14 C 32/2022

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Tankó ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 107 024 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 55 830 Kč s úrokem z prodlení: ve výši 8,5 % ročně z částky 9 000 Kč od 21. 9. 2021 do 22. 7. 2022, ve výši 8,5 % ročně z částky 9 000 Kč od 21. 10. 2021 do zaplacení, ve výši 8,5 % ročně z částky 1 000 Kč od 21. 11. 2021 do zaplacení, ve výši 8,5 % ročně z částky 4 915 Kč od 21. 12. 2021 do zaplacení, ve výši 11,75 % ročně z částky 4 915 Kč od 21. 1. 2022 do zaplacení, ve výši 11,75 % ročně z částky 9 000 Kč od 21. 2. 2022 do zaplacení, ve výši 11,75 % ročně z částky 9 000 Kč od 21. 3. 2022 do zaplacení, ve výši 11,75 % ročně z částky 9 000 Kč od 21. 4. 2022 do zaplacení, ve výši 11,75 % ročně z částky 9 000 Kč od 21. 5. 2022 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 18 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 194 Kč a částky 4 000 Kč.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 10 817 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Podanou žalobou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 107 024 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného podnájemného a smluvních pokut. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o podnájmu bytu, a to bytové jednotky [číslo] o dispozici 2+kk nacházející se v 5. nadzemním podlaží domu [adresa], [ulice] ulice, [obec]. S ohledem na neuhrazené podnájemné, byla smlouva o podnájmu vypovězena a podnájemní právo žalovanému zaniklo k výše uvedenému bytu ke dni 30. 6. 2022. Podnájemné včetně služeb bylo sjednáno v měsíční výši 9 000 Kč. Do srpna 2021 bylo podnájemné hrazeno, avšak od září 2021 bylo podnájemné hrazeno nepravidelně, kdy některé měsíce nebylo na podnájemné hrazeno ničeho a v některých měsících byla provedena pouze částečná úhrada. Žalobkyně tak eviduje nedoplatek za měsíc září 2021 ve výši 9 000 Kč, za měsíc říjen 2021 ve výši 9 000 Kč, za měsíc listopad 2021 ve výši 1000 Kč, za měsíc prosinec 2021 ve výši 4 915 Kč, za měsíc únor 2022 ve výši 9 000 Kč, za měsíc březen 2022 ve výši 9 000 Kč, za měsíc duben 2022 ve výši 9 000 Kč a za měsíc květen 2022 ve výši 9 000 Kč. S ohledem na výše uvedené žalovanému vznikl dluh na podnájemném ve výši 64 830 Kč, který se ke dni předání bytu, k němuž došlo dne [datum], ponížil o složenou kauci ve výši 9 000 Kč, jež byla na dlužné nájemné započtena. Aktuální výše dlužného nájemného dle žalobkyně činí 55 830 Kč (tj. 64 830 Kč – 9 000 Kč). Žalobkyně kromě dlužného podnájemného nárokuje i smluvní pokutu ve výši 29 194 Kč v souladu s článkem III. odst. 3. 4. smlouvy o podnájmu bytu ze dne [datum], dle kterého v případě prodlení podnájemce s úhradou jakékoliv částky dle této smlouvy je podnájemce povinen uhradit pronajímateli smluvní pokutu ve výši 0,2 % dlužné částky za den prodlení. Dále ještě žalobkyně nárokuje smluvní pokutu ve výši 22 000 Kč v souladu s článkem VI. odst. 6. 2. smlouvy o podnájmu bytu ze dne [datum], dle kterého je v případě prodlení s vyklizením a předáním bytu zpět pronajímateli podnájemce povinen uhradit pronajímateli smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za každý den prodlení. Ačkoliv se žalobkyně pokoušela žalovanému zaslat předžalobní výzvu ze dne [datum], s tím aby žalovaný uhradil dlužné částky do [datum], vrátila se tato výzva žalobkyni pro nedoručitelnost (žalovaný byl na adrese neznámý). Ze strany žalovaného pak nedošlo k jakékoliv úhradě.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a dlužné částky do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradil. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalovanému na adresu pro doručování dle ustanovení § 46b písm. a) zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), srovnej např. s usnesením Ústavního soudu č. II. ÚS 1308/10. Zásilku soudu žalovaný nepřevzal.

3. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř., soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve svém podání ze dne [datum]. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. vyzván, nechť se vyjádří ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy, zda se vzdává práva účasti na projednávání věci, případně, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; k výzvě se žalovaný nevyjádřil.

4. Ze smlouvy o podnájmu bytu ze dne [datum], předžalobní výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum] včetně podacího lístku, protokolu o předání a převzetí bytu ze dne [datum], a z výpovědi smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] s podacím lístkem, soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalobkyně a žalovaný dne [datum] spolu uzavřeli smlouvu o podnájmu bytu, kdy tento podnájem trval do 30. 6. 2022. Podnájemné včetně služeb bylo určeno ve fixní částce 9 000 Kč za měsíc. Kvůli řádnému nehrazení podnájemného došlo k výpovědi podnájemní smlouvy. Přestože podnájem skončil dne 30. 6. 2022, byt byl fakticky vyklizen a předán žalobkyni až dne 22. 7. 2022. I když byl žalovaný vyzýván k doplacení dlužného podnájemného a smluvních pokut za opožděné předání bytu a za prodlení s placení podnájemného, nezaplatil žalobkyni ničeho.

