16 C 144/2020

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o přezkoumání výpovědi z nájmu bytu

I. Žaloba na určení, že výpověď z nájmu bytu [číslo] v domě [adresa] ve [obec], o velikosti 31,66 m2 ze dne [datum] je neoprávněná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku 13 552 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], a to v 500 Kč měsíčních splátkách, přičemž první splátka je splatná do 3 dnů od právní moci rozsudku, a potom vždy každého prvního dne v měsíci předem k rukám zástupce žalované, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhal určení, že výpověď z nájmu bytu [číslo] v domě [adresa] ve [obec] (dále též„ předmětný byt“) ze dne [datum], která mu byla dána žalovanou, je neoprávněná. Svou žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva, na základě níž byl žalobce oprávněn užívat předmětný byt po sjednanou dobu. Dne [datum] byla žalobci předána výpověď z nájmu bytu dle § 2291 občanského zákoníku s odůvodněním, že žalobce porušil svou povinnost vyplývající z nájmu bytu zvlášť závažným způsobem. Žalobce nesouhlasí s důvody uvedenými ve výpovědi, neboť tyto považuje za nepravdivé a na základě upozornění žalované zanechal vytýkaného krmení koček potravinami. Rovněž si žalobce není vědom toho, že by rušil v domě noční klid, že by vyhrožoval podpálením bytového domu, že by házel potraviny na ostatní nájemníky, kdy tato jednání mu žádným z dalších nájemníků domu nebyla vytýkána. Žalobce má tedy za to, že na jeho straně nedošlo k závažnému porušení povinností souvisejících s nájmem bytu a současně nebyla žalobci ze strany žalované poskytnuta lhůta k nápravě, což je jednou ze základních hmotněprávních podmínek k podání výpovědi bez výpovědní lhůty.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu s tím, že na výpovědi z nájmu bytu dané žalobci dne [datum] setrvává, neboť žalobce i po podání této výpovědi pokračuje v porušování základních povinností nájemce bytu, což je o to závažnější, že převážnou většinu nájemníků předmětného domu představují senioři. Žalovaná má za to, že opakované závadné jednání žalobce lze v souhrnu považovat za závažné porušení povinností souvisejících s nájmem bytu, přičemž pokud se týká lhůty poskytnuté žalobci k nápravě jeho chování, pak žalobci byla poskytnuta, neboť byl opakovaně vyzýván k zanechání svého jednání s okamžitou platností. Současně žalovaná poukázala na skutečnost, že žalobce neplní své základní povinnosti nájemce bytu, kdy z důvodu dlouhodobého neplacení nájmu byla žalobci dána další výpověď z nájmu.

