13 C 93/2024
č. j. 13 C 93/2024-89
V PLATNOSTICitované zákony (21)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 151
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13 § 14
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 157
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1879 § 1880 § 1882 § 1968 § 1970 § 2395 § 2399 § 2991 § 2993
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 2 § 78 § 86 § 87 § 88
Plný text
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Světlíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného fakticky bytem Adresa žalovaného o zaplacení 64 171,53 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 64 171,53 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 664,19 Kč úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 64 171,53 Kč od 2. 11. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 13,99 % p.a. z částky 63 023,53 Kč od 2. 11. 2023 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč poslední pak ve zbytku, splatných vždy k 20. dni v měsíci za nějž splátka náleží, pod ztrátou výhody splátek a možností předčasného splacení, počínaje právní mocí tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 25 777,65 Kč, a to do v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč, poslední pak ve zbytku, splatných vždy k 20. dni v měsíci, za nějž splátka náleží, pod ztrátou výhody splátek a možností předčasného splacení, počínaje právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem 1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 64 171,53 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru dne 5. 8. 2021, jejíž součástí jsou všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 67 000 Kč, který byl vedený na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný ve smlouvě zavázal splácet právní předchůdkyni žalobkyně čerpaný úvěr v pravidelných 96měsíčních splátkách ve výši 1 181 Kč vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce, s tím, že první splátka bude uhrazena dne 20. 9. 2021. Spolu se splátkami úvěru se žalovaný rovněž zavázal hradit úroky z úvěru ve výši 13,99 % a poplatky (ceny) za úkony související s poskytnutím a správou úvěru (zejména za vedení účtu), příp. poplatky za pojištění, a to ve výši podle smlouvy a aktuálního sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně. Za tímto účelem byl žalovaný povinen udržovat na svém běžném účtu dostatek finančních prostředků. Žalovaný nesplácel řádně a včas, a tak právní předchůdkyně žalobkyně úvěr s účinností ke dni 27. 8. 2023 zesplatnila. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 27. 8. 2023. Celkem žalovaný uhradil částku ve výši 32 298,86 Kč. Žalobkyně se domáhala po žalovaném z titulu nesplaceného úvěru úhrady částky 63 023,53 Kč na jistině tvořené neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši 61 447,73 Kč a připsanými neuhrazenými úroky z úvěru ve výši 1 575,80 Kč, úroků z prodlení ve výši 1 664,19 Kč, kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky, poplatků (cen) ve výši 1 148 Kč, úroků z úvěru ve výši 13,99 % ročně z připsaných neuhrazených úroků z úvěru ve výši 1 575,80 Kč od 2. 11. 2023 do zaplacení, úroků z úvěru ve výši 13,99 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 61 447,73 Kč od 2. 11. 2023 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky ve výši 64 171,53 Kč od 2. 11. 2023 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 10. 2023, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 22. 11. 2023. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na dluh již ničeho neuhradil.
2. Žalovaný při jednání ve věci uvedl, že je pravdou, že si od právní předchůdkyně žalobkyně půjčil finanční prostředky, nicméně ze zdravotních důvodů, přibližně před třemi lety postupně přestal splácet. Žalovaný pobírá invalidní důchod ve výši 9 150 Kč měsíčně, dále si přivydělává ve skladu, když ze zdravotních důvodů pracuje pouze na šestihodinové směny a jeho výdělek se tak pohybuje podle počtu odpracovaných hodin cca od 15 000 Kč do 17 000 měsíčně. Nájemné hradí částkou 9 500 Kč měsíčně, telefonní paušál a televizi hradí částkou 1 349 Kč měsíčně, za Lítačku vydá částku ve výši 550 Kč měsíčně, přibližně 1 000 Kč co půl roku doplácí na léky, které pravidelně bere. Za stravu vydá cca 3 000 – 4 000 Kč měsíčně. Jiné dluhy nebo půjčky nemá. Žalovaný svůj dluh nepopírá, žalovanou částku uznává co do důvodu a výše, a závěrem pak požádal o možnost hradit vzniklý dluh ve splátkách, kdy výši samotné splátky zcela ponechal na plné úvaze soudu.
3. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: Ze smlouvy o úvěru ze dne 5. 8. 2021 uzavřené mezi , právnická osoba, a žalovaným včetně Ceníku pro soukromou klientelu aktuálně nabízených produktů účinného od 13. 5. 2021 a Všeobecných obchodních podmínek , právnická osoba, . pro soukromou klientelu ze dne 31. 8. 2020 bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným tuto smlouvu, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 67 000 Kč. Úvěr byl veden na účtu č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr pravidelnými 96měsíčními splátkami ve výši 1 181 Kč společně s úrokovou sazbou ve výši 13,99 % ročně. V době uzavření smlouvy činila RPSN 15,50 %.
4. Z obratové historie úvěrového účtu zpracované ke dni 1. 11. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 5. 8. 2021 žalovanému poskytla úvěr ve výši 67 000 Kč, kdy byl po určitou dobu řádně splácen, avšak opakovaně docházelo k prodlení, když žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně postupně uhradil částku ve výši 32 298,86 Kč. Úvěr byl ke dni 27. 8. 2023 zesplatněn s dluhem ve výši 62 595,73 Kč.
5. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 26. 7. 2023 bylo soudem zjištěno, že žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně upozorněn na dluh po splatnosti ve výši 3 976 Kč, a zároveň byl vyzván k jeho úhradě do 27. 8. 2023.
6. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 27. 8. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila, že ode dne 27. 8. 2023 je celá zbývající částka splatná. Ke dni 27. 8. 2023 je žalovaný povinen uhradit částku ve výši 62 596 Kč.
7. Z kopie smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 10. 2023 mezi , právnická osoba, . a , Jméno žalobkyně, ., včetně přílohy č. 1 Seznam postoupených pohledávek ke dni 1. 11. 2023, dohody o úplatě mezi , právnická osoba, a , Jméno žalobkyně, . a přílohy č. 7 potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 2. 11. 2023 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným.
8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 11. 2023 včetně podacího lístku podací číslo , hodnota, ze dne 22. 11. 2023, bylo soudem zjištěno, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a současně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 65 835,72 Kč. Uvedená výzva byla žalovanému odeslána dne 22. 11. 2023, jak plyne z podacího lístku.
9. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 16. 1. 2024 včetně podacího lístku podací číslo , hodnota, ze dne 17. 1. 2024 bylo soudem zjištěno, že žalovaný byl vyzván k uhrazení svého dluhu před podáním žaloby, a to nejpozději do 31. 1. 2024.
10. Z výpisu z interního systému , právnická osoba, ohledně uzavírání smlouvy o úvěru soud zjistil, že dne 5. 8. 2021 žalovaný v internetovém bankovnictví provedl řadu úkonů, zejména opakovaná přihlášení, zobrazení dokumentů ve Virtuální pobočce, vytvoření dokumentace k podpisu, odeslání notifikačních SMS/emailů a následné podepsání dokumentů pomocí George klíče.
11. Z posouzení úvěruschopnosti klienta bylo soudem zjištěno, že klient na žádosti uvedl výdaje ve výši 0 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně stanovila životní výdaje klienta na základě dat sdělených klientem v kombinaci s interními informacemi právní předchůdkyní žalobkyně, včetně využití statistických údajů na 6 733 Kč (kdy je soud bytostně přesvědčen o tom, že tato částka je představována pouze životním minimem a normativními náklady na bydlení, což rozhodně není částka dostatečná pro důstojné zajištění veškerých životních potřeb žalovaného, ale pouze vyjadřuje míru ochoty státu podílet se na zlepšení finanční a sociální situace některých spoluobčanů). Zároveň stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Současně soud zjistil, že v době poskytnutí úvěru disponovala právní předchůdkyně žalobkyně informacemi o tom, že žalovaný splácí revolvingový úvěr ze 14. 12. 2020 v celkové výši 5 000 Kč na jistině, a to splátkou 150 Kč měsíčně, stejně jako hotovostní úvěr pro fyzické osoby v celkové výši 40 000 Kč ze 14. 12. 2020, splátkou ve výši 1 106 Kč měsíčně, jež byl v rámci nové žádosti, konsolidován. Nová splátka pak měla představovat částku ve výši 1 181 Kč měsíčně. Nové splátkové zatížení žalovaného tedy činilo 1 331 Kč. Dle výpočtu právní předchůdkyně žalobkyně tak měla žalovanému zůstat k dispozici částka 27 545 Kč k pokrytí veškerých jeho životních nákladů.
