13 C 52/2021

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. jméno příjmení a soudců Mgr. Jana Podaného a Mgr. Jany Kajzrové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1) jméno celé jméno žalovaného, narozen datum 2) celé jméno žalovaného, datum narození oba bytem adresa žalovaného a žalovaného, PSČ obec oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím o odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu Praha - západ ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění v napadeném výroku I. a III. tak, že soud schvaluje smír účastníků uzavřený v tomto znění: „ Žalovaní se zavazují společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku částka na účet č. bankovní účet, a to do 15 dnů od právní moci usnesení o schválení tohoto smíru. Dále strany ujednávají, že náklady tohoto řízení před soudem prvního stupně i před soudem odvolacím ponesou ze svého. Tím je celý předmět řízení mezi účastníky zcela vypořádán.“

II. Po právní moci tohoto usnesení vrátí Česká republika – Okresní soud Praha – západ žalovanému číslo část zaplaceného soudního poplatku z odvolání ve výši částka.

III. Po právní moci tohoto usnesení vrátí Česká republika – Okresní soud Praha – západ žalované číslo část zaplaceného soudního poplatku z odvolání ve výši částka.

1. Rozsudkem Okresního soudu Praha - západ ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací (dále jen„ rozsudek soudu prvního stupně“) bylo rozhodnuto, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.). Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhá, aby mu žalovaní společně a nerozdílně zaplatili úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do datum, zamítá (výrok II.). Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává (výrok III.).

2. Soud prvního stupně vyhověl žalobě o žalobci postoupenému nároku na zaplacení smluvní pokuty ze smlouvy o dílo ze dne datum uzavřené mezi právnická osoba s.r.o. jako zhotovitelem a žalovanými jako objednateli za období od datum do datum ve výši částka v souladu s § 2048 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dál jen „o. z.“). Žalobci přiznal podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i se zákonný úrok z prodlení ve výši ve výši 8,25 % ročně z částky částka, avšak až od datum do zaplacení, jelikož žalovaným nebyla zaslána žádná výzva k plnění. Proto byl úrok z prodlení přiznán až ode dne následujícího od doručení žalobcovy žaloby v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. Jelikož v předmětné smlouvě o dílo nebyla výslovně dohodnuta splatnost smluvní pokuty, a proto byla splatná až od doručení výzvy k plnění, v daném případě tedy až od doručení samotné žaloby. Co do zbývajícího zažalovaného úroku z prodlení pak byla žaloba zamítnuta. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř. a žalobci, který byl ve věci až na nepatrnou část zcela úspěšný nebyla náhrada nákladů řízení nepřiznána z důvodu absence předžalobní výzvy.

3. Proti výrokům I. a III. rozsudku soudu prvního stupně podali včasné odvolání žalovaní.

4. Proti nákladovému výroku III. rozsudku soudu prvního stupně podal včasné odvolání žalobce.

5. V průběhu odvolacího řízení účastníci uzavřeli ohledně předmětu odvolacího řízení soudní smír v (obsahovém) znění specifikovaném ve výroku tohoto usnesení.

6. Podle § 99 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud usiluje o smír mezi účastníky; při pokusu o smír předseda senátu zejména s účastníky probere věc, upozorní je na právní úpravu a na stanoviska Nejvyššího soudu a rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek týkající se věci a podle okolností případu jim doporučí možnosti smírného vyřešení sporu.

7. Podle § 99 odst. 2 o.s.ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení.

8. Odvolací soud za tohoto stavu postupoval podle shora citovaných zákonných ustanovení za použití § 220 odst. 2 o.s.ř. a změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu tak, že smír uzavřený účastníky schválil, neboť předmětem řízení je takový nárok žalobce (smluvně postoupený nárok na zaplacení smluvní pokuty utvrzující závazek ze smlouvy o dílo), ohledně něhož lze smír uzavřít. Povinností soudu je strany k smírnému řešení vést a nezasahovat do jejich autonomie. Strany tak mohou své sporné vztahy narovnat i částečným plněním původně uplatněného nároku.

9. Uvedený smír neodporuje právním předpisům správně citovaným v rozsudku soudu prvního stupně, na jehož odůvodnění odvolací soud v tomto směru odkazuje. Z těchto zjištění vyplývá, že žalovaní byli v prodlení se zaplacením ceny díla zhotoviteli díla a tato povinnost byla utvrzena požadovanou smluvní pokutou ve smyslu § 2048 a násl. o.z. Mezi účastníky nebylo sporu ani o tom, že následně došlo k postoupení pohledávky zhotovitelem díla žalobci. Tímto smírem byl celý předmět řízení mezi účastníky zcela vypořádán.

10. S ohledem na komplexní obsah smíru odvolací soud již o náhradě nákladů řízení mezi účastníky nerozhodoval, neboť výrok o náhradě nákladů řízení (vzniklých stranám před soudem prvního stupně a před odvolacím soudem) je zahrnut v obsahu uzavřeného a odvolacím soudem schváleného smíru (srov. § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 1 písm. a) o.s.ř.).

11. O vrácení části zaplaceného soudního poplatku žalovaným bylo rozhodnuto podle § 10 odst. 7 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, podle kterého se v případě schválení soudního smíru vrací zaplacený poplatek (jen z odvolání) snížený o 20 %, nejméně však o částka. Ze zaplaceného poplatku z odvolání se proto vrací každému ze žalovaných soudní částka částka. Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání je možno podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu České republiky, prostřednictvím Okresního soudu Praha - západ. Schválený smír má účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru. Nebude-li povinnost uvedená v tomto rozhodnutí splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).