3. Z nájemní smlouvy ze dne [datum], z výpovědi nájmu bytu ze dne [datum], z informací o nemovitostech pro obec a [katastrální uzemí] list vlastnický [anonymizováno], z dopisu žalované žalobci ze dne [datum], ze spisu města Bruntál, správní odbor sp. zn. [anonymizováno] - [anonymizována dvě slova] [rok], ze spisu Policie ČR [číslo jednací] [rok] [číslo], z domovního řádu bytového domu [adresa] v obci [obec] účinného od 1. 3. 2019 a z fotodokumentace pořízené z domu a okolí domu [adresa] [obec] do 1. 6. 2020 má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem bylo užívání předmětného bytu v domě [adresa] ve vlastnictví žalované, v němž se nachází jehož 10 samostatných podporovaných bytových jednotek. Žalobce byl oprávněn užívat bytovou jednotku [číslo] o velikosti 1 + kk v prvním nadzemním podlaží domu, sestávající z kuchyňského koutu, jednoho pokoje, koupelny, WC a předsíně, vše o celkové výměře 31,66 m². Nájem byl sjednán na dobu určitou od 14. 2. 2020 do 14. 2. 2022. Žalovaný byl povinen platit sjednané nájemné. V článku V. bod 2 nájemní smlouvy je uvedena možnost vypovědět nájemní smlouvu bez výpovědi, pokud nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, a to v souladu s ustanovením § 2291 občanského zákoníku. Mezi povinnostmi nájemce zahrnutých do nájemní smlouvy jsou dodržování pravidel obvyklých pro chování v domě, zejména domovní řád pronajímatele, a rozumných pokynů pronajímatele pro zachování náležitého pořádku v souladu s místními poměry. Z článku 3 bod 8. domovního řádu bytového domu [adresa] účinného od 1. 3. 2019 a schváleného usnesením starostky obce [číslo] [rok] má soud za prokázané, že výkon práv a povinností nájemce vyplývajících z nájemního vztahu nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv jiných nájemců a osob žijících s nájemci v bytech a dále nesmí být v rozporu s dobrými mravy. V bodě 9 článku 3. domovního řádu je zakotveno, že smetí a odpadky je povinen nájemce vysypávat do nádob k tomu určených, přičemž se řídí obecně závaznou vyhláškou obce o nakládání s odpady v platném znění. Z článku 6 bod 1. a 6. domovního řádu vyplývá, že nájemce není oprávněn umísťovat či skladovat jakékoliv předměty nepatřící k vybavení domu ve společných prostorách s výjimkou těch, pro které je daný prostor určen. Nájemce bytu je dále povinen učinit taková opatření, aby jeho chování a skladování věcí nebylo zdrojem šíření hmyzu a hlodavců nebo nepříjemného zápachu. V článku 8 bod 1. a 2. domovního řádu vyplývá, že nájemci jsou povinni užívat byt v souladu s dobrými mravy tak, aby neobtěžovali ostatní nájemce, zejména nadměrným hlukem, zápachem, odpadky, světelnými efekty, vibracemi a nevhodným chováním apod. Dále jsou nájemci bytů povinni udržovat v domě i ve vnějších prostorách patřících k domu i u popelnicových a kontejnerových stání čistotu, pořádek a dodržovat bezpečnostní, požární a hygienické předpisy.

4. Z písemného upozornění žalované ze dne [datum] má soud za prokázané, že uvedeného dne předala a přečetla starostka obce žalobci, který je nevidomý, písemné upozornění na opakující se porušení povinností nájemníka, kdy ve dnech 3. 3., 8. 3., 15. 4., 7. 5. a 20. 5. 2020 žalobce rušil noční klid v domě nadměrným hlukem, a to boucháním do okenních parapetů, zdí bytu, zvoněním na jednotlivé nájemníky a vypnutím pojistek v bytě [číslo]. Na porušení těchto povinností byl žalobce několikrát upozorněn starostkou obce, naposledy dne 15. 4. 2020, kdy bylo žalobci sděleno, že v případě dalších porušení povinností nájemníka s ním bude ukončena nájemní smlouva výpovědí ze strany pronajímatele. Dále je zde konstatováno, že bylo zjištěno, že žalobce znečišťuje společné prostory domu a jeho okolí odpadky a zbytky jídla, které vyhazuje z okna na veřejné prostranství a chodbu v přízemí bytového domu. Rovněž v době nouzového stavu byl žalobce upozorněn na nutnost dodržování zákazu opouštění bytu, které užívají občané především rizikové kategorie-senioři. Přes uvedené upozornění žalobce nadále vyjížděl mimo obec, a to nejen za účelem zajištění nákupu, ale i na návštěvu známých a kamarádů. Současně byl žalobce v písemném podání upozorněn na nedoplatek na nájemném a službách v celkové výši 6 579 Kč.

