13 C 45/2022

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Štindlem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zaplacení 8 070,97 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 070,97 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 542,89 Kč od 1.10.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.</b> Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím spočívajícím v úroku z prodlení. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] ČR, s žalovaným uzavřela dne 6.3.2014 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce a žalovaný se zavázal úvěr splácet. Žalovaný ke dni 21.6.2019 vyčerpal peněžní prostředky ve výši 121 983 Kč. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel a právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 26.8.2020 od úvěrové smlouvy odstoupila. Po odstoupení od úvěrové smlouvy zaplatil žalovaný na dluh 33 600 Kč. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Jelikož ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 o.s.ř., vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř., aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení této výzvy předali soudu písemné vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila souhlas, žalovaný se nevyjádřil a soud má tedy za to, že jejho souhlas byl dán. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] ČR, s žalovaným uzavřela dne 6.3.2014 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce a žalovaný se zavázal úvěr splácet. Žalovaný ke dni 21.6.2019 vyčerpal peněžní prostředky ve výši 121 983 Kč. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel a právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 26.8.2020 od úvěrové smlouvy odstoupila. Po odstoupení od úvěrové smlouvy zaplatil žalovaný na dluh 33 600 Kč. Žalovanému byla zaslána výzva dne 1.11.2021. Podle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud zhodnotil listinné důkazy předložené žalobkyní a vycházel i z tvrzení jí uvedených v žalobě. Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru tak, jak má na mysli občanský zákoník. Žalovaný čerpal úvěr, který řádně a včas nesplatil. Právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru, avšak žalovaný nikoli. Vzhledem k tomu, že ani přes výzvu žalobkyně nesplatil žalovaný celý svůj dluh řádně a včas, dostal se do prodlení. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalobkyni přiznal rovněž nárok na zaplacení příslušenství pohledávky spočívající v úroku z prodlení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., když soud plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na jejich náhradu v celkové výši 600 Kč Náklady řízení jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a paušální náhrada hotových výdajů v celkové výši 200 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.