12 C 60/2020
č. j. 12 C 60/2020-140
V PLATNOSTICitované zákony (24)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 142 § 149 § 160 § 251
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 14
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 37 § 544 § 553 § 580 § 1982 § 1987 § 1992 § 2001 § 2002 § 2003 § 2004 § 2005 +4 dalších
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 3
Plný text
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Rapušákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o 142.350 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 133.010 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 133.010 Kč od 19. 11. 2017 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2.400 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 9.340 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9.340 Kč od 13. 5. 2017 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 33.791 Kč od 19. 10. 2017 do 18. 11. 2017, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.299 Kč od 25. 10. 2017 do 18. 11. 2017, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13.678 Kč od 27. 10. 2017 do 18. 11. 2017 a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 83.242 Kč za den 18. 11. 2017 se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 74.104 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 142.350 Kč s příslušenstvím. Uváděla, že na základě smlouvy o dílo ze dne [datum] se žalobkyně zavázala provést pro žalovanou dodávku a montáž zdravotechniky v novostavbě ordinace praktického lékaře v obci [obec]. Dále pak na základě smlouvy o dílo ze dne [datum] provedla pro žalovanou dodávku a montáž ústředního topení v novostavbě ordinace praktického lékaře v obci [obec]. Cenu jednotlivých provedených částí díla žalobkyně v souladu se smlouvami vyúčtovala fakturami, v nichž bylo vždy odkazováno na soupisy provedených prací. Jelikož žalovaná neuhradila již vystavené faktury, žalobkyně od obou smluv částečně odstoupila. Jednotlivé soupisy prací a materiálu a zjišťovací protokoly obsahující podrobný popis provedených částí díla žalobkyně učinila součástí svých skutkových tvrzení, pokud se jedná o rozsah prací a dodávek, jejichž cenu nárokuje. Žalobkyně zcela odmítala, že by vůči žalované měla jakékoli závazky z titulu vad díla tvrzených žalovanou v průběhu řízení. K námitkám započtení učiněným žalovanou v průběhu řízení žalobkyně předně poukazovala na ustanovení § 1987 občanského zákoníku, podle kterého pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. Žalobkyně se dovolávala neplatnosti jednostranného právního jednání, jímž žalovaná proti pohledávce žalobkyně započítala své tvrzené pohledávky za žalobkyní, neboť pohledávky žalované jsou nejisté a neurčité. Žalobkyně rovněž připomínala, že smlouva o dílo byla zrušena v důsledku odstoupení, čímž pozbyla účinnosti mj. i smluvní ujednání týkající se záruk, záruční doby, a důsledků vyplývajících z jejich případného porušení (tj. smluvních ujednání o smluvní pokutě).
2. Žalovaná v odporu proti platebnímu rozkazu a jeho doplnění ze dne 7. 8. 2020 nárok žalobkyně neuznávala, uváděla, že faktury na částky 9.340 Kč ([anonymizováno] [rok]) a 2.299 Kč ([anonymizováno] [rok]) vrátila žalobkyni, neboť byly účtovány za neprovedené práce a nebyly dodány doklady o použitých materiálech a provedených tlakových zkouškách, jak bylo dohodnuto ve smlouvě o dílo. Faktury na částky 33.791 Kč, 13.678 Kč a 83.242 Kč (faktury na tyto částky nejsou předmětem řízení) žalovaná neobdržela. U jednání soudu dne 26. 10. 2020 žalovaná vyjádřila nesouhlas s rozsahem prací tak, jak byl vymezen žalobkyní. Žalovaná byla proto poučena podle § 118a občanského soudního řádu, že pokud tvrdí, že byly práce provedeny v jiném rozsahu než tvrdí a prokazuje žalobkyně, je povinna tato svá tvrzení konkretizovat (přesně označit, které položky rozporuje, a v jakém rozsahu) a prokázat, jinak se vystavuje nebezpečí neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního a tím, i negativního rozhodnutí ve věci. V podání ze dne [datum] žalovaná výslovně rozporovala konkrétní položky jednotlivých soupisů prací. Současně uvedla, že trvá na vznesené námitce započtení částky 50.000 Kč z titulu odstupného, které si strany sjednaly ve výši 25.000 Kč pro případ odstoupení od každé ze smluv. Žalovaná dále vznesla námitku započtení částky 67.770,93 Kč z titulu náhrady nákladů na opravu vad díla dle smlouvy o dílo ze dne [datum]. Žalované byla dne 25. 2. 2020 konečným zákazníkem žalované nahlášena vada díla, o které žalovaná obratem informovala žalobkyni s žádostí o provedení opravy. Jelikož žalobkyně opravu ani přes opakované výzvy neprovedla, nezbylo žalované než opravu provést a u žalobkyně uplatnit náklady na ni, což žalovaná učinila fakturou ze dne 21. 8. 2020 na částku 67.770,93 Kč zaslanou na adresu sídla žalobkyně. Pro případ, že soud dojde k závěru o neplatnosti smlouvy o dílo, požadovala nárok z titulu náhrady škody. V neposlední řadě vznesla žalovaná námitku započtení smluvní pokuty ve výši 508.000 Kč, a to pouze co do výše žalovaného nároku, kdy jde o smluvní pokutu ve výši 2.000 Kč za každý den prodlení se splněním povinnosti odstranit reklamované vady. K dotazu soudu žalovaná zpřesnila, že námitky započtení byly provedeny v průběhu soudního řízení. Žádná jiná listina týkající se započtení nebyla žalobkyni zaslána.