5. Podle § 1721 zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

6. Podle § 1968 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle § 2010 o. z., dluh lze zajistit, zaváže-li se třetí osoba věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo dá-li někdo věřiteli nebo ve prospěch věřitele majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní. Utvrdit lze dluh ujednáním smluvní pokuty nebo uznáním dluhu.

8. Podle § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Podle § 2049 o. z., zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

10. Podle § 2254 o. z., ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného.

11. Soud posoudil předmětný vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako podnájemní vztah, kdy povinností žalovaného bylo hradit sjednané paušální podnájemné včetně energií ve výši 9 000 Kč měsíčně a povinností žalobkyně bylo poskytnout žalovanému do užívání byt. K tomu soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 19/2021 ze dne 8. 6. 2021, ze kterého vyplývá, že bylo-li podnájemné sjednáno paušální částkou měsíčně, ze které není výše záloh na úhradu plnění spojených s užíváním bytu zjistitelná, nemohou z povahy věci tyto platby podléhat vyúčtování, a není proto možné domáhat se přeplatku z jejich vyúčtování. Jinak řečeno v dané věci bylo zbytečné rozlišovat, zda měsíční částka 9 000 Kč je tvořena pouze z části podnájemným a částečně zálohami na služby, neboť v dané věci ani nelze rozlišit jaká částka má tvořit podnájemné a jaká částka se má vynaložit zálohově na služby, dle názoru soudu tedy jde o paušální částku na vše, která se nadále nevyúčtovává. S ohledem na skutečnost, že na dlužné podnájemné ve výši 64 830 Kč byla započítaná částka složené jistoty (kauce) ve výši 9 000 Kč, a žalovaný zbytek dluhu neuhradil žalobkyni a ani netvrdil, že by tak učinil, má soud za to, že žalobkyně nárokuje po právu částku ve výši 55 830 Kč na podnájemném, a proto soud zavázal žalovaného k úhradě této částky a to včetně zákonných úroků z prodlení s placením jednotlivých částek podnájemného v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Co se týče žádaných smluvních pokut v souhrnné výši 51 194 Kč, uvádí k tomu soud, že tyto smluvní pokuty nelze v celé výši přiznat s ohledem na § 2254 o. z., kterým je výše smluvních pokut a jistoty limitována trojnásobkem měsíčního nájemného, respektive v tomto případě podnájemného. Pokud tedy podnájemné činí 9 000 Kč měsíčně, tak trojnásobek činí 27 000 Kč; z této částky byla 9 000 Kč jistota (tj. kauce složená při podpisu smlouvy) a žalobkyně proto může nárokovat účinně pouze smluvní pokutu do výše 18 000 Kč. Soud tedy žalovanému přiznal pouze smluvní pokutu ve výši 18 000 Kč za pozdní vyklizení a předání bytu (výrok II.) a zbytek nárokovaných smluvních pokut zamítl s ohledem na přesáhnutí limitu ve výše uvedeném § 2254 o. z. (výrok III.) a to bez toho, aby zkoumal přiměřenost smluvních pokut (bylo by to nadbytečné v tomto řízení). Pokud jde o přiměřenost smluvní pokuty ve výši 18 000 Kč za 22 dnů nepředání bytu, má soud za to, že s ohledem na okolnosti tohoto případu, kdy žalovaný nebude hradit žádné jiné smluvní pokuty a skutečnost, že smluvní pokuta má být utvrzením závazku (tj. značnou motivací, byť negativní, ke splnění smluvní povinnosti), je smluvní pokuta v této věci přiměřená, i když sama o sobě nominálně dvojnásobně převyšuje měsíční podnájemné.

12. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř., v sazbách dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, přičemž se musel zabývat poměrem úspěchu a neúspěchu. Předmětem žaloby byla (ke dni rozhodování soudu) částka 113 328,25 Kč (62 134,5 Kč + 29 194 Kč + 22 000 Kč) představující 100 %, žalobkyně byla úspěšná co do částky 80 134,5 Kč odpovídající 70,71 % výše nároku a neúspěšná co do částky 33 194 Kč (29 194 Kč + 4 000 Kč) odpovídající 29,29 % výše nároku, žalobkyni proto náleží náhrada odpovídající 41,42 % nákladů (poměř úspěšnosti= 70,71% - 29,29 %). Výše náhrady nákladů řízení vychází z advokátního tarifu. Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 5 352 Kč, jehož výše byla určena dle položky 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, odměna za právní zastoupení stanovená dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu ve výši 5 420 Kč za jeden úkon právní služby, přičemž právní zástupce žalobkyně učinil v dané věci 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby) a odměna tedy činí celkem 16 260 Kč, a dále byl ke každému úkonu právní služby přiznán i režijní paušál ve výši 300 Kč/úkon, celkem tedy 900 Kč za tři úkony, a to v souladu s § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Jelikož právní zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, byla z odměny za právní zastoupení a režijních paušálů v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. určena i náhrada 21 % DPH ve výši 3 603,6 Kč. Náklady řízení tak celkem činily 26 115,6 Kč, náklady odpovídající poměru 41,42 % činí 10 817 Kč, které je žalovaný povinen žalobkyni uhradit (výrok IV.). Jelikož žalobkyni, které byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaný dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit tuto náhradu advokátovi.

13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.