12 EVC 1/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované . zahraniční osoba registrovaná pod č. hodnota sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 48 975,05 EUR s přísl.

I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci částku 48 975,05 EUR s úrokem z prodlení z této částky ve výši 5 % ročně od 21.3.2022 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 172 835,41 Kč.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení předmětné částky z titulu odpovědnosti žalovaného za úplnou ztrátu zásilky, která byla odcizena řidičem subdopravce společnosti , právnická osoba, . během přepravy, přičemž tento řidič byl za krádež pravomocně odsouzen. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o přepravě věci č. , hodnota, , v níž byl žalovaný označen jako dopravce a zavázal se přepravu uskutečnit. Žalovaný se brání námitkou, že se jednalo o smlouvu zasílatelskou, avšak z obsahu smlouvy i jejího plnění je zřejmé, že šlo o přepravu věci. Žalovaný se rovněž dovolává promlčení, avšak vzhledem k úmyslnému jednání řidiče činí promlčecí doba podle čl. 32 odst. 1 věta druhá Úmluvy CMR 3 roky. Žalovaný doposud ničeho nezaplatil. Dlužná částka nebyla uhrazena ani přes zaslání předžalobní výzvy, žalobce se proto domáhá splnění svého nároku prostřednictvím soudu.

2. Žalovaný k žalobě přednesl, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani z části. Žalovaný dále přednesl, že mezi stranami nebyla uzavřena smlouva o přepravě, ale smlouva zasílatelská, přičemž žalovaný vystupoval jako zasílatel, nikoliv jako dopravce, a přepravu zajišťoval prostřednictvím třetí osoby – společnosti , právnická osoba, . Žalovaný uvedl, že žalobce byl o této skutečnosti informován a že odpovědnost za škodu nese výlučně dopravce. Žalovaný dále vznesl námitku promlčení s tím, že podle Úmluvy CMR činí promlčecí doba 1 rok a v tomto případě začala běžet 3.4.2022, přičemž uplynula 4.4.2023. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl a přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení.

3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Mezi účastníky bylo prakticky nesporné, že dopravu fakticky vykonala společnost , právnická osoba, . se sídlem v , adresa, .

5. Z výpisu z obchodního rejstříku pro společnost , Jméno žalobkyně, ., ke dni 9.2.2024 (ve spise na č.l. 25) okresní soud zjistil, že ke dni 9.2.2024 byla společnost , Jméno žalobkyně, . zapsána v obchodním rejstříku jako obchodní společnost.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku Slovenské republiky pro společnost , Jméno žalované, . (ve spise na č.l. 26) okresní soud zjistil, že společnost , Jméno žalované, . byla zapsána v obchodním rejstříku Slovenské republiky jako obchodní společnost.

7. Z nakládkového listu č. , hodnota, z 4.3.2022 (ve spise na č.l. 27) a z počítačové sestavy nazvané „Zápis o odbavení“ z 4.3.2022 okresní soud zjistil, že dne 4.3.2022 byla zásilka nazvaná , právnická osoba, a , právnická osoba, . pro odběratele , právnická osoba, . naložena a byl o tom vyhotoven nakládkový list.

8. Z mezinárodního nákladního listu č. , hodnota, z 3.3.2022 a mezinárodního nákladního listu č. , hodnota, z 3.3.2022 (obojí ve spise na č.l. 28) okresní soud zjistil, že dne 3.3.2022 byly vyhotoveny dva mezinárodní nákladní listy vztahující se k přepravě zásilky nazvané , právnická osoba, a , právnická osoba, . pro odběratele , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , Slovenská republika.

9. Ze smlouvy o přepravě věci č. , hodnota, ze dne 3.3.2022 (ve spise na č.l. 29) okresní soud zjistil, že dne 3.3.2022 žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o přepravě věci č. , hodnota, , na jejímž základě objednala u žalované (označené jako dopravce) provedení přepravy 31 palet z místa nakládky , právnická osoba, , , adresa, , Česká republika do místa vykládky , právnická osoba, . , adresa, , Slovenská republika za cenu 490 euro plus DPH, a byly sjednány další podmínky přepravy.

