13 C 31/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Světlíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 34 997,84 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 15 704,10 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 704,10 Kč od 1. 9. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplatit žalobkyni 19 293,74 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 931,28 Kč a nadále běžící ve výši 29,67 % ročně z částky 30 000 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 013,01 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30 900 Kč od 30. 7. 2024 do 31. 8. 2024 a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 195,90 Kč od 1. 9. 2024, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky v celkové výši 34 997,84 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne 20. 8. 2022. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované možnost čerpat bezúčelový úvěr až do výše 30 000 Kč, a to bezhotovostně na bankovní účet uvedený ve smlouvě. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku, přičemž informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb, které byla žalovaná povinna hradit, byly žalované sděleny každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který byl žalované dostupný online na účtu , www stránky, . K uzavření smlouvy došlo akceptací žádosti žalované o uzavření smlouvy a oznámení této skutečnosti žalované v jejím online účtu. Ještě před uzavřením úvěrové smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, když kontrolovala její bonitu a udržitelnost příjmu žalované zejména z jejího výpisu z účtu. Žalovaná nesplácela řádně a včas a dostala se tak do prodlení, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 21. 2. 2024 zesplatnila. Žalovaná uhradila pouze částku 80 374,24 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo s účinností ke dni 29. 7. 2024 k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem. Žalobkyně se domáhala po žalované z titulu nesplaceného úvěru úhrady částky 30 000 Kč na jistině, dlužného poplatku ve výši 900 Kč, obchodního úroku kapitalizovaného od 22. 2. 2024 do 29. 7. 2024 ve výši 3 931,28 Kč, dlužného úroku do zesplatnění 21. 2. 2024 ve výši 4 097,84 Kč a nadále běžícího ve výši 29,67 % ročně z částky 30 000 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od 22. 2. 2024 do 29. 7. 2024 ve výši 2 013,01 Kč a nadále běžícího ve výši 14,75 % ročně z částky 30 900 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, ta však na dluh ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v podané žalobě a žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Z osobních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru smlouvy č. , hodnota, ze dne 20. 8. 2022, z občanského průkazu a fotografie žalované, ze žádosti o úvěr a akceptace žádosti o úvěr včetně PINU bylo zjištěno, že žalovaná měla uzavřít s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které jí měla být poskytnuta částka 30 000 Kč na její bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala hradit ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně minimální měsíční platby, a to až do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku, přičemž informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb jí měla být sdělena každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb dostupného online na účtu , www stránky, . Zápůjční úroková sazba byla dohodnuta ve výši 54 % ročně a žalovaná tak měla vrátit celkem 39 718,30 Kč.

5. Z informací o klientovi bylo zjištěno, že žádá o úvěr ve výši 50 000 Kč, její měsíční příjem je 19 000 Kč a celkové měsíční závazky činí 15 486 Kč.

6. Z tabulky umoření (transakční výpis) od , právnická osoba, ke spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 29. 7. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná načerpala postupně celkem částku ve výši 96 078,34 Kč a uhradila žalobkyni celkem částku ve výši 80 374,24 Kč.

7. Z potvrzení o provedení transakce bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované na její bankovní účet číslo , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, dne 21. 8. 2022 poskytla částku ve výši 30 000 Kč, dne 23. 12. 2022 částku ve výši 302,39 Kč, dne 14. 2. 2023 částku ve výši 3 907,15 Kč, dne 4. 4. 2023 částku ve výši 30 000 Kč, dne 4. 11. 2022 částku ve výši 1 868,80 Kč, dne 14. 11. 2023 částku ve výši 21 360 Kč, dne 15. 11. 2023 částku ve výši 5 190 Kč a dne 16. 11. 2023 částku ve výši 3 450 Kč. Celkově byla žalované poskytnuta částka ve výši 96 078,34 Kč.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 a přílohy ke smlouvě – seznam postoupených pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovanou, a to s účinností ke dni 29. 7. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 29. 7. 2024, když jeho odeslání má soud za prokázané z podacího lístku ze dne 16. 8. 2024. Současně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 36 300,20 Kč ve lhůtě 10 dní ode dne doručení předmětné výzvy.

