13 C 156/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Světlíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 28 451 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 7. 6. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 306 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 290,46 Kč a nadále běžícím ve výši 14,75 % ročně z částky 7 000 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 032,50 Kč, úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 000 Kč od 29. 4. 2025 do 6. 6. 2025 a úrokem z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky 7 000 Kč od 7. 6. 2025, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 393 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 7. 6. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 752 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 712,46 Kč a nadále běžícím ve výši 15 % ročně z částky 8 014,31 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 642,93 Kč, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 014,31 Kč od 29. 4. 2025 do 6. 6. 2025, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 621,31 Kč od 7. 6. 2025 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 5 393 Kč od 7. 6. 2025, zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky v celkové výši 28 451 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrocích I. až IV. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) jednak smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne 28. 4. 2023. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 7 078 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 670 Kč s úrokovou sazbou ve výši 14,75 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč. Celkovou částku ve výši 14 078 Kč odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného ve výši 1 908 Kč se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 12měsíčních splátkách po 1 174 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 5. 2024 ve výši 1 164 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně se domáhala po žalovaném z titulu nesplacené zápůjčky úhrady částky 7 000 Kč na jistině, na dlužném poplatku 5 806 Kč, na smluvní pokutě 3 500 Kč (tj. smluvní pokuty ve výši 2 795,67 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z částky ve výši 12 806 Kč ode dne 29. 4. 2025 do 21. 6. 2025), obchodního úroku kapitalizovaného ve výši 1 290,46 Kč a nadále běžícího ve výši 14,75 % ročně z částky 7 000 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 1 032,50 Kč a nadále běžícího ve výši 14,75 % ročně z částky 7 000 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení. A jednak žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne 18. 12. 2022. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 7 044 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 636 Kč s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč. Celkovou částku ve výši 17 044 Kč odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného ve výši 1 908 Kč se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 12měsíčních splátkách po 1 421 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23. 12. 2023 ve výši 1 413 Kč. Žalovaný uhradil pouze částku ve výši 4 607 Kč. Žalobkyně se domáhala po žalovaném z titulu nesplacené zápůjčky úhrady částky 8 014,31 Kč na jistině, na dlužném poplatku 4 130,69 Kč, obchodního úroku kapitalizovaného ve výši 1 712,46 Kč a nadále běžícího ve výši 15 % ročně z částky 8 014,31 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 1 642,93 Kč a nadále běžícího ve výši 15 % ročně z částky 8 014,31 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na dluh již ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v podané žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 28. 4. 2023 bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným tuto smlouvu, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 7 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se současně zavázal zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti se spotřebitelským úvěrem ve výši 5 170 Kč a pojistné ve výši 1 908 Kč. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 14 078 Kč v 12měsíčních splátkách po 1 174 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 5. 2024 ve výši 1 164 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru byly smluvní podmínky. Dále žalovaný uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne 18. 12. 2022, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se současně zavázal zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti se spotřebitelským úvěrem ve výši 5 136 Kč a pojistné ve výši 1 908 Kč. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 17 044 Kč v 12měsíčních splátkách po 1 421 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23. 12. 2023 ve výši 1 413 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru byly smluvní podmínky.

5. Z tabulky umoření ke smlouvě o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný neuhradil na dlužnou částku ničeho, a dále z tabulky umoření ke smlouvě o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na dlužnou částku 4 607 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne 24. 4. 2023.

6. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr zpracované pro žalovaného vyplněné dne 28. 4. 2023 (požadovaná výše spotřebitelského úvěru byla 10 000 Kč) má soud za prokázané, že si právní předchůdkyně žalobkyně vyžádala od žalovaného základní údaje o jeho osobě, bydlišti, zaměstnání, rodinném stavu, příjmech a výdajích. Žalovaný uvedl, že je zaměstnaný jako skladník u společnosti , právnická osoba, s měsíčním čistým příjmem 26 454 Kč a dalším čistým příjmem domácnosti 25 000 Kč. Žalovaný je svobodný, bydlí s rodiči. Odhadované výdaje žalovaného mají činit 7 000 Kč měsíčně, 1 800 Kč hradí na externí splátky a 1 421 Kč hradí na interní splátky. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr zpracované pro žalovaného vyplněné dne 18. 12. 2022 (požadovaná výše spotřebitelského úvěru byla 10 000 Kč) má soud za prokázané, že si právní předchůdkyně žalobkyně vyžádala od žalovaného základní údaje o jeho osobě, bydlišti, zaměstnání, rodinném stavu, příjmech a výdajích. Žalovaný uvedl, že je zaměstnaný jako skladník u společnosti , právnická osoba, s měsíčním čistým příjmem 22 073 Kč a dalším čistým příjmem domácnosti 22 000 Kč. Žalovaný má partnerku, bydlí v nájmu. Odhadované výdaje žalovaného mají činit 8 500 Kč měsíčně a 2 000 Kč hradí na externí splátky.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 a přílohy ke smlouvě – seznam postoupených pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 28. 4. 2025, který byl odeslán 22. 5. 2025. Současně byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky ve výši 40 271,76 Kč, a to do deseti dní ode dne doručení předmětné výzvy.

8. Z výzvy k plnění ze dne 29. 7. 2025 a podacího lístku ze dne 30. 7. 2025 má soud za prokázané, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván ke splnění své povinnosti.