5. Ze spisu Města Bruntál, správní odbor sp.zn. [anonymizováno] [číslo] [rok], jehož součástí je spis Obvodního oddělení PČR [obec], má soud za prokázané, že dne [datum] v 8.00 hodin bylo na služební linku policie oznámeno jednání žalobce, který opakovaně obtěžuje svým chováním ostatní obyvatele domu [adresa] ve [obec]. Bylo zjištěno, že [datum] žalobce bouchal slepeckou holí do dveří bytů v jiných podlažích, než ve kterém se nachází jeho byt, a to přes to, že z důvodu možné nákazy nemoci Covid 19 bylo žalobci doporučeno, aby se po jiných patrech domu nepohyboval. K tomuto chování žalobce se vyjádřily čtyři obyvatelky předmětného domu, kdy [jméno] [příjmení] uvedla, že v březnu 2020 byly s žalobcem problémy, chodil po domě a bouchal do dveří této nájemnice a nechával jí u dveří odpadky. [jméno] [příjmení] uvedla, že s žalobcem jsou dlouhodobé problémy, má z něho strach, protože chodil do druhého patra domu a bouchal jí na dveře. Dále viděla žalobce, jak vyhazuje z okna květináče s květinami, které v přízemí domu na parapetu okna a umístila paní [příjmení]. Rovněž několikrát viděla žalobce, jak vyhazuje z okna odpadky a zbytky jídla s odůvodněním, že krmí zvířata. [jméno] [příjmení] uvedla, že s žalobcem jsou problémy asi od března 2020, sama ho viděla vyhazovat odpadky a květináče z okna. Za uvedené jednání bylo žalobci v přestupkovém řízení žalobci uděleno příkazem ze dne [datum] napomenutí, přičemž rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. V příkaze bylo konstatováno, že žalobce narušil občanské soužití vůči ostatním spoluobčanům a obyvatelům domu [adresa] ve [obec] tím, že dne 31. 5. 2020 rušil sousedy opakovaným boucháním na dveře ostatních bytů. Téhož dne po upozornění [jméno] [příjmení] na chování žalobce, tento jí hodil do obličeje zkažený chleba. V období od 1. 6. 2020 vyhodil sousedce [jméno] [příjmení] květináče s pokojovými květinami z parapetů společných prostor ze svého okna před dům a delší dobu vyhazuje ze svého bytu různé hadry a zkažené potraviny do okolí domu a do společných prostor domu. Z fotografií pořízených v přízemí domu a v bezprostředním okolí domu do 1. 6. 2020 pak vyplývá, že pod oknem bytu žalobce, na chodbě v přízemí domu a na parapetech oken v chodbě přízemí domu se nacházejí vyházené věci (hadry, části oblečení, odpadky, zbytky potravin apod.).

6. Z výpovědi starostky [územní celek], [jméno] [příjmení], z výpovědí [jméno] [příjmení], účetní žalované, a [jméno] [příjmení], uklízečky v domě [adresa] ve [obec] má soud za prokázané, že nejméně od března 2020 v období uvedených ve výpovědi z nájmu bytu docházelo ze strany žalobce k porušování povinností nájemníka bytu tím způsobem, který je popsán ve výpovědi z nájmu bytu, a to nadměrným hlukem, boucháním do okenních parapetů a zdí bytu, zvoněním na jednotlivé nájemníky, vypnutím pojistek v bytě [číslo] vyhazováním květinové výzdoby z parapetů chodeb ven před dům a házení potravin po nájemnících a z okna bytu žalobce na veřejné prostranství. Tato chování žalobce řešila starostka obce s žalobcem 2 × - 3 × do týdne na základě stížností nájemníků ostatních bytů. Starostka opakovaně žalobce vyzývala, aby svého jednání zanechal, a to ihned s tím, že pokud bude v tomto jednání pokračovat, dojde k ukončení nájemní smlouvy výpovědí. Porušování pravidel soužití v domě osobně projednala starostka obce s žalobcem dne 15. 4. 2020, neboť došlo opětovně k porušení nočního klidu a vyhazování odpadků z okna bytu žalobce ven před dům. V uvedené době považovala starostka obce za dostatečné projednání těchto věcí s žalobcem ústní formou. Jelikož se obdobné chování žalobce opakovalo i po 15. 4. 2020, přistoupila starostka obce k písemnému upozornění zpracovanému dne 20. 5. 2020, které bylo žalobci téhož dne přečteno, předáno a žalobce byl vyzván, aby svého závadného jednání okamžitě zanechal. Předání upozornění žalobci potvrdila i svědkyně [jméno] [příjmení]. K zásadnímu incidentu došlo dne 31. 5. 2020, kdy situaci řešila i přivolaná hlídka Policie ČR, o čemž svědčí předložený spis Policie ČR a přestupkový spis Města Bruntál. Vzhledem k opakovanému závadnému chování žalobce se starostka obce rozhodla ukončit s žalobcem nájem bytu z důvodů porušování jeho povinností nájemce zvlášť závažným způsobem výpovědí ze dne [datum] bez výpovědní doby. Výpověď byla žalovanému starostkou obce přečtena a předána dne 2. 6. 2020 za přítomnosti [jméno] [příjmení].