9. Z výzvy k plnění ze dne 31. 10. 2024 a podacího lístku ze dne 1. 11. 2024 má soud za prokázané, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána ke splnění své povinnosti.

10. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

11. Na podkladě takto provedených důkazů následně soud dospěl k závěru o skutkové skutkovém stavu věci, a to že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované postupně částku v celkové výši 96 078,34 Kč na její bankovní účet. Žalovaná i přes zaslanou předžalobní upomínku, žalobkyni postupně uhradila pouze 80 374,24 Kč a je tedy se splněním tohoto svého peněžitého závazku v prodlení12. Při právním posouzení soud vycházel z § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o. z.‘‘), dle kterého platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2, věta prvá).

16. Podle § 75 ZoSÚ je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

17. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“18. Podle § 78 ZoSÚ je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

19. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).

20. Podle § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. Podle § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

24. Podle § 1968 věta prvá o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

25. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření smlouvy, neboť úvěrující je povinen ve smyslu ZoSÚ s odbornou péči přezkoumat příjmy i výdaje žalované a dbát přitom na její zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Pouhé nahlížení do příslušných registrů či spoléhání se jen na žadatelem sdělené informace, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovanými §§ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů.

26. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila důkladně úvěruschopnost žalované jako spotřebitele a její objektivní možnost daný úvěr splatit. Žalobkyně sice zkoumala úvěruschopnost žalované lustrací v úvěrových registrech, a dokonce si zřídila přístup na bankovní účet žalované (resp. možnost nahlížení), nicméně žádným způsobem se nezabývala jakýmikoliv jejími příjmy či reálnými výdaji a vycházela jen z tvrzení žalované zaznamenaná ve formuláři (nad to v měně EUR a bez jakékoliv bližší specifikace, byť to daný formulář umožňuje). Přestože by se jinak uvažovaná částka 15 486 Kč (těžko říct, jak vůbec žalobkyně k takto „nekulaté“ částce dospěla) měsíčně, jež měla dle žalobkyně k zajištění veškerých životních potřeb žalované stačit, mohla jevit adekvátní, tak ale v tomto případě žalobkyně vůbec nezjišťovala její reálné životní náklady. Tedy kolik vydá jako single osoba za bydlení, či zda s někým sdílí domácnost, kolik vydá na cestu do zaměstnání, léky, jídlo, běžné potřeby, kulturu, sport či volný čas. Soud tak má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně sice nějakým způsobem prověřovala úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru, nicméně tuto vyhodnotila zcela nedostatečně, bez dostatečné míry pečlivosti a tedy nesprávně. Z uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 20. 8. 2022 je ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 občanského zákoníku neplatná.

27. Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného bohacení. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované postupně v několika tranších na její bankovní účet částku v celkové výši 96 078,34 Kč, z níž však žalovaná, i přes písemné výzvy žalobkyně, do dnešního dne uhradila pouze 80 374,24 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku dosud zcela nezaplatila a dostala se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu, má tak žalobkyně vedle práva na zaplacení dlužné částky, i právo na zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky (tj. od 1. 9. 2024, neboť výzvou ze dne 29. 7. 2024, odeslanou na adresu žalované dne 16. 8. 2024 žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu a stanovila jí k tomu lhůtu 10 dní od obdržení výzvy) do zaplacení s tím, že soud vycházel z domněnky doby dojití zásilky odeslané s využitím provozovatele poštovních služeb třetí pracovní den po odeslání ve smyslu § 573 o.z.. Lhůtu k plnění pak soud stanovil, v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. neboť neshledal důvody pro postup jiný (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

28. Ve zbývající části pak soud, ze shora uvedených důvodů, žalobu zamítl, neboť úvěrovou smlouvu shledal neplatnou, čímž jsou neplatná i veškerá její doprovodná ujednání včetně ujednání o výši úroků, poplatků za poskytnutí úvěru či úroků z prodlení nad rámec přiznaných (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).

29. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná sice byla oproti žalobkyni ve sporu úspěšnější, avšak náklady jí v řízení žádné nevznikly, a proto náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku).