13 C 55/2022

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Radmila Vladyková ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa, anonymizována dvě slova zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 1 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 489 Kč jako náhradu nákladů řízení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Předmětem řízení je požadavek žalobkyně na zaplacení 1 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. právnická osoba, se sídlem adresa, anonymizováno příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, země, uzavřela s žalovaným dne datum prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o zápůjčce včetně obchodních podmínek, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 1 000 Kč převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal zápůjčku spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky (který není předmětem žaloby) uhradit nejpozději do datum. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila výše uvedenou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože k tomu byl soudem vyzván. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, když žalobkyně je společností založenou v jiné zemi než České republice a podle jiných právních předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), které platí ve vztazích mezi členskými státy EU s výjimkou Dánska, reguluje jednak stanovení mezinárodní pravomoci soudů členských států EU, a zadruhé uznání a výkon rozhodnutí soudů jednoho členského státu v jiném členském státě. Dle článku 1 uvedeného nařízení je dána věcná příslušnost na věci občanské a obchodní (bez ohledu na druh soudu). Pro určení personální působnosti nařízení je rozhodující domicil žalovaného, který musí být pro účely nařízení lokalizován na území některého z členských států ES. Podle článku 4 bod 1. nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Naopak domicil žalobkyně je z pohledu nařízení irelevantní. Žalobkyně tak může mít domicil i ve třetím, nečlenském státě. S ohledem na uvedené, kdy žalovaný je občanem ČR a má trvalý pobyt v obvodu Okresního soudu v Mělníku, dospěl soud k závěru, že je dána jak jeho pravomoc ve věci rozhodovat, tak i místní příslušnost. Soud v této věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci byli vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne datum, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žádný z účastníků se nevyjádřil. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř. Vzhledem k tomu, že v této věci není proti rozsudku přípustné odvolání (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.), protože předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující 10 000 Kč, soud s ohledem na ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku uvede jen předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě níž právní předchůdkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 1 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit do datum Smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku, kdy právní předchůdkyně žalobkyně ověřila totožnost žalovaného pomocí kopie jeho občanského průkazu. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni, přičemž postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Žalobkyně zároveň vyzvala žalovaného k úhradě a upozornila na možnost soudního vymáhání. Žalovaný netvrdil, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. Podle ust. § § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí vyhověl. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 1 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit do datum. Žalovaný svůj závazek nesplnil a peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 1 o. s. ř., tak že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, a to ve výši 1 489 Kč. Z této částky 400 Kč představuje zaplacený soudní poplatek, 726 Kč představuje náhradu nákladů právního zastoupení za tři úkony právních služeb (převzetí věci a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a podání návrhu ve věci samé) po 200 Kč podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (3 × 200 + 21% DPH) a 363 Kč představuje paušální částku náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně za tři úkony právních služeb po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (3 × 100 + 21% DPH). Lhůty k plnění ve výroku I. a II. byly určeny podle ust. 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není podle ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. odvolání přípustné, neboť hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení nepřevyšuje 10 000 Kč. Žalobkyně má právo v případě, že žalovaný nesplní svou povinnost ve stanovené lhůtě dobrovolně podat návrh na provedení soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na provedení exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.