16 C 151/2020

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o určení neplatnosti smlouvy a neexistence práva

I. Žaloba na určení, že kupní smlouva, smlouva o zřízení služebnosti užívání, o zřízení zákazu zcizení a o zřízení předkupního práva ze dne [datum], zapsaná v katastru nemovitostí pod [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], týkající se převodu nemovitostí, a to pozemkům p. č. st [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, [obec], [adresa] – [anonymizována dvě slova], [parcelní číslo] – zahrada, [parcelní číslo] – zahrada a [parcelní číslo] – orná půda, to vše zapsané na [anonymizována dvě slova] [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce], je v rozsahu zřízení služebnosti užívání, zřízení zákazu zcizení a zřízení předkupního práva ve prospěch žalované neplatná, se zamítá.

II. Žaloba na určení, že zatížení služebností užívání, zákazem zcizení a věcným právem předkupním ve prospěch žalované, které vzniklo na základě kupní smlouvy a smlouvy o zřízení služebnosti ze dne [datum], zapsané v katastru nemovitostí pod V [číslo] [rok] [číslo], na nemovitostech, tj. pozemcích p. č. st [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, [obec], [adresa] – [anonymizováno] dům, [parcelní číslo] – zahrada, [parcelní číslo] – zahrada a [parcelní číslo] – orná půda, to vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce], neexistuje, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále náhradu nákladů řízení ve výši 3 447 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala určení, že kupní smlouva, smlouva o zřízení služebnosti užívání, o zřízení zákazu zcizení a o zřízení předkupního práva ze dne [datum], týkající se převodu vlastnictví k nemovitostem, a to pozemku parcela [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům a parc. [číslo] v obci a [katastrální uzemí] (dále též předmětné nemovitosti), je neplatná v rozsahu zřízení služebnosti užívání, zákazu zcizení a zřízení předkupního práva ve prospěch žalované. Dále se žalobkyně domáhala určení, že zatížení předmětných nemovitostí věcným břemenem užívání, zákazem zcizení a věcným právem předkupním ve prospěch žalované, které vzniklo na základě písemné smlouvy ze dne [datum], neexistuje. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že její otec, Ing. [jméno] [příjmení], za svého života podepsal dne [datum] smlouvu s žalovanou, kterou v její prospěch zřídil služebnost bezplatného užívání předmětných nemovitostí po dobu 20 let, dále zřídil zákaz zcizení nemovitostí a předkupní právo pro žalovanou s tím, že žalovaná se zavázala zajistit otci žalobkyně, až do jeho smrti, veškerou potřebnou péči. Žalobkyně má za to, že při podpisu smlouvy žalovaná využila [anonymizováno], stáří a dobré víry Ing. [jméno] [příjmení], kdy ho lstivě přiměla k podepsání dané smlouvy pod příslibem zajištění doživotní péče, čímž ho uvedla v omyl, neboť tento příslib neměla v úmyslu splnit a ani nesplnila. Žalobkyně má za to, že tímto jednáním se žalovaná bez přiměřeného důvodu a bez protiplnění obohatila na úkor otce žalobkyně také tím, že si nechala ve prospěch své osoby zřídit právo zákazu zcizení nemovitostí v délce 20 let od uzavření smlouvy a zřídit předkupní právo ve prospěch žalované váznoucí na předmětných nemovitostech. Žalobkyně se rovněž domnívá, že smlouva v rozsahu zřízení služebnosti, zákazu zcizení předmětných nemovitostí a věcného práva předkupního bylo uzavřeno v rozporu s dobrými mravy, z čehož lze dovodit absolutní neplatnost těchto částí smlouvy dle § 580 odst. 1 a zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). Žalobkyně má dále za to, že žalovaná uvedla v omyl zástupce prodávajícího z kupní smlouvy ze dne [datum], neboť mu nepravdivě tvrdila, že koupi nemovitostí zařizuje jako nevlastní dcera Ing. [příjmení], který má v úmyslu se do nemovitostí nastěhovat a zde bude o něj žalovaná pečovat. Tato skutečnost je dalším důvodem dovození neplatnosti smlouvy uzavřené dne [datum]. Před podáním žaloby bylo žalované navrženo několik variant vyřešení předmětných nároků žalobkyně, avšak žalovaná na tato řešení nepřistoupila. Žalovaná ve svém písemném vyjádření k žalobě ze dne [datum] k nároku uvedla, že otec žalobkyně, Ing. [příjmení], žil po dlouhou dobu ve společné domácnosti s matkou žalované, které žalovaná přislíbila, že v případě smrti matky se o [anonymizováno] [příjmení] ve stáří postará. Důvodem byly nejen blízké osobní vazby mezi žalovanou a [anonymizováno] [příjmení], ale i skutečnost, že [anonymizováno] [příjmení] neměl dobrý vztah se svou jedinou dcerou – žalobkyní, se