13 C 71/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Světlíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 35 115,03 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % p.a. z této částky za období od 4. 4. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky 31 815,03 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky 22 282 Kč od 15. 4. 2025 do zaplacení z a m í t á .

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 35 115,03 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, dne 23. 2. 2023, a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované zápůjčku ve výši 21 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, . V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit žalobkyni celkem částku ve výši 65 994 Kč (skládající se z jistiny 21 000 Kč, administrativního poplatku ve výši 18 000 Kč a obchodního úroku ve výši 26 994 Kč), a to v 59měsíčních splátkách po 1 100 Kč a v poslední splátce ve výši 1 094 Kč. Splatnost první splátky byla 10. 4. 2023. Žalovaná dle shora uvedené smlouvy hradila pouze částečně, a to v částce celkem 17 700 Kč, a dostala se do prodlení s hrazením svých závazků. V souladu se smlouvu a obchodními podmínkami došlo dne 17. 2. 2025 k zesplatnění pohledávky, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem. Přestože žalobkyně žalovanou před podáním žaloby znovu vyzvala k úhradě zbývající dlužné částky, žalovaná na tuto výzvu nijak nereagovala a dluh žalobkyni neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Vzhledem k tomu, že se žalovaná, ač řádně předvolána, k jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavila, soud věc projednal a rozhodl ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. v její nepřítomnosti.

4. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: Ze standardní informace o spotřebitelském úvěru, spolu s elektronickým výpisem informací ze systému uzavírání smluv online prostřednictvím klientského centra, případ č. , hodnota, a ze smlouvy č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaná měla se žalobkyní dne 23. 2. 2023 uzavřít smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Přestože žalovaná původně žádala o půjčku ve výši 40 000 Kč, byla jí žalobkyní poskytnuta zápůjčka „pouze“ ve výši 21 000 Kč, a to s úrokovou sazbou 39 % p.a. a RPSN 78,5 %. Žalovaná pak měla vrátit celkovou částku ve výši 65 994 Kč v 60měsíčních splátkách po 1 100 Kč (poslední splátku částkou 1 094 Kč). Žalovaná nebyla v době uzavření smlouvy v exekuci ani insolvenci, její občanský průkaz byl platný.

5. Z čestného prohlášení ze dne 22. 2. 2023 bylo soudem zjištěno, že žalovaná uvedla, že její nejvyšší dosažené vzdělání je střední s maturitou, pobírá 28 000 Kč čistého měsíčně. Pravidelné měsíční výdaje má pouze ve výši 700 Kč za léky, tel. služby a internet (dohromady), 1 500 Kč vydá za bydlení a částkou 2 000 Kč měsíčně splácí předchozí půjčky. Žalovaná bydlí u rodičů, je svobodná a ve společné domácnosti s ní žijí jen její dvě děti do 26 let bez vlastního příjmu, na něž má pobírat výživné (zaškrtnuté políčko v oddíle příjmů), jejichž výši však již neuvádí.

6. Z přehledu klientských informací z bankovního účtu žalované č. , č. účtu, za období 1. 11. 2022 až 31. 1. 2023 bylo soudem zjištěno, že v tomto období činily příjmy žalované 82 523 Kč a výdaje 82 255,44 Kč, přičemž počáteční zůstatek činil -132,05 Kč a konečný zůstatek 135,51 Kč. Mezi příjmy žalované patřily pravidelné platby označené jako mzda od , právnická osoba, . v rozmezí od 11 314 Kč do 18 617 Kč, výživné od , jméno FO, ve výši 3 800 Kč a dávky od ČSSZ. Výdaje zahrnovaly časté platby sázkovým kancelářím Tipsport a ifortuna, výběry hotovosti, platby kartou a splátky úvěru společnosti KRUK. Z výpisu je patrné, že žalovaná měla velmi nízký disponibilní zůstatek, s výraznou částí výdajů směřovaných sázkovým kancelářím.

7. Z fotografie občanského průkazu a řidičského průkazu obou vydaných na jméno , Jméno žalované, , narozená , Datum narození žalované, , bylo soudem zjištěno, že žalobkyně měla k dispozici kopie osobních dokladů žalované.

8. Z kopie první stránky pracovní smlouvy mezi žalovanou a společností , právnická osoba, . bylo zjištěno, že žalovaná je od 6. 4. 2021 zaměstnána u této společnosti na pozici pracovník ve výrobě rolet a venkovních žaluzií. Pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou se základní mzdou ve výši 21 000 Kč měsíčně.

9. Z výplatní pásky žalované za prosinec 2022, listopad 2021 a říjen 2021 (sic! ač finanční prostředky byly poskytovány v únoru 2023) bylo soudem zjištěno, že čistá mzda žalované za měsíc prosinec 2022 činila 20 117 Kč, za měsíc listopad 2021 činila 11 057 Kč a za měsíc říjen 2021 činila 19 867 Kč.

10. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 30. 6. 2025 bylo soudem zjištěno, že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaná , Jméno žalované, .

11. Z potvrzení o provedení platby ze dne 23. 2. 2023 s poznámkou – vyplacení půjčky č. , hodnota, soud zjistil, že dne 23. 2. 2023 byla na bankovní účet žalované č. , č. účtu, vyplacena částka ve výši 21 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .

12. Z výzvy k úhradě dlužných částek a informace o zesplatnění ze dne 2. 1. 2025 a z podacího lístku ze dne 5. 1. 2025 podací číslo , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k dobrovolnému zaplacení dlužné částky 11 170,19 Kč, a to nejpozději do 16. 2. 2025.

