13 C 72/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Světlíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 37 951,31 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 21 242 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z této částky od 9. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky 16 709,31 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % p.a. od 9. 1. 2025 do zaplacení z a m í t á .

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 201,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 37 951,31 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Tvrdila, že dne 28. 2. 2024 se žalobkyní uzavřela smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované zápůjčku ve výši 24 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit žalobkyni celkem částku ve výši 73 298 Kč (skládající se z jistiny 24 000 Kč, administrativního poplatku ve výši 26 946 Kč a obchodního úroku ve výši 22 352 Kč), a to v 53měsíčních splátkách po 1 358 Kč a v poslední splátce ve výši 1 324 Kč. Splatnost první splátky byla 14. 4. 2024. Žalovaná dle shora uvedené smlouvy hradila pouze částečně, a to v částce celkem 2 758 Kč, a dostala se do prodlení s hrazením svých závazků. V souladu se smlouvu a obchodními podmínkami došlo dne 15. 12. 2024 k zesplatnění pohledávky, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem. Přestože žalobkyně žalovanou před podáním žaloby znovu vyzvala k úhradě zbývající dlužné částky, žalovaná na tuto výzvu nijak nereagovala a dluh žalobkyni neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Vzhledem k tomu, že se žalovaná, ač řádně předvolána, k jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavila, soud věc projednal a rozhodl ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. v její nepřítomnosti.

4. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: Z potvrzení z interního systému o vyplacení půjčky č. , hodnota, ze dne 28. 2. 2024 soud zjistil, že dne 28. 2. 2024 byla na bankovní účet žalované č. , č. účtu, vyplacena částka ve výši 24 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .

5. Z čestného prohlášení o příjmech a výdajích ze dne 27. 2. 2024 bylo soudem zjištěno, že žalovaná uvedla, že její nejvyšší dosažené vzdělání je základní, pobírá starobní důchod ve výši 14 100 Kč měsíčně. Pravidelné měsíční výdaje má pouze ve výši 1 300 Kč a to za léky, tel. služby a internet (dohromady) a částkou 2 400 Kč měsíčně splácí předchozí půjčky. Žalovaná bydlí u rodičů, je rozvedená a u osob v domácnosti uvedla počet 2 (zde soud poukazuje na skutečnost, že v době uzavírání smlouvy bylo žalované 68 let, tj. sama ve starobním důchodu, kdy se dá předpokládat, že jejím rodičům bylo minimálně bezmála 90 let a sami vyžadovali dopomoc, nad to pokud bydlela u rodičů, tak by počet osob v domácnosti byl 3, a nikoliv 2).

6. Ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 28. 2. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná měla se žalobkyní dne 28. 2. 2024 uzavřít smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalované byla žalobkyní poskytnuta zápůjčka ve výši 24 000 Kč, a to s úrokovou sazbou 33 % p.a. a RPSN 86,1 %. Žalovaná pak měla vrátit celkovou částku ve výši 73 298 Kč v 54měsíčních splátkách po 1 358 Kč (poslední splátku částkou 1 324 Kč).

7. Z obchodních podmínek pro užívání klientského centra a poskytování spotřebitelského úvěru vydané společností , Jméno žalobkyně, . upravujících podmínky uzavření smlouvy, způsob posouzení úvěruschopnosti klienta, pravidla pro splácení, možnosti předčasného splacení, důsledky prodlení, zesplatnění dluhu, smluvní pokuty a právo klienta na odstoupení od smlouvy, nezjistil žádné pro rozhodnutí podstatné informace.

8. Z občanského průkazu , jméno FO, , narozené , Datum narození žalované, , bylo soudem zjištěno, že žalobkyně měla k dispozici kopii osobního dokladu žalované.

9. Z kartičky zdravotního průkazu znějící na jméno , Jméno žalované, , narozená , Datum narození žalované, , bylo soudem zjištěno, že žalobkyně měla k dispozici kopii tohoto dokladu žalované.

