13 C 145/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Zatloukalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení, příjmení sídlem adresa o zaplacení 67.634 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 67.634 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 67.634 Kč za dobu od datum do zaplacení, do tří dnů ode dne, kdy tento rozsudek nabude právní moci.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 53.907,44 Kč, k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta, do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 67.634 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení). Žalobkyně tvrdila, že mezi jejím právním předchůdcem a žalovanou„ byly podepsány“ smlouva o úvěru číslo (ze dne datum) a smlouva o úvěru číslo (ze dne datum), naplňující znaky spotřebitelských úvěrů, s ohledem na spotřebitelské postavení právního předchůdce žalobkyně. Ten zaplatil žalované na základě smlouvy o úvěru číslo částku 105.308 Kč (přičemž poskytnuto žalovanou mu bylo 64.000 Kč, tedy bezdůvodné obohacení žalované činí 41.308 Kč), na základě smlouvy o úvěru číslo částku 92.326,36 Kč (přičemž poskytnuto žalovanou mu bylo 66.000 Kč, tedy bezdůvodné obohacení žalované činí 26.326,36 Kč). Z důvodu porušení povinnosti žalované s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost právního předchůdce žalobkyně jsou obě smlouvy absolutně neplatné (v té souvislosti žalobkyně odkázala na četnou judikaturu), v důsledku čehož žalovaná mohla požadovat po právním předchůdci žalobkyně pouze vrácení poskytnutých částek, nikoli uhrazení úroku a dalších poplatků. Z titulu bezdůvodného obohacení proto žalobkyně nárokuje vrácení plnění v celkové výši 67.634 Kč. Právní předchůdce žalobkyně dne datum smlouvou postoupil pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalované oznámení o postoupení pohledávky, včetně smlouvy o postoupení pohledávky, a dále předžalobní výzvu ze dne datum, která byla žalované doručena dne datum. Nad rámec shora uvedeného žalobkyně také namítla, že smlouvy koncipované žalovanou obsahují úrok, jehož výše je v rozporu s dobrými mravy, a i v souvislosti s touto argumentací odkázala na četnou judikaturu (tuto argumentaci žalobkyně rozvedla i v rámci podání ze dne datum).

2. Žalovaná se proti žalobou uplatněnému nároku bránila již odporem v rozkazním řízení. Učinila nesporným, že poskytla úvěrovanému jméno příjmení, datum narození úvěry, odkázala na tytéž 2 úvěrové smlouvy jako žalobkyně, oba úvěry byly úvěrovaným předčasně splaceny, čímž došlo k ukončení jejich smluvního vztahu. Popsala, že bez jakékoliv předchozí aktivity ze strany úvěrovaného dne datum obdržela e-mailovou zprávu od Mgr. jméno příjmení (z e-mailové adresy email) s různými přílohami, e-mail„ neobsahoval elektronický podpis“, přílohy byly prosté kopie, nebyly elektronicky podepsány a nejednalo se ani o autorizované konverze dokumentů, součástí byla také prostá kopie smlouvy o postoupení pohledávek mezi„ jméno příjmení, datum narození“ a žalobkyní. Taková osoba však nikdy ve smluvním vztahu s žalovanou nebyla. Žalobkyně v reakci na výzvu žalované znovu„ nepodepsaným e-mailem“ zaslala prostou kopii smlouvy o postoupení pohledávek se správným datem narození pana příjmení a s původním datem podpisu. V obou e-mailech bylo oznámení o postoupení pohledávky, rovněž v prosté kopii. Žalovaná současně soudu vyložila, jaké písemnosti má od žalobkyně k dispozici (v rámci jejich výčtu žalovaná zmínila i„ prostou kopii o postoupení pohledávek …, kterou měl údajně podepsat jméno příjmení, datum narození“, nicméně v průběhu ústního jednání popřela existenci takové písemnosti, resp. potvrdila, že jí byly předloženy toliko dvě verze postupní smlouvy). Žalované nebylo prokázáno postoupení pohledávky a množství nepodepsaných dokumentů či prostých kopií posílaných z jiného e-mailu než e-mailu advokáta, s následným měněním údajů, vzbuzuje v žalované„ oprávněné pochybnosti“. příjmení bylo bezdůvodné obohacení splatné, musí být dlužník vyzván k úhradě, k ničemu takovému však nedošlo. Žalovaná nebyla vyrozuměna o postoupení pohledávky. Postupitel, pokud vůbec nějakou pohledávku postoupil, uvedené žalované neoznámil, postupník (žalobkyně) postoupení pohledávky neprokázala. Žalovaná ani nebyla k placení vyzvána (nepodepsané e-maily s nepodepsanými přílohami, které zaslala Mgr. anonymizováno, výzvou nejsou). Žalovaná současně s tím vyslovila připravenost plnit pro případ, že jí bude prokázáno postoupení pohledávky a bude vyzvána k úhradě postoupené pohledávky, žaloba je předčasná a nedůvodná.

3. Žalobkyně k vyjádření žalované replikovala tím, že mezi žalobkyní a žalovanou již proběhlo mnoho soudních sporů, předžalobní výzvy a oznámení o postoupení pohledávek byly zasílány e-mailovými zprávami jako v nyní souzené věci, žalovaná přitom proti tomuto způsobu doručování nic nenamítala. Původně zaslaná postupní smlouva a výzva k zaplacení s oznámením o postoupení pohledávek skutečně vykazovaly písařskou chybu v datu narození postupitele, text smlouvy, která byla uzavřena dne datum, však byl opraven a žalované byla smlouva doložena.

4. Žalovaná i poté setrvala na argumentaci o tom, že žalobkyně postoupení pohledávky neprokazuje, znovu deklarovala svou připravenost plnit pro případ prokázání postoupení pohledávky.

5. Po poučení ve smyslu ust. § 118 odst. 1, 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“) žalovaná doplnila, že řádně zjišťovala úvěruschopnost úvěrovaného, a to na základě těchto podkladů: doklady o příjmech, výpisy z databází NRKI a příjmení, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Na základě uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, provedla tzv. scoring klienta, který byl podkladem pro rozhodnutí o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Dále žalovaná zjistila, že žadatel nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u poskytovatele (zřejmě žalované) předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žadatele nebyl evidován jako neplatný, obchodník, jednající s žadatelem, doporučil úvěr ke schválení. Žadatel prohlásil, že poskytovatel provedl jeho kontrolu ve smyslu zák. č. 253/2008 Sb., že sjednaná úroková sazba je přiměřená atd. Při hodnocení úvěruschopnosti vychází žalovaná zejména z údajů uvedených žadatelem, potvrzených žadatelem v kartě hodnocení klienta - žalovaná nemá objektivní možnost ověřit si údaje sdělené žadatelem. Žalovaná dostála své povinnost vyplývající jí ze zákona o spotřebitelském úvěru, před poskytnutím úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žadatele úvěr splácet. Měla k dispozici„ řadu listin“ prokazující příjem žadatele a ohledně výdajů žadatele vycházela z jeho sdělení, proběhlo i ověření z veřejných registrů informaci ohledně případných dalších závazků, příjem žadatele měl postačovat k úhradě sjednaných splátek bez nějakého výrazného omezení životního standardu žadatele. Povinnost věřitele stanovenou zákonem o spotřebitelském úvěru nelze vykládat extenzivně, žadatel měl zájem úvěry splatit, je osobou svéprávnou, byl informován o výši a četnosti splátek, případné lehkomyslné chování žadatele není na místě klást k tíži žalované. Ve vztahu k úvěrové smlouvě číslo z dokladů o příjmech plynulo, že celkový čistý měsíční příjem žadatele činí 22.600 Kč, celkové měsíční náklady žadatele činí 14.704 Kč, volné zdroje ke splácení (po odečtení tisícikorunové rezervy) činí 6.896 Kč. K výdajové stránce by měly zcela postačovat údaje, které poskytuje zák. č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu, životní minimum činí 3.410 Kč. Zatajením výdajů se žadatel dopouští se porušení § 6 zák. č. 89/2012 Sb. Žadatel měl v době vzniku úvěrové smlouvy s žalovanou uzavřeny další souběžné úvěrové smlouvy, což představovalo na splátkách částku ve výši 9.794 Kč, žadatel řádně splácel. Ve vztahu k úvěrové smlouvě číslo z dokladů o příjmech plynulo, že celkový čistý měsíční příjem žadatele činí 35.000 Kč, celkové měsíční náklady žadatele činí 18.285 Kč, volné zdroje ke splácení (po odečtení tisícikorunové rezervy) činí 15.715 Kč. Žadatel měl v době vzniku předmětné úvěrové smlouvy s žalovanou uzavřené další souběžné úvěrové smlouvy, což představovalo na splátkách částku ve výši 13.475 Kč, které žadatel řádně splácel. Oba úvěry také žadatel řádně splatil. Žalovaná zdůrazňovala také zásadu smluvní autonomie a dobrovolnost uzavření smluv o úvěru ze strany úvěrovaného.

