13 C 56/2021

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Štindlem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zaplacení 15 800,53 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 800,53 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 18 800,53 Kč od [číslo] zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 071 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.</b> Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne 1.3.2018 uzavřela s žalovaným dohodu o uznání dluhu, na základě které se žalovaný zavázal uhradit dluh ve výši 25 300,53 Kč ve 25 pravidelných měsíčních splátkách podle sjednaného splátkového kalendáře. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním a od 10. splátky ničeho nehradil. Žalobkyně dopisem ze dne 16.11.2020 vyrozuměla žalovaného o zesplatnění celého dluhu a vyzvala ho k jeho úhradě. Žalovaný na dluh do data podání žaloby uhradil celkem částku 9 500 Kč. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Jelikož ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 o.s.ř., vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř., aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení této výzvy předali soudu písemné vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila souhlas, žalovaný se nevyjádřil a soud má tedy za to, že jeho souhlas byl dán. Soud provedl důkaz Dohodou ze dne 1.3.2018, Dodatkem ze dne 21.6.2018 a Výzvou před podáním žaloby ze dne 16.11.2020, a zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně 1.3.2018 uzavřela s žalovaným dohodu o uznání dluhu, na základě které se žalovaný zavázal uhradit dluh ve výši 25 300,53 Kč ve 25 pravidelných měsíčních splátkách podle sjednaného splátkového kalendáře. Žalovaný dluh uznal co do důvodu a výše. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním a od 10. splátky ničeho nehradil. Žalobkyně dopisem ze dne 16.11.2020 vyrozuměla žalovaného o zesplatnění celého dluhu a vyzvala ho k jeho úhradě. Žalovaný na dluh do data podání žaloby uhradil celkem částku 9 500 Kč. Podle ustanovení § 2010 odst. 1, věta druhá, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, utvrdit lze dluh ujednáním smluvní pokuty nebo uznáním dluhu. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§132 o.s.ř.). Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla písemně uzavřena dohoda o uznání závazku jak má na mysli občanský zákoník. Žalovaný v dohodě uznal dluh co do důvodu a výše a zavázal se ho splatit dle dohodnutého splátkového kalendáře. Žalovaný se však dostal do prodlení se splátkami, žalobkyně dluh zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky. Žalovaný dosud dluh zcela nezaplatil. S ohledem na výše uvedené má soud za prokázané, že nárok žalobkyně je oprávněný. Žalobě tedy plně vyhověl a přiznal žalobkyni i nárok na příslušenství tak, jak je uvedeno ve výroku I. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 071 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 800,53 Kč sestávající z částky 750 Kč za každý ze dvou a půl úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1050 Kč ve výši 221 Kč.