13 C 111/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Světlíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 66 770 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 37 096 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % p.a. z této částky od 8. 8. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky 29 674,63 Kč spolu s- úrokem z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky 60 441 Kč od 25. 4. 2025 do 7. 8. 2025 a dále běžícím z částky 23 345 Kč od 8. 8. 2025 do zaplacení;- úrokem z prodlení ve výši 0,5 % p.a. z částky 37 096 Kč od 8. 8. 2025 do zaplacení;- úrokem ve výši 72,85 % p.a. z částky 49 165,45 Kč od 25. 4. 2025 do 18. 5. 2025 ve výši 2 288,64 Kč a úrokem ve výši 12 % p.a. z částky 49 165,45 Kč od 19. 5. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od 25. 4. 2025 dosáhne částky 185 817 Kč;z a m í t á .

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 647,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, .

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 66 700 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že se žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, na jejímž základě jí dne 21. 8. 2024 poskytla spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč, a to výplatou na bankovní účet žalované. Žalovaná se smlouvou zavázala poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit, spolu s úrokem 72,85 % ročně, a to v 48měsíčních splátkách po 3 549 Kč (v těchto splátkách byla zahrnuta i úhrada za pojištění), splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje zářím 2024. Žalobkyně dále uvedla, že před poskytnutím úvěru ověřila schopnost žalované úvěr splácet na základě dokladů a informací od ní získaných, dále ověřením její předchozí úvěrové historie v databázích SOLUS a NRKI, a vnitřním skóringem žalobkyně, tzv. hodnocením klienta. Žalovaná však úvěr nesplácela řádně a včas, a proto žalobkyně přistoupila ke dni 23. 4. 2025 k jeho zesplatnění, neboť žalovaná se dostala do prodlení delšího než 65 dní se splátkou č. 6 splatnou k 17. 2. 2025. Žalovaná na jednotlivých splátkách uhradila žalobkyni částku celkem 12 904 Kč. Žalobkyně se tak žalobou domáhala úhrady dlužné jistiny 58 074,93 Kč (včetně sjednaného úroku splatného do dne zesplatnění), částky ve výši 998 Kč sestávající ze dvou smluvních pokut ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou splátky č. 6. a č. 7. po dobu delší 30 dní. Rovněž pak požadovala uhradit náklady spojené s upomínáním ve výši 400 Kč, a to 200 Kč za každou z upomínek ohledně dlužných splátek č. 6 a č. 7, s nimiž se žalovaná ocitla v prodlení po dobu delší 15 dní. Žalobkyně se rovněž domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši 58 074,93 Kč, dlužného obchodního úroku z nesplacené jistiny ve výši 72,85 % ročně od 25. 4. 2025 do 18. 5. 2025 kapitalizovaného částkou 2 288,64 Kč a nadále běžícího ve výši 12 % ročně z částky 49 165,45 Kč od 19. 5. 2025 do zaplacení, avšak maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 185 817 Kč a pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 969 Kč, a to 323 Kč za pojištění obsažená ve splátkách č. 6, č. 7 a č.

8. V neposlední řadě žalobkyně před podáním žaloby zaslala žalované výzvu k dobrovolnému plnění, na niž však žalovaná nijak nereagovala, a svůj dluh neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, na svou obranu ničeho netvrdila, ani nenavrhla provedení žádných důkazů.

3. Vzhledem k tomu, že se žalovaná, ač řádně předvolána, se ani k jednomu jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavila, a žalobkyně se z druhého jednání omluvila, soud věc projednal a rozhodl ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti.

4. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: Ze základní informace o klientovi ze dne 21. 8. 2024 soud zjistil, že žalovaná měla požádat o úvěr dne 20. 8. 2024, smlouvu o úvěru č. , hodnota, podepsat dne 21. 8. 2024 a dne 21. 8. 2024 byl úvěr vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, .

5. Z potvrzení o odeslání 1 Kč ze dne 20. 8. 2024 bylo soudem zjištěno, že žalobkyně toho dne odeslala v 16:42:15 (tedy před vytvořením návrhu úvěrové smlouvy a jeho tvrzeným podpisem žalovanou) na účet žalované částku 1 Kč s variabilním symbolem, který je shodný s jedinečným kódem, kterým následně žalovaná měla smluvní dokumentaci podepsat a textem v poznámce „Pojistena pujcka , hodnota, . Podpisovy kod identifikace klienta pro poskytnuti spotrebitelského uveru. , právnická osoba, .“.

