13 C 52/2021

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Štindlem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného žaloba s návrhem na vydání platebního rozkazu <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částku 302 192,61 Kč společně s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 147.764,04 Kč za dobu od 15.11.2020 do 14.12.2020, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 127.764,04 Kč za dobu od 15.12.2020 do 6.1.2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 107.764,04 Kč za dobu od 7.1.2021 do 25.1.2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 97.764,04 Kč za dobu od 26.1.2021 do 29.1.2021, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 87.764,04 Kč za dobu od 30.1.2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 119.098,23 Kč za dobu od 1.12.2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 95.330,34 Kč za dobu od 16.12.2020 do zaplacení a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 45 057,50 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 302 192,61 Kč z titulu smlouvy o prodeji pohonných hmot a AdBlue ze dne 23.11.2018. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala žalovanému prodávat pohonné hmoty a AdBlue. Žalovanému bylo vydáno 6 ks tankovacích karet určených k čerpání pohonných hmot. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že fakturace nákupu pohonných hmot bude prováděna na e-mailovou adresu kupujícího. Žalovaný odebral od žalobkyně v období od 1.10.2020 do 11.11.2020 motorovou naftu celkem za částku 362 192,61 Kč. Žalobkyně vystavila a doručila žalovanému daňový doklad [číslo] ze dne 15.10.2020, se splatností dne 14.11.2020, znějící na částku 147.764,04 Kč, daňový doklad [číslo] ze dne 31.10.2020, se splatností dne 30.11.2020, znějící na částku 119.098,23 Kč a daňový doklad [číslo] ze dne 15.11.2020, se splatností dne 15.12.2020, znějící na částku 95.330,34 Kč. Žalovaný na svůj dluh částečně plnil, a to dne 14.12.2020 částkou 20.000 Kč, dne 6.1.2021 částkou 20.000 Kč, dne 25.1.2021 částkou 10.000 Kč a dne 29.1.2021 částkou 10.000 Kč, plnění bylo započteno na jistinu kupní ceny fakturované daňovým dokladem [číslo]. Žalovaný z dlužné částky ničeho neuhradil, a to ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne 9.3.2021. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Jelikož ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 o.s.ř., vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř., aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení této výzvy předali soudu písemné vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila souhlas, žalovaný se nevyjádřil a soud má tedy za to, že jeho souhlas byl dán. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že žalobkyně je podnikající právnickou osobou. Z faktury [číslo] ze dne 15.10.2020, se splatností dne 14.11.2020, znějící na částku 147.764,04 Kč, z faktury [číslo] ze dne 31.10.2020, se splatností dne 30.11.2020, znějící na částku 119.098,23 Kč a z faktury [číslo] ze dne 15.11.2020, se splatností dne 15.12.2020, znějící na částku 95.330,34 Kč, z výzvy k úhradě ze dne 9.3.2021, ze smlouvy o prodeji pohonných hmot a z potvrzení o částečné úhradě soud zjistil následující. Žalovaný odebral od žalobkyně v období od 1.10.2020 do 11.11.2020 motorovou naftu celkem za částku 362 192,61 Kč. Žalobkyně vystavila žalovanému fakturu [číslo] ze dne 15.10.2020, se splatností dne 14.11.2020, znějící na částku 147.764,04 Kč, fakturu [číslo] ze dne 31.10.2020, se splatností dne 30.11.2020, znějící na částku 119.098,23 Kč a fakturu [číslo] ze dne 15.11.2020, se splatností dne 15.12.2020, znějící na částku 95.330,34 Kč. Žalovaný z dlužné částky uhradil dne 14.12.2020 částku ve výši 20 000 Kč, dne 25.1.2021 částkou 10.000 Kč a dne 29.1.2021 částkou 10.000 Kč, zbylou částku žalovaný neuhradil, to ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne 9.3.2021. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2085 odst. 1 občanského zákoníku, jako koupě movité věci se posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud zhodnotil listinné důkazy předložené žalobcem a vycházel i z tvrzení jí uvedených v žalobě. Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o prodeji pohonných hmot a AdBlue, na jejímž základě žalobkyně dodala žalovanému zboží. Z faktur bylo prokázáno, že žalovaný zboží převzal, avšak nezaplatil za něj dohodnutou cenu. Žalobkyně tedy svoji povinnost vyplývající ze smlouvy, tedy dodat zboží, splnila. Naopak žalovaný svoji povinnost vyplývající ze smlouvy, tj. řádně a včas zaplatit kupní cenu, nesplnil. Soud proto rozhodl tak, že plně vyhověl návrhu žalobkyně a žalovanému uložil povinnost zaplatit dlužnou částku ve výši 302 192,61 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil svůj dluh řádně a včas, dostal se dne po splatnosti faktury do prodlení. Soud proto žalobci přiznal rovněž nárok na zaplacení příslušenství pohledávky spočívající v úroku z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 45 057,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 15 110 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 302 192,61 Kč sestávající z částky 9 540 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 4 770 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 750 Kč ve výši 5 197,50 Kč.