16 C 120/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o snížení výživného

I. Žaloba na snížení výživného stanoveného žalobkyni na dceru celé jméno žalované, narozenou datum, rozsudkem název soudu, č. j. spisová značka, číslo jednací ze dne datum rozhodnutí ve výši 800 Kč měsíčně na částku 200 Kč měsíčně počínaje dnem datum, kterou je matka povinna platit na účet České republiky - Úřadu práce České republiky Krajská pobočka vždy do anonymizováno dne v měsíci předem, se zamítá.

II. Žaloba na stanovení povinnosti žalobkyni zaplatit dlužné výživné v částce 20 200 Kč v měsíčních splátkách ve výši 100 Kč na účet země - anonymizováno práce vždy do 20. dne v měsíci předem, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku 3 843,30 Kč, k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne datum domáhala snížení vyživovací povinnosti z částky 800 Kč měsíčně na částku 200 Kč měsíčně s účinností od datum, přičemž předmětná vyživovací povinnost byla žalované stanovena rozsudkem anonymizována tři slova, č. j. spisová značka, číslo jednací ze dne datum rozhodnutí. Současně žalobkyně navrhovala, že dlužné výživné ve výši 20 200 Kč bude splácet měsíčními splátkami ve výši 100 Kč měsíčně. Žalobkyně na základě výzvy soudu doplnila a jednoznačně jako žalovanou označila svou dceru, celé jméno žalované narozenou datum.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne datum uvedla, že rozsudkem název soudu ze dne datum byla svěřena do společné pěstounské péče manželů jméno a jméno příjmení s tím, že jim byl vyplácen příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Žalobkyni jako matce byla shora uvedeným rozsudkem název soudu uložená povinnost platit výživné pro žalovanou ve výši 800 Kč měsíčně, a to na účet České republiky – anonymizována dvě slova země – anonymizováno pobočka. Ke dni datum nabyla žalovaná zletilosti a pěstounská péče zanikla. Žalovaná v současné době pobírá podle § 47 f) odst. 2 zákona o sociálněprávní ochraně dětí příspěvek na úhradu potřeb dítěte ve výši 7 260 Kč, neboť studuje a připravuje se na další povolání na střední škole. Žalovaná namítla, že podle § 961 odst. 2 občanského zákoníku, náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb podle jiného zákona, přechází právo dítěte na výživné na stát. Touto skutečností byla zpochybněna pasivní legitimace žalované v řízení, neboť v daném případě právo na výživné náleží státu, na jehož účet je ze strany žalobkyně výživné placeno. Vzhledem k této skutečnosti navrhla žalovaná zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, číslo jednací byla uložena žalobkyni, jako matce žalované, povinnost platit s účinnosti od datum výživné na nezletilou ve výši 800 Kč měsíčně, a to na účet České republiky – anonymizována dvě slova země – anonymizováno pobočka. Současně bylo rozhodnuto o úhradě dlužného výživného a o stanovení výživného i pro otce žalované. V uvedeném rozhodnutí bylo konstatováno, že podle § 961 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti rodičů k dítěti. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte.

5. Podle § 90 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný.

6. Podle § 961 odst. 1 o. z., svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti rodičů k dítěti. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte.

7. Podle § 961 odst. 2 o. z., náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb podle jiného zákona, přechází právo dítěte na stát. Je-li výživné vyšší než tento příspěvek, náleží rozdíl dítěti. Soud rozhodne o způsobu platby a o hospodaření s výživným.

8. Z pojmu„ žalobce“ a„ žalovaný“, jako účastníků sporného řízení, lze vyložit, že účastníkem řízení může být jako žalobce jen ten, komu svědčí právo (nárok) podle hmotného práva, a že žalovaným smí být výlučně ten, kdo je podle hmotného práva nositelem příslušné povinnosti (závazku). Jde o otázku tzv. věcné legitimace; týká-li se žalobce, hovoříme o aktivní věcné legitimaci, a týká-li se žalovaného, označuje se jako pasivní věcná legitimace. Věcná legitimace je předmětem dokazování v řízení před soudem a nachází svůj výraz v rozhodnutí soudu ve věci samé. Aktivně věcně legitimován je jen takový žalobce, který je podle výsledků dokazování a na základě právního posouzení věci nositelem práva, o něž ve sporu šlo, a kterému proto musí být rozhodnutím soudu vyhověno. Pasivní věcná legitimace je u žalovaného dána jen tehdy, má-li podle zjištěného skutkového stavu a právního posouzení věci povinnost, jejíhož splnění se žalobce domáhal. Nedostatek aktivní nebo pasivní věcné legitimace není důvodem pro odmítnutí žaloby nebo pro zastavení řízení, ale pro zamítnutí žaloby.

