13 C 86/2021

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Kohoutkovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k nemovitosti zapsané na LV Anonymizováno pro k.ú. adresa, obec adresa, u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, a to k pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno – Anonymizováno, se zrušuje.

II. Nemovitost zapsaná na LV Anonymizováno pro k.ú. adresa, obec adresa, u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště adresa, a to pozemek p.č. Anonymizováno – zahrada, se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na vypořádací podíl částku 193.333 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobci se vrací z účtu Okresního soudu ve Vsetíně na záloze za vypracování znaleckého posudku 351,45 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku

VI. Žalovanému se vrací z účtu Okresního soudu ve Vsetíně na záloze za vypracování znaleckého posudku 351,45 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku 1. Návrhem doručeným soudu dne 21. 4. 2021 se žalobce domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví – nemovitosti zapsané na LV č. hodnota pro k. ú. adresa a obec adresa u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, a to pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno o výměře 1.450 m² zahrada s tím, že žalobce je vlastníkem podílu o velikosti ideálních 2/3 a žalovaný o velikosti ideální 1/3. Oba účastníci nabyli vlastnictví na základě darovacích smluv. V žalobě je tvrzeno, že o uvedený pozemek se po celou dobu stará pouze žalobce, který jej pravidelně seče a udržuje v pořádku, neboť bezprostředně s tímto pozemkem sousedí pozemek, na kterém se nachází rodinný dům č. p. Anonymizováno, který je ve vlastnictví žalobce. Původně pozemek č. Anonymizováno vlastnili sourozenci zemřelého otce žalobce, tedy matka žalovaného a strýcové obou účastníků. Žalovaný v Anonymizováno nikdy nebydlel, o tento pozemek se nestaral. Poté co se žalovaný stal podílovým spoluvlastníkem, byl žalobce osloven, aby odkoupil od žalovaného jeho podíl 1/3 za částku 169.050 Kč (700 Kč za 1m² pozemku). Uvedený pozemek sousedí s komunikací na pozemku p. č. Anonymizováno s právem hospodaření pro právnická osoba. Mezi pozemkem p. č. Anonymizováno a komunikací na pozemku p. č. Anonymizováno se nachází chodník pro pěší a vzhledem k výškovému rozdílu obou pozemků je opěrná kamenná zeď po celé jižní straně pozemků. Pro zajištění přístupu a příjezdu k pozemku p. č. Anonymizováno z pozemku p. č. Anonymizováno by bylo nutné zajistit sjezd z této komunikace a jeho vybudováním tak přerušit trasu vybudovaného chodníku a udělat výrazný terénní zásah do pozemku p. č. Anonymizováno spočívající v likvidaci části opěrné zdi. Žalobce dále popisuje složitost celého procesu vybudování možného sjezdu. Dále rozebírá složitosti přístupu k pozemku p. č. Anonymizováno, a to buď přes pozemek ve výlučném vlastnictví žalobce, nebo přes pozemek ve výlučném vlastnictví třetí osoby. Žalobce dále rozebírá problém rozdělení pozemků s tím, že by mohlo být i velmi problematické využití uvedeného pozemku (a to i jako celku) pro stavbu rodinného domu. Žalobce dále rozebírá problematiku reálného dělení pozemku v dané věci s tím, že po vypracování geometrického plánu č. hodnota-adresa/Anonymizováno žalovaný uvedl, že rozdělením pozemku by došlo k jeho znehodnocení a navrhl, aby pozemek převzal žalobce oproti vyplacení finanční náhrady stanovené znaleckým posudkem nebo prodej pozemku v dražbě a rozdělení výtěžku mezi účastníky. Žalobce uvádí, že rozdělení pozemku je možné s tím, že svůj díl na pozemku si hodlá ponechat. Žalobním petitem poté žalobce navrhuje, aby podílové spoluvlastnictví bylo zrušeno s tím, že výlučným vlastníkem uvedeného pozemku se stane žalovaný.

