického vytyčení nesouhlasí. To však neznamená, že by hranice mezi pozemky byla objektivně nezjistitelná – neznatelná či pochybná.

26. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že vzájemný návrh žalované nebyl podána důvodně a vzájemný návrh zamítl.

27. Soud se neztotožnil ani s názorem žalované, že by v tomto řízení nebylo možné žalobkyni přiznat náhradu nákladů řízení na základě úspěchu ve věci (142 odst. 1 o.s.ř). Nelze přehlédnout, že vzájemný návrh žalované na zahájení řízení dle ust. § 1028 obč. zák. nesplňuje základní podmínku pro vedení takového řízení, tedy že by hranice mezi pozemky byla objektivně nezjistitelná – neznatelná či pochybná (nadto sousedící pozemky účastníků jsou evidovány v katastru nemovitostí v podobě parcel) a nemá tedy jakoukoliv šanci na úspěch. Vzájemný návrh je přitom opřen toliko o obecné zjištění určité nepřesnosti mapování z 19. století (kdy toto ne zcela přesné mapování bylo podkladem pro zápisy do katastru nemovitostí na většině území České republiky). Vzájemný návrh žalované byl zjevně podán toliko účelově v rámci řízení o odstranění zdi vystavěné žalovanou na pozemku žalobkyně. Žalovaná si v roce 2022 nechala vypracovat geodetické vytyčení hranic v terénu (pouze s ním nesouhlasí), tudíž si byla vědoma, že její zeď stojí na pozemku žalobkyně. Žalobkyně v řízení o vzájemném návrhu žalované vynaložila náklady na právní zastoupení a není důvod, proč by za této situace vynaložené náklady měly jít k tíži žalobkyně.

28. O nákladech řízení tedy soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy plně úspěšné žalobkyni v souvislosti se vzájemným návrhem žalované přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 325,70 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 13. 6. 2024 náhrada 925,70 Kč za 70 ujetých km v částce 525,70 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t.