Okresní soud v Bruntále · Rozsudek

13 C 109/2024

č. j. 13 C 109/2024-93

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-01-19 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSBR:2026:13.C.109.2024.1

Citované zákony (20)

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Světlíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , adresa t.č. adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 15 100 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z této částky od 19. 7. 2024 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 600 Kč, poslední pak ve zbytku, splatných vždy k 20. dni v měsíci, za nějž splátka náleží pod ztrátou výhody splátek a možností předčasného splacení, počínaje právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 15 100 Kč od 28. 6. 2024 do 18. 7. 2024 a dále ve výši 2,25 % p.a. z částky 15 100 Kč od 19. 7. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 15 100 Kč (původně 20 431,85 Kč) s příslušenstvím specifikovaným ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný dne 27. 9. 2022 uzavřel se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 6 315 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,48 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení vč. pojištění ve výši 2 566 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, poplatků a pojistného se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 11měsíčních splátkách po 2 393 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27. 8. 2023 ve výši 2 385 Kč. Žalovaný uhradil pouze částku ve výši 4 900 Kč. Žalobkyně se domáhala po žalovaném z titulu nesplacené zápůjčky úhrady částky 15 912,50 Kč na jistině, na dlužném poplatku 4 519,35 Kč, obchodním úroku kapitalizovaným ve výši 1 334,62 Kč a nadále běžícím ve výši 19,48 % ročně z částky 15 912,50 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 2 227,75 Kč a nadále běžícího ve výši 15 % ročně z částky 15 912,50 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2025, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na dluh již ničeho neuhradil. V průběhu řízení pak žalobkyně modifikovala svůj nárok tak, že požaduje pouze úhradu bezdůvodného obohacení, které vzniklo již její právní předchůdkyni tím, že žalovanému poskytla v hotovosti částku 20 000 Kč a žalovaným bylo na tuto uhrazeno pouze 4 900 Kč. Proto tedy žádá úhradu částky 15 100 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od podání žaloby, tj. od 28. 6. 2024 do zaplacení a dále náhradu nákladů řízení alespoň ve výši zaplaceného soudního poplatku, neboť i přes veškerou snahu se jí nepodařilo zjistit, že byl žalovaný omezen ve svéprávnosti.

2. Elektronickým platebním rozkazem Okresního soudu v Berouně ze dne 16. 7. 2024, č. j. , číslo jednací, byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 431,85 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 227,75 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 334,62 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 912,50 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 19,48 % ročně z částky 15 912,50 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, a náhradu nákladů řízení ve výši 2 270 Kč. Elektronický platební rozkaz byl opatrovníkovi žalovaného doručen dne 18. 7. 2024.

3. Za žalovaného, jenž je omezen ve svéprávnosti mimo jiné tak, že není schopen nakládat s finančními prostředky převyšujícími částku 800 Kč, činit právní jednání týkající se peněžních prostředků, ani přebírat písemnosti a zásilky určené do vlastních rukou a dále veškeré zásilky, jejichž doručení je spojeno s právními účinky pro žalovaného, se k věci vyjádřil jeho opatrovník, , právnická osoba, . Opatrovník uplatněné nároky neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že žalovaný trpí reziduální psychotickou poruchou a podle jeho názoru byla schopnost žalovaného právně jednat touto poruchou ovlivněna již v roce 2022. Žalovaný tak v rozhodné době žaloby nebyl schopen posoudit důsledky svého jednání. Smlouva o úvěru je proto podle opatrovníka od počátku neplatná, neboť zdravotní stav žalovaného a jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti byly již v době jejího uzavření podstatně narušeny. Opatrovník dále uvedl, že pokud by právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, úvěr by mu neposkytla. Jediným příjmem žalovaného je příspěvek na živobytí ve výši 3 130 Kč měsíčně, přičemž je vůči němu vedeno značné množství exekučních a soudních řízení. Dále uvedl, že žalovaný je téměř dva roky hospitalizován v , adresa, a není v jeho silách jistinu, byť i v určitých splátkách momentálně uhradit.

