16 C 106/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 15 000 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 13. 4. 2021 domáhal zaplacení částky ve výši 15 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum], na základě níž poskytl žalobce žalovanému uvedeného dne částku 25 000 Kč. V období měsíce května - června 2016 žalovaný vrátil žalobci pouze částku 10 000 Kč. Zůstatek zápůjčky žalovaný žalobci nevrátil.

2. Žalovaný neuznal nárok žalobce co do důvodu ani do výše a současně v podání ze dne 12. 6. 2021 uplatnil námitku promlčení práva žalobce na zaplacení částky 15 000 Kč.

3. Z předložených listinných důkazů, především z výpisu z účtu žalobce a z úředního záznamu Policie ČR, obvodní oddělení [obec] ze dne 8. 2. 2021, jakož i z doplnění rozhodných skutečností účastníků řízení při jednáních dne 1. 9. 2021 má soud za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému dne 6. 11. 2015 na jeho účet částku 25 000 Kč s tím, že se mělo jednat o zápůjčku, kterou měl žalovaný vrátit nejpozději do Vánoc 2015. Žalovaný na základě urgencí žalobce uhradil v květnu nebo červnu 2016 částku 10 000 Kč s tím, že žalobce stanovil žalovanému dodatečný termín k zaplacení zůstatku dluhu ve výši 15 000 Kč do konce prázdnin 2016 a následně do konce října 2016. Tato částka ve stanovených lhůtách žalovaným zaplacena nebyla přes to, že ho žalobce opakovaně o zaplacení urgoval. Žalovaný na urgence reagoval tím, že peníze na zaplacení dluhu nemá. Z tohoto důvodu podal žalobce na žalovaného trestní oznámení, které však nebylo řešeno trestněprávní cestou a žalobce byl se svým nárokem odkázán na občanskoprávní řízení. Žalovaný nepopřel, že mu žalobcem byla zaslána uvedeného dne částka 25 000 Kč, neboť spolu měli nějaké obchodní záležitosti a částka mohla představovat i určitou provizi, kterou žalobce zaplatil žalovanému za jeho pomoc při koupi auta pro žalobce. Žalovaný uvedl, že žalobci nic nedluží a nevzpomíná si, že by mu zaplatil 10 000 Kč, případně, že by se zavázal zůstatek dluhu žalobci uhradit do konce prázdnin 2016 nebo do konce října 2016.

4. Podle § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

5. Podle § 610 odst. 1 o. z., k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

6. Podle § 619 odst. 1 o. z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta plynout ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

7. Podle § 619 odst. 2 o. z., právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

8. Podle § 621 o. z., okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

9. Podle § 629 odst. 1 o. z., promlčecí lhůta trvá tři roky.

10. Podle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

11. Podle § 2054 odst. 2 o. z., plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

12. Po vyhodnocení skutkového stavu věci a aplikaci shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že nárok uplatněný žalobcem není důvodný s přihlédnutím k uplatněné námitce promlčení. Obecně občanský zákoník stanoví, že jestliže uplyne stanovený čas pro výkon (uplatnění) subjektivního občanského práva, tedy věřitel ve stanoveném časovém úseku neuplatní své právo u soudu a dlužník následně u soudu vznese námitku promlčení, nastává právní následek promlčení, kterým je ztráta možnosti věřitele domoci se výkonu svého práva za pomoci soudního rozhodnutí. Účelem promlčení je stimulovat věřitele k včasnému vykonání svého subjektivního práva a tím předcházet vzniku újmy, tedy jinými slovy, aby věřitelé neodkládali vynucení svého subjektivního občanského práva, a aby dlužníci nebyli ohledně svých právních povinností (dluhů) vystaveni po časově neurčitou dobu donucujícímu zákroku ze strany soudu. Zákon přiznává dlužníkovi právo namítnout promlčení věřitelova subjektivního občanského práva, čímž mu zajišťuje potřebnou právní ochranu. Zda ji dlužník využije či nikoliv, ponechává zákon na vůli dlužníka. Zákon rovněž stanoví dobu, ve které je věřitel povinen své právo u soudu uplatnit, jinak se vystavuje nebezpečí vznesení námitky promlčení ze strany dlužníka. Pokud přesto své právo u soudu uplatní po uplynutí zákonem stanovené doby a dlužník své právo vznést námitku promlčení využije, pak, pokud zde neexistují jiné zákonné důvody, soud žalobu zamítne.