3. V průběhu řízení bylo prokázáno, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena písemná smlouva o dílo. Předmětem díla byla„ kompletní odborná dodávka a montáž zdravotechniky dle projektové dokumentace vypracované projektantem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [okres], na akci Novostavba ordinace praktického lékaře, včetně přípojek inženýrských sítí na parc. [číslo] k.ú. [obec], okres [okres]“. Cena díla byla sjednána ve výši 153.269 Kč bez daně z přidané hodnoty. Provedené práce byly průběžně předávány jednatelem žalobkyně [jméno] [příjmení] jednateli žalované [jméno] [příjmení], případně po telefonické domluvě jeho zástupci. Splatnost ceny díla byla ve smlouvě sjednána formou dílčích postupných plateb, kdy žalobkyně v každém kalendářním měsíci vypracovala a předložila žalované soupis provedených prací a zjišťovací protokol k odsouhlasení, pokud žalovaná do 5 pracovních dnů soupis neodsouhlasila výslovně, pokládal se za odsouhlasený a žalobkyně na jeho základě vystavila fakturu. Bylo sjednáno zasílání soupisů a faktur e-mailem. Smluvní strany si sjednaly pro případ odstoupení kterékoliv z nich od„ smluvní objednávky“ odstupné ve výši 25.000 Kč, které se odstupující strana zavazuje uhradit druhé smluvní straně do 14 dnů od odstoupení. Zhotovitel (žalobkyně) se ve smlouvě rovněž zavázal nejpozději do 10 kalendářních dnů od oznámení reklamovaných vad bezplatně provést opravu díla nebo vyměnit vadný materiál či výrobek za nový. Pro případ nesplnění dohodnutého termínu odstranění vad byla sjednána smluvní pokuta ve výši 2.000 Kč za každý den prodlení. (shodná tvrzení účastníků, smlouva o dílo ze dne [datum])
4. Dále bylo prokázáno, že v souladu s ujednáním smlouvy žalobkyně provedené práce postupně žalované vyúčtovala následujícími fakturami: fakturou [anonymizováno] [rok] ze dne 28. 4. 2017 znějící na částku 9.340 Kč splatnou dne 12. 5. 2017, kdy podkladem pro její vyhotovení byly listiny osobně dne 28. 4. 2017 předané žalovanému proti podpisu faktury, a to„ dodací list [číslo] [obec]“ a„ zjišťovací protokol o provedení stavebních prací“, ve kterých žalobkyně popsala provedené části díla; fakturou [anonymizováno] [rok] ze dne 4. 10. 2017 znějící na částku 816 Kč splatnou 18. 10. 2017 a fakturou [anonymizováno] [rok] ze dne 4. 10. 2017 znějící na částku 8.970 Kč splatnou 18. 10. 2017, kdy podkladem pro jejich vystavení byl„ soupis víceprací – moduly WC“ a„ Vícepráce – potrubí pro odvod kondenzu z rekuperace“, ve kterých žalobkyně popsala provedené části díla; fakturou [anonymizováno] [rok] ze dne 4. 10. 2017 znějící na částku 24.005 Kč splatnou 18. 10. 2017, kdy podkladem pro její vystavení byl„ soupis prací k 28. 9. 2017“ a„ zjišťovací protokol o provedení stavebních prací“, ve kterých žalobkyně popsala provedené části díla; fakturou [anonymizováno] [rok] ze dne 12. 10. 2017 znějící na částku 9.822 Kč splatnou 26. 10. 2017 a fakturou [anonymizováno] [rok] ze dne 12. 10. 2017 znějící na částku 3.856 Kč splatnou 26. 10. 2017, kdy podkladem pro jejich vystavení byly listiny:„ soupis prací k 4. 10. 2017“,„ dodávky materiálu a práce mimo výkaz výměr k 4. 10. 2017“ a„ zjišťovací protokol o provedení stavebních prací“, ve kterých žalobkyně popsala provedené části díla. (shodná tvrzení účastníků, zjišťovací protokol o provedení stavebních prací ze dne 28. 4. 2017, dodací list [číslo] [obec], faktura [anonymizováno] [rok] ze dne 28. 4. 2017, dokument - vícepráce – potrubí pro odvod kondenzu z rekuperace ze dne 28. 9. 2017, faktura [anonymizováno] [rok] ze dne 4. 10. 2017, průvodní e-mail ze dne 30. 9. 2017, soupis víceprací – moduly WC ze dne 28. 9. 2017, faktura [anonymizováno] [rok] ze dne 4. 10. 2017, průvodní e-mail ze dne 4. 10. 2017, soupis prací k 28. 9. 2017, zjišťovací protokol o provedení stavebních prací ze dne 28. 9. 2017, faktura [anonymizováno] [rok] ze dne 4. 10. 2017, průvodní e-mail ze dne 4. 10. 2017, dodávky materiálu a práce mimo výkaz výměr k 4. 10. 2017, faktura [anonymizováno] [rok] ze dne 12. 10. 2017, zjišťovací protokol o provedení stavebních prací ze dne 4. 10. 2017, soupis prací k 4. 10. 2017, faktura [anonymizováno] [rok] ze dne 12. 10. 2017)
5. V řízení bylo dále prokázáno, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena další písemná smlouva o dílo. Předmětem díla byla„ kompletní odborná dodávka a montáž ústředního topení dle projektové dokumentace zak. [číslo] kterou vypracoval [příjmení] [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], v měsíci 09/2016, na akci Novostavba ordinace praktického lékaře, včetně přípojek inženýrských sítí na parc. [číslo] k.ú. [obec], okres [okres]“. Cena díla byla sjednána ve výši 179.416 Kč bez daně z přidané hodnoty. Provedené práce byly průběžně předávány jednatelem žalobkyně [jméno] [příjmení] jednateli žalované [jméno] [příjmení], případně po telefonické domluvě jeho zástupci. Splatnost ceny díla byla ve smlouvě sjednána formou dílčích postupných plateb, kdy žalobkyně v každém kalendářním měsíci vypracovala a předložila žalované soupis provedených prací a zjišťovací protokol k odsouhlasení, pokud žalovaná do 5 pracovních dnů soupis neodsouhlasila výslovně, pokládal se za odsouhlasený a žalobkyně na jeho základě vystavila fakturu. Bylo sjednáno zasílání soupisů a faktur e-mailem. Smluvní strany si sjednaly pro případ odstoupení kterékoliv z nich od„ smluvní objednávky“ odstupné ve výši 25.000 Kč, které se odstupující strana zavazuje uhradit druhé smluvní straně do 14 dnů od odstoupení. (shodná tvrzení účastníků, smlouva o dílo ze dne [datum])
6. Bylo rovněž prokázáno, že v souladu s ujednáním smlouvy žalobkyně provedené práce postupně žalovanému vyúčtovala následujícími fakturami: fakturou [anonymizováno] [rok] ze dne 10. 10. 2017 znějící na částku 2.299 Kč splatnou 24. 10. 2017, kdy podkladem pro vystavení faktury byl dokument –„ materiál podlahovky mimo původní PD bez montáže“, ve kterém žalobkyně popsala provedené části díla; fakturou [anonymizováno] [rok] ze dne 3. 11. 2017 znějící na částku 75.012 Kč splatnou 17. 11. 2017, kdy podkladem pro vystavení faktury byl„ soupis prací a materiálu k 20. 10. 2017“ a zjišťovací protokol o provedení stavebních prací ze dne 20. 10. 2017“, ve kterých žalobkyně popsala provedené části díla; fakturou [anonymizováno] [rok] ze dne [datum] znějící na částku 8.230 Kč splatnou 17. 11. 2017, kdy podkladem pro její vystavení byl„ soupis materiálu – komín – Ordinace [obec]“, ve kterém žalobkyně popsala provedené části díla. (shodná tvrzení účastníků, dokument - materiál podlahovky mimo původní PD bez montáže ze dne 15. 9. 2017, průvodní e-mail ze dne 10. 10. 2017, faktura [anonymizováno] [rok] ze dne 10. 10. 2017, zjišťovací protokol o provedení stavebních prací ze dne 20. 10. 2017, soupis prací a materiálu k 20. 10. 2017, faktura [anonymizováno] [rok] ze dne 3. 11. 2017, soupis materiálu – komín – Ordinace [obec], průvodní e-mail ze dne 29. 10. 2017, faktura [anonymizováno] [rok] ze dne 3. 11. 2017, seznam dokumentů – ordinace [obec] ze dne 26. 10. 2017)
