13 C 26/2021

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Štindlem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 198 065 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 198 065 Kč spolu s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od 2. 12. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 92 135,37 Kč k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovanému zaplacení částky ve výši 198 065 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení. Svůj nárok odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne 25. 8. 2020 smlouvu o dílo, na základě které pro žalovaného provedl stavební práce, a to montáž střešní krytiny na stavebním objektu [jméno] [anonymizováno]. [příjmení] [jméno], obj. [číslo]. Žalobce dílo předal žalovanému dne 23. 10. 2020 a žalovaný ho převzal bez výhrad. U předání díla byl přítomen za žalovaného jednatel společnosti [jméno] [příjmení] a za žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce]. Žalobce následně žalovanému vystavil za zhotovené dílo dvě faktury. První fakturu ze dne 22. 9. 2020 se splatností dne 6. 10. 2020 žalovaný uhradil ve dvou platbách. Druhou fakturu vystavenou dne 25. 10. 2020 se splatností dne 25. 10. 2020 znějící na částku 198 065 Kč však žalovaný nezaplatil ničeho. Žalobce dále uvedl, že pokud žalovaný tvrdil, že dílo mu ze strany žalobce dosud nebylo předáno, odporuje to e-mailu ze dne 16. 11. 2020, ve kterém [jméno] [příjmení] potvrdil příjem faktury a omlouval se za opožděné uhrazení. Tímto jednáním tak dle žalobce svůj dluh žalovaný uznal. Žalobce dále uvedl, že žalovaný po zaslání předžalobní výzvy přislíbil právnímu zástupci žalobce, že předmětný dluh uhradí do konce roku, a proto žalobce vyčkal s podáním žaloby až na 21. 1. 2021. Žalobce konečně tvrdil, že není pravdivé tvrzení žalovaného o tom, že by dílo nebylo z jeho strany předáno. Ze sdělení Ministerstva obrany, které žalobce předložil, totiž vyplynul opak. Celé dílo bylo kompletně předáno dne 9. 12. 2020. Dílčí práce na [číslo] [anonymizováno] pak byly ukončeny a předány dne 15. 10. 2020. Z těchto důvodů žalobce navrhl, aby soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

2. Žalovaný k věci uvedl, že nárok žalobce neuznává, neboť předmětné dílo nebylo doposud žalobcem předáno a zároveň žalobce požaduje vyšší částku, než je částka, která vyplývá ze smlouvy o dílo. Dle jeho názoru žalobce první fakturou vyúčtoval o 49 000 Kč více, než byl nárok a druhou o 37 000 Kč více než byl nárok. Žalovaný proto navrhl, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

3. Soud v řízení provedl následující důkazy: Protokol o předání a převzetí díla ze dne 23. 10. 2020, ze kterého bylo zjištěno, že žalobce žalovanému předával dílo zhotovené na základě objednávky ze dne 25. 8. 2020. Na protokolu absentuje podpis žalovaného. Sdělení Ministerstva obrany ze dne 15. 3. 2021, ze kterého vyplynulo, že dílo – práce v objektu [jméno] [anonymizováno]. [příjmení] v [obec] – bylo dokončeno a předáno dne 9. 12. 2020 a dílčí práce byly předány již ke dni 15. 10. 2020, a to práce na [číslo] [anonymizováno]. E-mailovou komunikaci účastníků, ze které bylo zjištěno, že žalovaný sliboval žalobci doplatek ceny díla. Faktury [číslo] [číslo] kterými žalobce žalovanému účtoval nejprve 200 000 Kč za provedení díla a následně 198 065 Kč za zbylou část zhotoveného díla. Objednávku ze dne 25. 8. 2020, kterou žalovaný u žalobce objednal zhotovení díla – montáž střešní krytiny na objektu [číslo] [anonymizováno] [obec]. Výpis z bankovního účtu žalobce, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaný mu uhradil dne 9. a 12. 10. 2020 celkem 200 000 Kč. Platba proběhla s variabilním symbolem [číslo]. Předžalobní výzvu ze dne 2. 12. 2020, kterou žalobce žalovaného upomínal k úhradě zbylé části ceny díla ve výši 220 717 Kč. Krycí list soupisu prací ze dne 18. 3. 2019, ze kterého bylo zjištěno, že hodnota prací při výměně střešní krytiny na objektu [číslo] [anonymizováno] [obec] činila 423 420 Kč.