7. Z výpovědi z nájmu bytu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobci byla dána výpověď z nájmu bytu uzavřeného smlouvou ze dne [datum] bez výpovědní doby z důvodu opakovaného porušování povinností nájemce bytu, kterého se měl dopustit ve dnech 3. 3., 8. 3., 15. 4., 7. 5., 20. 5., 30. 5. a 31. 5. 2020 tím, že došlo k rušení nočního klidu nadměrným hlukem, boucháním do okenních parapetů a zdí bytu, zvoněním na jednotlivé nájemníky, vypnutím pojistek v bytě [číslo] vyhazováním květinové výzdoby z parapetu chodeb, házením potravin po nájemnících a z okna bytu žalobce na veřejné prostranství a vyhrožováním podpálením bytového domu. Jelikož žalovaná považovala jednání žalobce za zvlášť závažné porušení povinností nájmu bytu, byl nájem vypovězen bez výpovědní doby a žalobce byl vyzván, aby do jednoho měsíce od obdržení výpovědi byt odevzdal žalované. V souladu s ustanovením § 2286 občanského zákoníku byl žalobce upozorněn na právo vznést proti výpovědi námitky a na základě § 2290 občanského zákoníku na právo podat návrh u soudu, aby přezkoumal, zda výpověď z nájmu bytu je oprávněná, a to do dvou měsíců ode dne doručení výpovědi. Žalobce doručení výpovědi a seznámení se s jejím obsahem nerozporoval.

8. Ke skutečnostem, které byly důvodem ukončení nájmu bytu výpovědí, byli slyšeni svědci [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a starostka obce.

9. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že žalobce byl od nastěhování do bytu problémovým nájemníkem, znečišťoval společné prostory domu, vyhazoval jídlo na chodbu a z oken bytu na prostranství před domem. Často bezdůvodně bouchal do zdí domu nebo zvonil na nájemníky s tím, že chce čokoládu, oplatky nebo zapůjčení nějakého kuchyňského nádobí. Svědkyně slyšela, že žalobce vyhodil pojistky v bytě paní [příjmení]. Rovněž svědkyně potvrdila, že žalobce zničil květinovou výzdobu, která byla umístěna na parapetech domu tím, že vzal květináče, přenesl je přes chodbu do svého bytu a odtud je vyhodil ven z okna. Svědkyně rovněž slyšela, že žalobce měl vyhrožovat tím, že pokud bude muset odejít z domu, tak ho podpálí. Svědkyně rovněž potvrdila, že byla přítomna situace, kdy žalobce záměrně hodil po paní [příjmení] půlku chleba, ale z jakého důvodu, to jí není známo. K předmětným událostem došlo na jaře roku 2020. Pokud žalobce namítal, že bouchal na dveře různých bytů, neboť hledal jednu z nájemnic, pak tuto skutečnost svědkyně zpochybnila, neboť žalobce po delší dobu v předmětném domě bydlel již v roce 2019 a je mu velmi dobře známo, ve kterých bytech bydlí jednotliví nájemníci.

10. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že považuje žalobce za problémového nájemníka, neboť jeho chování od uzavření nájemní smlouvy v roce 2020 narušovalo soužití v domě. Žalobce nejméně 2 x týdně nechával odpadky na chodbách, z okna svého bytu vyhazoval před dům oblečení, odpadky apod., chodí po domě a bouchá na dveře ostatních bytů i do zdí svého bytu, což vyvolává hluk v celém domě, vydává v bytě různé hlasité zvuky a hází kameny do zdi. Svědek potvrdil, že v situaci, kdy žalobce procházel chodbou bytu, byly následně zjištěny vypnuté pojistky v bytě jedné nájemnice. Na to, že to udělal žalobce, usuzuje svědek z toho, že v té chvíli nebyl na chodbě nikdo jiný přítomen. Z doslechu je svědkovi známo, že žalobce vyhodil květináče s kytkami R. [příjmení] ven před dům. Svědek také slyšel od ostatních nájemníků domu, že žalobce měl vyhrožovat podpálením domu. Hlučné chování žalobce svědka ruší natolik, že si mnohdy nemůže otevřít okno od bytu.

11. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že žalobce v rozhodném období jara 2020 vyhazoval odpadky a oblečení na chodbu bytu a také z okna svého bytu ven před dům. Svědkyně viděla žalobce, jak vzal její květináče z parapetů oken domu, odnesl je do svého bytu a vyhodil ze svého okna ven před dům. Stalo se také, že žalobce bezdůvodně přejížděl slepeckou holí po dveřích bytu svědkyně ve druhém patře domu, která mu neotevřela, neboť se bála. Rovněž žalobce opakovaně bouchá ve svém bytě do nějakých věcí, čímž vyvolává hluk a ruší ostatní nájemníky, nebo zvoní u bytů a něco požaduje. Svědkyně rovněž slyšela o tom, že měl žalobce vypnout pojistky v bytě jedné nájemnice. V jednom případě se stalo, že žalobce po ní hodil starý chleba a nějaké zbytky jídla. Svědkyně je přesvědčená, že přes jeho zrakový handicap musel vědět, že po chodbě jde, nijak se neomluvil, zavřel dveře a zamkl se. Svědkyně byla přítomna tomu, když starostka obce projednávala ústně uvedená závadná jednání s žalobcem a vyzývala ho, aby svého jednání okamžitě zanechal.

12. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že bydlí v prvním patře domu a žalobce v přízemí. Svědek s ním osobně nemá žádné problémy a nemůže potvrdit důvody, které vedly k výpovědi z nájmu bytu. Svědek potvrdil, že viděl před domem vyhozené květináče, ale kdo je vyhodil, to neviděl. Dále opakovaně viděl v přízemí domu pytle s žalobcovými odpadky, které vzal a vyhodil do popelnice. Současně svědek potvrdil, že pod okny bytu žalobce byly na prostranství před domem naházené odpadky, ale kdo je tam vyhodil, to neviděl. Svědek uvedl, že žalobce se orientuje v okolí domu, tedy má za to, že i přes handicap je žalobce schopen odpadky sám do popelnice vynést.

13. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že v předmětném domě v roce 2020 vykonávala každý den úklidové práce a může potvrdit, že žalobce v domě dělal nepořádek nejen na chodbě domu, ale často byly vyházené odpadky i pod okny jeho bytu. Svědkyně ho nejméně v jednom případě viděla, jak vyhodil konzervu z okna před dům. Na chodbě před bytem žalobce bývaly zbytky jídla, části z nějakých dek a podobně. Od ostatních nájemníků ví, že žalobce dělal v domě hluk. V jednom případě byla svědkyně přítomna tomu, kdy starostka obce s žalobcem projednávala jeho chování a vytýkala mu, že jezdí mimo obec v době nouzového stavu.