7. Soud má také za prokázáno, že žalovaná nereagovala na e-mailem zaslané zjišťovací protokoly a soupisy, ani částečně neuhradila vyúčtované částky. Žalobkyně dopisem ze dne 16. 11. 2017 odstoupila od obou smluv o dílo pro podstatné porušení smluv s tím, že odstoupení se týká pouze dosud nesplněných částí předmětu díla ve smyslu ustanovení § 2004 odst. 2 občanského zákoníku. Současně žalobkyně vyzvala žalovanou k neprodlené úhradě veškerých dosud vystavených faktur. Žalobkyně dále žalované vytýkala neposkytování potřebné součinnosti k řádnému provedení díla a nepřipravenost stavby. Listina byla odeslána žalované prostřednictví České pošty s.p., což žalobkyně potvrdila do protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne 11. 8. 2020 a žalovaná toto tvrzení nerozporovala. Žalobkyně nadále v realizaci díla nepokračovala. (shodná tvrzení účastníků, odstoupení od smluv ze dne 16. 11. 2017)
8. Bylo také prokázáno, že žalobkyně urgovala u žalované zaplacení závazků dopisem ze dne 25. 4. 2018, který byl zaslán právním zástupcem žalobkyně prostřednictví České pošty s.p. (shodná tvrzení účastníků, urgence zaplacení závazku ze dne 25. 4. 2018)
9. Prokázáno bylo rovněž, že dopisem ze dne 16. 11. 2017 žalovaná vrátila žalobkyni faktury [anonymizováno] [rok] ze dne 3. 11. 2017 znějící na částku 75.012 Kč a [anonymizováno] [rok] ze dne 3. 11. 2017 znějící na částku 8.230 Kč s tím, že nejsou dokončeny účtované práce, které v dopise výslovně vyjmenovala. (shodná tvrzení účastníků, vrácení faktur [rok] a [rok] ze dne 16. 11. 2017 včetně podacího lístku)
10. Soud má dále za prokázáno, že konečný zákazník dne 25. 2. 2020 žalované nahlásil vadu díla, a to jako obecnou závadu, kdy se na vodoměru projevoval únik vody. Fyzicky nebyla závada vidět, nevědělo se, kde únik vzniká. Podle projektové dokumentace rozvodů vody a topení pod podlahou byla v místech spojů vysekána místa v podlaze, dva nebo tři spoje protékaly. Žalovaná reklamovala vadu u žalobkyně a vyzvala ji k neprodlenému odstranění závady do 7. 3. 2020. Dne 4. 3. 2020 reklamaci urgovala. Žalobkyně na výzvy nereagovala, žalovaná proto opravu provedla sama a u žalobkyně uplatnila náklady na opravu fakturou ze dne 21. 8. 2020 na částku 67.770,93 Kč zaslanou do datové schránky žalobkyně. Samotná faktura doložena nebyla. Žalovaná žalobkyni opakovaně upomínala o zaplacení faktury [anonymizováno] [rok] (shodná tvrzení účastníků, emailem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 25. 2. 2020, protokol o hlášení a odstraňování vady díla ze dne 25. 2. 2020, reklamace - netěsnost rozvodů včetně o dokladu o odeslání do datové schránky, urgence reklamace ze dne 4. 3. 2020, průvodní dopis k faktuře ze dne 21. 8. 2020 včetně o dokladu o odeslání do datové schránky, 1. upomínka faktury v prodlení ze dne 21. 9. 2020 včetně dodejky a včetně o dokladu o odeslání do datové schránky, 2. upomínka faktury v prodlení ze dne 30. 9. 2020 včetně o dokladu o odeslání do datové schránky)
11. U jednání soudu dne 11. 12. 2020 účastníci učinili nesporným nárok žalobkyně na úhradu prací, a to pokud jde o jejich rozsah i cenu (kdy žalovaná výslovně uvedla, že práce a jejich cenu nerozporuje), specifikovaných na soupisech k faktuře [anonymizováno] [rok] na částku 816 Kč, faktuře [anonymizováno] [rok] na částku 24.005 Kč, faktuře [anonymizováno] [rok] na částku 8.970 Kč, faktuře [anonymizováno] [rok] na částku 2.299 Kč, faktuře [anonymizováno] [rok] na částku 3.856 Kč a faktuře [anonymizováno] [rok] na částku 8.230 Kč. Sporné zůstaly práce uvedené na soupise k faktuře [anonymizováno] [rok] na částku 9.340 Kč, kdy žalovaná rozporovala skutečný rozsah prací, resp. délku pokládaného potrubí. Sporné zůstaly dále práce účtované fakturou [anonymizováno] [rok] na částku 9.822 Kč, kde byla rozporována položka č. 60 soupisu prací, zkouška těsnosti vodovodního potrubí, uváděná v hodnotě 1.575 Kč a fakturou [anonymizováno] [rok] na částku 75.012 Kč, kde byla rozporována položka č. 11 soupisu prací, zkouška těsnosti měděného potrubí, v hodnotě 436 Kč a položka č. 14 soupisu prací, zkouška těsnosti plastového potrubí, v hodnotě 1.500 Kč. Žalovaná původně rozporovala i položku č. 1 v hodnotě 14.000 Kč, montáž kotle, avšak v rámci jednání následně uvedla, že nerozporuje montáž, která byla skutečně provedena, ale namítá, že montáž byla provedena špatně. Žalobkyně pak zcela rozporovala nároky žalované uplatněné jako reklamace. Žalobkyně byla následně poučena podle § 118a občanského soudního řádu, že pokud tvrdí, že provedla práce uvedené na soupisu ze dne 26. 4. 2017 (faktura [číslo] [rok]) v tam uváděném rozsahu a dále že byla provedena zkouška těsnosti potrubí uvedená jako položka č. 60 na soupisu prací ze dne 4. 10. 2017 (faktura [číslo] [rok]) a zkoušky těsnosti potrubí uvedené jako položky 11 a 14 na soupisu prací ze dne 20. 10. 2017 (faktura [číslo] [rok]), pak je povinna tato svá tvrzení konkretizovat a prokázat, jinak se vystavuje nebezpečí neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního a tím, i negativního rozhodnutí ve věci. Žalovaná pak byla poučena podle § 118a občanského soudního řádu, že pokud tvrdí, že byly zjištěny vady díla provedeného žalobkyní, pak je povinna konkretizovat zjištěné vady, okamžik, kdy se vady projevily a je povinna v tomto směru svá tvrzení prokázat; pokud žalovaná tvrdí, že provedla demontáž a montáž kotle svými pracovníky (položka č. 1 na soupisu prací ze dne 20. 10. 2017; faktura [číslo] [rok]), pak je povinna tato svá tvrzení konkretizovat a prokázat, jinak se vystavuje nebezpečí neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního a tím, i negativního rozhodnutí ve věci.