6. Soud provedl důkazy navržené účastníky a dále ty, které byly potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývaly z obsahu spisu (§ 120 odst. 2 o. s. ř.), a z provedených důkazů učinil tato skutková zjištění:

7. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru číslo soud zjistil, že žalovaná (poskytovatel úvěru) a jméno příjmení, datum narození („ Klient“) dne datum písemně ujednali náležitosti smlouvy o úvěru, žalovaná se zavázala poskytnout jméno příjmení spotřebitelský bezúčelový úvěr v celkové výši 64.000 Kč, úvěrovaný se zavázal zaplatit celkem 198.774 Kč v 54 měsíčních splátkách po 3.681 Kč, splatných nejpozději 22. dne každého kalendářního měsíce; úroková sazba činila 88,37 % ročně, přitom bylo dohodnuto, že se jedná o pevnou zápůjční úrokovou sazbu na celou dobu splácení úvěru, výše předpokládané roční procentní sazby nákladů na úvěr činila 88,37 %. Z přehledu plateb (ke smlouvě číslo) soud zjistil, že žalovaná zaznamenala výši úvěru poskytnutého jméno příjmení (64.000 Kč), jakož i jednotlivé splátky, z jejichž přehledu se podává, že úvěrovaný splácel ujednané splátky řádně a včas, úvěr předčasně splatil datum.

8. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru číslo soud zjistil, že žalovaná (poskytovatel úvěru) a jméno příjmení, datum narození („ Klient“) dne datum písemně ujednali náležitosti smlouvy o úvěru, žalovaná se zavázala poskytnout jméno příjmení spotřebitelský bezúčelový úvěr v celkové výši 66.000 Kč, úvěrovaný se zavázal zaplatit celkem 118.602 Kč v 18 měsíčních splátkách po 6.589 Kč, splatných nejpozději 12. dne každého kalendářního měsíce; úroková sazba činila 84,70 % ročně, přitom bylo dohodnuto, že se jedná o pevnou zápůjční úrokovou sazbu na celou dobu splácení úvěru, výše předpokládané roční procentní sazby nákladů na úvěr činila 126,7 %. Z přehledu plateb (ke smlouvě číslo) soud zjistil, že žalovaná zaznamenala výši úvěru poskytnutého jméno příjmení (66.000 Kč), jakož i jednotlivé splátky, z jejichž přehledu se podává, že úvěrovaný splácel ujednané splátky řádně a včas, úvěr předčasně splatil datum.

9. Náhledem e-mailové zprávy ze dne datum (včetně náhledu zachycujícího specifikaci digitálního podpisu) je prokázáno, že e-mailová zpráva od Mgr. jméno příjmení (jednající za advokátní kancelář právního zástupce žalobkyně), v jejímž těle je zmiňováno oznámení o postoupení pohledávek a předžalobní výzva na vydání bezdůvodného obohacení (bez bližší specifikace) byla odeslána uvedeného dne žalované, přičemž připojen byl platný digitální podpis.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek číslo ze dne datum (v záhlaví je uveden postupitel jméno příjmení, datum narození datum) soud zjistil, že tato smlouva zahrnuje ujednání o postoupení pohledávek postupitele žalobkyni, pohledávek v souhrnné výši 67.634 Kč ze smluv o úvěru číslo číslo přičemž účinnost smlouvy nastala podpisem smlouvy. Listinou označenou„ Oznámení o postoupení pohledávek a předžalobní výzva k zaplacení bezdůvodného obohacení“ vyhotovenou dne datum je prokázáno, že zástupce žalobkyně vyhotovil tuto písemnost adresovanou žalované, v níž se odkazuje na uzavření postupní smlouvy mezi žalobkyní a postupitelem jméno příjmení, datum narození.

11. Náhledem e-mailové zprávy ze dne datum je prokázáno, že Mgr. příjmení byla vyzvána k předložení plné moci„ mezi klientem jméno příjmení a advokátem panem jméno příjmení“, s tím, že v oznámení o postoupení pohledávek nesedí klientovo datum narození.