13. Z oznámení o zesplatnění ke smlouvě , hodnota, ze dne 18. 2. 2025 a z podacího lístku ze dne 19. 2. 2025 podací číslo , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně žalované oznámila, že ode dne 17. 2. 2025 je celá zbývající částka splatná. Ke dni 17. 2. 2025 je žalovaná povinna uhradit částku ve výši 31 780,82 Kč.

14. Z předžalobní upomínky ze dne 13. 3. 2025 a z podacího lístku ze dne 19. 3. 2025 podací číslo , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k uhrazení svého dluhu před podáním žaloby, a to nejpozději do 3. 4. 2025.

15. Z obchodních podmínek pro užívání klientského centra a poskytování spotřebitelského úvěru vydané společností , Jméno žalobkyně, . upravujících podmínky uzavření smlouvy, způsob posouzení úvěruschopnosti klienta, pravidla pro splácení, možnosti předčasného splacení, důsledky prodlení, zesplatnění dluhu, smluvní pokuty a právo klienta na odstoupení od smlouvy, nezjistil žádné pro rozhodnutí podstatné informace.

16. Na podkladě takto provedených důkazů následně soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, a to že žalobkyně poskytla žalované částku v celkové výši 21 000 Kč na její bankovní účet, a že na tento dluh žalovaná žalobkyni dosud uhradila pouze 17 700 Kč.

17. Při právním posouzení soud vycházel z § 2395 a § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

18. Podle čl. 8 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

19. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.

20. Podle § 75 ZoSÚ je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

21. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“22. Podle § 78 odst. 1, odst. 2 písm. b) a odst. 4 ZoSÚ, týkajícího se uchovávání dokumentů a záznamů, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst.

1. Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena.

23. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

24. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Podle § 580 odst. 1 a § 588 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

27. Podle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

28. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření smlouvy, neboť úvěrující je povinen ve smyslu ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalované a dbát přitom na její zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Pouhé nahlížení do příslušných registrů či spoléhání se jen na žadatelem sdělené informace, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovanými §§ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů.

29. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalobkyně neposoudila důkladně úvěruschopnost žalované jako spotřebitele a její objektivní možnost daný úvěr splatit. Žalobkyně sice zkoumala úvěruschopnost žalované lustrací v centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku, nicméně žádným způsobem se nezabývala jakýmikoliv jeho příjmy či reálnými výdaji a vycházela jen z tvrzení žalovaného. Jinak si nelze vysvětlit, že přes přiložený, a žalovanou poskytnutý, výpis z jejího bankovního účtu dovodila řádnou úvěruschopnost žalované. Nijak neověřovala, kolik vydá za bydlení (a spokojila se se sdělením, že „u rodičů“), či zda s někým sdílí domácnost (přestože žalovaná uvedla 2 děti do 26 let věku ve společné domácnosti a žádnou jinou výdělečně činnou osobu s výjimkou jí samotné), kolik vydá na cestu do zaměstnání, jídlo pro rodinu, běžné potřeby, kulturu, sport či volný čas. Tím spíše, že z předložených výpisů z účtu žalované jednoznačně vyplývá, že hospodaří tzv. „na doraz“ (za sledované období byl disponibilní zůstatek pouhých 135,51 Kč), navíc s výraznou částí výdajů směřovaných sázkovým kancelářím či jiným online platbám, splácí úvěr částkou 1 000 Kč společnosti , právnická osoba, vybírá (případně i vkládá) velmi často hotovost, přičemž k čemu je alespoň rámcově využívána též neověřovala. Soud tak má za to, že žalobkyně sice nějakým minimálním způsobem prověřovala úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru, nicméně tuto vyhodnotila zcela nedostatečně, bez dostatečné míry pečlivosti a tedy nesprávně. Z uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 23. 2. 2023 je ve smyslu § 86 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. neplatná.

30. Za situace, kdy je smlouva o zápůjčce neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované dne 23. 2. 2023 na její bankovní účet částku 21 000 Kč, na kterou žalovaná do dnešního dne uhradila 17 700 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná zbývající dlužnou částku ve výši 3 300 Kč dosud nezaplatila a dostala se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu, má tak žalobkyně vedle práva na zaplacení dlužné částky, i právo na zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky (tj. od 4. 4. 2025, neboť výzvou ze dne 23. 3. 2025 odeslanou na adresu žalované téhož dne, žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu a stanovila jí k tomu lhůtu do 3. 4. 2025) do zaplacení s tím, že soud vycházel z domněnky doby dojití zásilky ve smyslu § 573 o. z. Lhůtu k plnění pak soud stanovil, v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. neboť neshledal důvody pro postup jiný (výrok I. tohoto rozsudku).

31. Ve zbývající části pak soud, ze shora uvedených důvodů, žalobu zamítl, neboť úvěrovou smlouvu shledal neplatnou, čímž jsou neplatná i veškerá její doprovodná ujednání včetně ujednání o výši úroků, poplatků za poskytnutí úvěru či úroků z prodlení nad rámec přiznaných či smluvní pokutě (výrok II. tohoto rozsudku).

32. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř tak, že žádnému z účastníků jejich náhradu nepřiznal, když žalované, která byla ve věci úspěšnější žádné náklady nevznikly (výrok III. tohoto rozsudku).