12. V návaznosti na poučení soudu žalobkyně k prokázání tvrzení, že provedla práce uvedené na soupisu ze dne 26. 4. 2017 (faktura [číslo] [rok] na částku 9.340 Kč) uvedla, že jí naměřené délky odpovídají skutečnosti, když čísla uváděné žalovanou vycházejí z projektové dokumentace, oproti které ale došlo k žádosti žalované k úpravám vedení potrubí, a tím i k jeho prodloužení na délku uváděnou žalobkyní. K prokázání tvrzení, že byla provedena zkouška těsnosti potrubí uvedená jako položka č. 60 na soupisu prací ze dne 4. 10. 2017 (faktura [číslo] [rok] na částku 9.822 Kč) a zkoušky těsnosti potrubí uvedené jako položky 11 a 14 na soupisu prací ze dne 20. 10. 2017 (faktura [číslo] [rok] na částku 75.012 Kč) žalobkyně znovu doložila dokument označený jako„ seznam dokumentů – ordinace [obec]“ ze dne 26. 10. 2017, opatřený podpisem jednatele žalovaného (pravost podpisu byla žalovanou výslovně uznána), kdy na listině je výslovně uvedeno, že žalovaná potvrzuje převzetí tam uvedených dokumentů, mimo jiné protokolu o tlakové zkoušce vnitřního vodovodu (položka 60) a protokol o zkoušce těsnosti podlahového vytápění (položky 14 a 11) či zprávu o revizi spalinové cesty. Doloženy pak byly protokol o tlakové zkoušce vnitřního vodovodu ze dne 28. 9. 2017, protokol o zkoušce těsnosti podlahového vytápění ze dne 26. 9. 2017 a zápis o zkoušce a kontrole plynového spotřebiče ze dne 3. 11. 2017, kdy z listiny vyplývá, že bylo provedeno uvedení kotle do provozu a další kontroly, a to bez závad, nedodělků a připomínek. Listinami soud provedl důkaz.
13. Žalovaná v návaznosti na poučení ze strany soudu v podání ze dne 12. 1. 2021 především odkázala na dříve doložený protokol o hlášení a odstraňování vady díla, kterým byla závada oznámena žalované (k tomu v podrobnostech shora bod 10). Žalovaná pak doplnila, že závada se projevila v únoru 2020 v úniku vody na vnitřním rozvodu vody. Rozepsala rovněž náklady na opravu vad vyúčtované v částce 67.770,93 Kč, které zahrnovaly: práce provedené panem [jméno] [příjmení], truhlářem, spočívající v demontáži a následně montáži kuchyňských linek zpět, v hodnotě 10.100 Kč; práce provedené panem [jméno] [příjmení], přípravné a odklizovací práce, v hodnotě 9.700 Kč; práce provedené panem [jméno] [příjmení], podlahářem, spočívající v opravě lina, v hodnotě 1.789 Kč; práce provedené zaměstnanci žalované, včetně zákonných odvodů a stravného, v hodnotě 29.010,06 Kč; materiál v celkové hodnotě 7.685,18 Kč; likvidaci suti v hodnotě 4.296,96 Kč; 15% režii.
14. K důkazu žalovaná doložila fotodokumentaci z průběhu odstraňování vad, fakturu [anonymizováno] [rok] ze dne 9. 4. 2020 znějící na částku 1.789 Kč, fakturu [číslo] ze dne 19. 3. 2020 znějící na částku 9.700 Kč, fakturu [anonymizováno] [rok] ze dne 8. 4. 2020 znějící na částku 10.100 Kč. Listinami byl proveden důkaz, přičemž bylo prokázáno, že faktury byly skutečně jmenovanými osobami vystaveny a dle jejich obsahu byly práce prováděny ve [obec] v ordinaci lékaře. K prokázání částky za likvidaci suti byla doložena listina napsaná na počítači nadepsaná„ materiál ze skladu“ obsahující seznam materiálu v ceně 1.896,96 Kč a položku“ likvidace suti-skládka-sběrný dvůr [obec]“ v ceně 2.400 Kč, celkem uvedeno 4.296,96 Kč; listina není datována, opatřena podpisem či jiným způsobem specifikována. Byla doložena také listina nazvaná„ Výsledovka po zakázkách dokladově“, dle tvrzení žalované šlo o doklad k prokázání použitého materiálu a práce zaměstnanců. Listina obsahuje řadu položek vždy s uvedením ceny (stavební materiál, cestovné, stravné, výrobní služby). Dále k prokázání shora uvedených tvrzení žalovaná navrhovala provedení důkazu výslechem jednatele žalované [jméno] [příjmení].
15. Žalovaná rovněž doplnila, že byla nucena vynaložit náklady ve výši 16.912 Kč na opravu žalobkyní provedených instalatérských prací. Uváděla, že opravované vady díla spočívaly v nemožnosti dokončit dílo a to konkrétně namontovat zařizovací předměty (baterie, umyvadla, výlevku) z důvodu chybně provedených vývodů vody a odpadů (vývody nebyly ukotveny a měly chybnou rozteč). Tyto závady byly zjištěny v listopadu 2017 po zastavení prací ze strany žalobkyně. Tyto vady nechala žalovaná opravit panem [jméno] [příjmení], kterému za provedené práce, které jsou specifikovány ve faktuře [číslo] a její příloze, uhradila částku ve výši 16.912 Kč. Faktura včetně přílohy byla doložena a přečtena k důkazu, z jejího obsahu vyplynulo, že byla vystavena za provedené instalatérské práce dle doručené objednávky na akci [obec] na částku 16.912 Kč. K prokázání shora uvedených tvrzení žalovaná navrhovala též provedení důkazu výslechem jednatele žalované [jméno] [příjmení] a svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení].
16. V neposlední řadě žalovaná doplnila, že byla nutná demontáž a opětovná montáž kotle. Práce prováděli zaměstnanci žalované, a to pan [jméno] [příjmení] a pan [jméno] [příjmení], z nichž každý touto prací strávil v součtu 8 hodin, které jsou evidovány v rámci evidence docházky za listopad 2017. K důkazu žalovaná doložila Evidenci docházky zaměstnanců žalované, Soupis vad a nedodělků provedený [jméno] [příjmení], na kterém je uvedeno v záhlaví datum 15. 11. 2017 a 28. 11.2017, na konci datum 18. 1. 2018, kdy jedna z položek zní:„ srovnat kotel a kouřovod“ a fotodokumentaci kotle. Z uvedených listin má soud za prokázáno, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v listopadu 2017 pracovali, mimo jiné, ve [obec] [příjmení] [příjmení] v rámci kontroly sepsal 67 vad a nedodělků.
17. Návrhy na provedení dalšího dokazování soud pro nadbytečnost pro právní posouzení projednávané věci zamítl.
18. Právní vztah mezi účastníky se řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.
19. Dle ustanovení § 2586 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.
20. Dle ustanovení § 2001 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.
21. Dle ustanovení § 2002 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
22. Dle ustanovení § 2003 odst. 2 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, mohla-li strana odstoupit od smlouvy pro podstatné porušení smluvní povinnosti a nevyužila své právo, nebrání jí to odstoupit od smlouvy později s odkazem na obdobné jednání druhé strany.
23. Dle ustanovení § 2004 odst. 1 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.
24. Dle ustanovení § 2004 odst. 2 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, plnil-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění.
25. Dle ustanovení § 2005 odst. 1 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře.
26. Dle ustanovení § 2005 odst. 2 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění.
27. Dle ustanovení § 1992 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li si strany, že jedna z nich může závazek zrušit zaplacením odstupného, ruší se závazek zaplacením odstupného obdobně jako při odstoupení od smlouvy. Právo zrušit závazek zaplacením odstupného však nemá strana, která již, byť i jen zčásti, plnění druhé strany přijala nebo druhé straně sama plnila.
28. Dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
29. Dle ustanovení § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
30. Dle ustanovení § 2999 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.
31. Dle ustanovení § 2999 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.
32. Dle ustanovení § 1982 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.
33. Dle ustanovení § 1982 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.
34. Dle ustanovení § 1987 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.
35. Dle ustanovení § 1987 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.
36. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Mezi účastníky řízení byly uzavřeny dvě písemné smlouvy o dílo dle ustanovení § 2586 občanského zákoníku. Na základě smlouvy ze dne [datum] se žalobkyně zavázala pro žalovanou provést dílo – kompletní odbornou dodávku a montáž zdravotechniky v novostavbě ordinace praktického lékaře, podle zpracované projektové dokumentace. Na základě smlouvy ze dne [datum] se žalobkyně zavázala pro žalovanou provést dílo – kompletní odbornou dodávku a montáž ústředního topení v novostavbě ordinace praktického lékaře, dle zpracované projektové dokumentace. V případě obou smluv bylo sjednáno postupné hrazení ceny díla formou dílčích plateb, kdy žalobkyně v každém kalendářním měsíci vypracovala a zaslala na výslovně dohodnutou e-mailovou adresu jednatele žalované soupis provedených prací a zjišťovací protokol k odsouhlasení. Jelikož žalovaná do 5 pracovních dnů soupis neodsouhlasila výslovně, ani ho nerozporovala, byl pokládán za odsouhlasený a žalobkyně na jeho základě vystavila fakturu. Uvedeným způsobem byly vystaveny faktury [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], vyúčtované částky nebyly žalovanou uhrazeny.
37. Žalobkyně dopisem ze dne 16. 11. 2017 odeslaným žalované prostřednictví České pošty s.p. odstoupila od obou smluv o dílo pro podstatné porušení smluv ve smyslu ustanovení § 2002 občanského zákoníku. Kromě neuhrazení již vyúčtované ceny díla žalobkyně za podstatné porušení smluv považovala neposkytování potřebné součinnosti k řádnému provedení díla ze strany žalované a nepřipravenost stavby. Žalobkyně v odstoupení od smluv uváděla, že odstoupení se týká pouze dosud nesplněných částí předmětu díla ve smyslu ustanovení § 2004 odst. 2 občanského zákoníku. V realizaci díla nebylo pokračováno. Soud jednostranné právní jednání žalobkyně posuzoval podle citovaných ustanovení občanského zákoníku, přičemž dospěl k závěru, že k odstoupení došlo platně, když důvody vedoucí žalobkyni k odstoupení lze považovat za podstatné porušení smluv. Neztotožňuje se však s názorem žalobkyně, že došlo k odstoupení pouze od části díla. Podle ustanovení § 2004 odst. 2 občanského zákoníku může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění, plnil-li dlužník zčásti. V projednávané věci však částečně plnil věřitel, tedy žalobkyně, naopak dlužník, žalovaná, neposkytl na úhradu svých závazků do data odstoupení ničeho.
38. Účinkem odstoupení od smlouvy je zánik závazku, tedy práv a povinností ze smlouvy. Dle zákonné úpravy přitom z časového hlediska nastupují tyto účinky nikoliv od okamžiku provedení úkonu odstoupení, nýbrž zpětně, již od samotného počátku závazku, tedy s účinky ex tunc. Účastníci jsou pak povinni vypořádat své vzájemné vztahy podle obecné úpravy bezdůvodného obohacení, kdy dle § 2999 má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny, není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné. Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty.
39. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení žalobkyně, vycházel při jejím určení soud ze skutečnosti, že v průběhu řízení učinili účastníci nesporným, které práce a v jaké ceně byly žalobkyní provedeny, vycházeli přitom ze soupisů prací, které byly vždy podkladem pro jednotlivé žalobkyní vystavené faktury. Šlo o práce specifikované na soupisech k faktuře [anonymizováno] [rok] na částku 816 Kč, faktuře [anonymizováno] [rok] na částku 24.005 Kč, faktuře [anonymizováno] [rok] na částku 8.970 Kč, faktuře [anonymizováno] [rok] na částku 2.299 Kč, faktuře [anonymizováno] [rok] na částku 3.856 Kč a faktuře [anonymizováno] [rok] na částku 8.230 Kč. Provedení původně mezi účastníky sporné položky č. 60 soupisu prací účtovaných fakturou [anonymizováno] [rok] na částku 9.822 Kč, tedy zkoušky těsnosti vodovodního potrubí v ceně 1.575 Kč, bylo žalobkyní prokázáno listinou ze dne 26. 10. 2017 podepsanou jednatelem žalované, kterou převzal protokol o tlakové zkoušce vnitřního vodovodu, jakož i protokol samotný. Stejně tak provedení původně sporných položek vztahujících se k faktuře [anonymizováno] [rok] na částku 75.012 Kč, kde byla rozporována položka č. 11 v hodnotě 436 Kč a položka č. 14 v hodnotě 1.500 Kč, bylo žalobkyní prokázáno listinou ze dne 26. 10. 2017 podepsanou jednatelem žalované, kterou převzal protokol o zkoušce těsnosti podlahového vytápění a zprávu o revizi spalinové cesty, jakož i protokol samotný a zápis o zkoušce a kontrole plynového spotřebiče. Po provedeném dokazování pak žalovaná ani tyto práce a jejich cenu nadále nerozporovala. Bylo tak možné učinit závěr, že žalobkyně provedla pro žalovanou práce v celkové (obvyklé) ceně 133.010 Kč, kterou žalovaná akceptovala.
40. Pokud šlo o sporné práce uvedené na soupise k faktuře [anonymizováno] [rok] na částku 9.340 Kč, kdy žalovaná rozporovala skutečný rozsah prací, resp. délku pokládaného potrubí, pak k prokázání svého tvrzení o skutečné délce potrubí žalobkyně přes poučení ze strany soudu další důkazy nenavrhovala, pouze upřesnila, proč došlo ke změně oproti projektové dokumentaci. Soud dospěl k závěru, že oprávněnost nároku na úhradu částky 9.340 Kč žalobkyně neprokázala, ohledně této částky neunesla břemeno důkazní, proto v rozsahu této částky žalobu zamítl.
41. Procesní obrana žalované v projednávané věci spočívala v uplatnění námitky započtení svých pohledávek za žalobkyní. Námitka byla uplatněna v podání ze dne 25. 11. 2020, kdy žalovaná vznesla námitku započtení částky 50.000 Kč představující odstupné, které si strany sjednaly v obou smlouvách o dílo, vždy ve výši 25.000 Kč. Dále vznesla námitku započtení částky 67.770,93 Kč představující náklady na opravu díla, kdy žalované konečný zákazník nahlásil závadu, kterou ani přes opakované výzvy žalobkyně neodstranila a žalovaná tak opravu provedla sama a náklady u žalobkyně uplatnila fakturou ze dne 21. 8. 2020. V neposlední řadě žalovaná vznesla námitku započtení smluvní pokuty v částce 508.000 Kč, a to pouze co do výše žalovaného nároku, kdy jde o smluvní pokutu ve výši 2.000 Kč za každý den prodlení se splněním povinnosti odstranit reklamované vady.
42. Soud se tedy dále zabýval touto tvrzenou obranou žalované, zejména platností tvrzeného zápočtu. Právní úprava započtení vychází z kombinace předchozí občanskoprávní a obchodněprávní úpravy. Základní předpoklady započtení zůstaly i v nové právní úpravě zachovány, zachována tak zůstala i konstantní judikatura, na kterou lze odkázat (a činí tak i stávající komentáře k novému občanskému zákoníku, např. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 1335 s.). Tak dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3028/2008„ Jednostranně nelze započíst nesplatnou pohledávku žalované vůči splatné pohledávce žalobkyně, když v jedné listině nelze vyzvat žalobkyni k zaplacení pohledávky a zároveň platně započítat tuto pohledávku na pohledávku žalované. Započtení může být provedeno platně až poté, kdy je započítávaná pohledávka splatná.“ Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2006 sp. zn. 29 Odo 204/2003„ Nedovoluje-li zákon započtení pohledávky, která ještě není splatná, pak kompenzační projev učiněný věřitelem s takovou pohledávkou nenabývá žádných účinků ani v okamžiku, kdy se pohledávka stane splatnou.“ 43. Ústavní soud v nálezu ze dne 5. 11. 1997, sp. zn. II. ÚS 159/97 dospěl k závěru, že projev k započtení podle ustanovení § 580 občanského zákoníku lze učinit i v průběhu soudního řízení jako obranu proti žalobě (viz rozhodnutí dostupné na www.usoud.cz). 44. „ Úkon započtení (§ 580 obč. zák.), kterým dlužník započítává proti pohledávce věřitele více svých pohledávek, převyšujících ve svém součtu pohledávku věřitele, aniž by z něj bylo patrno, která část započítávaných pohledávek započtením zanikla a která nikoli, je podle ustanovení § 37 odst. 1 obč. zák. neplatný pro neurčitost (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. dubna 2008, sp. zn. 32 Cdo 3082/2007, ze dne 23. května 2005, sp. zn. 29 Odo 1021/2006, ze dne 31. ledna 2008, sp. zn. 29 Odo 421/2006 a ze dne 23. února 2005, sp. zn. 29 Odo 174/2004, které obstálo i v ústavní rovině, když ústavní stížnost proti němu Ústavní soud usnesením ze dne 25. dubna 2006, sp. zn. I. ÚS 322/05, odmítl).“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2011, sp. zn. 32 Cdo 4363/2009; shodně dále rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 6. 2003, sp. zn. 9 Cmo 109/2003) 45. “ Důvodová zpráva (k novému občanskému zákoníku) zdůrazňuje, že„ započtení sleduje odstranění vzájemných pohledávek zúčastněných osob, nikoli vyvolání nejasností a následných sporů“. Případné nejasnosti ohledně výše, splatnosti, předmětu plnění, či dokonce samotné existence pohledávky mají být odstraněny především dohodou stran (např. narovnáním dle § 1903, případně zrušením dohodou dle § 1981). Nemohou být ale jednostranně„ řešeny“ jen započítacím úkonem jedné ze stran. Ze zřejmých důvodů je třeba druhou stranu chránit před tím, aby byly na její úkor započítávány pohledávky, které by si započítávající strana vzhledem k jejich neurčitým či nejistým parametrům„ přizpůsobovala“ tak, aby jí to bylo ku prospěchu.” (Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 1335 s.)
46. S ohledem na citovanou judikaturu nelze zápočet provedený žalovanou ve vyjádření adresovaném soudu 25. 11. 2020 považovat za platný v rozsahu částek 50.000 Kč a 508.000 Kč, když žalovaná na téže listině (v témže vyjádření) pohledávky vyčíslila a aniž by žalobkyni vyzvala k jejich úhradě, současně pohledávky započetla. Je tedy zjevné, že tvrzené pohledávky žalované nebyly v době učinění kompenzačního úkonu splatné, přičemž kompenzační projev učiněný věřitelem s takovými pohledávkami nenabývá žádných účinků ani v okamžiku, kdy se pohledávky stane splatnými (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 204/2003). Z právního jednání žalované pak navíc není patrno, která část započítávaných pohledávek započtením zanikla a která nikoli, právní jednání žalované je tak neurčité a nesrozumitelné a dle ustanovení § 553 odst. 1 občanského zákoníku lze toto jednání považovat za zdánlivé, ke kterému se nepřihlíží (viz níže).