4. Po takto provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobce pro žalovaného zhotovil dílo – opravu střechy [jméno] [obec], objekt [číslo], a to na základě objednávky žalovaného ze dne 25. 8. 2020. Dílčí práce na objektu [číslo] byly předány dne 15. 10. 2020. Mezi účastníky mělo dojít k předání díla dne 23. 10. 2020, avšak žalovaný předávací protokol nepodepsal. Celé dílo – tedy práce v objektu [jméno] kpt. [příjmení] v [obec] – bylo objednateli, tedy Ministerstvu obrany předáno dne 9. 12. 2020. Za zhotovené dílo vystavil žalobce dvě faktury. Žalovaný však uhradil jen fakturu [číslo] znějící na částku 200 000 Kč. Fakturu [číslo] na částku 198 065 Kč neuhradil. Předpokládaná hodnota prací – výměny a opravy střechy [anonymizováno] – byla 423 420 Kč. Na výzvu žalobce k úhradě zbylé ceny díla žalovaný nereagoval.

5. Podle ustanovení § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

6. Soud hodnotil všechny v řízení provedené důkazy v souladu s ustanovením § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

7. Dle názoru soudu byla mezi účastníky platně uzavřena smlouva o dílo ve smyslu výše citovaného ustanovení občanského zákoníku. Smlouva byla uzavřena na základě objednávky žalovaného ze dne 25. 8. 2020. Pro závěr o platně uzavřené smlouvě pak hovoří i postoje obou účastníků řízení, kteří tento fakt nikterak nezpochybnili.

8. Dále má soud za to, že žalobce prokázal všechna svá v žalobě obsažená tvrzení. Prokázal hodnotu prací krycím listem soupisu prací, ze kterého je možné dovodit, že žalobce zhotovil dílo za nižší cenu, než list soupisu prací předpokládal. V něm byla cena díla stanovena na částku přes 400 tis. Kč, zatímco žalobce za zhotovené dílo po žalovaném požadoval méně než 400 tis. Kč, když vystavil dvě faktury znějící na celkovou částku 398 065 Kč. V této souvislosti se tak soudu jeví jako nepřípadná námitka žalovaného o tom, že žalobce po něm za zhotovené dílo žádal více, než byl oprávněn. Opak je dle názoru soudu pravdou. Rovněž zcela prokázáno bylo tvrzení žalobce o tom, že dílo žalovanému předal. Tato skutečnost sice explicitně nevyplývá z předávacího protokolu ze dne 23. 10. 2020, neboť na něm chybí podpis žalovaného, ale lze ji dovodit ze sdělení Ministerstva obrany ze dne 15. 3. 2021. Z tohoto sdělení totiž vyplynulo, že kompletně bylo dílo hotovo a předáno dne 9. 12. 2020 a dílčí práce na objektu [číslo] byly předány již ke dni 15. 10. 2020. Jestliže smlouva mezi účastníky tohoto řízení uzavřená se týkala právě prací na objektu [anonymizována dvě slova], které byly dle sdělení generálního objednatele díla – tedy Ministerstva obrany – ukončeny a předány ke dni 15. 10. 2020, pak soud musí konstatovat, že žalobce dílo pro žalovaného zhotovil a není tak pravdivé tvrzení žalovaného o tom, že mu dílo ze strany žalobce nebylo do dnešních dnů předáno a že dílo není hotovo. Toto tvrzení žalovaného je zcela nepravdivé.