13. V daném případě bylo prokázáno, že žalobce zaslal žalovanému na jeho účet dne 6. 11. 2015 finanční hotovost ve výši 25 000 Kč. Žalobce tvrdil, že se jednalo o zápůjčku uzavřenou ústní formou, na základě níž tato částka měla být žalobci žalovaným vrácena do Vánoc 2015, kdy v daném případě lze dovodit, že se jednalo o datum do 24. 12. 2015. Žalovaný nepopřel, že peníze od žalobce obdržel, avšak namítal, že spolu měli nějaké obchodní záležitost a že tato částka mohla představovat i určitou provizi za pomoc při koupi auta pro žalobce. Žalovaný uvedl, že si nevzpomíná na úhradu částky 10 000 Kč a podle jeho názoru žalobci nedluží žádnou částku. Žalobce uvedl, že opakovaně prodloužil žalovanému dobu pro vrácení zápůjčky, nejdříve do konce prázdnin 2016, za což lze považovat lhůtu do 31. 8. 2016, následně do konce října 2016, tedy do 31. 10. 2021. Žalovaný v těchto lhůtách žalobci částku, ať již z jakéhokoliv právního titulu, neuhradil. Od konce roku 2016 žalovaný odmítal žalobci uhradit jakoukoliv částku, na jeho výzvy nereagoval a svým chováním dal jednoznačně najevo, že žalobci již nehodlá žádnou částku zaplatit. Žalobce se až v únoru 2021 obrátil s předmětnou záležitostí na Policii ČR, kde byl se svým nárokem odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Dne 13. 4. 2021 podal žalobu u soudu.

14. S přihlédnutím ke shora uvedenému je zřejmé, že žalobce stanovil žalovanému poslední lhůtu k dobrovolnému zaplacení částky 15 000 Kč do 31. 10. 2016, kdy od tohoto data začala plynout zákonem stanovená tříletá promlčecí doba pro uplatnění práva žalobce na zaplacení předmětné částky u soudu, když tato uplynula ke dni 31. 10. 2019. Žalobce podal žalobu u soudu dne 13. 4. 2021, tedy po uplynutí zákonné doby stanovené v § 629 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný v souladu se zákonem uplatnil v řízení námitku promlčení, ke které musí soud přihlédnout, pokud nebyla uplatněna v rozporu s dobrými mravy. Soud konstatuje, že neshledal uplatnění této námitky mimo rámec dobrých mravů, neboť žalovaný již od roku 2016 žalobci jednoznačně prezentoval nezájem zaplatit zůstatek dlužné částky a žádným způsobem tento svůj nezájem nezastíral. Nelze tedy konstatovat, že by žalovaný lstí, úskokem či jiným nemorálním způsobem vyvolával v žalobci po dobu několika let pocit, že svůj závazek bude plnit, což však nedodržel a následkem tohoto jednání žalovaného v rozporu s dobrými mravy došlo k promlčení práva žalobce.

15. Soud současně konstatuje, že nebyly splněny předpoklady pro dovození uznání zbytku dluhu ve výši 15 000 Kč ze strany žalovaného v souladu s § 2054 odst. 2 o. z. částečným plněním dlužníka, kdy v případě, že dlužník dluh splní z části, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, ale pouze za předpokladu, že z okolností lze usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. V daném případě sice žalovaný uhradil žalobci částku 10 000 Kč, avšak z jeho chování a jednání nemohl žalobce v žádném případě dovodit, že žalovaný tímto uznal zbytek dluhu a že má zájem a ochotu zaplatit i částku 15 000 Kč. V tomto směru tedy nebylo možné dovodit prodloužení promlčecí doby tak, jak to předpokládá ustanovení § 639 o. z., kdy uzná-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za 10 let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo.

16. Současně soud uzavírá, že i pokud by mezi účastníky nebylo prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce, ale žalobce by poskytl žalovanému částku 25 000 Kč bez právního důvodu, tedy jednalo by se o bezdůvodné obohacení, pak i v tomto případě by bylo právo žalobce promlčeno, neboť i v tomto případě zákon stanoví subjektivní tříletou promlčecí dobu.

17. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu v celém rozsahu zamítl. Současně byl zamítnut návrh žalobce na výslech navržených svědků, [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení], neboť jejich výslech by, s přihlédnutím k důvodně vznesené námitce promlčení uplatněného práva, byl nadbytečný.

18. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobce, který náhradu nákladů řízení požadoval, nebyl ve věci neúspěšný a žalovaný žádnou náhradu nákladů řízení nepožadoval.