47. Pokud jde o zápočet částky 67.770,93 Kč, pak tento nárok vyplývající z faktury [rok] splatné 15. 9. 2020 (která nadto nebyla žalovanou doložena, doloženy byly pouze průvodní dopisy a upomínky k jejímu zaplacení) měl být u žalobkyně uplatněn, ani v případě jejího zápočtu však žalovaná konkrétně nevymezila, proti kterým konkrétním nárokům (fakturám, když předběžný právní názor soudu v této fázi řízení účastníky nezavazoval) má být její nárok započítán, tedy v jakém rozsahu a jaká konkrétní pohledávka měla zápočtem zaniknout.
48. Nárok na zaplacení částky 67.770,93 Kč žalobkyně zcela rozporovala. Žalovaná byla poučena podle § 118a občanského soudního řádu o tom, že je povinna konkretizovat svá tvrzení ohledně vzniku a existence závad, jejichž odstranění si vyžádalo uvedenou částku. Na to žalovaná reagovala tvrzením, že zjištěná závada se projevovala únikem vody a rozepsala, z čeho se skládá uplatněná částka, tedy jaké konkrétní částky vynaložila na odstranění vad, což i doložila odkazovanými listinami (v podrobnostech viz bod 13). Následně byla žalovaná poučena, že nárok je nutné posuzovat podle příslušných ustanovení o náhradě škody (materiální újmy). 49. „ Zhotovitelka vadně provedla dílo a na odstranění jeho vad budou muset objednatelé vynaložit náklady v určité výši. Tato částka představuje újmu objednatelů, resp. skutečnou škodu, spočívající ve zmenšení majetkového stavu a reprezentující finanční hodnotu, kterou bude nutno vynaložit, aby dílo zhotovované zhotovitelkou bylo bez vad. Nárok na tuto částku je třeba posoudit jako nárok na náhradu škody, a nikoliv jako nárok z odpovědnosti za vady, došlo-li k odstoupení od smlouvy, když dílo nebylo ve smyslu splněno jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli. Zhotovitel odpovídá za vady díla, jež má dílo v době předání, tudíž nebylo-li dílo v posuzované věci dokončeno, nelze uplatnit právo z odpovědnosti za vady. Odvolací soud správně uzavřel, že odstoupení od smlouvy se nedotýká nároku na náhradu škody vzniklé porušením smlouvy.“ (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2007 sp. zn. 32 Cdo 2926/2007)
50. Dle názoru soudu byla tvrzení žalované ohledně samotné existence závady, tedy vzniklé škody, nedostatečná, nebylo dostatečně určitě tvrzeno a prokázáno, v čem konkrétně závada spočívala, což je prvotním předpokladem pro posuzování nároku na náhradu škody. Neobstojí zde pouhé tvrzení, že došlo k úniku vody ve vnitřním rozvodu, což je v podstatě až důsledkem projevené závady. Soud tak má za to, že žalovaná neunesla břemeno tvrzení ohledně vzniku a existence škody, která měla být způsobena činností žalobkyně. V tomto směru pak žalovaná nenavrhovala ani žádné důkazy, když doložila listiny týkající se samotného odstraňování závady a k témuž byl navrhován i výslech jednatele žalované. Soud tak považoval tvrzenou pohledávku žalované za neurčitou ve smyslu ustanovení § 1987 odst. 2 občanského zákoníku.
51. Ohledně započtení provedeného žalovanou tak soud uzavřel, že z právního jednání žalované nebylo patrno, která část započítávaných pohledávek započtením zanikla a která nikoli, právní jednání žalované je tak neurčité a nesrozumitelné a dle ustanovení § 553 odst. 1 občanského zákoníku lze toto jednání považovat za zdánlivé, přičemž dle § 544 občanského zákoníku se k takovému jednání nepřihlíží (podle ustanovení § 37 odst. 1 zákona 40/1964 Sb. právní úkon neplatný pro neurčitost). Rovněž je třeba přihlédnout k ustanovení § 1987 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterého pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není, přičemž za takovou pohledávku lze považovat i pohledávku, jejíž existence je druhou stranou popírána. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že pohledávka žalobkyně započtením nezanikla.
52. Je nezbytné rovněž uvést, že započtení je institut hmotného práva, právní jednání žalované, mělo-li vyvolat zamýšlené důsledky, mělo být tedy jasné, srozumitelné a určité. Jakákoli aktivita ze strany soudu směřující k tomu, aby takové důsledky skutečně mělo, by narušovalo rovnost účastníků soudního řízení. Žalovaná byla v průběhu řízení soudem poučena, že zápočet tak, jak byl proveden, nelze považovat za platný.
53. Pokud v podání ze dne 12. 1. 2021 žalovaná uvedla, že byla nucena vynaložit v listopadu 2017 náklady ve výši 16.912 Kč na opravu žalobkyní provedených instalatérských prací, pak nebylo uvedeno, že by tímto tvrzením žalovaná rozporovala některou z částí díla, jehož provedení v průběhu řízení učinila nesporným. Nebylo tvrzeno, že by částka byla dříve uplatněna u žalobkyně, nebyla předmětem zápočtu. Soud tedy k tomuto tvrzení žalované dále nepřihlížel.
54. Žalovaná dále namítala, že byla jejími zaměstnanci provedena demontáž a opětovná montáž kotle, která byla sice žalobkyní provedena, avšak nesprávně. K důkazu žalovaná doložila soupis vad a nedodělků, evidenci docházky zaměstnanců a fotografii kotle. Bylo prokázáno, že byla sepsána konkrétní závada týkající se kotle, avšak nebylo prokázáno, že by vznikla v důsledku činnosti žalobkyně, ani že byla skutečně odstraněna, tedy že byla provedena tvrzená demontáž a opětovná montáž, když jedinými důkazy byly fotografie kotle a evidence pracovní doby zaměstnanců, z níž vyplývá, že pracovali, mimo jiné, ve [obec]. Soud má za to, že ohledně nutnosti opravy žalovaná neunesla břemeno důkazní, soud k ní proto nadále nepřihlížel.