14. Podle § 2291 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.

15. Podle § 2291 odst. 2 o. z., nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.

16. Podle § 2291 odst. 3 o. z., neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.

17. Podle § 2286 odst. 1 o. z., výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně.

18. Podle § 2286 odst. 2 o. z., vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

19. Podle § 2290 o. z., nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

20. Po vyhodnocení skutkového stavu věci a aplikaci shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k právnímu závěru, že mezi účastníky řízení byla uzavřena platně nájemní smlouva, na základě níž byl žalobce oprávněn užívat předmětný byt a současně mu vznikla povinnost dodržovat ustanovení zakotvená v nájemní smlouvě včetně domovního řádu. Žalovaná tvrdila, že z důvodu žalobcova opakovaného a zvlášť závažného porušení jeho povinností nájemce bytu bylo přistoupeno k ukončení nájmu bytu výpovědí bez výpovědní doby dle § 2291 odst. 1 o.z. V ustanovení § 2291 odst. 2 o. z. je obsažen demonstrativní výčet skutkových podstat, které mohou být důvodem výpovědi nájmu bytu bez výpovědní doby a za které se považuje jednání obsahující zcela zásadní porušení povinností zasahující svou intenzitou podstatně do práv pronajímatele a do majetkové sféry pronajímatele. Jednou ze skutkových podstat je takové chování nájemce, kdy způsobuje obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí. Za závažné obtíže zákon považuje např. nepřiměřené obtěžování pachem, hlukem, příp. obdobným chováním ze strany nájemce. V daném případě musí pronajímatel prokázat intenzitu zásahu do jeho práv či práv třetích osob v důsledku závadného chování nájemce. V případě, že pronajímatelem bytu je obec, musí soud v příp. ukončení nájmu zohlednit veřejnoprávní povinnost obcí zajišťovat bytové potřeby svých občanů a je nutné posoudit, zda výpověď z nájmu bytu nepředstavuje zjevné zneužití práva pronajímatele bytu. V souladu s ust. § 2291 odst. 3 o. z., musí pronajímatel ve výpovědi z nájmu uvést konkrétně, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti a musí před doručením výpovědi nájemce vyzvat, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav. Pokud takto pronajímatel neučiní, k výpovědi se nepřihlíží. Pokud nájemce neodstraní závadný stav či své závadné jednání, teprve poté může pronajímatel přikročit k podání výpovědi bez výpovědní doby. Upozornění nájemce mu musí být doručeno, neboť tato výzva představuje hmotněprávní podmínku pro oprávnění k podání výpovědi. Občanský zákoník však neukládá povinnost vyhotovit výzvu v písemné formě. Přiměřenost lhůty k odstranění protiprávního stavu či zanechání závadného chování bude nutné posuzovat vzhledem k povaze protiprávního stavu či závadného chování, tedy vyžaduje-li objektivně odstranění protiprávního stavu určitý nutný čas, bude nutné tuto skutečnost zohlednit.

21. Soud konstatuje, že v řízení bylo prokázáno výpověďmi starostky [územní celek], svědkyně [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], že žalobce byl v období března až května 2020 opakovaně ústní formou upozorňován starostkou obce na jeho závadné chování, které spočívalo v rušení nočního klidu nadměrným hlukem, obtěžování nájemníků boucháním do dveří a bezdůvodným zvoněním na byty ostatních nájemců, neudržování pořádku na chodbě domu, vyhazování odpadků před dům a nevhodné chování vůči ostatním nájemníkům – hození zkaženého chleba do obličeje [jméno] [příjmení]. Konkrétně došlo k ústnímu upozornění žalobce na uvedená závadná jednání dne 15. 4. 2020 a v následujícím období písemnou formou podáním ze dne 20. 5. 2020, které bylo přečteno a předáno žalobci do vlastních rukou. Ve všech případech starostka obce vyzvala žalobce, aby svého jednání okamžitě zanechal, neboť tímto jednáním ruší a obtěžuje ostatní nájemníky předmětného domu převážně v seniorském věku, vyvolává v nich pocity strachu a znečišťuje vnitřní prostory domu a jeho okolí. Lze tedy uzavřít, že žalovaná řádně a v souladu se zákonem nejen ústně, ale i písemně vyzvala žalobce k odstranění závadného chování, případně protiprávního stavu. Povinnosti žalobce jako nájemníka pak byly podrobně specifikovány v domovním řádu, na který bylo odkázáno v nájemní smlouvě a který se žalobce zavázal dodržovat.

22. Jak bylo již konstatováno, další povinností pronajímatele bytu v případě ukončení nájmu dle § 2291 odst. 1 o.z. je stanovení přiměřené doby k odstranění závadného stavu či chování. V tomto směru by soud odkázal na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4713/2017 ze dne 18. 12. 2018, v němž bylo konstatováno, že přiměřená lhůta k odstranění závadného chování či protiprávního stavu musí být přiměřená povaze závadného chování tak, aby byl nájemce schopen ho odstranit. Je zjevné, že vytýká-li pronajímatel nájemci, že nedodržuje pravidla obvyklá pro chování v domě či náležitý pořádek v domě či v bytě, je namístě, aby od tohoto svého závadného jednání upustil nájemce ihned, okamžitě a že i žádost o okamžité upuštění od takového chování lze považovat za přiměřenou lhůtu k nápravě ve smyslu § 2291 odst. 3 o.z. Pokud v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že starostka obce opakovaně žalobce vyzvala, aby ihned, tedy s okamžitou platností, upustil od svého závadného chování, pak má soud za to, že žalobci byla poskytnuta přiměřená lhůta k odstranění jeho závadného chování, a to s přihlédnutím k povaze tohoto chování.