10. Z rozsudku Okresního soudu v Berouně č.j. , spisová značka, z 15.9.2022 (ve spise na č.l. 30 a následující) okresní soud zjistil, že dne 15.9.2022 byl vydán rozsudek Okresního soudu v Berouně, č.j. , spisová značka, , ve věci vedené pod spisovou značkou , spisová značka, , kterým byl , jméno FO, uznán vinným, že převzal jako řidič kamionu přepravní společnsoti , právnická osoba, , právnická osoba, . v areálu společnosti , právnická osoba, , přepravované zboží pro koncového odběratele , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , Slovenská republika.

11. Z výzvy k náhradě škody z 18.3.2022 (ve spise na č.l. 33) okresní soud zjistil, že dne 18.3.2022 žalobce odeslal žalovanému výzvu k náhradě škody ve výši odcizeného zboží, celkem 48 975,05 EUR (33 706,85 EUR + 15 268,20 EUR).

12. Z předžalobní výzvy k plnění z 17.1.2024 (ve spise na č.l. 35 a následující), včetně plné moci advokáta a včetně dodejky z 25.1.2024 (ve spise na č.l. 34), okresní soud zjistil, že dne 17.1.2024 žalobce, prostřednictvím svého právního zástupce, odeslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění.

13. Návrh na doplnění dokazování výslechem , jméno FO, – jednatele žalované společnosti , právnická osoba, ., a to ke skutkovým tvrzením žalované, že žalobce věděl, že žalovaný nemá vlastní dopravní prostředky a najímá si poddopravce, soud považoval za nadbytečný, když skutkový stav byl dostatečně zjištěn z předložených listinných důkazů a z tohoto důvodu soud návrh na provedení tohoto důkazu zamítl.

14. Pokud žalovaný předkládal k důkazu listiny v polském jazyce (č.l. 87-95), označené ve vyjádření žalovaného ze dne 2.9.2024 pouze jako „doklady od přepravce , právnická osoba, “, o kterých právní zástupce žalovaného u ústního jednání prohlásil, že neví, co je jejich obsahem, protože polsky nerozumí a jejich překlad k dispozici nemá, soud rovněž návrh na provedení takového důkazu zamítl, jestliže nelze provádět k důkazu listiny předkládané v cizím jazyce a není za této situace ani dost dobře možné posoudit, zda by případné odročení jednání, které by si zajištění překladu cizojazyčných listin vyžádalo, bylo důvodné a v souladu s ust. § 119 odst. 1 věta prvá o. s. ř. Nebylo ostatně ani zřejmé, ke kterým konkrétním skutkovým tvrzením, sporným mezi účastníky a významným pro posuzovanou věc, by měly být navrhované důkazy provedeny. Soud pro úplnost dodává, že pokud předloženými listinami v polském jazyce chtěl žalovaný prokazovat, že dopravu provedl poddopravce (společnost , právnická osoba, . se sídlem v , adresa, ), tyto skutečnosti prokazovat nutné nebylo, jestliže se jedná o nesporná tvrzení účastníků.

15. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

16. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že dne 3.3.2022 žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o přepravě věci č. , hodnota, , na jejímž základě objednala u žalované (označené jako dopravce) provedení přepravy 31 palet z místa nakládky , právnická osoba, , , adresa, , Česká republika do místa vykládky , právnická osoba, . , adresa, , Slovenská republika za cenu 490 euro plus DPH, a byly sjednány další podmínky přepravy. Téhož dne byly vyhotoveny dva mezinárodní nákladní listy vztahující se k přepravě zásilky označené jako , právnická osoba, a , právnická osoba, . pro odběratele , právnická osoba, . se sídlem v , adresa, , Slovenská republika. Dopravu fakticky vykonala společnost , právnická osoba, . se sídlem v , adresa, . Dne 4. března 2022 byla tato zásilka naložena, o čemž byl vyhotoven nakládkový list a počítačový záznam „Zápis o odbavení“. Dne 15. září 2022 byl , jméno FO, uznán vinným z toho, že jako řidič kamionu přepravní společnosti , právnická osoba, . převzal v areálu společnosti , Jméno žalobkyně, . přepravované zboží určené pro výše uvedeného odběratele. Dne 18. března 2022 žalobce odeslal žalovanému výzvu k náhradě škody ve výši 48 975,05 EUR, a dne 17. ledna 2024 mu prostřednictvím právního zástupce zaslal předžalobní výzvu k plnění. Ke dni 9. února 2024 byla společnost , Jméno žalobkyně, . zapsána v obchodním rejstříku jako obchodní společnost, stejně jako společnost , Jméno žalované, . v obchodním rejstříku Slovenské republiky.

17. Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) byla inkorporována do českého právního řádu vyhláškou č. 11/1975 Sb. Dle článku 1 odst. 1 Úmluvy CMR se tato Úmluva se vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání, jak jsou uvedena ve smlouvě, leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této Úmluvy. Toto ustanovení platí bez ohledu na trvalé bydliště a státní příslušnost stran.

18. Podle čl. 3 Úmluvy CMR, při použití této Úmluvy odpovídá dopravce za jednání a opomenutí svých zástupců a pracovníků a všech ostatních osob, kterých použije při provádění přepravy, jako za vlastní jednání a opomenutí za předpokladu, že tito zástupci, pracovníci nebo ostatní osoby jednají v rámci svých pracovních úkolů.

19. Podle čl. 4 Úmluvy CMR, dokladem o uzavření přepravní smlouvy je nákladní list. Chybí-li nákladní list, má-li nedostatky nebo byl-li ztracen, není tím existence nebo platnost přepravní smlouvy dotčena a vztahují se na ni i nadále ustanovení této Úmluvy.

20. Podle čl. 9 bod 1 Úmluvy CMR je nákladní list, pokud není prokázán opak, věrohodným dokladem o uzavření a obsahu přepravní smlouvy, jakož i o převzetí zásilky dopravcem.

21. Neobsahuje-li nákladní list výhrady dopravce s jejich odůvodněním, platí právní domněnka, že zásilka a její obal byly v okamžiku převzetí dopravcem v dobrém zjevném stavu a že počet kusů, jejich značky a čísla se shodovaly s údaji v nákladním listě (čl. 9 bod 2 Úmluvy CMR).

22. Dle čl. 32 bod 1 písm. a) Úmluvy CMR, nároky z přeprav, na něž se vztahuje tato Úmluva, se promlčují za jeden rok. V případě úmyslu nebo takového zavinění, které se podle práva soudu, u něhož se právní věc projednává, považuje za rovnocenné úmyslu, je promlčecí doba tříletá. Promlčecí doba počíná běžet: (písm. a/) při částečné ztrátě zásilky, při jejím poškození nebo při překročení dodací lhůty dnem vydání zásilky; (písm. b/) při úplné ztrátě třicátým dnem po uplynutí dohodnuté dodací lhůty, a nebyla-li dodací lhůta dohodnuta, šedesátým dnem po převzetí zásilky dopravcem; (písm. c/) ve všech ostatních případech uplynutím tří měsíců ode dne uzavření přepravní smlouvy. Den, kterým promlčecí doba počíná běžet, se do promlčecí doby nepočítá.

23. Jak již uvedl Krajský soud v Praze v usnesení č.j. 22 Co 3/2025 – 129 z 26. února 2025, posouzení otázky, zda mezi stranami došlo k uzavření přepravní smlouvy, či smlouvy zasílatelské, jež se Úmluvou CMR neřídí, je tudíž vyhrazeno národním právním řádům (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2012, sp. zn. 31 Cdo 488/2010). Rozhodné právo je pak s ohledem na článek 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), v případě přepravní smlouvy a článek 4 odst. 1 písm. b) nařízení Řím I., v případě zasílatelské smlouvy, nutno posoudit podle práva sídla přepravce (poskytovatele služby) tedy podle slovenského práva, konkrétně zákona č. 513/1991 Zb., obchodního zákonníku (dále jen obchodní zákonník SR). Podle § 610 obchodního zákonníku SR, smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc (zásilku) z určitého místa (místo odeslání) do určitého jiného místa (místo určení), a odesílatel se zavazuje zaplatit mu úplatu (přepravné) /zmluvou o preprave veci sa dopravca zaväzuje odosielateľovi, že prepraví vec (zásielku) z určitého miesta (miesto odoslania) do určitého iného miesta (miesto určenia), a odosielateľ sa zaväzuje zaplatiť mu odplatu (prepravné)/. Podle § 601 odst. 1 obchodného zákonníku SR, smlouvou zasílatelskou se zavazuje zasílatel příkazci, že mu vlastním jménem na jeho účet obstará přepravu věcí z určitého místa do určitého jiného místa, a příkazce se zavazuje zaplatit zasílateli úplatu /zasielateľskou zmluvou sa zaväzuje zasielateľ príkazcovi, že mu vo vlastnom mene na jeho účet obstará prepravu vecí z určitého miesta do určitého iného miesta, a príkazca sa zaväzuje zaplatiť zasielateľovi odplatu/. V případě smlouvy o přepravě věci, tak i v případě smlouvy zasílatelské, jsou podstatnými náležitostmi smlouvy místo odeslání, místo určení a specifikace zásilky. Rozdíl mezi uvedenými smluvními typy spočívá v tom, že zatímco smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje za úplatu přepravit věc (zásilku), smlouva zasílatelská je druhem smlouvy komisionářské a touto smlouvou se zasílatel zavazuje nikoliv přepravit věc, ale obstarat přepravu věci. Jde tedy o typ smlouvy obstaravatelské (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2019, sp. zn. 32 Cdo 1906/2019). Slovenská právní úprava je pak shodná s úpravou českého obchodního zákoníku účinného do 31. 12. 2013, lze tak na ní použít i judikaturu k němu přijatou.

