13 C 120/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Světlíkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky v celkové výši , částka, s příslušenstvím specifikovaným ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o půjčce č. , hodnota, dne , datum, . Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši , částka, . Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60týdenních splátkách. Žalovaný nesplácel řádně a včas, na svůj dluh uhradil pouze částku v celkové výši , částka, , a právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která činila na dlužné jistině , částka, . Vzhledem k tomu, že žalovaný ani následně již ničeho neuhradil, se žalobkyně domáhala po žalovaném z titulu nesplacené půjčky ze dne , datum, úhrady částky , částka, na jistině a úroku z prodlení v zákonné výši z této částky až do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a společnosti , Anonymizováno, a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , uzavřené mezi společností , Anonymizováno, a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na dluh ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v podané žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr: Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce č. , hodnota, dne , datum, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka , částka, v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se současně zavázal zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti s půjčkou ve výši , částka, . Celkem se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku , částka, v 60týdenních splátkách po , částka, , když poslední splátka činila , částka, . Nedílnou součástí smlouvy o půjčce byly smluvní podmínky (viz Smlouva o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, ). Z žalobních tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaný uhradil do dne postoupení půjčky na žalobkyni celkem částku , částka, a dále již ničeho.

5. Z výpisu z databáze časových řad vedených Českou národní bankou ARAD za měsíc prosinec 2009 má soud za prokázané, že v měsíci prosinci 2009 činila u spotřebitelských půjček uzavíraných na období 1 až 5 let průměrná úroková sazba 15,42 % ročně.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , včetně jejích příloh, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně nejprve postoupila na společnost , Anonymizováno, . pohledávku za žalovaným s účinností ke dni , datum, , o čemž byl žalovaný informován přípisem ze dne , datum, , když jeho odeslání má soud za prokázané z poštovního podací archu ze dne , datum, .

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , včetně jejích příloh, pak vyplývá, že společnost , Anonymizováno, postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován přípisem ze dne , datum, , když jeho odeslání má soud za prokázané z podacího archu ze dne , datum, .

8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne , datum, a z podacího archu ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván ke splnění své povinnosti.

9. Soud věc posoudil vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce byla uzavřena v roce 2009, jako půjčku uzavřenou podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, tj. do , datum, (dále jen „o. z.“), a to s ohledem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“).

10. Podle § 657 o. z. platí, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 o. z., lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.

11. Podle § 3 odst. 1 o. z., nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

12. Podle § 39 o. z., je ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy neplatné.

13. Podle § 41 o. z., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

14. Ve smyslu § 517 odst. 1 a 2 o. z., je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

15. S ohledem na skutečnost, že k postoupení pohledávky za žalovaným došlo dne , datum, a dne , datum, , je třeba na daný vztah nutno aplikovat NOZ. Podle § 1879 a § 1880 odst. 1 NOZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 NOZ dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

16. Po zhodnocení obsahu listin provedených k důkazu dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná pouze částečně. Pokud jde o shora uvedenou smlouvu o půjčce, dospěl soud k závěru, že žalobkyně nemá za žalovaným pohledávku z této půjčky, neboť ujednání právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného o výši poplatku z půjčky ve smlouvě o půjčce č. , hodnota, je pro rozpor s dobrými mravy neplatné.

17. V projednávaném případě měl žalovaný a původní věřitel sjednat smlouvu o půjčce, kdy žalovaný měl v dohodnutém termínu vrátit jednak půjčku (částku , částka, ) a dále poplatek , částka, . Obsah poplatku nebyl ve smlouvě sjednán a jde tak o odměnu za půjčení peněz, tedy úrok z půjčky. Tomu ostatně nasvědčuje i stanovení RPSN pro daný případ ve výši 224,28 %. Občanský zákoník v rozhodné době přímo neupravoval limity výše úroku, tedy cenu peněz, který může věřitel po dlužníkovi požadovat. Limitem tak bylo zejména ustanovením § 3 o. z., tedy, že ujednání o plnění spojená s poskytnutím půjčky nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Kdy již je úrok považován za nepřiměřený bylo judikováno mimo jiné rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne , datum, čj. , spisová značka, (publikované ve sbírce rozhodnutí pod číslem , Anonymizováno, ) dle něhož „Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ Za účelem ověření úrokové míry půjček poskytovaných obyvatelům s dobou splatnosti 1 rok až 5 let soud ze systému České národní banky – ARAD – Systém časových řad zjistil, že průměrná úroková sazba u korunových půjček a úvěrů poskytovaných bankami na spotřebu domácností v ČR v prosinci 2009 činila 15,42 % ročně. Sjednaný úrok ve výši okolo 80 % ročně pak je více než 5krát vyšší než úrok obvykle poskytovaný bankami, tedy ujednání o výši úroku je pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 39 o. z. neplatné.

18. Soud pak má za to, že ujednání o výši úroku lze oddělit od zbytku smlouvy o půjčce, a proto neplatnost ujednání o úroku z půjčky nezpůsobuje neplatnost celé smlouvy ve smyslu § 41 o. z. Vzhledem k tomu, že v daném případě byla sjednána smlouva o půjčce dle ustanovení občanského zákoníku a nikoliv smlouva o úvěru podle ustanovení obchodního zákoníku, kdy pojmovým znakem půjčky není sjednání úroku, není ani na místě, aby soud moderoval sjednaný úrok na úrok obvyklý, tak jak předpokládal § 497 ve spojení s § 502 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, tj. do , datum, , ve vztahu k úvěru.

19. Za situace, kdy jsou ujednání o výši poplatku z půjčky neplatná, vznikla žalovanému povinnost na základě uzavřené smlouvy o půjčce vrátit půjčku, tj. částku , částka, , do sjednaného data. Pokud žalovaný dle tvrzení žalobkyně na předmětnou půjčku uhradil částku , částka, , je i nadále dlužen , částka, (, částka, – , částka, ), kterou je povinen uhradit žalobkyni, neboť tato zároveň prokázala, že na ní pohledávka za žalovaným přešla na základě shora uvedených smluv o postoupení pohledávek, a to spolu s úrokem z prodlení počínaje dnem splatnosti půjčky. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala úrok z prodlení až od , datum, , přiznal jí soud úrok z prodlení od tohoto data. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

20. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že ujednání o výši poplatku z půjčky jsou pro rozpor s dobrými mravy neplatná, soud ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu souhrnných poplatků a kapitalizovaných úroků z prodlení) žalobu zamítl (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).

21. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř tak, že žalobkyni, která byla ve věci převážně úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v poměrné výši 32,6 %. Náklady řízení celkem ve výši , částka, jsou představovány jednak zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, , jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši , částka, dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění do , datum, (dále jen „a. t.“), když z činnosti soudu je známo, že žalobkyně v obdobných věcech podává návrhy opakovaně za pomoci ustáleného vzoru a § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. za 3 úkony právní služby po , částka, (převzetí a příprava věci, výzva k úhradě se základním skutkovým stavem, sepis žaloby). Dále z náhrady hotových výdajů ve výši , částka, za 3 úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 5 a. t.; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši , částka, , která patří k nákladům řízení podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla ve věci úspěch částečný, v rozsahu 32,6 %, (tj. úspěch ve výši 66,3 % bez neúspěchu ve výši 33,7 %), rozdělil soud náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu stran ve věci ve vztahu k celému předmětu řízení. Žalovanému, který ve sporu převážně neuspěl, uložil soud zaplatit poměrnou část náhrady nákladů žalobkyně (z částky , částka, ve výši 32,6 %), tedy částku , částka, . Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku).