13 C 132/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Světlíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 23 500 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do zaplacení částky , částka, a kapitalizovaného úroku ve výši , částka, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení:- zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ;- částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení; a- zákonného úroku z prodlení z částky20 000 Kč ode dne , datum, a kapitalizovaného ke dni , datum, ve výši , částka, ,zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, představovaným úrokem z prodlení specifikovaným ve výrocích pod bodem I. až III. tohoto rozsudku, s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne , datum, , jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru, na základě níž žalovaný obdržel úvěr ve výši , částka, . Smlouvu žalovaný uzavřel v elektronické podobě. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkově částku , částka, spolu s příslušenstvím do , datum, . Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet, avšak poskytnutou částku nevrátil, a žalobkyně tak vedle částky úvěru , částka, požadovala uhradit i smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení, tj. ve výši , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , za období od , datum, do , datum, , smluvní úrok ve výši , částka, a nadále běžící zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Dne , datum, byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postupování pohledávek, na jejímž základě byly na žalobkyni postoupeny pohledávky za žalovaným, a to ke dni , datum, . Dále bylo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní vyhotoveno společné prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ke dni , datum, . Nesplacená část smluvní pokuty pak byla na žalobkyni převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil částku ve výši , částka, , avšak ve zbytku již žalobkyni ani přes její výzvy na předmětnou pohledávku neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Podáním došlým soudu dne , datum, vzala, po výzvě soudu k doplnění, žalobkyně podanou žalobu v části, ve které se domáhala po žalovaném zaplacení smluvního úroku ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, zpět, s odůvodněním, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr.

4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v podané žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a Dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, včetně obchodních podmínek , právnická osoba, bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr v celkové výši , částka, za podmínek ve smlouvě a dodatku č. , hodnota, uvedených, a to bankovním převodem této částky na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s příslušenstvím splatit do , datum, . K dokumentu nejsou připojeny žádné, ani elektronické podpisy. Z předsmluvních informací, které jsou součástí smlouvy, má soud za prokázané, že obsahují základní parametry poskytovaného úvěru.

6. Z výpisu z běžného účtu , právnická osoba, má soud za prokázané, že dne , datum, žalovaný na svém bankovním účtu č. , č. účtu, pod číslem transakce , Anonymizováno, obdržel částku ve výši , částka, .

7. Z oznámení , právnická osoba, . ze dne , datum, má soud za prokázané, že majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaný.

8. Ze společného prohlášení smluvních stran ze dne , datum, o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem má soud za prokázané, že žalobkyně nabyla mimo jiné i pohledávku za žalovaným, a to na základě uzavřené dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ke dni , datum, .

9. Z oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního oddacího archu ze dne , datum, , soud zjistil, že postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, .

10. Z upomínky ze dne , datum, a předžalobní výzvy k plnění ze dne , datum, , včetně podacího archu ze dne , datum, vyplývá, že žalovaný byl vyzván k uhrazení svého dluhu před podáním žaloby.

11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. vzal soud za prokázaný následující skutkový stav, a to že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši , částka, , která mu byla připsána na účet č. , č. účtu, dne , datum, . Žalovaný dluh neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy, a je tedy se splněním tohoto svého peněžitého závazku v prodlení.

12. Při právním posouzení soud vycházel z § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,, o. z.‘‘), dle kterého platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

14. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2, věta prvá).

17. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

18. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“19. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).

21. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

24. Podle § 1968 věta prvá o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

25. Jelikož ve věci došlo ke zpětvzetí žaloby dříve, než začalo jednání a nebylo tak třeba zjištění, jestli žalovaný se zpětvzetím žaloby z vážných důvodů nesouhlasí, postupoval soud podle § 96 odst. 2 věta prvá, odst. 4 o. s. ř. a řízení v této části zastavil (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

26. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření smlouvy, neboť úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péči přezkoumat příjmy i výdaje žalovaného a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. , Anonymizováno, /2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Pouhé nahlížení do příslušných registrů, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů.

27. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalobkyně neposoudila důkladně úvěruschopnost spotřebitele a jeho objektivní možnost daný úvěr splatit. Žalobkyně sice zkoumala úvěruschopnost žalovaného lustrací v registrech BRKI, NRKI a insolvenčním rejstříku, nicméně žádným způsobem se nezabývala jakýmikoliv příjmy či výdaji žalovaného, jeho rodinnou, a především finanční situací. Soud tak má za to, že žalobkyně sice nějakým způsobem prověřovala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, nicméně tuto vyhodnotila nedostatečně, bez dostatečné míry pečlivosti a tedy nesprávně. Z uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že Smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ve znění Dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, je ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 občanského zákoníku neplatná.

28. Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatná, se může žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, která mu byla prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytnuta, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, částku , částka, , jež byla převedena na jeho bankovní účet, na kterou žalovaný do dnešního dne uhradil , částka, . Vzhledem k tomu, že žalovaný zbývající dlužnou částku dosud nezaplatil a dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu, má tak žalobkyně podle § 1970 o. z., vedle práva na zaplacení dlužné částky, i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky (tj. , datum, ), do zaplacení. Lhůtu k plnění pak soud stanovil, v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. neboť neshledal důvody pro postup jiný (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku)

29. Ve zbývající části pak soud, ze shora uvedených důvodů, žalobu zamítl, neboť úvěrovou smlouvu shledal neplatnou, čímž jsou neplatná i veškerá její doprovodná ujednání včetně ujednání o výši úroků, poplatků za poskytnutí úvěru či smluvní pokuty (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku).

30. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř tak, a žalobkyni, která byla ve věci převážně úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v poměrné výši 31,06 %. Náklady řízení celkem ve výši , částka, jsou představovány jednak zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, , jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši , částka, dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Ve znění do , datum, (dále jen „a. t.“), když z činnosti soudu je známo, že žalobkyně v obdobných věcech podává návrhy opakovaně za pomoci ustáleného vzoru a § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. za 3 úkony právní služby po , částka, (převzetí a příprava věci, výzva k úhradě se základním skutkovým stavem, sepis žaloby), dále z náhrady hotových výdajů ve výši , částka, za 3 úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 5 a. t.; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši , částka, , která patří k nákladům řízení podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla ve věci úspěch částečný, v rozsahu 31,06 %, (tj. úspěch ve výši 65,53 % bez neúspěchu ve výši 34,47 %), rozdělil soud náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu stran ve věci ve vztahu k celému předmětu řízení. Žalovanému, který ve sporu převážně neuspěl, uložil soud zaplatit poměrnou část náhrady nákladů žalobkyně (z částky , částka, ve výši 31,06 %), tedy částku , částka, . Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem IV. tohoto rozsudku).