12. Náhledem e-mailové zprávy ze dne datum je prokázáno, že Mgr. jméno příjmení reagovala na výzvu ze dne datum s tím, že posílá opravení znění Oznámení o postoupení pohledávek a předžalobní výzvou na vydání bezdůvodného obohacení, když v původně zaslané verzi byla písařská chyba, avizovala také, že přikládá„ Smlouvu o postoupení pohledávek“.

13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek číslo ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně a jméno příjmení, datum narození uvedeného dne ujednali vzájemná práva a povinnosti dopadající na postoupení pohledávek jméno příjmení v souhrnné výši 67.634 Kč ze smluv o úvěru číslo číslo přičemž účinnost smlouvy nastala podpisem smlouvy. Listinou označenou„ Oznámení o postoupení pohledávek a předžalobní výzva k zaplacení bezdůvodného obohacení“ a náhledem e-mailové zprávy ze dne datum (včetně náhledu zachycujícího specifikaci digitálního podpisu) je prokázáno, že zástupce žalobkyně dne datum vyhotovil písemnost adresovanou žalované, jejímž obsahem je obeznámení adresáta o tom, že mezi žalobkyní a jméno příjmení došlo k postoupení jeho pohledávek za žalovanou (ve výši celkem 67.634 Kč), a dále je adresát vyzýván k zaplacení částky 67.634 Kč ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy. Písemnost se dostala do dispoziční sféry žalované dne datum, a to e-mailovou zprávou opatřenou platným digitálním podpisem Mgr. jméno příjmení (jednající za advokátní kancelář právního zástupce žalobkyně).

14. Z náhledu dat – webového vyhledavače advokátů a koncipientů zapsaných v seznamu České advokátní komory soud zjistil, že Mgr. jméno příjmení je advokátní koncipientkou zástupce žalobkyně.

15. Z hodnocení klienta ke smlouvě číslo bylo zjištěno, že žalovaná si prostřednictvím zprostředkovatele úvěru od jméno příjmení, který listinu podepsal, obstarala písemné prohlášení úvěrovaného o výši pravidelného čistého měsíčního příjmu (22.600 Kč, jednalo se o celkový příjem), o druhu příjmu (zaměstnání a OSVČ). Co do výdajů bylo počítáno s částkou životního minima (3.410 Kč), s výdaji žalovaného na bydlení (nájemné, inkaso) ve výši 1.500 Kč a s výdaji na splátky u žalované v částce 9.794 Kč. Přehled výdajů zahrnuje také počet druhých osob v domácnosti (0) a dětí v domácnosti (0, výdaje 0). Nulové měly být ostatní výdaje úvěrovaného (doprava, kurzy, záliby apod.). V rámci výdajů byla také zohledněna„ rezerva“ ve výši 1.000 Kč. Formulář mj. zahrnuje i údaj o rodinném stavu úvěrovaného (ženatý), o druhu pracovního poměru (hlavní pracovní poměr), o formě bydlení („ u rodičů“). Úvěrovaný současně prohlásil, že poskytl úplné a pravdivé informace. Výsledkem hodnocení pak bylo doporučení zprostředkovatele úvěru k uzavření úvěrové smlouvy. Z přiznání k dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období - kalendářní rok 2018 soud zjistil, že žalovaná si obstarala tento podklad o příjmech úvěrovaného jméno příjmení, o příjmech za rok 2018, kdy základ daně úvěrovaného činil 272.143 Kč, daňové přiznání stvrzené podpisem daňového subjektu (úvěrovaného) bylo doručeno správci dani a bylo jím uplatněno daňové zvýhodnění na vyživované dítě v částce 10.136 Kč, jiné příjmy než příjmy ze samostatné činnosti vykazovány nejsou. Z periodického výpisu z bankovního účtu č. bankovní účet, vedeného pro jméno příjmení, soud zjistil, že stav bankovního účtu vykazoval ke dni datum záporný zůstatek (20.309,46 Kč) a sjednaný limit povoleného debetu činil 30.000 Kč. Z listiny nadepsané„ Prohlášení klientů, informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru“, ke smlouvě číslo soud zjistil, že úvěrovaný jméno příjmení dne datum podepsal uvedenou listinu, v níž jsou zahrnuta jeho prohlášení o tom, že nemá splatné dluhy, nenachází se v úpadku, poskytl pravdivé a úplné údaje, je schopen úvěr řádně a včas splácet. Z předsmluvního formuláře vztahujícího se ke smlouvě o úvěru číslo vyplývá, že úvěrovaný podepsal listinu dne datum, byl seznámen s celkovou výší spotřebitelského úvěru, podmínkami čerpání úvěru, dobou jeho trvání, splátkovým kalendářem a náklady spotřebitelského úvěru včetně nákladů spojených s opožděnými platbami. Z výpisu záznamů z registru příjmení, datum importu datum soud zjistil, že ve vztahu k úvěrovanému jméno příjmení nebyly v registru k uvedenému dni žádné záznamy. Z výpisu z veřejné části Živnostenského rejstříku, platnost údajů ke dni datum soud zjistil, že úvěrovaný jméno příjmení k uvedenému dni podnikal na základě živnostenského oprávnění.