23. Soud se také musel zabývat otázkou, zda důvody výpovědi z nájmu ze dne [datum] byly prokázány a zda je lze považovat za porušení povinností nájemce zvlášť závažným způsobem. V tomto směru soud konstatuje, že rušení nočního klidu nadměrným hlukem, bouchání do okenních parapetů a do zdí bytu, zvonění na jednotlivé nájemníky, vyhazování květinové výzdoby z parapetů chodeb, vyhazování potravin z oken bytu žalobce na veřejné prostranství a hození chleba po nájemnici považuje soud za prokázané především výpověďmi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a výpovědí starostky [územní celek]. [jméno] [příjmení]. Podrobněji soud uvádí, že [jméno] [příjmení] jednoznačně potvrdila žalobcovo úmyslné vyhození květinové výzdoby z okna bytu žalobce a hození zkaženého chleba do jejího obličeje. Vyhazování odpadků z oken bytu žalobce a působení hluku v domě potvrdili svědci [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a starostka obce, kteří byli tomuto jednání přítomni. Vypnutí pojistek v bytě [číslo] bylo nepřímo prokázáno výslechem [jméno] [příjmení]. Pokud se týká vyhrožování podpálením bytového domu, pak k tomuto vyjádření žalobce mělo dojít pouze před starostkou obce, ostatní svědci o tomto vyjádření věděli jen z doslechu. Lze tedy uzavřít, že provedeným dokazováním bylo prokázáno závadné chování žalobce v rozhodném období, pro které žalovaná přistoupila k výpovědi nájmu bytu.

24. Soud musel rovněž vyhodnotit, zda uvedené závadné chování žalobce naplňuje intenzitu zvlášť závažného porušení povinností nájemce tak, jak to předpokládá ustanovení § 2291 o. z. V tomto směru by soud odkázal opět na shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, z jehož obsahu vyplývá, že vysoký stupeň intenzity porušení povinností nájemce znamenající zvlášť závažné porušení povinností nájemce, může být naplněn nejen v případě chování nájemce, které už při jediném porušení povinností lze posoudit jako zvlášť závažné, ale i v případě chování, které, bylo-li by jen ojedinělé, by tuto intenzitu nenaplňovalo, avšak za zvlášť závažné porušení povinností nájemce ho lze považovat proto, že jde o chování opakované a dlouhodobé. Soud považuje za prokázané, že žalobce se svého závadného chování spočívajícího v rušení nočního klidu, znečišťování domu a prostranství před domem, poškozování majetku ostatních nájemníků (vyhození květinové výzdoby z oken nájemce), obtěžování nájemníků zvoněním na jejich byty, dopouštěl opakovaně a po dobu minimálně 3 měsíců. Uvedené jednání nemůže být omluvitelné ani s přihlédnutím ke zrakovému handicapu žalobce, který si jako plně způsobilý člověk musel být vědom porušování základních povinností nájemce zvlášť za situace, že mu bylo jeho chování opakovaně vytýkáno nejen ostatními nájemníky domu, ale i pronajímatelem bytu. Žalobce neprojevil žádnou snahu o nápravu svého jednání a k výtkám se stavěl odmítavě, bez zjevné snahy o zachování nájmu bytu. Soud má za to, že jednotlivá závadná chování žalobce ve svém souhrnu dosáhla intenzity zvlášť závažného porušení povinností nájemce, které odůvodňovalo ukončení nájmu bytu ze strany pronajímatele okamžitě, bez výpovědní doby, v souladu s ustanovením § 2291 o. z.