2. Žalovaný v rámci svého písemného podání ze dne 13. 5. 2021 navrhoval, aby spoluvlastnictví bylo zrušeno a pozemek byl přikázán do výlučného vlastnictví žalobce, přičemž pokud žalobce neprojeví zájem o nabytí pozemku, pak žalovaný navrhoval, aby byl nařízen prodej pozemku ve veřejné dražbě. Žalovaný nesouhlasí s rozdělením pozemku, neboť by dle něj došlo ke znehodnocení předmětu spoluvlastnictví, a to zejména části, kterou by dle návrhu žalobce nabyl žalovaný. Uvádí, že předmětný pozemek je běžným pozemkem určeným pro výstavbu rodinných domů, svou výměrou (1.450 m²) rovněž umožňuje výstavbu rodinného domu; žalovaný poukazuje na to, že při reálném rozdělení pozemku by část pozemku žalovaného nebylo možno využít pro stavbu rodinného domu, rovněž by tato část byla neprodejná i pro třetí osoby, přičemž i přístup k novému pozemku by pro žalovaného z hlavní komunikace mohl být problematický, resp. nemožný (neúměrně nákladný).

3. V průběhu soudního řízení se procesní stanoviska obou stran měnila s tím, že žalobce nejprve navrhoval reálné dělení pozemků; u jednání dne 5. 1. 2022 oba účastníci prostřednictvím svých právních zástupců sdělili, že nejsou ochotni nést náklady na vybudování sjezdu k nově vzniknuvšímu pozemku o rozměru 483 m² (podíl žalovaného 1/3 z celku), přičemž žalobce by měl přístup na nově vzniklý pozemek v podílu 2/3 z celku ze svého stávajícího pozemku, jež má ve svém výlučném vlastnictví. Pokud se jedná o přikázání nemovitosti do výlučného vlastnictví některého z účastníků, pak žalobce sdělil, že je ochoten žalovanému vyplatit jeho vypořádací podíl z obvyklé ceny. U dalšího jednání dne 15. 9. 2022 žalobce opětovně navrhoval reálné rozdělení pozemku s tím, že následně se žalobce vrátil k původnímu stanovisku – přikázání věci do jeho výlučného vlastnictví.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že předmětem sporu je parcela č. Anonymizováno o výměře 1.450 m² - zahrada, zapsaná na LV Anonymizováno pro katastrální území adresa, obec adresa u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa. Žalobce má spoluvlastnický podíl k uvedenému pozemku 2/3 k celku, žalovaný 1/3 k celku. Součástí spisového materiálu jsou písemná stanoviska obou stran týkající se zejména způsobu vypořádání, kdy každá ze stran preferuje jiný způsob vypořádání: žalobce reálné rozdělení, žalovaný přikázání věci žalobci popř. veřejnou dražbu (dopisy právních zástupců ze dne 14. 1. 2020, 13. 2. 2020, 1. 2. 2021, 10. 2. 2021, 18. 12. 2019). Žalobce dále předložil posouzení ceny nemovitosti realitní kanceláří tituly před jménem jméno FO ze dne 9. 1. 2020, kde tržní cena celého pozemku p. č. Anonymizováno má činit 450.000 Kč odpovídající ceně 300 Kč za 1m².

5. Usnesením soudu č. j. 13 C 86/2021-54 ze dne 8. 3. 2022 byl znalcem z oboru ekonomika – ceny a odhady nemovitostí ustanoven tituly před jménem jméno FO. Úkolem znalce bylo vypracovat znalecký posudek na stanovení obvyklé ceny vypořádávaných nemovitostí zapsaných na LV Anonymizováno pro obec adresa a k. ú. adresa, a to pozemku p. č. Anonymizováno zahrada. Dne 21. 4. 2022 byl vypracován znalecký posudek č. hodnota-Anonymizováno na určení ceny obvyklé za nemovitost p. č. Anonymizováno, a to dle tzv. administrativní ceny určené dle platného oceňovacího předpisu – zákona č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky MF ČR č. 441/2013 Sb. ve znění vyhlášky č. 488/2020 Sb. a tzv. porovnávací hodnotou – srovnáním minimálně tří v nedávné minulosti realizovaných prodejů. Znaleckým posudkem tak byla určena obvyklá cena pozemku p. č Anonymizováno ve výši 580.000 Kč.