6. Ze zaslané SMS – informace o vyplacení ze dne 20. 8. 2024 soud zjistil, že žalobkyní měla být dne 20. 8. 2024 v 16:43 žalované odeslána na její telefon SMS s textem „PojistenaPujcka: Vazeny kliente, na , jméno FO, jsme odeslali platbu ve vysi 1 Kc. VS této platby pouzijte jako podpisovy kod pro odpovedni SMS na tuto zpravu ve tvaru: Souhlasim Jmeno Prijmeni PodpisovyKod. Timto z Vasi strany dojde k podpisu techto dokumentu: Navrh smlouvy, Prilohu c.1 ke smlouve, Prihlaska do pojisteni, Dodatek c.1 ke smlouve o uveru, Prohlaseni klientu, Informace pro klienty poskytovane zprostredkovatelem uveru, formular Hodnoceni klienta, Cestne prohlaseni politicky exponovane osoby, Souhlasy se zpracovanim osobnich udaju - Prehled - dalsi souhlasy.“7. Z potvrzení o přijaté SMS pro vyplacení ze dne 21. 8. 2024 bylo soudem zjištěno, že žalobkyně ve svém interním systému eviduje přijatou SMS zprávu ze dne 21. 8. 2024 v 10:01:20 s textem: „Souhlasim , Jméno žalované, , hodnota, “, tedy s variabilním symbolem, jenž byl připojen jako doklad o odsouhlasení a podpisu smluvní dokumentace ze strany žalované. Čas přijetí podpisové SMS zprávy se však s údaji uvedenými na dokumentech, jež měla žalovaná touto SMS podepsat neshoduje.

8. Z dodatku č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru ze dne 21. 8. 2024 soud zjistil, že kód byl vepsán do SMS zprávy zaslané žalobkyni (spolu se jménem a příjmením žalované), čímž měla žalovaná vyjádřit souhlas se všemi dokumenty vloženými do klientské zóny žalované na webovém rozhraní žalobkyně, tedy i s návrhem smlouvy. Jedinečný kód vygenerovala žalobkyně a zaslala jej na bankovní účet žalované jako variabilní symbol platby 1 Kč, kterou zaslala na účet žalované v průběhu ověřování jejích osobních údajů. Žalovaná měla požádat o uzavření smlouvy popsaným způsobem, přičemž veškeré dokumenty, tedy i tento dodatek měl být odsouhlasen jedinou SMS zprávou. Uvedený dodatek byl soudu předložen s připojeným elektronickým podpisem žalobkyně s datem 21. 8. 2024 a časem 16:45:02 a u žalované byl uveden stejný jedinečný kód jako v návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru, tj. , hodnota, s datem 21. 8. 2024 a časem 10:24:49.

9. Z přílohy č. 1 k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru – pojištění schopnosti splácet úvěr ze dne 21. 8. 2024 bylo soudem zjištěno, že žalovaná spolu s návrhem smlouvy o úvěru podepsala přihlášku k dobrovolnému pojištění schopnosti splácet, sjednávanému na základě pojistné smlouvy č. , č. účtu, mezi žalobkyní a , právnická osoba, . Upravuje povinnost klienta hradit měsíční úhradu za pojištění ve výši 323 Kč jako součást splátek, stanoví pravidla pro zánik pojištění, určuje poskytovatele úvěru jako oprávněnou osobu k přijetí pojistného plnění a vymezuje postup při šetření pojistné události, včetně dočasného omezení možnosti zesplatnit úvěr.

10. Z přihlášky do pojištění skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry ze dne 21. 8. 2024 soud zjistil, že žalovaná podala přihlášku ke skupinovému pojištění schopnosti splácet úvěr, uvedla potřebné osobní, zdravotní a pracovní údaje, zvolila konkrétní balíček pojištění A (pojištění smrti následkem nemoci a úrazu, pojištění invalidity třetího stupně následkem nemoci a úrazu, pojištění pracovní neschopnosti následkem nemoci i úrazu) s měsíční úhradou ve výši 323 Kč a potvrdila, že byla seznámena s podmínkami pojištění i tím, že pojistné plnění bude vyplaceno žalobkyni na úhradu úvěru.

11. Z výpisu záznamu z registru SOLUS ke dni 19. 8. 2024 soud zjistil, že žalobkyně učinila dotaz na uvedenou evidenci s výsledkem, že u žalované je evidován záznam týkající se revolvingového úvěru a karty. Výpis uvádí nulovou dlužnou částku i nulový počet dlužných splátek, poslední aktualizace proběhla 6. 1. 2022.

12. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací ke dni 19. 8. 2024 bylo soudem zjištěno, že u žalované jsou evidovány tři žádosti o úvěr u různých finančních institucí (kategorie III.), celková úvěrová expozice ve výši 1 069 136 Kč (kategorie III.), nulový úvěrový limit (kategorie I.) a že žalovaná nemá žádné dluhy po splatnosti (kategorie I.). Na základě, jakých údajů bylo uvedené hodnocení vystaveno, však z předložené listiny nevyplývá.

13. Z potvrzení o vyplacení úvěru na bankovní účet vedený na jméno žalované č. , č. účtu, bylo soudem zjištěno, že dne 21. 8. 2024 byla na tento bankovní účet odeslána částka ve výši 50 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .

14. Z prohlášení klienta ze dne 21. 8. 2024 bylo soudem zjištěno, že žalovaná měla podpisem tohoto dokumentu prohlásit a potvrdit, že se mimo jiné seznámila s veškerými informacemi o spotřebitelském úvěru, že se seznámila se zněním dokumentů, že si je vědoma, jaká je sjednaná výše úroků za úvěr, nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoli třetí osobě, nenachází se v úpadku.

15. Z výplatní pásky za období 6 a 7/2024 soud zjistil, že čistá mzda žalované činila mezi 15 130 Kč a 17 261 Kč.

16. Z potvrzení o výši příjmu bylo soudem zjištěno, že průměrný čistý měsíční příjem žalované činil 16 555 Kč.

17. Z kopie občanského průkazu žalované soud zjistil, že žalobkyně měla před uzavřením smlouvy k dispozici doklad osvědčující osobní údaje žalované a její totožnost.

18. Z hodnocení klienta ze dne 21. 8. 2024 bylo soudem zjištěno, že žalovaná měla opět shora uvedeným jedinečným kódem podepsat vyplněný formulář, v němž je uvedeno, že je od 1. 5. 2024 na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou zaměstnána u zaměstnavatele , jméno FO, s měsíčním příjmem 16 195 Kč. Její nejvyšší dosažené vzdělání je středoškolské s maturitou. Dále je žalovaná svobodná a bydlí ve vlastním. Její celkové měsíční výdaje mají činit 9 481 Kč, když k této částce zaměstnanec žalobkyně/zprostředkovatel úvěru dospěl na základě úvahy, že životní minimum činí 4 860 Kč, výdaje na bydlení 4 621 Kč a na „ostatní“ (tj. doprava, kurzy, záliby apod) vydá 0 Kč. K tomu nutno poznamenat, že shodné částky jsou pravidelně uváděny i v jiných úvěrových případech žalobkyně, namátkou pak ve spisech vedených zdejším soudem pod sp. zn.: 13 C 69/2025 či 13 C 111/2025.

19. Z předsmluvního formuláře ze dne 21. 8. 2024 soud zjistil, že bezprostředně před tvrzeným podpisem návrhu úvěrové smlouvy byl vyhotoven i Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru dne 21. 8. 2024 v 10:24:48, když návrh smlouvy o úvěru měl být žalovanou podepsán dne 21. 8. 2024 v 10:24:49, tedy žalovaná neobdržela v něm obsažené informace v dostatečném předstihu.

20. Z výzvy k zaplacení ze dne 20. 3. 2025 bylo soudem zjištěno, že žalobkyně vyhotovila pro žalovanou výzvu s upozorněním na prodlení s úhradou splátek úvěru č. , hodnota, splatné dne 17. 2. 2025 a č. , hodnota, splatné dne 17. 3. 2025, s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru, avšak z upozornění ani jiného důkazu předloženého žalobkyní nevyplývá, že by toto upozornění bylo doručeno či alespoň odesláno žalované.

21. Z výzvy k zaplacení ze dne 17. 4. 2025 soud zjistil, že žalobkyně opětovně vyhotovila pro žalovanou výzvu s upozorněním na prodlení s úhradou splátek úvěru č. , hodnota, splatné dne 17. 2. 2025, č. , hodnota, splatné dne 17. 3. 2025 a nově i č. , hodnota, splatné dne 17. 4. 2025, s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru, avšak ani z tohoto upozornění ani jiného důkazu předloženého žalobkyní nevyplývá, že by bylo doručeno či alespoň odesláno žalované.

22. Z potvrzení o odložení splátky ze dne 14. 2. 2025 bylo soudem zjištěno, že žalované byl na základě její žádosti povolen odklad splátky či splátek podle smlouvy č. , hodnota, a byl jí zaslán nový splátkový kalendář, podle něhož je povinna splácet. Dokument zároveň obsahuje upozornění, že při nedodržení nového splátkového kalendáře jí hrozí sankce a následné vymáhání dluhu soudní či exekuční cestou.