16. Z hodnocení klienta ke smlouvě číslo bylo zjištěno, že žalovaná si prostřednictvím zprostředkovatele úvěru od jméno příjmení, který listinu podepsal, obstarala písemné prohlášení úvěrovaného jméno příjmení o výši pravidelného čistého měsíčního příjmu (35.000 Kč, jednalo se o celkový příjem), o druhu příjmu (zaměstnání – zaměstnavatel anonymizováno právnická osoba, IČO). Co do výdajů bylo počítáno s částkou životního minima (3.410 Kč), s výdaji žalovaného na bydlení (nájemné, inkaso) ve výši 1.400 Kč a s výdaji na splátky u žalované v částce 13.475 Kč. Přehled výdajů zahrnuje také počet druhých osob v domácnosti (0) a dětí v domácnosti (0, výdaje 0). Nulové měly být ostatní výdaje úvěrovaného (doprava, kurzy, záliby apod.). V rámci výdajů byla také zohledněna„ rezerva“ ve výši 1.000 Kč. Formulář mj. zahrnuje i údaj o rodinném stavu úvěrovaného (ženatý), o druhu pracovního poměru (hlavní pracovní poměr), o formě bydlení („ vlastní“). Úvěrovaný současně prohlásil, že poskytl úplné a pravdivé informace. Výsledkem hodnocení pak bylo doporučení zprostředkovatele úvěru k uzavření úvěrové smlouvy. Informaci o výši pravidelného měsíčního příjmu úvěrovaného od zaměstnavatele anonymizováno právnická osoba měla žalovaná podloženu i oznámením o provedení příkazu k úhradě (datum splatnosti datum), oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne datum a dále na základě potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance ze dne datum. Z listiny nadepsané„ Prohlášení klienta, informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru“, ke smlouvě číslo soud zjistil, že úvěrovaný jméno příjmení dne datum podepsal uvedenou listinu, v níž jsou zahrnuta jeho prohlášení o tom, že nemá splatné dluhy, nenachází se v úpadku, poskytl pravdivé a úplné údaje, je schopen úvěr řádně a včas splácet. Z předsmluvního formuláře vztahujícího se ke smlouvě o úvěru číslo vyplývá, že úvěrovaný podepsal listinu dne datum, byl seznámen s celkovou výší spotřebitelského úvěru, podmínkami čerpání úvěru, dobou jeho trvání, splátkovým kalendářem a náklady spotřebitelského úvěru včetně nákladů spojených s opožděnými platbami. Z výpisu záznamů z registru příjmení, datum importu datum soud zjistil, že ve vztahu k úvěrovanému jméno příjmení nebyly v registru k uvedenému dni žádné záznamy.

17. Z náhledů dat o lustraci úvěrovaného jméno příjmení v registru NRKI soud zjistil, že žalovaná ve vztahu k posuzovaným úvěrům učinila dotaz dne datum (výsledkem bylo zjištění o tom, že úvěrovaný je řazen do kategorie menšího rizika), a dále dne datum (výsledkem bylo zjištění o tom, že úvěrovaný je řazen do kategorie vyššího rizika – úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán).

18. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná zjištění objasňující skutkový stav věci, proto se jimi ani v tomto odůvodnění podrobněji nezabývá. Soud neprováděl ani další dokazování, neboť skutkový stav byl náležitě objasněn v rozsahu potřebném pro rozhodnutí věci.

19. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ust. § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

21. Podle ust. § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle ust. § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

23. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

24. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

25. Podle ust. § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 1880 odst. 1. o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ust. § 1882 odst. 1 o. z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

26. S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a právní úpravu dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Závazky právního předchůdce žalobkyně (jméno anonymizováno, datum narození) a žalované přicházelo do úvahy posoudit po právní stránce jako vzájemná práva a povinnosti ze smluv o úvěru (ust. § 2395 o. z.). V řízení bylo zjištěno, že žalovaná poskytla právnímu předchůdci žalobkyně prostředky v celkové výši 130.000 Kč, právní předchůdce žalobkyně zaplatil žalované celkem 197.634,36 Kč (tyto skutečnosti byly mezi účastníky nespornými).

27. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná jednali o uzavření smluv o úvěru vykazujících znaky spotřebitelského úvěru, soud měl proto na paměti nezbytné posouzení věci z hlediska splnění povinnosti žalované, jako věřitelky, postupovat před uzavřením spotřebitelských úvěrových smluv v souladu s právní úpravou zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaná poskytla právnímu předchůdci žalobkyně v obou posuzovaných případech finanční službu, jejich vztah naplňoval zákonná kritéria spotřebitelského úvěru (ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb.). Žalovanou v návaznosti na to stíhala zákonná povinnost prověřit schopnost právního předchůdce žalobkyně splatit jednotlivé (postupně poskytnuté) úvěry. Žalovaná tvrdila, že splnila tuto svou zákonnou povinnost v obou případech, nicméně výsledky provedeného dokazování neumožňují, aby soud mohl takový závěr učinit.

28. Ač z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná shromáždila od právního předchůdce žalobkyně údaje, které zřejmě měly sloužit k vytvoření obrazu o jeho příjmech, výdajích a jiných závazcích, z provedeného dokazování však nevyplynulo, že by tyto údaje byly podloženy potřebnými doklady. Za takové situace nelze vůbec usuzovat na to, zda žalovaná jednala s odbornou péčí, když ta předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, budou ověřeny (objektivně podloženy). Z tvrzení žalované se podává, že žalovaná ani v jednom z posuzovaných případů nedisponovala doklady o výdajích právního předchůdce žalobkyně, resp. takové podklady nebyly vůbec zahrnuty do podkladů, na jejichž základě žalovaná prověřovala úvěruschopnost právního předchůdce žalobkyně. Žalovaná nezastírá, že by podle jejího přesvědčení měly k paušálnímu určení výdajové stránky zcela postačovat údaje poskytované zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, další výdaje byl povinen uvést právní předchůdce žalobkyně, který měl jednat v právním styku s žalobkyní poctivě.

29. Součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu (k tomu srov. rozhodnutí NSS ČR sp. zn. 1 As 30/2015 či rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Z toho pak soudy dovodily požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech, jakož i závěr o tom, že samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr. Pokud žalovaná využila veřejně dostupné informace (státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb.), pak byla toliko na cestě za splněním své klíčové povinnosti, ale k tomu kroku mělo přistoupit porovnání těchto dat se známými či od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho výdajích. Na tento nezbytný krok žalovaná nezastíraně a zcela rezignovala, spoléhala na prohlášení právního předchůdce žalobkyně o tom, kolik činí jeho náklady na bydlení, že jeho vyživovací povinnost je nulová (a přitom z daňového přiznání vyplynulo, že uplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě). Právní předchůdce žalobkyně výdaje na bydlení označil jako pravidelné, tedy nejednalo se o výdaje nahodilé, které by bylo obtížné jakkoliv doložit. Není zřejmé, z jakého důvodu žalovaná nevyžadovala doložit tyto právním předchůdcem žalobkyně kvantifikované výdaje, když např. pravidelné náklady na bydlení lze obecně bez jakýchkoliv obtíží doložit. Zabývat se tvrzenými výdaji právního předchůdce žalobkyně nabývá na významu i v kontextu zjištění, že již předtím byl žalovanou úvěrován a v rámci tzv. scoringu (v druhém posuzovaném případě) bylo zjištěno jeho zařazení do rizikovější kategorie, kde je úvěr limitován výší vyplacené částky, případně je dokonce zamítán. Okolnosti, že došlo k obstarání podkladů k příjmům právního předchůdce žalobkyně, k obstarání informací z databáze NRKI, že žalovaná disponovala nejrůznějšími prohlášením a předchystanými proklamacemi právního předchůdce žalobkyně, který měl jednat v právním styku poctivě, nevyváží ani v souhrnu (z hlediska naplnění požadavku na odbornou péči) chybějící objektivně podloženou informovanost žalované o výdajích úvěrovaného. Z provedeného dokazování tak nevyplynulo, že by si žalovaná v posuzovaných případech obstarala podložená data o výdajích úvěrovaného, za takové situace pak postrádá smysl poměřovat jeho příjmy a výdaje a hledat úroveň disponibilních zdrojů. Argumentace žalované, že oba úvěry byly řádně spláceny (a dokonce předčasně splaceny), na závěru soudu o nesplnění zákonné povinnosti žalované nemůže nic zvrátit – tyto okolnosti nezbavovaly žalovanou povinnosti vyplývající jí ze zákona. Nelze si nepovšimnout, že v době, kdy poskytovala druhý z posuzovaných úvěrů, nebyl první úvěr splacen. Způsob plnění dosavadních dluhů je navíc toliko jedním z vodítek, které má úvěrující vyhodnocovat. Je rovněž otazné, do jaké míry žalovaná postupovala s odbornou péčí, když některé z nashromážděných informací (údajů obstaraných od úvěrovaného tak, jak byly zprostředkovatelem zaznamenány), se ne zcela vzájemně podporovaly, na což poukazovala i žalobkyně.