6. Znalec se následně ve svém písemném podání ze dne 12. 7. 2022 písemně vyjádřil k námitkám žalovaného, které rozporovaly závěry znaleckého posudku, a to v následujícím směru: Znalec uvedl, že obvyklá cena se určuje porovnáním sjednaných cen stejných příp. obdobných předmětů ocenění v obvyklém obchodním styku ke dni ocenění. Obvykle se hovoří o ceně v místě a čase, znalec se zaměřil na lokalitu adresa, a to jak obce, tak místních částí, a to v porovnání vzdálenosti k městům s více než 20.000 obyvateli (adresa Anonymizováno Anonymizováno). U osobního výslechu u jednání dne 15. 9. 2022 znalec tituly před jménem jméno FO zcela odkázal na vypracovaný znalecký posudek ve věci a své písemné vyjádření podané k námitkám právního zástupce žalovaného s tím, že postupoval dle zákona a platných vyhlášek, pozemek oceňoval v ceně obvyklé. Pro porovnání ceny pozemku vybral 5 pozemků, nikoliv pouze 3, jak mu uložila vyhláška. Tyto pozemky byly z uvedeného místa, tedy z Anonymizováno či přímo z Anonymizováno, výběr srovnávajících pozemků byl obtížný za situace, kdy případných prodejů v dané lokalitě bylo velice málo a jedná se o chudou oblast na obchodování pozemků. adresa a jeho místní části se v mapě ocitají uprostřed mezi většími městy, a to adresa, přičemž je nutno počítat, nikoliv se vzdušnou čarou vzdálenosti Anonymizováno a většího města, ale se silniční vzdáleností. Rovněž znalec vyhodnotil např. to, že ohodnocovaný pozemek leží na silnici 3. třídy. Znalec zjistil, že tzv. administrativní a obvyklá cena se u předmětného pozemku moc neliší. Pokud se jedná o klady oceňovaného pozemku, pak je to jeho tvar, kdy se jedná o deformovaný obdélník, dále územní plán, kdy předmětné místo je určeno k výstavbě objektu pro bydlení. Nevýhodou pozemku je jednoznačně podílové spoluvlastnictví v asymetrických podílech jednotlivých účastníků, dále je to jediný možný přístup přes pozemek, který je ve výlučném vlastnictví majoritního spoluvlastníka. Znalec dále posuzoval, jak by se předmětný pozemek choval v tržním prostředí za situace, kdy pozemek nemá vlastní přístup, resp. od páteřové komunikace je oddělen vybudovanou zídkou s tím, že je podstatná i částka, která by byla vyplacena za vybudování přístupu přes uvedenou zídku s tím, že tato cena, která by byla vynaložena za zídku, by zase mohla navýšit cenu pozemku. Pokud se jedná o porovnávací ceny jiných pozemků (adresa), pak tyto porovnávací ceny nesplňují požadavek místa, tj. blízkost Anonymizováno, kdy uvedené lokality jsou umístěny blíže od větších měst, na rozdíl od Anonymizováno a jeho místních částí. Rovněž tyto porovnávací pozemky jsou umístěny u silnic 2. třídy, nikoliv 3. třídy, jak je tomu u oceňovaného pozemku, přičemž kategorizace silnic se liší např. údržbou silnic v zimě, rychlostí, kterou na uvedených silnicích lze jezdit, poloměrem zatáčení apod. Rovněž pozemky, které ke srovnání použil žalovaný, mají lepší dostupnost, než oceňovaný pozemek, kdy oceňovaný pozemek se nenachází v rovinatém terénu. Znalec pozemek ocenil tak, jak bylo zadáno soudem s tím, že oceňovaný pozemek nemá zajištěn přístup přes jiný pozemek, který by rovněž patřil spoluvlastníkům v souzené věci. Pokud by byl v hypotetické rovině k předmětnému pozemku vybudován sjezd, pak by následně nebyl problém uvedený pozemek reálně rozdělit a poté dát na trh k prodeji.

7. Žalobce soudu doložil potvrzení o výši zůstatku na účtu u právnická osoba. ke dni 21. 9. 2022 s tím, že běžný zůstatek na tomto účtu je ve výši částka.