10. Z údajů z internetového bankovnictví žalované za období od 1. 11. 2023 do 31. 1. 2024 bylo soudem zjištěno, že v tomto období činily příjmy žalované 103 712 Kč a výdaje 99 719,11 Kč, přičemž počáteční zůstatek činil 195,30 Kč a konečný zůstatek 4 188,19 Kč. Mezi příjmy žalované patřily pravidelné platby označené jako starobní důchod od ČSSZ v rozmezí od 13 791 Kč do 14 151 Kč, také jednorázová výplata půjčky od společnosti , právnická osoba, ve výši 57 000 Kč a menší platby od třetích osob. Výdaje zahrnovaly časté platby , právnická osoba, , adresa, , četné výběry hotovosti, výdaje insolvenčnímu správci – s poznámkou , jméno FO, , inkasa dalších úvěrů, platby sázkovým kancelářím Sazka.cz a Betano.cz, platby kartou a úhrada nájemného společnosti , právnická osoba, . za , jméno FO, částkou 17 181 Kč. Z údajů z internetového bankovnictví je patrné, že žalovaná měla velmi nízký disponibilní zůstatek, s výraznou částí výdajů směřovaných sázkovým kancelářím.

11. Z elektronického výpisu informací ze systému uzavírání smluv online prostřednictvím klientského centra a sdělení samotného právního zástupce žalobkyně během ústního jednání bylo soudem zjištěno, že sice měla být elektronicky uzavřena smlouva o zápůjčce po předchozím potvrzení předběžného návrhu podmínek, kdy žalovaná měla původně žádat o půjčku ve výši 88 000 Kč, avšak žalobkyně na její bankovní účet poskytnula dne 28. 2. 2024 zápůjčku „pouze“ ve výši 24 000 Kč, s úrokovou sazbou 33 % p.a. a RPSN 86,1 %. Nicméně sama žalobkyně má pochybnosti o tom, s kým skutečně byla předmětná smlouva uzavřena, když v souvislosti s prověřováním osoby , jméno FO, (pozn. soudu - dcera žalované) ze strany PČR je zde důvodné podezření na to, že osobní údaje žalované byly bez jejího vědomí zneužity k uzavření právě shora uvedené smlouvy. Dle smluvených podmínek pak měla žalovaná vrátit celkovou částku ve výši 73 298 Kč v 54měsíčních splátkách po 1 358 Kč (poslední splátku částkou 1 324 Kč). Žalovaná nebyla v době uzavření smlouvy v exekuci ani insolvenci.

12. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru ze dne 28. 2. 2024 soud zjistil, že se jedná o informace ke smlouvě č. , hodnota, . Úvěr byl poskytnut ve výši 24 000 Kč na dobu 54 měsíců s pevnou úrokovou sazbou 33 % p.a. a RPSN 86,1 %. Žalovaná se měla zavázat uhradit celkovou částku 73 298 Kč, přičemž měsíční splátka činí 1 358 Kč (poslední 1 324 Kč). Dokument obsahuje také informace o podmínkách čerpání, právu na odstoupení od smlouvy do 14 dnů, možnosti předčasného splacení, sankcích za prodlení a smluvní pokuty.

13. Z potvrzení České správy sociálního zabezpečení o výši důchodu žalované bylo soudem zjištěno, že žalovaná pobírá starobní důchod ve výši 14 151 Kč měsíčně.

14. Z výzvy k úhradě dlužných splátek a informace o zesplatnění doposud neuhrazené jistiny pro případ jejich neuhrazení ze dne 30. 10. 2024 včetně poštovního podacího lístku z téhož dne podací číslo , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k dobrovolnému zaplacení dlužné částky 10 819,88 Kč, a to nejpozději do 14. 12. 2024.

15. Z oznámení o zesplatnění zápůjčky podle smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, ze dne 17. 12. 2024 a z podacího lístku ze dne 18. 12. 2024 podací číslo , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně žalované oznámila, že ode dne 15. 12. 2024 je celá dosud neuhrazená částka splatná. Ke dni 15. 12. 2024 je žalovaná povinna uhradit částku ve výši 36 680,87 Kč, a to nejpozději do 8. 1. 2025.

16. Z předžalobní upomínky ze dne 9. 1. 2025 a z podacího lístku ze dne 14. 1. 2025 podací číslo , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k uhrazení svého dluhu před podáním žaloby, a to nejpozději do 30. 1. 2025.

17. Z výstupu z insolvenčního rejstříku k osobě dlužnice , jméno FO, (tj. dcery žalované), pořízeným zdejším soudem dne 2. 12. 2025 bylo zjištěno, že insolvenční řízení vedené pod sp. zn. KSPH , spisová značka, u Krajského soudu v Praze bylo pravomocně skončeno.