9. V daném případě se jedná o specifický nárok, kterým se žalobkyně domáhá snížení vyživovací povinnosti, kterou však není povinna hradit k rukám své dcery, označené žalované, ale je povinna ji hradit České republice – anonymizována dvě slova země – anonymizováno pobočka. V daném případě tedy jakákoliv úprava stanoveného výživného musí směřovat nikoliv proti samotné osobě oprávněné, tedy v tomto případě dceři žalobkyně, ale nárok musí být uplatněn vůči subjektu, které mu je žalobkyně povinna hradit příslušné výživné stanovené rozsudkem soudu. Žalobkyně byla v tomto směru vyzvána, aby jednoznačně označila okruh účastníků, neboť se jedná o řízení sporné a vymezení okruhu účastníků je tedy na vůli žalobce. Žalobkyně na výzvu soudu jednoznačně jako žalovanou označila svou dcerou celé jméno žalované. Vzhledem k výše uvedenému soud konstatuje, že z provedeného dokazování vyplývá, že dcera žalobkyně není v dané věci pasivně legitimována a za této situace byly splněny podmínky pro zamítnutí žaloby. Poučení žalobkyně ze strany soudu o tom, kdo má být v řízení označen jako žalovaný, by bylo v rozporu s obecnou procesní poučovací povinností soudu a překročilo by zásadu rovného postavení účastníků řízení. V této souvislosti soud považuje pouze za vhodné konstatovat že, obdobnou žalobu podávala žalobkyně ve věci název soudu dne datum rozhodnutí pod sp. zn. spisová značka, kde byla rovněž namítnuta zástupcem žalované nedostatek její pasivní legitimace a žalobkyně za této situace vzala žalobu v celém rozsahu zpět. Přes tuto skutečnost i argumentaci žalované v tomto řízení, podala žalobkyně opětovně obdobnou žalobu ve věci sp. zn. spisová značka.

10. Vzhledem k výše uvedenému byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a za této situace je povinna platit náklady řízení žalované. Soud neshledal podmínky pro aplikaci § 150 o. s. ř. především s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně již z řízení vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka musela nabýt vědomosti o správném označení žalovaného, přesto podala opětovně stejnou žalobu proti své dceři. Současně soud přihlédl k tomu, že žalovaná je studující a tedy nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení by pro žalovanou mělo stejný finanční dopad jako na žalobkyni, která argumentuje svou tíživou finanční situací. Náklady řízení byly v daném případě tvořeny odměnou za 1 úkon právní služby – nahlížení do spisu související s vyjádřením ve věci dne datum, kdy odměna byla stanovena z pětinásobku ročního plnění, kdy v daném případě se jednalo o snížení výživného o částku 600 Kč, tedy odměna byla vypočítána z částky 36 000 Kč (60 měsíců x 600 Kč) a představuje 2 540 Kč (§ 8 odst. 2 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). K tomu úkonu byl přiznán v souladu s § 13 odst. 4 cit. vyhlášky režijní paušál ve výši 300 Kč. Dále zástupci žalované vznikly náklady za jízdné z obec do obec a zpět při nahlížení do spisu, kdy podle technického průkazu vozidla byla jízda vykonána vozidlem s průměrnou spotřebou 5,9 l motorové nafty číslo km při ceně 27,20 Kč za 1 l motorové nafty dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. Paušální náhrada představuje 246,40 Kč (56 km x 4,40 Kč), náhrada za pohonné hmoty představuje 89,90 Kč (5,9 l číslo km x 56 km x 27,20 Kč). Jelikož zástupce žalované osvědčil před soud před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty byla mu z odměny, režijního paušálu a cestovních výdajů přiznána 21 % DPH ve výši 667 Kč Náklady řízení představují celkem 3 843,30 Kč.

12. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.