16 C 143/2024

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 521 393,05 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši částka, k rukám advokáta Jméno advokáta, sídlem Adresa advokáta, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v adresa dne datum domáhala zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky řízení dne datum pod č. hodnota, na základě níž byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši částka. Ke dni podání žaloby žalovaný dluží neuhrazenou jistinu úvěru ve výši částka, kapitalizované úroky z úvěru ve výši částka, kapitalizované úroky z prodlení do datum ve výši částka, poplatky za pojištění, vedení a zesplatnění účtu ve výši částka a sankční poplatky ve výši částka. Současně žalobkyně požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení z jistiny ve výši částka od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky.

3. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres půjčka ze dne datum, z žádosti o úvěr ze dne datum, z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne datum, z tabulky – úvěruschopnost, z platební historie od datum do datum, z potvrzení o příjmu žalovaného, z interního dokladu žalobkyně, ze základních produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru účinných od datum, z vysvětlení některých pojmů používaných ve standardních informacích o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro Expres půjčku ze dne datum, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z amortizace a z umořovací tabulky, z tabulky předpisů úroků z prodlení, z výpisů z běžného účtu žalovaného za období od datum do datum, z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne datum, z dokladu o odeslání oznámení žalovanému doporučenou poštou, z předžalobní upomínky ze dne datum a z podacího archu má soud za prokázané, že žalovaný dne datum požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši částka, přičemž ke svým osobním a majetkovým poměrům v žádosti uvedl, že je svobodný, bydlí v podnájmu a jeho nejvyšší dosažené vzdělání bylo odborné – učňovské. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou, přičemž trval od datum. Tato skutečnost vyplývá i z potvrzení zaměstnavatele se sídlem Glasgow, adresa Británie. Průměrný měsíční čistý příjem žalovaného představoval částku částka. V žádosti je dále uvedeno, že celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí částka, avšak z jakých příjmů byla tato částka tvořena nebylo nijak objektivizováno. Náklady na bydlení byly uvedeny ve výši částka, aniž by tato částka byla ověřena. U žalovaného byl uveden pouze jeden zdroj příjmu. Žalovaný měl vyživovací povinnost k jedné osobě, aniž by tato skutečnost byla nějakým způsoben ověřena. V případě dalšího posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela žalobkyně z porovnání příslušných dokumentů, z údajů z relevantních databází a z výpočtu dle matematických modelů. Na základě těchto skutečností byla podepsána dne datum smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, expres půjčka, kdy ve smlouvě je jako trvalé bydliště žalovaného uvedena adresa právnická osoba v adresa, tedy adresa, na které se žalovaný fakticky nemohl zdržovat. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka částka s tím, že úvěr měl být uhrazen ve 120 splátkách po částka a s měsíční úhradou pojištění ve výši částka. Celkově měl žalovaný platit částka měsíčně. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 10,15 %. V části III. smlouvy je specifikace poplatků za jednotlivé bankovní služby. Žalovaný v průběhu existence závazkového vztahu fakticky uhradil částku částka. Jelikož žalovaný neplatil dohodnuté splátky řádně a včas přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru a k výzvě žalovanému k úhradě zůstatku dlužné částky jednorázově. Po započtení provedených plateb žalovaného na jistinu, splatné úroky a poplatky, žalobkyně požadovala zaplacení neuhrazené jistiny úvěru ve výši částka, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny za období od datum do datum ve výši částka, poplatků za pojištění, vedení a zesplatnění účtu v celkové výši částka a sankčních poplatků ve výši částka, celkem částka. Jelikož je žalovaný i nadále v prodlení s úhradou dlužné částky, požadovala žalobkyně zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvu nereagoval a dlužnou částku neuhradil.

4. Při jednání soudu dne datum bylo žalobkyni poskytnuto poučení v souladu s § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) o doplnění rozhodných skutečností a označení důkazů, zda a jakým způsobem byly u žalovaného fakticky prověřovány pravidelné výdaje a náklady na splnění vyživovací povinnosti, dále objasnění čistého měsíčního příjmu domácnosti, který byl deklarován ve výši částka, avšak nebyl žádným způsobem doložen a dále objasnění výpočtu částky částka, za kterého se žalobkyně domáhala přiznání zákonného úroku z prodlení. Zástupkyně žalobkyně po poučení ze strany soudu nedoplnila žádné rozhodné skutečnosti ani nenavrhla provedení dalších důkazů. Za této situace soud při rozhodnutí ve věci vycházel ze zjištěného skutkového stavu věci a provedeného dokazování.

5. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že předmětnou smlouvu lze považovat za spotřebitelský úvěr a žalovaného za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelský úvěr, bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouva byla uzavřena platně, tedy zda věřitel zákonným způsobem před uzavřením smlouvy posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zákon totiž stanoví, že věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zřejmé, že spotřebitel bude schopen tento úvěr řádně splácet. Pokud takto věřitel neučiní, je smlouva neplatná. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., je věřitel při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v úvahu jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zůstane po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřebná pro splácení úvěru. Cílem zákonodárce bylo efektivně zamezit předlužování spotřebitelů, kteří nejsou schopni své závazky řádně platit. Za účelem splnění povinnosti věřitele je nutno vyžádat si informace nejen od spotřebitele samotného, ale aktivně si opatřit další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli. Všechny takto získané informace pak věřitel musí řádně vyhodnotit s přihlédnutím k příjmům a výdajům konkrétního žadatele. Pokud věřitel dostojí své povinnosti stanovené v § 86 cit. zákona a řádně prověří úvěruschopnost žadatele, pak v případě, že dojde k negativnímu závěru, nesmí spotřebitelský úvěr spotřebiteli poskytnut.

10. S přihlédnutím k provedenému dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je částečně důvodný. Soud má zato, že s přihlédnutím k výši poskytnutého úvěru žalobkyně neprověřila schopnost žalovaného hradit sjednané splátky úvěru v dostatečném rozsahu, neboť ověřila pouze existenci pracovního poměru a výši příjmu za 3 měsíce předcházející datu uzavření smlouvy, avšak dalšími skutečnostmi týkajícími se osobní a majetkové situace žalovaného se již nezabývala. Žádným způsobem nebyly ověřeny celkové příjmy domácnosti, výše vyživovací povinnosti žalovaného, jakož i jeho pravidelné výdaje na bydlení, případně na úhradu služeb spojených s bydlením. Žalobkyně vycházela pouze z určitých matematických výpočtů, které nemusejí vždy odrážet reálnou osobní a finanční situaci žadatele o úvěr. Soud tedy dospěl k závěru, že schopnost žalovaného splácet sjednané splátky úvěru po dobu 120 měsíců nebyla prověřena s náležitou péčí a za této situace lze žalobkyni přiznat pouze neuhrazenou jistinu úvěru společně se zákonným úrokem z prodlení. V případě neuhrazené jistiny úvěru soud vycházel ze skutečnosti, že žalovanému byla poskytnuta částka částka a žalovaný fakticky uhradil částku částka. K této částce bylo nutno připočíst kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, což představuje částku částka, která byla žalobkyni přiznána (částka - částka + částka). Současně soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1968 a § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z částky částka (částka - částka) od datum do zaplacení. Ve zbývající části uplatněného nároku, tedy co do částky částka (částka - částka) společně s 15% úrokem z prodlení ročně z částky částka (částka - částka) od datum do zaplacení, byla žaloba zamítnuta. Částka, která nebyla žalobkyni přiznána zahrnovala jednak kapitalizované úroky z úvěru ve výši částka, poplatky ve výši částka a částka a část jistiny, která byla žalovaným provedenými splátkami uhrazena.

11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla úspěšná do 88% uplatněného nároku, neúspěšná do 12% z uplatněného nároku, náleží jí tedy 76 % (88 % - 12 %) z účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve výši částka za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 4 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci, sepis žaloby a účast u jednání soudu dne datum), odměna tedy činí celkem částka. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši částka, a to v souladu s § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., celkem částka. Dále byly náklady řízení představovány cestovními výdaji zástupce žalobkyně k procesnímu soudu u jednání dne datum, přičemž cesta byla vykonána z Olomouce do adresa a zpět při celkové vzdálenosti Anonymizováno km. Paušální částka za cestovní výdaje představovala dle vyhl. č. 398/2023 Sb. částku částka (Anonymizováno km x částka), náklady na pohonné hmoty činily částka, přičemž byly vypočítány z průměrné spotřeby vozidla 4,1 l motorové nafty/100 km, vzdálenosti Anonymizováno km a ceně za 1litr motor. nafty dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. ve výši částka. Dále byla požadována náhrada za ztrátu času v souladu s § 14 cit. vyhlášky, což představuje částka za každou započatou půlhodinu. Z Olomouce do adresa a zpět představuje náhrada za promeškaný čas 4 započaté půlhodiny po částka, tedy celkem částka. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny, režijních paušálů, cestovních výdajů a náhrady za promeškaný čas, tedy z částky částka, přiznána 21% DPH ve výši 9 257, částka. Náklady řízení představují celkem částka, 76 % z této částky činí částka.

12. Za podání žalobkyně ze dne datum nebyla odměna za právní služby přiznána, neboť tímto podáním žalobkyně doplnila na základě výzvy soudu rozhodné skutečnosti k uplatněnému nároku, které měly být uvedena již v původní žalobě. Tyto náklady soud nepovažuje za účelně vynaložené.

13. O lhůtě k plnění rozhodl soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, ve dvojím vyhotovení, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.