23. Z upraveného splátkového kalendáře ze dne 14. 2. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila pro žalovanou nový splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, s 49měsíčními splátkami ve výši 3 549 Kč, kdy první splátka byla splatná dne 17. 9. 2024 a poslední splátka byla splatná dne 17. 9. 2028. Na základě žádosti žalované byl odložen platební režim původní splátky č. 5, přičemž po dobu odkladu od 18. 12. 2024 do 17. 1. 2025 neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru a žalované rovněž nevznikala povinnost hradit sjednanou úhradu za pojištění.

24. Z kopie vrácené obálky adresované žalované s podacím číslem , hodnota, bylo soudem zjištěno, že s poznámkou – uloženo dne 26. 8. 2024, náleží k oznámení o schválení úvěru, které tedy bylo žalované doručeno později, než byl úvěr vyplacen.

25. Z oznámení o zesplatnění ze dne 23. 4. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila oznámení o zesplatnění úvěru pro žalovanou a vyzvala ji k úhradě částky ve výši 60 441 Kč, avšak z oznámení ani jiného důkazu předloženého žalobkyní nevyplývá, že by bylo oznámení doručeno či alespoň odesláno žalované.

26. Z karty klienta ke dni 11. 8. 2025 bylo soudem zjištěno, že žalovaná je zaměstnána u , jméno FO, , sídlem , adresa, . Nominální výše úvěru činí 154 848 Kč, smluvní odměna úvěru činí 104 848 Kč, nominály celkem 70 978,93 Kč s datem žádosti ke dni 20. 8. 2024. Dále bylo soudem zjištěno, že žalovaná žalobkyni uhradila celkově částku ve výši 12 904 Kč.

27. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 7. 2025 včetně poštovního podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované před podáním žaloby výzvu, ve které ji vyzvala k úhradě všech jejích závazků do 15 dnů od data odeslání tohoto oznámení.

28. Z oznámení o schválení úvěru ze dne 22. 8. 2024 bylo soudem zjištěno, že žalobkyně akceptovala návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 21. 8. 2024 ve znění dodatku č.

1. Doručením tohoto oznámení o schválení úvěru žalované mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ve znění dodatku č. 1, přičemž přílohou tohoto oznámení je splátkový kalendář vztahující se k uzavřené smlouvě a jedno vyhotovení smlouvy a jedno vyhotovení dodatku č. 1, a zároveň sděleno číslo bankovního účtu pro úhrady splátek úvěru.

29. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru ze dne 21. 8. 2024 soud zjistil, že uvedeným návrhem měla žalovaná dne 21. 8. 2024 požádat o poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč a zavázat se žalobkyni vrátit částku ve výši 154 848 Kč ve 48měsíčních splátkách po 3 549 Kč. Návrh smlouvy byl ze strany žalobkyně akceptován dne 21. 8. 2024 v 16:46:17 prostým elektronickým podpisem. Namísto podpisu žalované byl dne 21. 8. 2024 v čase 10:24:49 připojen (otisk) jedinečného kódu , hodnota, . V textu samotné smlouvy (v zápatí) je uvedena datace verze smlouvy dnem 21. 8. 2024 v 10:25:05, tedy až po jejím tvrzeném podpisu žalovanou.

30. Ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne 13. 11. 2025 bylo soudem zjištěno, že vlastníkem účtu č. , č. účtu, je žalovaná , Jméno žalované, .

31. Na podkladě takto provedených důkazů následně soud dospěl k závěru o skutkové skutkovém stavu věci, a to že žalobkyně poskytla dne 21. 8. 2024 žalované částku ve výši 50 000 Kč, na bankovní účet žalované, a že na tento dluh bylo žalobkyni dosud uhrazeno pouze 12 904 Kč.

32. Při právním posouzení soud vycházel z § 2395 a § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

33. Podle čl. 8 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

34. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.

35. Podle § 75 ZoSÚ je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

36. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti“.

37. Podle § 78 odst. 1, odst. 2 písm. b) a odst. 4 ZoSÚ, týkajícího se uchovávání dokumentů a záznamů, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst.

1. Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena.

38. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

39. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

40. Podle § 580 odst. 1 a § 588 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

41. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

42. Podle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

43. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření smlouvy, neboť úvěrující je povinen ve smyslu ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalované a dbát přitom na její zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Soud tak v tomto případě vůbec nehodnotil, zda předmětnou smlouvu uzavřela právě žalovaná, anebo bez jejího vědomí třetí osoba, jež se za ni jen vydávala a zneužila její citlivé informace, neboť neplatnost smlouvy ve smyslu ZoSÚ má v tomto případě přednost. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Pouhé nahlížení do příslušných registrů či spoléhání se jen na žadatelem sdělené informace, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovanými §§ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů.