18. Z usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KPSH , spisová značka, ze dne 28. 3. 2025 pořízeném zdejším soudem dne 2. 12. 2025 bylo zjištěno, že dlužnici schválené oddlužení bylo zrušeno, neboť neplní řádně povinnosti jí v oddlužení stanovené. Dlužnice nekomunikuje se soudem, s insolvenčním správcem, nepředkládá přehled o svých příjmech a v důsledku zaviněného jednání jí vznikl po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, když v období od 20. 5. 2024 do 30. 9. 2024 neplnila své závazky (nehradila nájemné ani zálohy na služby) vyplývající ze smlouvy o nájmu bytu na adrese , adresa, (tedy adrese, kterou jako místo svého bydliště měla uvést žalovaná v žádosti o úvěr, kdy zde měla bydlet jen ona a její rodiče), a proto jí vznikl nový dluh po splatnosti. Bez povšimnutí pak nelze nechat i skutečnost, že nájemné stanovené paní , jméno FO, (dceři žalované) činilo 17 181 Kč, tj. částku jež se podává z bankovních výpisů žalované, jež měla žalobkyně k dispozici.

19. Na podkladě takto provedených důkazů následně soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, a to že žalobkyně poskytla částku v celkové výši 24 000 Kč na bankovní účet žalované, a že na tento dluh bylo žalobkyni dosud uhrazeno pouze 2 758 Kč.

20. Při právním posouzení soud vycházel z § 2395 a § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

21. Podle čl. 8 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

22. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.

23. Podle § 75 ZoSÚ je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

24. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“25. Podle § 78 odst. 1, odst. 2 písm. b) a odst. 4 ZoSÚ, týkajícího se uchovávání dokumentů a záznamů, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst.

1. Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena.

26. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

27. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Podle § 580 odst. 1 a § 588 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

29. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

30. Podle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

31. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření smlouvy, neboť úvěrující je povinen ve smyslu ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalované a dbát přitom na její zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Soud tak v tomto případě vůbec nehodnotil, zda předmětnou smlouvu uzavřela právě žalovaná, anebo bez jejího vědomí třetí osoba, jež se za ni jen vydávala a zneužila její citlivé informace, neboť neplatnost smlouvy ve smyslu ZoSÚ má v tomto případě přednost. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Pouhé nahlížení do příslušných registrů či spoléhání se jen na žadatelem sdělené informace, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovanými §§ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů.

32. Přes výzvu ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. žalobkyně neunesla břemeno důkazní, že řádně posoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele a její objektivní možnost daný úvěr splatit, jak vyžaduje ZoSÚ. Žalobkyně sice zkoumala úvěruschopnost žalované lustrací v centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku, nicméně žádným způsobem se nezabývala jakýmikoliv jejími příjmy či reálnými výdaji a vycházela jen z jejích tvrzení, která navíc sama o sobě jsou rozporná (viz bydlení s rodiči vs. Počet osob v domácnosti vs. Placení nájemného za 3. osobu) Jinak si nelze vysvětlit, že přes přiložený, a žalovanou poskytnutý, výpis z jejího internetového bankovnictví dovodila její řádnou úvěruschopnost. Žalobkyně nijak neověřovala, kolik vydá za bydlení (a spokojila se se sdělením, že „u rodičů“), když současně uvedla, že v domácnosti jsou dvě osoby, přestože žalovaná uvedla, že bydlí u rodičů v množném čísle. Žalobkyně nikterak neověřovala, zda tedy žalovaná s někým sdílí domácnost, jaký je příjem druhé osoby, kolik vydá na jídlo, běžné potřeby, kulturu či volný čas, případně zda tyto další osoby (vzhledem k věku samotné žalované, tím spíše jejích „rodičů“) nějakým způsobem do rozpočtu přispívají a v jaké výši. Tím spíše, že z předložených výpisů z internetového bankovnictví žalované jednoznačně vyplývá, že hospodaří tzv. „na doraz“ (za sledované období byl počáteční zůstatek pouhých 195,30 Kč a konečný zůstatek 4 188,19 Kč), navíc s výraznou částí výdajů směřovaných sázkovým kancelářím, platbám , právnická osoba, či jiným online platbám, splácí úvěr částkou cca 2 400 Kč, vybírá velmi často hotovost, přičemž k čemu je alespoň rámcově využívána též neověřovala, a rovněž měla výdaje s insolvenčním řízením (své dcery) , jméno FO, , když ani na rozklíčování, proč takové platby poskytuje, se žalobkyně nijak nedotazovala. Soud tak má za to, že žalobkyně sice nějakým minimálním způsobem prověřovala úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru, nicméně tuto vyhodnotila zcela nedostatečně, bez dostatečné míry pečlivosti a tedy nesprávně. Z uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 28. 2. 2024 je ve smyslu § 86 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. neplatná.