4. Usnesením Okresního soudu v Berouně ze dne 6. 11. 2025, č. j. , číslo jednací, bylo řízení co do částky 5 331,85 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 227,75 Kč, kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 1 334,62 Kč, smluvním úrokem ve výši 19,48 % p.a. z částky 15 912,50 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 15 912,50 Kč od 30. 1. 2024 do 27. 6. 2024, úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 812,50 Kč od 28. 6. 2024 do zaplacení, podle § 96 odst. 1 – 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) částečně zastaveno, neboť žalobkyně vzala, ještě před zahájením jednání, žalobu v tomto rozsahu zpět s tím, že nadále již nepožaduje plnění ze smlouvy o úvěru, ale pouze tzv. bezdůvodné obohacejí, tj. rozdíl mezi poskytnutou a obdrženou částkou.

5. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: Z rozsudku zdejšího soudu č.j. , číslo jednací, ze dne 13. 12. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl na dobu pěti let od jeho právní moci omezen ve svéprávnosti tak, že není schopen nakládat s finančními částkami ve výši nad 800 Kč, nakládat s movitými a nemovitými věcmi v hodnotě nad 800 Kč, právních jednání, jejichž předmětem jsou peněžní prostředky a to zejména uzavírat smlouvy a finanční služby, výpůjčce, zápůjčce, darů nebo úvěru a dále smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory či distančním způsobem, nebo smlouvy při kterých dochází ke vzniku závazku pro opatrovaného ve formě, povinnosti platit úroky, smluvní pokutu či náhradu škody, činit pořízení pro případ smrti o majetku, jehož hodnota přesahuje částku 800 Kč, zříci se dědického práva, odmítnout dědictví, vzdát se dědictví, právních jednání, jimiž dochází k realizaci práv a povinnosti vyplývajících z důchodového pojištění, z práva na zajištění příspěvku hmotné nouze a státní sociální podpory, a jimiž dochází k realizaci práva na sociální služby a příspěvek na péči, jednání ve věcech lékařské péče a posouzení potřeby zdravotních služeb a zásahů do jeho tělesné integrity, vyjma běžných záležitostí, týkajících se preventivních prohlídek a ošetření chrupu, udělit plnou moc k zastupování své osoby, přebírat písemnosti a zásilky určené do vlastních rukou a dále veškeré zásilky, jejíž doručení je spojeno s právními účinky pro posuzovaného. Současně byl žalovanému jmenován opatrovník , právnická osoba, , IČO: , IČO, . , anonymizováno, . Rozpoznávací a ovládací schopnosti posuzovaného jsou ovlivněny jednak organicky narušeným intelektem, ovládací schopnosti jsou ovlivněny i jeho těžce patologicky strukturovanou osobností. Rozpoznávací a ovládací schopnosti posuzovaného jsou narušeny, jeho emotivita je labilní, v situaci dokáže jednat na základě bezprostředních impulsů a popudů, nedokáže zcela domyslet, předvídat či plánovat důsledky svého chování. Posuzovaný zná přibližně hodnotu peněz a je schopen omezeně nakládat s finančními prostředky, takže je schopen disponovat s nižší částkou v řádech stokorun týdně. Dále bylo zjištěno, že není schopen spravovat své jmění, ani pořizovat pro případ své smrti a porucha omezuje i jeho schopnost se rozhodovat. Dokáže však samostatně jednat v běžných záležitostech každodenního života (např. si obstarávat si stravu, ošacení a dopravu, zajišťovat si bydlení a hradit jeho náklady, pečovat o sebe apod.).

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 27. 9. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, na jejímž základě mu byla poskytnuta částka 20 000 Kč v hotovosti, a to při jejím podpisu. Žalovaný se současně zavázal zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti se spotřebitelským úvěrem ve výši 4 566 Kč a pojistné ve výši 1 749 Kč. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 26 315 Kč v 11měsíčních splátkách po 2 393 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27. 8. 2023 ve výši 2 385 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru byly smluvní podmínky.

7. Ze zákaznické karty k žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 25. 9. 2022 (požadovaná výše spotřebitelského úvěru byla 90 000 Kč) má soud za prokázané, že si právní předchůdkyně žalobkyně vyžádala od žalovaného základní údaje o jeho osobě, bydlišti, zaměstnání, rodinném stavu, příjmech a výdajích. Žalovaný uvedl, že je zaměstnaný jako operátor u společnosti , právnická osoba, . s měsíčním čistým příjmem 20 172 Kč a další čisté příjmy domácnosti činily 17 000 Kč měsíčně. Žalovaný je svobodný, bydlí ve vlastním bydlení, jeho nejvyšší dosažené vzdělání je základní. Odhadované výdaje žalovaného mají činit 6 000 Kč měsíčně. Má další spotřebitelské úvěry u jiné společnosti se splátkami ve výši 3 506 Kč. měsíčně.

