12 C 71/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 29 892 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 29 892 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 22. 11. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení části smluvní pokuty ve výši 29 892 Kč za období od 8. 3. 2022 do 25. 11. 2022. Žalobce přednesl, že mezi ním a žalovanou byla dne 6. 4. 2021 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná neplnila své závazky, zejména řádné splácení úvěru, došlo k zesplatnění celého úvěru dle smluvních podmínek. Výsledná dlužná částka činila 113 752,13 Kč. Žalobce žalovanou opakovaně vyzýval k úhradě, přičemž jí byla uložena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Část této pokuty byla již přiznána rozsudkem Okresního soudu v Berouně č.j. , spisová značka, ze dne 2. listopadu 2022. Žalobce nyní uplatňuje nárok na další část smluvní pokuty za období od 8. 3. 2022 do 25. 11. 2022, a to ve výši 29 892 Kč. Dlužná částka nebyla uhrazena ani přes zaslání předžalobní výzvy, žalobce se proto domáhá splnění svého nároku prostřednictvím soudu.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že se dostala do dluhové pasti z důvodu, že potřebovala peníze na celodenní péči o svoji ležící matku, kterou ošetřovala po 4 roky, ale již nebyla schopna vlastními silami péči zajišťovat. Rovněž ztratila práci. Žalovaná je nyní v důchodu, bydlí v podnájmu, má 3 exekuce a v současné době nemá finanční prostředky na splácení dluhu.

3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Z rozsudku Okresního soudu v Berouně č.j. , spisová značka, ze dne 2.11.2022 okresní soud zjistil, že dne 2.11.2022 rozhodl Okresní soud v Berouně rozsudkem č.j. , spisová značka, o žalobě, jejímž předmětem byl nárok na zaplacení částky 134 260 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne 6.4.2021 č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou.

5. Z návrhu na uzavření smlouvy č. , hodnota, ze dne 6.4.2021 okresní soud zjistil, že dne 6.4.2021 byl vyhotoven návrh na uzavření smlouvy č. , hodnota, , nepodepsaný žalovaným, ve kterém jsou uvedeny podmínky úvěru.

6. Z hodnocení klienta ve spise na č.l. 20 okresní soud zjistil, že dne 6.4.2021 bylo vyhotoveno hodnocení klienta, nepodepsané žalovaným, ve kterém je uvedeno, že celkové měsíční příjmy žalovaného jako žadatele o úvěr činí 23 130 Kč (údajně ze zaměstnání), celkové měsíční výdaje činí 10 998 Kč.

7. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací NRKI ve spise na č.l. 21 okresní soud zjistil, že dne 6.4.2021 byl pořízen výpis z registru NRKI.

8. Ze záznamu o příchozí úhradě od , právnická osoba, ve spise na č.l. 22 okresní soud zjistil, že poskytovatel úvěru ověřil příjem žalovaného ve výši 22 994 Kč, tento příjem je od ČSSZ Praha, Stř. , adresa, .

9. Z prohlášení klienta ve spise na č.l. 23–24 okresní soud zjistil, že dne 6.4.2021 bylo vyhotoveno prohlášení klienta, které žalovaný nepodepsal.

10. Z předsmluvního formuláře ve spise na č.l. 25–27 okresní soud zjistil, že dne 6.4.2021 byl vyhotoven předsmluvní formulář, ve kterém jsou uvedeny parametry úvěru, který však žalovaný nepodepsal.

11. Z výpisu záznamu z registru SOLUS ve spise na č.l. 28 okresní soud zjistil, že dne 6.4.2021 byl pořízen výpis z registru SOLUS.

12. Z oznámení ze dne 19.9.2021 o prodlení s úhradou splátky úvěru, předžalobních upomínek z 5.11.2024, podacího archu z 5.11.2024, kopie občanského průkazu ve spise na č.l. 18–19, záznamu o příchozí úhradě od , právnická osoba, ve spise na č.l. 22, potvrzení o příchozí úhradě ve výši 22 994 Kč ze dne 12.1.2021 (ve spise na č.l. 29), potvrzení o příchozí úhradě ve výši 24 512 Kč ze dne 10.2.2021 (ve spise na č.l. 30), potvrzení o příchozí úhradě ve výši 24 532 Kč ze dne 10.3.2021 (ve spise na č.l. 31) a potvrzení o příchozí úhradě ve výši 26 038 Kč ze dne 11.12.2020 (ve spise na č.l. 32), okresní soud neučinil žádná nová skutková zjištění významná pro posuzovanou věc, a to s ohledem na níže uvedený právní názor (neplatnost smlouvy v důsledku poskytnutí spotřebitelského úvěru v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru).

13. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

14. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že dne 6. dubna 2021 byl vyhotoven návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, , přičemž téhož dne bylo zpracováno hodnocení klienta, předsmluvní formulář a prohlášení klienta, které však žalovaný nepodepsal. Ve stejný den byly pořízeny také výpisy z registrů NRKI a SOLUS a poskytovatel úvěru ověřil příjem žalovaného ve výši 22 994 Kč, pocházející od , právnická osoba, . Dne 2. listopadu 2022 rozhodl Okresní soud v Berouně rozsudkem č.j. , spisová značka, o žalobě na zaplacení částky 134 260 Kč s příslušenstvím z titulu uvedené úvěrové smlouvy.