9. Z jiných, než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

10. Na podkladě takto provedených důkazů následně soud dospěl k závěru o skutkové skutkovém stavu věci, a to že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, poskytla částku ve výši 7 000 Kč v hotovosti, dne 28. 4. 2023. Žalovaný i přes zaslanou předžalobní upomínku, žalobkyni neuhradil ničeho a je tedy se splněním tohoto svého peněžitého závazku v prodlení. Dále právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, částku ve výši 10 000 Kč v hotovosti, a to dne 18. 12. 2022. Žalovaný i přes zaslanou předžalobní upomínku, žalobkyni uhradil pouze 4 607 Kč a je tedy se splněním tohoto svého peněžitého závazku v prodlení.

11. Při právním posouzení soud vycházel z § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o. z.‘‘), dle kterého platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2, věta prvá).

15. Podle § 75 ZoSÚ je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

16. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“17. Podle § 78 ZoSÚ je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

18. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).

19. Podle § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Podle § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

23. Podle § 1968 věta prvá o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

24. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření ani jedné ze smluv, neboť úvěrující je povinen ve smyslu ZoSÚ s odbornou péči přezkoumat příjmy i výdaje žalovaného a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Pouhé nahlížení do příslušných registrů či spoléhání se jen na žadatelem sdělené informace, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovanými §§ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů.

25. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila důkladně úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele a jeho objektivní možnost daný úvěr splatit. Žalobkyně sice zkoumala úvěruschopnost žalovaného, nicméně žádným způsobem se nezabývala jakýmikoliv jeho příjmy či výdaji (přestože informací o vedení bankovního účtu na jméno žalovaného zcela zjevně disponovala) a vycházela jen z tvrzení žalovaného v zákaznických kartách podepsaných žalovaným, a to na požadovanou částku spotřebitelského úvěru v obou případech na částku 10 000 Kč, v pracovní smlouvě a dvou výpisech z bankovního účtu žalovaného. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost zkoumala její právní předchůdkyně na základě údajů a podkladů, které obdržela od žalovaného. Uvedla, že s ohledem na prohlášení žalovaného obsažené ve smlouvách, tj. že jím uvedené údaje jsou pravdivé a úplné, neměla důvod blíže jí uvedené údaje ověřovat. V zákaznických kartách je uvedeno, že žalovaný je zaměstnána u společnosti , právnická osoba, s čistým příjmem 22 073 Kč – 26 453 Kč měsíčně. Dále žalovaný uvedl, že další čistý příjem domácnosti činí 22 000 Kč – 25 000 Kč měsíčně. Uvedené skutečnosti si právní předchůdkyně žalobkyně měla ověřit příslušnými důkazy, nicméně tyto žalobkyně soudu nedoložila. Dále je v kartách uvedeno, že žalovaný má odhadované měsíční výdaje ve výši 7 000 – 8 500 Kč měsíčně, není zde však uvedeno, za co konkrétně. Žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu/s rodiči. Je tedy zřejmé, že jeho měsíční výdaje musí být daleko vyšší, když se nájmy pohybují v řádu desítek tisíc. Navíc je zřejmé, že žalovaný musí mít další náklady spojené s běžným životem, tedy za jídlo, dopravu atd. Měsíční náklady na živobytí žalovaného zcela neodpovídající současné době. Nad to soud podotýká, že právní předchůdkyně žalovaného nelustrovala například v žádném registru dlužníků. Soud tak má za to, že žalobkyně sice nějakým způsobem prověřovala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, nicméně tuto vyhodnotila zcela nedostatečně, bez dostatečné míry pečlivosti a tedy nesprávně. Z uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 28. 4. 2023 a č. , hodnota, ze dne 18. 12. 2022 jsou neplatné.

26. Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného bohacení. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti částku ve výši 7 000 Kč, z níž však žalovaný, i přes písemné výzvy žalobkyně, do dnešního dne neuhradil ničeho. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku dosud zcela nezaplatil a dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu, má tak žalobkyně vedle práva na zaplacení dlužné částky, i právo na zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky (tj. od 7. 6. 2025, neboť výzvou ze dne 28. 4. 2025, odeslanou na adresu žalovaného dne 22. 5. 2025 žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu a stanovila mu k tomu lhůtu 10 dní od obdržení výzvy) do zaplacení s tím, že soud vycházel z domněnky doby dojití zásilky odeslané s využitím provozovatele poštovních služeb třetí pracovní den po odeslání ve smyslu § 573 o.z. Soud má dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč, z níž však žalovaný, i přes písemné výzvy žalobkyně, do dnešního dne uhradil pouze 4 607 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku dosud zcela nezaplatil a dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu, má tak žalobkyně vedle práva na zaplacení dlužné částky, i právo na zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky (tj. od 7. 6. 2025, neboť výzvou ze dne 28. 4. 2025, odeslanou na adresu žalovaného dne 22. 5. 2025 žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu a stanovila mu k tomu lhůtu 10 dní od obdržení výzvy) do zaplacení s tím, že soud vycházel z domněnky doby dojití zásilky odeslané s využitím provozovatele poštovních služeb třetí pracovní den po odeslání ve smyslu § 573 o.z. Lhůtu k plnění pak soud stanovil, v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. neboť neshledal důvody pro postup jiný (výrok I. a III. tohoto rozsudku).

27. Ve zbývající části pak soud, ze shora uvedených důvodů, žalobu zamítl, neboť úvěrové smlouvy shledal neplatné, čímž jsou neplatná i veškerá jejich doprovodná ujednání včetně ujednání o výši úroků, poplatků za poskytnutí úvěru či úroků z prodlení nad rámec přiznaných (výrok II. a IV. tohoto rozsudku).

28. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný sice byl oproti žalobkyni ve sporu úspěšnější, avšak náklady mu v řízení žádné nevznikly, a proto náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků (výrok V. tohoto rozsudku).