8. Ze zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne 27. 9. 2022 bylo soudem zjištěno, že žalovaný přistoupil ke skupinové pojistné smlouvě č. , hodnota, ze dne 1. 6. 2022 sjednané právní předchůdkyní žalobkyně s pojišťovnou , právnická osoba, . a uzavřel ji v souvislosti se smlouvou o spotřebitelském úvěru. Ve svém prohlášení uvedl, že v den podpisu dokumentu je ve věku mezi 18 a 79 lety, není invalidní v žádném stupni a není v pracovní neschopnosti. Zároveň potvrdil, že mu byly poskytnuty informace o pojištění, že s nimi byl předem seznámen a že pojistná ochrana byla sjednána za účelem snížení rizik spojených s plněním jeho závazků z úvěrové smlouvy.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi , právnická osoba, a , Jméno žalobkyně, . ze dne 29. 1. 2024 a k ní přílohy č. 1 a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 1. 2024 soud zjistil, že má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 29. 1. 2025, který byl odeslán 20. 2. 2024. Současně byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky ve výši 28 144,14 Kč, a to do deseti dní ode dne doručení předmětné výzvy.

10. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 22. 5. 2024 včetně poštovního podacího lístku z téhož dne podací číslo , hodnota, , má soud za prokázané, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván ke splnění své povinnosti.

11. Z , anonymizováno12. Z rozhodnutí Úřadu práce ČR, Krajská pobočka v Příbrami ze dne 6. 6. 2024 bylo soudem zjištěno, že žalovanému byl tímto rozhodnutím snížen příspěvek na živobytí z částky 4 860 Kč na 3 130 Kč měsíčně s účinností ode dne 1. 6. 2024. Ke snížení dávky došlo proto, že byl od 29. 4. 2024 hospitalizován ve zdravotnickém zařízení, v důsledku čehož se mu částka na živobytí snížila z životního minima na existenční minimum.

13. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. , hodnota, v obci a k.ú. , adresa, bylo zjištěno, že žalovaný je výlučným vlastníkem bytové jednotky č. , hodnota, , vymezené v budově – , adresa, , č. p. , číslo popisné, , stojící na pozemku parc. č. St. , hodnota, , a to včetně příslušného podílu na společných částech domu a pozemcích. Bytovou jednotku žalovaný nabyl v pozůstalostním řízení z titulu usnesení o dědictví Okresního soudu v Berouně ze dne 11. 11. 2021, č. j. , číslo jednací, . Soud dále zjistil, že jednotka (stejně jako osoba žalovaného) je postižena řadou exekučních příkazů k prodeji nemovitosti z let 2023 a 2024.

14. Z měsíčního předpisu záloh na služby od 1. 4. 2024 v SVJ KD , adresa, soud zjistil, že žalovaný jako vlastník bytové jednotky č. , hodnota, v , adresa, má od 1. 4. 2024 stanoven měsíční předpis záloh na služby ve výši 2 605 Kč.

15. Z přehledu vedených řízení u zdejšího soudu bylo zjištěno, že vůči žalovanému je vedeno šest civilních sporných řízení a již sedm řízení exekučních.

16. Z přehledu vyrovnání předepsaných plateb osoby s přehledem úhrad soud zjistil, že žalovaný má za předchozí roky řádně uhrazené poplatky za komunální odpad, avšak od roku 2023 mu vznikl nedoplatek v celkové výši 6 100 Kč. Neuhrazeny zůstávají zejména poplatky splatné v letech 2023–2025.

17. Na podkladě takto provedených důkazů následně soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč v hotovosti, dne 27. 9. 2022. Žalovaný i přes zaslanou předžalobní upomínku, uhradil pouze 4 900 Kč a je tedy se splněním tohoto svého peněžitého závazku v prodlení.

18. Při právním posouzení soud vycházel z § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o. z.‘‘), dle kterého platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

20. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Podle § 3 odst. 2 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.

22. Podle § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2, věta prvá).

23. Podle § 75 ZoSÚ je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

24. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

25. Podle § 78 ZoSÚ je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

26. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).

27. Podle § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

28. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

30. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 o. z. nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

31. Podle § 1968 věta prvá o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

32. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření smlouvy, neboť úvěrující je povinen ve smyslu ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalovaného a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Pouhé nahlížení do příslušných registrů, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným §§ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů.

33. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila důkladně úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele a jeho objektivní možnost daný úvěr splatit. Žalobkyně sice zkoumala úvěruschopnost žalovaného, nicméně žádným způsobem se nezabývala jakýmikoliv jeho příjmy či výdaji a vycházela jen z tvrzení žalovaného samotného uvedených v zákaznické kartě, jež jsou sama o sobě rozporná (bydlí sám, ale příjmy jsou dva, bydlí ve vlastním, ale náklady nezjišťovala). Uvažovaná částka 6 000 Kč měsíčně, jež měla dle žalobkyně k zajištění veškerých životních potřeb žalovanému stačit, je tak zcela mimo realitu, zvláště za situace, kdy z ní bylo třeba uhradit veškeré životní potřeby včetně bydlení. Soud tak má za to, že žalobkyně sice nějakým způsobem prověřovala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, nicméně tuto vyhodnotila zcela nedostatečně, bez dostatečné míry pečlivosti a tedy nesprávně. Z uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 27. 9. 2022 je neplatná. Ostatně v tomto směru též, po obdržení odporu žalovaného a seznámení se se skutečností, že je omezen ve svéprávnosti, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, když sama zcela správně dospěla k závěru, že bez ohledu na skutečnost, zda žalovaný byl či nebyl v rozhodné době schopen posoudit důsledky svého jednání, nelze zpochybnit povinnost vydat bezdůvodné obohacení (na nějž žalovaný sám dobrovolně částečně hradil), neboť zdravotní stav žalovaného jej nezbavuje povinnosti vrátit plnění, k němuž nemá právní důvod.

34. Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatná, se může žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, která mu byla prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytnuta, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému dne 27. 9. 2022 částku 20 000 Kč, jež mu byla předána v hotovosti, na kterou žalovaný do dnešního dne uhradil 4 900 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný zbývající dlužnou částku dosud nezaplatil a dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu, má tak žalobkyně vedle práva na zaplacení dlužné částky, i právo na zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího po dni, kdy byl elektronický platební rozkaz doručen opatrovníkovi žalovaného (a do doby rozhodnutí ve věci nedošlo z jeho strany k dobrovolnému splnění dluhu), tj. ode dne 19. 7. 2024 do zaplacení. Lhůtu k plnění pak soud stanovil, v souladu s § 160 o. s. ř. v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 600 Kč, poslední pak ve zbytku, splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce, za nějž splátka náleží, a to pod ztrátou výhody splátek a možností předčasného splacení, počínaje právní mocí tohoto rozsudku, neboť zohlednil nepříznivý zdravotní stav žalovaného i jeho nepříznivou finanční situaci, přičemž za těchto okolností by mohl být dluh uhrazen přibližně do dvou let, což soud v této situaci považuje za akceptovatelné. K tomu jen podotýká, že je jen a pouze na opatrovníkovi, jakým způsobem vykonává svou funkci a nakládá se jměním žalovaného ,a případně řeší jeho dluhovou situaci, např. insolvenčním řízením s ohledem na pluralitu věřitelů (výrok I. tohoto rozsudku).

35. Ve zbývající části pak soud, ze shora uvedených důvodů, žalobu zamítl, neboť úvěrovou smlouvu shledal neplatnou, čímž jsou neplatná i veškerá její doprovodná ujednání včetně ujednání o výši úroků, poplatků za poskytnutí úvěru či smluvní pokuty, nebo úroků z prodlení nad rámec přiznaných, kde soud zohlednil i skutečnost, že opatrovník oprávněn zastupovat opatrovaného se o shora uvedeném dluhu dozvěděl teprve dne 18. 7. 2024 (výrok II. tohoto rozsudku).

36. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 150 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Při tomto rozhodnutí vzal soud v úvahu jednak neúčinnost předžalobní výzvy, jednak částečné zpětvzetí žaloby ze strany žalobkyně, a zejména pak osobní a zdravotní poměry žalovaného, kdy požadovat po osobě omezené ve svéprávnosti a opakovaně hospitalizované v psychiatrické nemocnici úhradu nákladů řízení, jehož důsledky není schopna dohlédnout, by bylo v rozporu s dobrými mravy (výrok III. tohoto rozsudku).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.