15. S ohledem na níže uvedený právní názor považoval soudu za nadbytečné provádět ve věci další dokazování (neplatnost smlouvy v důsledku poskytnutí spotřebitelského úvěru v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru).

16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

17. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

18. Podle § 562 odst. 1 obč. zák. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

19. Podle § 561 odst. 1 obč. zák. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

20. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisujeli se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

21. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

22. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále také jen „eIDAS“) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

23. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

24. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky:a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou;b) umožňuje identifikaci podepisující osoby;c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; ad) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

25. Jakkoli o žalobě na zaplacení částky 134 260 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 6. dubna 2021 již bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Berouně č.j. , spisová značka, ze dne 2. listopadu 2022, soud si jako předběžnou otázku musel znovu posoudit platnost úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 6. dubna 2021.

26. Po právní stránce soud posoudil uzavřenou smlouvu dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku (dále také jen „obč. zák.“). Současně, dle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se jedná o spotřebitelský úvěr.

27. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření úvěrové smlouvy v písemné formě, a to právě ve znění, v jakém úvěrovou smlouvu předkládala žalující strana. Jak již bylo uvedeno shora, k elektronické verzi Smlouvy o úvěru (jakož i dalších listin předkládaných v elektronické podobě) není připojen podpis žalovaného v elektronické podobě. Jestliže je do elektronické verze listiny poskytovatelem úvěru toliko vložen tzv. jedinečný kód (který mu byl zaslán žalovanou stranou např. prostřednictvím SMS zprávy), nejedná se o elektronický podpis, tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě, umožňující ověřit, že po jejich připojení již dokument nedoznal žádné změny (ve smyslu ustanovení článku 26 eIDAS).

28. I kdyby však žalobkyně prokázala uzavření úvěrové smlouvy v písemné formě (a to právě ve znění, v jakém úvěrovou smlouvu předkládala žalující strana), žalobkyně v řízení neprokázala ani to, že by řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného.

29. Jak uvedl např. Krajský soud v Praze rozsudku č.j. 22 Co 71/2024- 69 ze dne 14. května 2024, zákon o spotřebitelském úvěru převzal transpoziční úpravu směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Cílem směrnice vyloženým v rozhodovací praxi Soudního dvora EU je, aby věřitel v rámci zodpovědného jednání neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Z článku 8 odst. 1 směrnice 2008/48 Soudní dvůr vyvodil povinnost věřitele posoudit před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost spotřebitele, přičemž tato povinnost může popřípadě zahrnovat i vyhledávání v příslušných databázích. Porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost úvěrujícího spotřebitele vede k neplatnosti úvěrové smlouvy, přičemž se jedná o neplatnost, ke které přihlíží soud z úřední povinnosti. Jen takový výklad ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je výkladem eurokonformním (viz rozhodnutí Soudního dvora /EU/ z 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, OPR-Finance, ze dne 18. prosince 2014 ve věci CA Consumer Finance,C449/13 a ze dne 10. června 2021 ve věci Ultimo Portfolio Investment (Luxembourg), C303/20).). Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Dostatečnými informacemi dokládajícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. S porušením uvedené povinnosti poskytovatele úvěru je spojena neplatnost úvěrové smlouvy, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti (někdy též označovaná jako absolutní), tak tomu bylo i za právní úpravy obsažené v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinné do 30. 11. 2016, u které byla tato neplatnost dovozována (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

30. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že poskytovatel úvěru řádně nezjišťoval úvěruschopnost žalovaného, nezabýval se řádně ověřováním jeho výdajů, jestliže výdaje pouze odhadl na základě životního minima. Údaj o životním minimu slouží k výpočtu sociálních dávek a nic nevypovídá o skutečných výdajích konkrétního žadatele o úvěr. Předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru je tudíž neplatná i dle ust. § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, k čemuž soud přihlíží z úřední povinnosti.

31. Po právní stránce soud věc posuzoval dle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. obč. zák.).

32. V posuzovaném případě o samotném nároku žalobce ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, již bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Berouně č.j. , spisová značka, ze dne 2. listopadu 2022, ať již byl nárok posouzen jako nárok ze smlouvy či nárok na vydání bezdůvodného obohacení v souladu se shora citovaným ust. § 86 odst. 1 větou druhá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Předmětem této žaloby jsou pouze další smluvní nároky (v tomto případě nárok na zaplacení smluvní pokuty) dovozované ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Jestliže soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. , hodnota, je neplatná, nepřiznal ani nárok na smluvní pokutu, k jejímuž placení se žadatel o úvěr smluvně zavázal.

33. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně a žalobu zamítl (výrok ad I.).

34. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s tím, že žalovanému, doposud žádné náklady řízení nevznikly (výrok ad II.).