12. Z výpisů z bankovního účtu vedeného na jméno žalovaného, a to za období 1. 5. 2021 až 31. 7. 2021 soud zjistil, že za období od 1. 5. 2021 do 31. 5. 2021 příjmy žalovaného činí 32 399 Kč a výdaje činí 31 706,02 Kč. Počáteční zůstatek činil 1 647,88 Kč a konečný zůstatek 2 341,76 Kč. Za období od 1. 6. 2021 do 30. 6. 2021 příjmy žalovaného činí 36 742,10 Kč a výdaje činí 38 663,55 Kč. Počáteční zůstatek činil 2 341,76 Kč a konečný zůstatek 420,31 Kč. Za období od 1. 7. 2021 do 31. 7. 2021 příjmy žalovaného činí 36 046,10 Kč a výdaje činí 35 927,18 Kč. Počáteční zůstatek činil 420,31 Kč a konečný zůstatek 539,23 Kč. Na účet přichází pouze výplata od , právnická osoba, , a zároveň jsou na účet žalovaného připisovány i menší částky od několika fyzických osob. Z účtu pravidelně odchází splátky úvěru částkou 1 361 Kč, opakují se také četné platby kartou i výběry z bankomatů.
13. Ze žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 4. 8. 2021 soud zjistil, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru 10 000 Kč, a že v žádosti uvedl, že je od 29. 2. 2020 na dobu neurčitou zaměstnán u společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , s aktuálním příjmem 28 876,08 Kč měsíčně. Zároveň uvedl, že je vyučen s maturitou, je svobodný, bydlí v družstevním bytě, a u počtu členů v domácnosti včetně žalovaného uvedl číslo 1. U měsíčních výdajů neuvedl ničeho.
14. Na podkladě takto provedených důkazů následně soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne 5. 8. 2021 částku 67 000 Kč na jeho bankovní účet, a že na tento úvěr žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil 32 298,86 Kč. Žalovaný ve smlouvě zavázal splácet právní předchůdkyni žalobkyně čerpaný úvěr v pravidelných 96měsíčních splátkách ve výši 1 181 Kč vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce, s tím, že první splátka bude uhrazena dne 20. 9. 2021. Spolu se splátkami úvěru se rovněž zavázal hradit úroky z úvěru ve výši 13,99 % a poplatky (ceny) za úkony související s poskytnutím a správou úvěru (zejména za vedení účtu), příp. poplatky za pojištění, a to ve výši podle smlouvy a aktuálního sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný nesplácel řádně a včas, a tak právní předchůdkyně žalobkyně úvěr s účinností ke dni 27. 8. 2023 zesplatnila.
15. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
16. Podle čl. 8 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.
18. Podle § 78 odst. 1, odst. 2 písm. b) a odst. 4 ZoSÚ, týkajícího se uchovávání dokumentů a záznamů, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst.
1. Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena.
19. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
20. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 o. z. nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
22. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
23. Podle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
24. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně řádně uzavřel smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu byla právní předchůdkyní žalobkyně skutečně poskytnuta částka 67 000 Kč, již se spolu s úroky zavázal hradit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný úvěr zprvu splácel, ale opakovaně se dostával do prodlení, až byl úvěr ke dni 27. 8. 2023 zesplatněn. Do té doby žalovaný uhradil celkem 32 298,86 Kč. Z dokazování rovněž vyplynulo, že pohledávka byla platně a účinně postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného ještě před uzavřením úvěrové smlouvy, kdy z předložených výpisů z účtu žalovaného bylo zjištěno, že měsíční příjem žalovaného byl od společnosti , právnická osoba, a v období od května 2021 do července 2021 se pohyboval v rozmezí od 30 822 Kč do 35 162 Kč, přičemž v době uzavření smlouvy žalovaný disponoval takovými příjmy, že nevyvolávali důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet sjednané splátky. Nebylo tak prokázáno, že by byla smlouva neplatná z důvodu porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného. Soud rovněž neshledal ani jiný důvod neplatnosti právního jednání. Žalovaný při jednání existenci dluhu ani jeho výši nerozporoval, naopak ji výslovně uznal a požádal pouze o možnost splácet dlužnou částku ve splátkách s ohledem na své zdravotní a finanční poměry. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba je po právu, a tak žalovanému uložil povinnost zaplatit dlužnou jistinu ve výši 64 171,53 Kč, včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 664,19 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 64 171,53 Kč od 2. 11. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 13,99 % p.a. z částky 63 023,53 Kč od 2. 11. 2023 do zaplacení. Lhůtu k plnění pak stanovil, v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč, poslední pak ve zbytku, splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce, za nějž splátka náleží, a to pod ztrátou výhody splátek a možností předčasného splacení, počínaje právní mocí tohoto rozsudku, neboť zohlednil celkovou situaci žalovaného, včetně jeho stávajícího zdravotního stavu a výdajů na bydlení a živobytí jako takové a snahu dlužnou částku splatit. Soud vědom si judikatury vyšších soudů, co se týče délky splátkového období dospěl k závěru, že v tomto konkrétním případě by naplnění takových zásad nevedlo k uspokojení věřitele. S ohledem na výši dlužné částky a „ideální“ výši splátky by tak soud žalovaného dostal do stejné situace, jako dříve žalobkyně, tedy žalovaný by nebyl schopen splátkový kalendář dodržet a taková situace by nevedla k uspokojení (byť i částečnému) žalobkyně. Pouze v případě, že výše splátky (i přes delší splátkové období) bude citlivě nastavena tak, aby samotná její úhrada byla pro žalovaného motivací k vypořádání svého závazku (když soud dospěl k závěru, že v tomto směru je žalovaný skutečně motivován a poháněn snahou tyto uhradit a s dluhem se čestně vypořádat), je pro žalobkyni zárukou, že se jí adekvátního plnění dostane, pouze za delší časové období (výrok I. tohoto rozsudku).
25. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 25 777,65 Kč je přestavována soudním poplatkem ve výši 2 504 Kč, odměnou advokáta podle § 11 odst. 1, písm. a), d) a g) ve spojení s § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), za 4 úkony po 3 700 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby, účast na jednání soudu dne 7. 1. 2026), za ½ úkon po 1 850 Kč (vyjádření ze dne 6. 11. 2024), dále 4 paušálními náhradami po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. účinného do 31. 12. 2024 a 1 paušální náhradou po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. účinného od 1. 1. 2025; dále náhradou cestovních výdajů vynaložených za cestu k soudním jednáním dne 7. 1. 2026, za cestu osobním automobilem z , adresa, ke zdejšímu soudu a zpět (tj. cesta tam i zpět 44 km) dle § 157 a 158 zákona č. 262/2006 Sb. ve výši 334,41 Kč (osobní automobil Toyota, C-HR AX1T, spotřeba dle TP 4,9 l/100 km, palivo benzín, cena 34,70 Kč na 1litr, sazba zákonné náhrady 5,90 Kč/1km, počet km 44 dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.) a náhradou za promeškaný čas v souvislosti s nařízeným jednáním za 4 půl hodiny po 150 Kč za jednu cestu tam a zpět v celkové výši 600 Kč v souladu s § 14 odst. 1 a 3 a. t. účinného od 1. 1. 2025; a v neposlední řadě daní z přidané hodnoty ve výši 21 %, neboť zástupce žalobkyně je jejím plátcem, a to v částce 4 039,24 Kč. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč, poslední pak ve zbytku, splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce, za nějž splátka náleží, a to pod ztrátou výhody splátek a možností předčasného splacení, počínaje právní mocí tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, Když i v tomto případě zohlednil celkovou situaci žalovaného. Nad to soud podotýká, že soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za podání ze dne 13. 11. 2024, když skutečnosti v nich uvedené měly být již obsahem bezvadné žaloby (výrok II. tohoto rozsudku).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.