44. Přes výzvu ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. žalobkyně neunesla břemeno důkazní, že řádně posoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele a její objektivní možnost daný úvěr splatit, jak vyžaduje ZoSÚ. Žalobkyně sice zkoumala úvěruschopnost žalované lustrací v registru SOLUS a NKRI, nicméně žádným způsobem se nezabývala jakýmikoliv jejími příjmy či reálnými výdaji a vycházela jen z jejích tvrzení, která navíc sama o sobě jsou rozporná (viz bydlení s rodiči vs. Počet osob v domácnosti). Od žalované si nevyžádala ani výpis z jejího bankovního účtu a částka 9 481 Kč, kterou žalobkyně považovala za běžné měsíční výdaje žalované, zjevně neodpovídá realitě. Soud v této souvislosti poukazuje i na to, že je mu z jeho úřední činnosti známo, že většina žalobkyní soudu předkládaných listin – Hodnocení klienta – obsahuje shodné náklady na živobytí i bydlení, přestože jde o zcela odlišné zájemce o úvěr, což samo o sobě vzbuzuje pochybnost o tom, kdo, a na základě jakých informací přehled vyplňuje. Žalobkyně nijak neověřovala, kolik vydá za bydlení (a spokojila se se sdělením, že „u rodičů“), a současně kalkulovala pouze s částí normativních nákladů stanovených pro výplatu příspěvku na bydlení. Žalobkyně nikterak neověřovala, zda tedy žalovaná s někým sdílí domácnost, zda se rodiče na jejích výdajích nějak podílí či zda s ohledem na věk rodičů se na jejich výdajích naopak nepodílí sama žalovaná, kolik vydá na jídlo, běžné potřeby, kulturu či volný čas. Soud tak má za to, že žalobkyně sice nějakým minimálním způsobem prověřovala úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru, nicméně nikoliv řádně a s dostatečnou mírou pečlivosti. Z uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 21. 8. 2024 ve znění Dodatku č. 1 ze dne 21. 8. 2024je ve smyslu § 86 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. neplatná.

45. Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatná, se může žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla dne 21. 8. 2024 žalované částku 50 000 Kč, jež byla převedena na její bankovní účet, na kterou bylo do dnešního dne uhrazeno 12 904 Kč. Vzhledem k tomu, že zbývající dlužná částka ve výši 37 096 Kč dosud zaplacena nebyla, dostala se žalovaná do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu, má tak žalobkyně vedle práva na zaplacení dlužné částky, i právo na zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky (tj. od 8. 8. 2025, když lhůta stanovená v předžalobní upomínce činila 15 dní od jejího odeslání a upomínka byla dne 23. 7. 2025 odeslána na adresu žalované) do zaplacení s tím, že soud vycházel z domněnky doby dojití zásilky ve smyslu § 573 o. z. Lhůtu k plnění pak soud stanovil, v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. neboť neshledal důvody pro postup jiný (výrok I. tohoto rozsudku).

46. Ve zbývající části pak soud, ze shora uvedených důvodů, žalobu zamítl, neboť úvěrovou smlouvu shledal neplatnou, čímž jsou neplatná i veškerá její doprovodná ujednání včetně ujednání o výši úroků, poplatků za poskytnutí úvěru, úroků z prodlení nad rámec přiznaných či smluvní pokuty (výrok II. tohoto rozsudku).

47. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 2 647,90 Kč. Náklady žalobkyně v plné výši jsou představovány jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 3 339 Kč, jednak náklady právního zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 16 920 Kč za čtyři úkony právní služby po 3 780 Kč (převzetí a příprava věci, výzva k úhradě se základním skutkovým stavem, sepis žaloby, účast na jednání dne 7. 1. 2026) dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. účinné od 1. 1. 2025 (dále jen „a. t.“) a čtyři paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 a. t.; vše zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 3 553,20 Kč, která patří k nákladům řízení podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty, tj. náklady v celkové výši činí 23 812,20 Kč. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení byla částka 66 770,63 Kč a soud vyhověl žalobě co do částky 37 096 Kč, přičemž ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, odečetl soud „neúspěch“ žalobkyně ve výši 44,44 %, od jejího „úspěchu“ ve výši 55,56 %. Žalovaná, která ve sporu převážně neuspěla, je tak povinna zaplatit žalobkyni poměrnou část náhrady nákladů žalobkyně ve výši 11,12 % celkových nákladů řízení (z částky 23 812,20 Kč), tj. částku 2 647,90 Kč. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupkyně žalobkyně jako advokátky podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III. tohoto rozsudku).