8. Podle § 1140 občanského zákoníku platí: (1) Nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. (2) Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

9. Podle § 1143 občanského zákoníku platí: Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

10. Podle § 1144 občanského zákoníku platí: (1) Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. (2) Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

11. Podle § 1147 občanského zákoníku platí: Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

12. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, oba účastníci mají v podílovém spoluvlastnictví nemovitost, a to pozemek p. č. Anonymizováno zahrada, zapsanou na LV č. hodnota pro k. ú. adresa, obec adresa u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa. Žalobce je podílovým spoluvlastníkem k ideálním 2/3, žalovaný k ideální 1/3. Jak vyplývá z ustanovení § 1143 občanského zákoníku, pokud se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví sami nedohodnou, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud, který zároveň rozhodne o způsobu vypořádání spoluvlastníků. První variantou vypořádání je reálné rozdělení nemovitosti. V daném případě je nemovitost – zahrada umístěna tak, že je na ni přístup pouze z pozemku ve výlučném vlastnictví žalobce p. č. Anonymizováno a p. č. st. Anonymizováno (viz informace veřejně dostupné na internetu), což ostatně nebylo mezi stranami ani sporné. Pokud by došlo k reálnému dělení pozemků dle podílu jednotlivých spoluvlastníků, pak by bylo zapotřebí vybudovat sjezd z pozemku p. č. Anonymizováno, a to na silnici p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, jež je ve vlastnictví města adresa (viz informace veřejně dostupné na internetu). S touto variantou, vytvoření nového sjezdu, bylo počítáno v rámci projektové dokumentace předložené žalovaným u jednání dne 5. 1. 2022, jež zpracovává otázku nového přístupu a příjezdu k pozemku z veřejně dostupné komunikace p. č. Anonymizováno. Vybudování sjezdu však je otázkou finančních prostředků, které by musely být jednou, druhou či oběma stranami vynaloženy; žádná z procesních stran však nebyla ochotna nést náklady na vybudování sjezdu k nově vzniknuvšímu pozemku o rozměru 483 m², který by připadl žalovanému, což bylo sděleno u jednání soudu dne 5. 1. 2022 oběma procesními stranami. Tato varianta rozdělení pozemku vyplývala z návaznosti spoluvlastnictví žalobce k pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno na jeho pozemek p. č. Anonymizováno a p. č. st. Anonymizováno, jež má žalobce ve svém výlučném vlastnictví. Za situace však, že žádný z účastníků nebyl ochoten nést tyto náklady na vybudování sjezdu, lze otázku pozemku p. č. Anonymizováno vyhodnotit tak, že tento pozemek je reálně nedělitelný. V této souvislosti soud vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 3 Cz 18/88, kde se uvádí: „Než soud rozhodne o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ke stavbě jejím reálným rozdělením, je povinen se zabývat tím, zda jsou dosavadní spoluvlastníci nebo některý z nich (někteří z nich) ochotni hradit náklady na rozdělení věci. Jestliže by žádný ze spoluvlastníků nebyl ochoten nic vynaložit na provedení nezbytných stavebních úprav, musela by být stavba z tohoto hlediska považována za nedělitelnou“. Přestože se v uvedeném judikátu hovoří o rozdělení stavby, lze rozhodnutí vztáhnout na daný sporný případ za situace, že pokud by došlo k reálnému rozdělení pozemku p. č. Anonymizováno neměl by na ni žalovaný, jakožto podílník v rozsahu 1/3, zajištěn žádný přístup, popř. bylo by třeba vytvořit přístup přes pozemek ve výlučném vlastnictví žalobce p. č. Anonymizováno, popř. p. č. st. Anonymizováno, kdy lze předpokládat, že zřízení věcného břemene cesty by mohlo naopak mezi účastníky založit nové spory. Soud rovněž vyhodnotil, že nově vzniknuvší pozemek o rozměru 483 m² (1/3 z celku 1.450 m²) by nebyl s ohledem na budoucí hospodářské využití ani přínosný ani účelný (s připomínkou absence sjezdu, který s ohledem na neochotu spoluvlastníků k pozemku vybudován není a ani nebude). V této souvislosti lze odkázat i na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2163/2006 ze dne 28. srpna 2007, který uvádí: „Možnost reálného rozdělení pozemků závisí na jejich poloze, celkové ploše i jejich tvaru. Pokud lze rozdělit pozemek podle těchto kritérií, pak určujícím pro možné rozdělení na dva a více pozemků, samostatných věcí, je zjištění, zda je u takto vzniklých pozemků zajištěn přístup ke komunikaci, ať už přímo nebo cestou po cizím pozemku.