30. Z provedeného dokazování tak nevyplynulo, že by žalovaná (poskytovatelka spotřebitelského úvěru) řádně posoudila zákonem předvídaným postupem úvěruschopnost právního předchůdce žalobkyně. Jelikož žalovaná poskytla právnímu předchůdci žalobkyně peněžité prostředky ve výši 130.000 Kč bez předchozího splnění své zákonné povinnosti, dospěl soud k závěru o neplatnosti takto uzavřených smluv, přičemž k této musí přihlédnout i bez návrhu (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

31. S ohledem na skutečnost, že právnímu předchůdci žalobkyně byly žalovanou poskytnuty prostředky ve výši 130.000 Kč a právní předchůdce žalobkyně splatil žalované celkem 197.634,36 Kč, je na místě, aby žalovaná, podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení (ust. § 2991 a násl. o. z.), vydala rozdíl plnění, které právní předchůdce žalobkyně převzal, a plnění, které žalované poskytl, s respektem k rozsahu žalobního žádání. Za situace, kdy soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti obou úvěrových smluv v návaznosti na porušení zákonné povinnosti žalované posoudit úvěruschopnost úvěrovaného, bylo nadbytečné se dále zabývat dalšími žalobkyní tvrzenými důvody, pro něž by mělo být na obě úvěrové smlouvy pohlíženo jako na neplatné (kolize ujednané výše úroku s dobrými mravy).

32. Z provedeného dokazování vyplynulo, že úvěrovaný postoupil své pohledávky za žalovanou žalobkyni, a to smlouvou ze dne datum, žalobkyně tak vstoupila do práv věřitele, a proto bylo na místě plnění přisoudit žalobkyni. Plnění se stalo splatným na výzvu žalobkyně ze dne datum (tímto dnem žalobkyně řádně a adresně ve vztahu k žalované specifikovala, jakého plnění se domáhá), žalovaná měla plnění vydat do 7 dnů, tj. do datum, na tento den připadla splatnost dluhu žalované. Ode dne následujícího pak žalovaná se splněním peněžitého dluhu prodlévá a je její povinností zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši (§§ 1968, 1970 o. z., ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb.).