24. V předmětném usnesení Krajský soud v Praze dále uvedl, že z textu listiny označené jako smlouva o přepravě č. , hodnota, jednoznačně vyplývá, že žalobkyně označená jako odesílatel objednala u žalované provedení přepravy a žalovaná vystupující pod označením dopravce se zavázala přepravu za sjednaných podmínek uskutečnit. Stejným způsobem hodnotil v řízení provedený důkaz – smlouvu o přepravě č. , hodnota, ze dne 3.3.2022 (ve spise na č.l. 29) – i zdejší soud. Zdejší soud se rovněž plně ztotožnil s tím, že z žádného ujednání smlouvy nevyplývá, že by jejím předmětem bylo pouze obstarání přepravy a jiné ujednání nelze dovodit ani z vystavených mezinárodních nákladních listů č. , hodnota, a , hodnota, a nelze tudíž učinit závěr, že účastníci uzavřeli smlouvu zasílatelskou, případně jiný smluvní typ. Žalovaná ani neuvedla žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit (přes výslovné znění přepravní smlouvy) pouze vznik závazku k obstarání přepravy a nenavrhla k tomu ani žádné důkazy.

25. Jestliže žalovaná namítala, že žalovaná pro přepravu využila služeb jiného dopravce (subdopravce), taková možnost je předvídána i v čl. 3 Úmluvy CMR i v § 621 obchodného zákonníku SR, na což ostatně také upozornil Krajský soud v Praze v usnesení č.j. 22 Co 3/2025 – 129 ze dne 26. února 2025.

26. Z citovaného čl. 32 bod 1 Úmluvy CMR vyplývá, že v daném případě je promlčecí doba tříletá (nikoliv toliko 1 rok), jestliže ke škodě na přepravovaném zboží došlo úmyslným trestním činem zaměstnance poddopravce, společnosti , právnická osoba, . Žalovaná jako dopravce v souladu se shora citovaným čl. 3 Úmluvy CMR odpovídá jako dopravce za dopravce jednání a opomenutí svých zástupců a pracovníků a všech ostatních osob, kterých použije při provádění přepravy. Žalovaná mohla právo uplatnit poprvé dne 5.3.2022, kdy se o škodě na majetku dozvěděla. Nárok tudíž v souladu s citovanou právní úpravu promlčen není a námitka žalované je nedůvodná.

27. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně a žalovanému uložil podle shora citovaného zákonného ustanovení povinnost zaplatit žalobci částku 48 975,05 EUR, která odpovídá hodnotě odcizeného zboží.

28. Výše příslušenství je dána ust. § 1970 a 1802 obč. zák. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok ad I.).

29. Dle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky částku 1 200 Kč (výrok ad II.).

30. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud nezjistil žádný důvod ke stanovení delší lhůty. Plněno má být na zákonné platební místo ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 172 835,41 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 61 966 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 212 377,36 Kč sestávající z částky 13 180 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 17. 1. 2024 a z částky 6 590 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 17. 1. 2024 včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 1 241 517,52 Kč sestávající z částky 13 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 14. 2. 2024 a z částky 13 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 14. 2. 2024 včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 1 240 293,14 Kč sestávající z částky 13 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 3. 11. 2024 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 1 229 273,76 Kč sestávající z částky 13 220 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 10. 12. 2024 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 1 221 437,75 Kč sestávající z částky 13 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 22. 5. 2025 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a, v souvislosti s cestou realizovanou dne 22. 5. 2025 náhrada 3 267,61 Kč za 237 ujetých km v částce 1 917,61 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,4 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 9 × 30 minut v částce 1 350 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 91 627,61 Kč ve výši 19 241,80 Kč (výrok ad III.).