55. Soud po zjištění skutkového stavu a právním posouzení věci dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný touto žalobou je v částce 133.010 Kč oprávněný, a proto zavázal žalovanou k jeho úhradě ve lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.
56. Žalobkyně nárokovala úrok z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po dni, splatnosti jednotlivých vystavených faktur. S ohledem na právní názor soudu, kdy za titul pro zaplacení považuje bezdůvodné obohacení, bylo určeno datum splatnosti v návaznosti na listinu obsahující odstoupení od smlouvy ze dne 16. 11. 2017, kterou byla žalovaná vyzvána k neprodlené úhradě dlužných částek. Výše zákonného úroku z prodlení pak odpovídá současné právní úpravě, tedy ustanovení § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni vzniku prodlení. Soud tak vyhověl žalobnímu návrhu z přiznané části pohledávky a za dobu od její splatnosti, ve zbylém rozsahu žalobu ohledně příslušenství pohledávky zamítl.
57. Nad rámec shora uvedeného považuje soud za nutné doplnit, že nepovažuje za oprávněný nárok žalované na odstupné ve výši 50.000 Kč (2 x 25.000 Kč). Smluvní strany si v obou smlouvách sjednaly pro případ odstoupení kterékoliv z nich od„ smluvní objednávky“ odstupné ve výši 25.000 Kč, které se odstupující strana zavazuje uhradit druhé smluvní straně do 14 dnů od odstoupení. Dle ustanovení § 1992 občanského zákoníku ujednají-li si strany, že jedna z nich může závazek zrušit zaplacením odstupného, ruší se závazek zaplacením odstupného obdobně jako při odstoupení od smlouvy. Právo zrušit závazek zaplacením odstupného však nemá strana, která již, byť i jen zčásti, plnění druhé strany přijala nebo druhé straně sama plnila. Institut odstupného představuje možnost zrušení smlouvy zaplacením určité částky, a to v zásadě pro případ, kdy ještě nezapočalo plnění ani jedné ze stran smlouvy. Ke zrušení závazku pak dochází přímo zaplacením sjednané částky. Zaplacením se pak strana tzv. vyplatí ze smlouvy. V projednávané věci z obsahu ujednání nevyplývá, že by šlo o zaplacení odstupného ve shora uvedeném smyslu, tedy, že zaplacením částky 25.000 Kč by došlo ke zrušení smlouvy bez dalšího.„ Odstupné“ je zde možno chápat spíše jako sankci - smluvní pokutu za odstoupení od smlouvy, přičemž judikaturou již bylo vyřešeno, že ujednání, jehož skutečným smyslem je sjednání smluvní pokuty pro případ výkonu práva (odstoupení od smlouvy), a nikoliv pro porušení smluvní povinnosti, je v rozporu s účelem institutu smluvní pokuty a tedy v rozporu s účelem zákona, a proto je neplatné (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 182/2001). V neposlední řadě je zásadní, že od smluv v projednávané věci, odstoupila žalobkyně, která již sama plnila závazky ze smluv.
58. Dle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném ke dni vzniku prodlení, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1.200 Kč. Soud přiznal žalobkyni uplatněný nárok na částku 1.200 Kč v souvislosti s pohledávkou vyplývající z každé jednotlivé smlouvy o dílo, tedy celkem 2.400 Kč.
59. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 151 odst. 2, § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, když úspěch žalobkyně ve věci nebyl úplný. Výzva dle ustanovení § 142a občanského soudního řádu byla žalované zaslána právním zástupcem žalobkyně. V prvé řadě se při rozhodování o nákladech řízení zabýval soud otázkou úspěchu účastníků. Důvodně byla podána žaloba ohledně částky 169.585,37 Kč (133.010 Kč + 2.400 Kč + 34.175,37 Kč). Ohledně částky 12.462,64 Kč (9.340 Kč + 2.791,19 Kč + 231,03 Kč + 12,68 Kč + 69,38 Kč + 18,36 Kč) byla žaloba podána nedůvodně. Bylo tedy potřeba určit poměr úspěchu obou účastníků ve věci a od úspěchu účastníka odečíst jeho neúspěch. Žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 169.585,37 Kč, která představuje 93 % předmětu řízení k datu vyhlášení rozhodnutí (182.048,01 Kč). Žalovaná byla úspěšná ohledně částky 12.462,64 Kč, což je 7 % z předmětu řízení. Od úspěchu žalobkyně je nutné odečíst úspěch žalovaného, tzn. 93 % méně 7 % vychází tedy, že žalobkyně má právo na 86 % vynaložených nákladů řízení.
60. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalované zaplatit 86 % nákladů řízení žalobkyně v částce 74.104 Kč. Celkové náklady řízení žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 5.694 Kč, jehož výše byla určena dle položky 2 odst. 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků; náhrada hotových výdajů za 9 úkonů právní služby á 300 Kč v částce 2.700 Kč stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, žaloba, vyjádření ze dne 26. 11. 2020 a 11. 1. 2021, účast u jednání soudu ve dnech 11. 8. 2020, 26. 10. 2020, 11. 12. 2020 a 27. 1. 2021; k doplnění skutkových tvrzení ze dne 9. 8. 2020 soud nepřihlížel jako k dalšímu úkonu právní služby, když má za to, že tato skutková tvrzení měla být součástí řádně vypracované žaloby); odměna advokáta v souladu s ustanovením § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 57.970 Kč (8,5 úkonů á 6.820 Kč); jízdné z [obec] do Bruntálu a zpět na tři jednání soudu (rok 2020) při použití motorového vozidla tovární značka Chevrolet, [registrační značka], jehož průměrná spotřeba je 7,7 l motorové nafty v ceně 31,80 Kč, při vzdálenosti 390 km (2 x 65 km x 3) a základní náhradě za používání silničních motorových vozidel v sazbě 4,2 Kč za 1 km jízdy dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., celkem 2.593 Kč; jízdné z [obec] do Bruntálu a zpět na jednání soudu (rok 2021) při použití motorového vozidla tovární značka Chevrolet, [registrační značka], jehož průměrná spotřeba je 7,7 l motorové nafty v ceně 27,20 Kč, při vzdálenosti 130 km (2 x 65 km) a základní náhradě za používání silničních motorových vozidel v sazbě 4,4 Kč za 1 km jízdy dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., celkem 844 Kč; náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., za čas strávený cestou z [obec] do Bruntálu a zpět za 24 půlhodin (4 x 6) á 100 Kč v celkové výši 2.400 Kč; a daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad stanovená v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 občanského soudního řádu ve výši 13.966,50 Kč; celkem 86.167,50 Kč.
61. Jelikož žalobkyni, které byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaná dle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu povinna zaplatit tuto náhradu advokátu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.