33. Žalovaná v řízení deklarovala svou připravenost plnit v návaznosti na prokázání a doložení, že došlo k postoupení pohledávek žalobkyni. Postoupení jí bylo doloženo již v lednu roku 2021 (k tomu podrobněji shora v rámci vyložení jednotlivých skutkových zjištění, která soud učinil). Dodatečné požadavky žalované na předložení (jiného) průkazu postoupení nebyly důvodné a nemohou zvrátit ani závěr soudu o aktivní legitimaci žalobkyně a závěr o tom, že žaloba není předčasná. Právní zástupce žalobkyně, advokát (resp. jeho advokátní koncipientka) doložil žalované smlouvu o postoupení pohledávek, o původcovství sdělení učiněného prostřednictvím e-mailové zprávy nebylo na místě pochybovat, resp. průměrně uvažující adresát by neměl důvod o původcovství sdělení pochybovat. Požadavky, které žalovaná na sdělení a dokládané listiny vznášela, byly zcela nepřiměřené, když postoupení pohledávky prokázáno bylo. Měla – li žalovaná pochybnost o tom, kdo je jejím věřitelem, mohla se sama pokusit tuto svoji objektivně nepodloženou pochybnost odstranit případným dotazem na svého dřívějšího smluvního partnera (úvěrovaného). Neschopnost či neochotu takto postupovat, při objektivně nepodložené pochybnosti, nelze přičítat k tíži žalobkyně. Ta žalované předložila nejprve podklady, z nichž skutečně nebylo možné usuzovat na to, že úvěrovaný jméno příjmení (datum narození) žalobkyni pohledávky postoupil, nicméně po upozornění žalované zjednala nápravu. Pro úplnost lze uvést, že smlouva o postoupení pohledávek byla v řízení provedena k důkazu a žalovaná nezpochybňovala její pravost ani správnost. Případná vědomost či nevědomost dlužníka o tom, že došlo k postoupení pohledávky, nemá vliv na aktivní legitimaci ve sporu o zaplacení pohledávky, platí totiž, že dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Žalované bylo přitom již datum dostatečně prokázáno, že pohledávky byly postoupeny, případné další pochybnosti nebyly ničím objektivizovány. Žalovaná na doložení postupní smlouvy, k čemuž došlo datum, podle výsledků provedeného dokazování již nijak nereagovala. Výzva k vydání bezdůvodného obohacení navíc nemusí mít písemnou formu, i jakékoliv (nikoliv nutně písemné) upomenutí, které by se dostalo do dispoziční sféry žalované, by tak postačovalo pro to, aby vyvolalo splatnost dluhu žalované. Odkazuje-li žalovaná na závěry usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 10. 2021, č. j. 55 Co 336/2021-58 s tím, že v odkazované věci byl řešen podobný případ, připodobnění k posuzované věci je jednoznačně zavádějící – v tam posuzované věci, jak se podává z odůvodnění rozhodnutí, nebylo doloženo postoupení pohledávky, žalující v tam posuzované věci neprokázala doručení, resp. informaci dlužníkovi o postoupení, o což se však v nyní posuzované věci, jak bylo vyloženo shora, zcela zřejmě nejedná.

34. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení proti procesně neúspěšné žalované. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku (2.706 Kč) a nákladů zastoupení advokátem. V té souvislosti je na místě žalobkyni přiznat odměnu zástupce stanovenou podle ust. § 8 odst. 1, § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 67.634 Kč. Za každý jeden úkon právní služby (tj. za převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, sepis repliky žalobkyně ze dne datum, sepis vyjádření ve věci samé ze dne datum, účast na jednání před soudem dne datum, sepis podání ve věci samé ze dne datum a účast na jednání před soudem dne datum) žalobkyni náleží odměna zástupce ve výši 3.820 Kč Náklady právního zastoupení se dále navyšují o náhradu hotových výdajů, a to jak paušální ke každému úkonu právní služby (8 x 300 Kč dle ust. § 13 odst. 1, 4 a. t.), tak náhradu dále rozepsaných jízdních výdajů a náhradu za promeškaný čas strávený cestou zástupce žalobkyně k jednání soudu a zpět (za celkem 28 půlhodin se jedná o náhradu v částce 2.800 Kč dle ust. § 14 odst. 1 písm. a). odst. 3 a.t.). Jízdní výdaje tvoří náhrada za spotřebované palivo a náhrada za opotřebení vozidla užitého na cestě k jednotlivým jednáním soudu ze sídla zástupce žalobkyně k soudu a zpět (tj. vozidla tov. zn. Škoda, registrační značka), na trase o délce celkem 592 km cestou tam a zpět k jednomu jednání, při zohlednění průměrné spotřeby vozidla, tj. 4,9 l číslo km (dle předloženého osvědčení o registraci vozidla), průměrné ceny automobilového benzinu 95 oktanů a náhrady za použití vozidla (obojí dle vyhl. č. 511/2021 Sb., ve znění účinném ke dni, kdy byly jednotlivé cesty vykonány). Celkem jízdní výdaje činí 7.931,84 Kč. K odměně zástupce žalobkyně, paušální náhradě hotových výdajů a náhradě za promeškaný čas je třeba přičíst náhradu za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %. Celková výše náhrady nákladů žalobkyně tak po součtu jednotlivých položek činí 53.907,44 Kč.

35. Lhůta k plnění jednotlivých povinností žalované byla určena v obvyklé délce (ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.