9. V souladu s názorem žalobce je pak soud přesvědčen, že žalovaný jeho nárok v zásadě uznal, když zaplatil první žalobcem vystavenou fakturu, jak vyplývá z výpisu z účtu žalobce, ve kterém je zachyceno, že žalovaný žalobci uhradil celkem 200 000 Kč, a to na fakturu [číslo]. Na jednání žalovaného lze nahlížet optikou ustanovení § 2054 odst. 2 občanského zákoníku, když uznání žalobcova nároku lze dovodit nejen z toho, že žalovaný větší část svého závazku vůči žalobci uhradil, ale navíc ve vzájemné e-mailové komunikaci žalobci přislíbil i úhradu zbylé části závazku, když odkazoval jen na své tehdejší ekonomické obtíže. Soud je proto přesvědčen, že žalovaný si byl a je velmi dobře vědom svého závazku vůči žalobci a jeho současná tvrzení o tom, že nenastal čas k plnění s ohledem na to, že dílo není hotovo a předáno, je pouze účelovým tvrzením a výmluvou. Pokud by totiž tvrzení žalovaného bylo pravdivé, zcela jistě by v minulosti žalobci nesliboval úhradu zbylé části díla a v otázce prodlení s platbou by neodkazoval na svou druhotnou platební neschopnost.

10. Na tomto místě pak soud považuje za nutné uvést, že procesní obranu žalovaného vyhodnotil jako zcela neúčinnou. Žalovaný totiž své tvrzení o tom, že dílo dosud nebylo hotovo a předáno, že smluvní vztah účastníků stále trvá a že tedy žalobci právo na zaplacení ceny díla dosud nevzniklo, nikterak neprokázal, a to ani v situaci, kdy byl o povinnosti důkazní soudem řádně poučen v souladu s ustanovením § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“. Tohoto poučení se žalovanému ze strany soudu dostalo při jednání dne 2. 6. 2021, kdy byla zároveň žalovanému poskytnuta 30denní lhůta k předložení důkazů k prokázání jeho tvrzení a kdy byl zároveň žalovaný řádně poučen o koncentraci řízení a o následcích neunesení důkazního břemene. Žalovaný však důkazy soudu předložil až svým podáním ze dne 13. 7. 2021, tedy po uplynutí koncentrační lhůty, které expirovala dne 2. 7. 2021. Soud tak nemohl přihlédnout k důkazům žalovaným předloženým. Za této situace proto soud konstatuje, že žalovaný neunesl důkazní břemeno, když neprokázal svá v procesní obraně uvedená tvrzení.

11. V situaci, kdy má soud za prokázané, že žalobce pro žalovaného dílo zhotovil, avšak nedostal za jeho zhotovení zaplacenou celou cenu, pak soud musel žalobě v celém rozsahu vyhovět. Zároveň žalobci přiznal i právo na zaplacení příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku O prodlení žalovaného s úhradou zbylé části ceny díla nebylo pochyb, neboť tuto skutečnost nikdo z účastníků řízení nesporoval. Do prodlení s úhradou ceny díla se žalovaný dle názoru soudu dostal den po splatnosti faktury [číslo] tedy dne 11. 11. 2020. Jestliže pak žalobce požadoval úhradu úroků z prodlení až ode dne 2. 12. 2020, je jeho nárok dle názoru soudu zcela po právu, neboť ve skutečnosti by žalobce mohl žádat úhradu úroků z prodlení již dříve. Dosud uvedenému tak odpovídá výrok I. rozsudku.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu bylo přiznáno ve věci úspěšnému žalobci. Částka ve výši 92 135,37 Kč je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 7 923 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 84 212,37 Kč (odměna advokáta za 7 úkonů právní služby /příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva, vyjádření k odporu, písemné vyjádření, účast na jednání soudu 2.6.2021, účast na jednání soudu 21.7.2021 / dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.; paušální náhrada hotových výdajů advokáta v celkové výši 2 400 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.; náhrada za promeškaný čas v celkové výši 1 200 Kč dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb cestovné ve výši 2.877 Kč /vozidlem Volvo, [registrační značka] s kombinovanou spotřebou motorové nafty 8,3 l/100km dle směrnice ES 2004 za cestu z [obec] do [obec] a zpět á 252 km dne 2.6.2021, 13.7.2021 a 21.7.2021 při ceně nafty 27,20 Kč a sazbě náhrady 4,4 Kč dle vyhl. č. 589/2020 Sb., a náhrada 21 % DPH ve výši 14 615,37 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř.).