33. Za situace, kdy je smlouva o zápůjčce neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla dne 28. 2. 2024 na bankovní účet žalované částku 24 000 Kč, na kterou bylo do dnešního dne uhrazeno 2 758 Kč. Vzhledem k tomu, že zbývající dlužná částka ve výši 21 242 Kč dosud zaplacena nebyla, dostala se žalovaná do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu, má tak žalobkyně vedle práva na zaplacení dlužné částky, i právo na zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky (tj. od 9. 1. 2025, neboť výzvou ze dne 17. 12. 2024 odeslanou na adresu žalované dne 18. 12. 2024, žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu a stanovila jí k tomu lhůtu do 8. 1. 2025) do zaplacení s tím, že soud vycházel z domněnky doby dojití zásilky ve smyslu § 573 o. z. Lhůtu k plnění pak soud stanovil, v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. neboť neshledal důvody pro postup jiný (výrok I. tohoto rozsudku).

34. Ve zbývající části pak soud, ze shora uvedených důvodů, žalobu zamítl, neboť úvěrovou smlouvu shledal neplatnou, čímž jsou neplatná i veškerá její doprovodná ujednání včetně ujednání o výši úroků, poplatků za poskytnutí úvěru či úroků z prodlení nad rámec přiznaných či smluvní pokutě (výrok II. tohoto rozsudku).

35. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 1 321,16 Kč. Náklady žalobkyně v plné výši jsou představovány jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 1 304 Kč, jednak náklady právního zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 2 100 Kč za tři úkony právní služby po 700 Kč (převzetí a příprava věci, výzva k úhradě se základním skutkovým stavem, sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. účinné od 1. 1. 2025 (dále jen „a. t.“), když z činnosti soudu je známo, že žalobkyně v obdobných věcech podává návrhy opakovaně za pomoci ustáleného vzoru, a jeden úkon právní služby po 2 620 Kč (účast na jednání před soudem dne 3. 12. 2025) dle § 7 bod 5 ve spojení s § 11 odst. 1, písm. g) a § 14b odst. 3 a. t., dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5, písm. a) a. t. a jednu paušální náhradu hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 1,4 ve spojení s § 14b odst. 6, písm. b) a. t., náhrady jeho cestovních výdajů ve výši 674,06 Kč za cestu k jednání soudu a zpět, osobním automobilem Škoda Octavia, reg. zn. , SPZ, (s aritmetickou průměrnou spotřebou 4,4 l/100 km, na trase , adresa, a zpět v délce celkem 92 km, při vyhláškové ceně nafty 34,7 Kč a pevné sazbě základní náhrady 5,80 Kč/1 km) a náhrady za promeškaný čas ve výši 1 050 Kč, za uvedenou cestu k soudu a zpět, za celkem 7 započatých půlhodin po 150 Kč dle § 13 odst. 1 a 5, § 14 odst. 1, písm. a), odst. 3 a. t. ve spojení s § 157 odst. 3, odst. 4, písm. b) a § 189 odst. 1 písm. a) a c) zák. č. 262/2006, zákoníku práce, zde za použití § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhl. MPSV ČR č. 475/2024 Sb.; vše zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 1 510,76 Kč, která patří k nákladům řízení podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, tj. náklady v celkové výši činí 10 008,82 Kč. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení byla částka 37 951,31 Kč a soud vyhověl žalobě co do částky 21 242 Kč, přičemž ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, odečetl soud „neúspěch“ žalobkyně ve výši 43,40 %, od jejího „úspěchu“ ve výši 56,60 %. Žalovaná, která ve sporu převážně neuspěla, je tak povinna zaplatit žalobkyni poměrnou část náhrady nákladů žalobkyně ve výši 13,20 % celkových nákladů řízení (z částky 10 008,82 Kč), tj. částku 1 321,16 Kč. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III. tohoto rozsudku).