25. Závěrem soud považuje za nutné konstatovat, že podání výpovědi z nájmu bytu nelze považovat za zjevné zneužití práva ze strany žalované, neboť důvodem výpovědi bylo soustavné a dlouhodobé závadné chování žalobce, na které byl opakovaně upozorňován a žádnou nápravu vzniklé situace neprovedl. Naopak to byla žalovaná, která na počátku roku 2020 uzavřela s žalobcem opětovně nájemní smlouvu a pomohla mu tak vyřešit jeho bytovou potřebu. Reakcí žalobce bylo problematické chování v domě a dlouhodobé neplacení nájemného, které bylo důvodem další výpovědi z nájmu bytu v prosinci 2020.

26. Vzhledem k výše uvedenému, dospěl soud k závěru, že výpověď daná žalovanou žalobci podáním ze dne [datum] není neoprávněná, žalobce porušil svým jednáním zvlášť závažným způsobem povinnosti nájemce vyplývající z nájemní smlouvy, byl řádně vyzván žalovanou k odstranění závadného stavu a byla mu stanovena přiměřená lhůta k nápravě jeho chování. Důvody výpovědi byly v řízení prokázány, přičemž vzhledem k soustavnosti a dlouhodobosti tohoto závadného jednání žalobce bylo možné z jeho strany konstatovat zvlášť závažné porušování povinností nájmu bytu. Za této situace byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. S přihlédnutím k tomuto závěru soud nepovažoval za nutné provádět důkazy, které měly, dle názoru žalované, v širším rozsahu objektivizovat chování žalobce jako nájemníka v předcházejících obdobích či v obdobích po doručení výpovědi z nájmu. Jednalo se výslechy svědků [jméno] [příjmení] (zemřela), [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], p. [příjmení], [jméno] [příjmení] a výslechu žalobce, jakož i provedení důkazů žádostí o přidělení bytu ze dne [datum], předávacím protokolem ze dne [datum], nájemní smlouvou ze dne [datum], fotodokumentací zhotovené po 1. 6. 2020, zkouškou DNA z vlasů žalobce, přehledem úhrad nájmu ze strany žalobce ke dni 30. 12. 2020, výpovědí z nájmu ze dne [datum], smlouvou o poskytnutí pečovatelské služby ze dne [datum] včetně dodatku ze dne [datum], elektronickým dopisem [jméno] [příjmení] ze dne [datum], dotačními pravidly Ministerstva pro místní rozvoj ČR a spisem Úřadu práce [obec] [číslo jednací]. V případě svědkyně [jméno] [příjmení] a výslechu žalobce byl důkazní návrh zamítnut z důvodu vážného zdravotního stavu svědkyně a nadbytečnosti výslechu žalobce, který v tomto řízení neměl břemeno důkazní, naopak to byla žalovaná, která musela prokázat splnění zákonných podmínek pro podání výpovědi dle § 2291 o.z. Pokud se týká návrhu žalobce na výslech svědkyně [jméno] [příjmení], pak tento byl podán soudu po koncentrační lhůtě, přičemž nebyly stranou žalující sděleny žádné zákonné důvody pro prolomení koncentrační lhůty, příp. prodloužení lhůty k doplnění důkazních návrhů za situace, že návrh byl podán opožděně. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobce nebyl ve věci úspěšný a za té situace je povinen nahradit náklady řízení straně žalované. Tyto náklady řízení byly tvořeny odměnou za 4 úkony právní služby po 2 500 Kč podle § 9 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Jednalo se o převzetí věci, sepis vyjádření ve věci a účast u jednání dne 28. 1. 2020, kdy jednání trvalo déle jak 2 hodiny. Odměna představuje celkem 10 000 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl přiznán podle § 13 odst. 4 citované vyhlášky režijní paušál ve výši 300 Kč, celkem 1 200 Kč. Jelikož zástupce žalované osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21 % DPH ve výši 2 352 Kč Náklady řízení představují celkem 13 552 Kč.

27. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž stanovil žalobci povinnost zaplatit náklady řízení v 500 Kč měsíčních splátkách, kdy tato částka odpovídá majetkovým poměrům žalobce, jehož příjem tvoří invalidní důchod ve výši 10 740 Kč měsíčně.