“ 13. V daném případě lze poukázat i na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1450/2015 ze dne 17. června 2015, kde se mj. uvádí: „I při rozhodování o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k souboru prostorově navazujících nemovitostí musí soud dbát o to, aby dělení bylo z hospodářského hlediska účelné, aby nebyla podstatně snížena jejich hodnota a aby některý ze spoluvlastníků nebyl dělením vážně poškozen. Při reálném dělení společné nemovitosti v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví zpravidla nepůjde o podstatné snížení její hodnoty (§ 1144 odst. 1 o. z.), bude-li menší než 15 %. Je však třeba přihlížet ke všem okolnostem věci; nelze vyloučit odchylky od uvedeného poměru.“ 14. Za tohoto stavu věci se soud přiklonil k variantě přikázání nemovitosti p. č. Anonymizováno do výlučného vlastnictví žalobce dle § 1147 občanského zákoníku, a to z následujícího důvodu. Žalobce jednak projevil zájem o předmětnou nemovitost, dále uvedený pozemek, jak je již shora uvedeno, navazuje na pozemky ve výlučném vlastnictví samotného žalobce (p. č. Anonymizováno), a jednak žalobce soudu doložil svou solventnost pro vyplacení vypořádacího podílu žalovanému – informaci o výši zůstatku na účtu u právnická osoba ke dni 21. 9. 2022 s tím, že běžný zůstatek na tomto účtu byl ve výši částka. Při stanovení vypořádacího podílu v částce 193.333 Kč soud vycházel ze zpracovaného znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, jehož podrobné zdůvodnění a závěry jsou uvedeny výše, kdy obvyklá cena celého pozemku p. č. Anonymizováno činí 580.000 Kč. Podíl 1/3 z této ceny, jež náleží žalovanému jako jeho vypořádací podíl, činí 193.333 Kč. Vzhledem k námitkám žalovaného ohledně stanovené obvyklé ceny pozemku znaleckým posudkem, znalec zpracoval své vyjádření k námitkám žalované strany a byl rovněž osobně vyslechnut. Znalec se u obvyklé ceny zaměřil především na lokalitu, kde se pozemek nachází, uvedl, jakými úvahami se řídil s tím, že pro srovnání ceny pozemku vybral více pozemků, než mu ukládá vyhláška (5 místo 3), tyto srovnávací pozemky byly z uvedeného místa, tedy z Anonymizováno či přímo z Anonymizováno, kdy znalec poukázal na malou obchodovatelnost nemovitostí v rámci uvedené lokality. Znalec se rovněž vypořádal s námitkami strany žalované v tom směru, že je třeba si uvědomit, že pokud měl (dle návrhu žalovaného) srovnávat i jiné pozemky v blízkosti měst adresa Anonymizováno Anonymizováno či adresa, pak se jedná o jinou situaci v rámci lokalit. adresa patří k menším městům, než jsou adresa Anonymizováno, jedná se i o horší dostupnost uvedené lokality, kde se pozemek nachází, a to i s ohledem na fakt, že ohodnocovaný pozemek leží na silnici 3. třídy. Soud jak znalecký posudek, tak vypracované odpovědi v rámci námitek i osobní výslech znalce, hodnotí jako naprosto dostatečný a proto zcela přijal závěr znalce o ceně daného pozemku. Za tohoto stavu věci tak byl zamítnut návrh žalovaného na vypracování revizního znaleckého posudku, neboť tento by byl ve věci nadbytečný. Výrokem II. byla nemovitost zapsaná na LV Anonymizováno pro k. ú. adresa, obec adresa, u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, a to pozemek p. č. Anonymizováno – zahrada, přikázána do výlučného vlastnictví žalobce. Pokud se jedná o vypořádací podíl, pak výrokem III. soud uložil žalobci, aby vyplatil žalovanému na jeho vypořádací podíl částku odpovídající jeho 1/3 podílu na daném pozemku z celkové obvyklé ceny za pozemek p. č. Anonymizováno (580.000 Kč), a to v částce 193.333 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů. V dané věci soud vycházel z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 404/22 ze dne 5. 4. 2022, který uvádí: „Zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám“.

16. Výrokem V. a VI. bylo rozhodnuto o povinnosti zdejšího soudu vrátit žalobci i žalovanému z účtu Okresního soudu ve Vsetíně na záloze za vypracování znaleckého posudku 351,45 Kč každému z nich za situace, kdy v dané věci byl vypracován znalecký posudek, za něhož bylo přiznáno znalečné ve výši 5.297,10 Kč; oba účastníci složili zálohu na vypracování znaleckého posudku ve výši 3.000 Kč každý, na zálohách proto zůstalo 702,90 Kč, což děleno dvěma činí 351,45 Kč pro každého z účastníků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.