kterou minimálně komunikovala, a dokonce ji po určitou dobu vydědil z důvodu porušení dobrých mravů. Žalovaná se s [anonymizováno] [příjmení] dohodla, že mu předá část finančních prostředků získaných od své matky a [anonymizováno] [příjmení] zakoupí nějakou nemovitost, kde bude moci žalovaná bydlet a provozovat zemědělskou činnost. Žalovaná nechtěla zakoupit nemovitosti svým jménem, neboť na její osobu byla vedena řada exekucí a měla obavy, že by výkon rozhodnutí mohl být následně realizován zpeněžením nabytého majetku. Vzhledem k této skutečnosti byly ze strany [anonymizováno] [příjmení] zakoupeny nemovitosti v [obec]. Žalovaná uvedla, že dostála svým závazkům vyplývajícím z uzavřené smlouvy s [anonymizováno] [příjmení], starala se o něj až do jeho smrti, pravidelně ho navštěvovala v místě bydliště, doprovázela ho do nemocnice, k lékaři a zajišťovala mu další potřebnou péči. Žalovaná popřela, že by jakýmkoliv způsobem s [anonymizováno] [příjmení] manipulovala při uzavření předmětné smlouvy v její prospěch. O obsahu smlouvy byl [anonymizováno] [příjmení] informován, několikrát se na základě jeho podnětu obsah ujednání ve smlouvě měnil, neboť smlouva nebyla podle jeho představ. Byl si zcela jistě vědom obsahu závazku sjednaného ve smlouvě, přičemž smlouvu nepodepsal pod tlakem, v tísni či omylu, jak tvrdí žalobkyně. Žalovaná má za to, že žalobkyně má zájem pouze očernit žalovanou a domoci se zrušení služebnosti a práv zapsaných ve prospěch žalované, aby mohla s nemovitostí disponovat, čímž zbaví žalovanou bydlení i možnosti realizovat zemědělskou činnost. [anonymizováno] [příjmení] učinil předmětné kroky za účelem toho, aby žalovaná v příp. jeho smrti nezůstala bez zajištění. Z kupní smlouvy, ze smlouvy o zřízení služebnosti užívání, smlouvy o zřízení zákazu zcizení a o zřízení předkupního práva ze dne [datum], z dopisu Ing. [příjmení] ze dne [datum], z centrální evidence exekucí ze dne [datum], z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] k datu [datum], z výzvy žalobkyně k jednání o majetkoprávním vypořádání užívání nemovitosti [adresa žalované] včetně dodejky, z výzvy žalobkyně k součinnosti ve věci zrušení věcného břemene užívání k nemovitostem ze dne [datum] a z výpisu z účtu [anonymizováno] [příjmení] z října [rok] má soud za prokázané, že mezi společností [anonymizována dvě slova] se sídlem v [obec], zastoupené [jméno] [příjmení], jako prodávajícím, a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jako kupujícím, byla dne [datum] uzavřena kupní smlouva, na základě níž [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zakoupil od prodávajícího předmětné nemovitosti, a to pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa žalované] a dále pozemky parc. [číslo] v obci a k. ú. [obec] za kupní cenou ve výši 600 000 Kč, která byla uhrazena z účtu kupujícího. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] smlouvy ze dne [datum] bylo dále mezi kupujícím, [anonymizováno] [příjmení], a oprávněnou – žalovanou, smluvně zřízeno právo služebnosti ve prospěch žalované, které spočívalo v jejím doživotním právu užívat předmětné nemovitosti, a to včetně chování hospodářských zvířat a psů. V [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] předmětné smlouvy byl proti zřízení služebnosti užívacího práva zahrnut závazek žalované poskytovat Ing. [jméno] [příjmení] až do jeho smrti veškerou možnou potřebnou péči. V případě, že oprávněná osoba poruší tuto povinnost a nesjedná nápravu ani ve lhůtě 14 dnů ode dne obdržení písemné výzvy od kupujícího, zavazuje se uhradit kupujícímu smluvní pokutu ve výši 30 000 Kč. V části pět předmětného článku [anonymizována dvě slova] je zahrnuta dohoda o bezplatném zřízení služebnosti užívacího práva po dobu 20 letech. Oprávněná se zavázala hradit pouze náklady související se sjednaným užíváním předmětných nemovitostí. Dále zde bylo uvedeno, že nebude-li po uplynutí 20 let ode dne uzavření smlouvy vlastníkem předmětných nemovitostí oprávněná, zavazuje se hradit za užívání předmětných nemovitostí v rámci zřízené služebnosti vlastníkovi nemovitostí částku 5 000 Kč měsíčně, a to až do doby zániku služebnosti. V článku V. smlouvy je zřízen zákaz zcizení nemovitostí ze strany kupujícího po dobu 20 let ode dne uzavření smlouvy s výjimkou převodu na žalovanou. V článku VI. smlouvy bylo upraveno předkupní právo ve prospěch oprávněné, kdy kupní cena u předkupního práva byla sjednána ve výši 600 000 Kč. V článku [anonymizováno]. část [anonymizována dvě slova] je uvedeno, že smluvní strany se dobře seznámily s textem smlouvy a že jsou jejím obsahem plně vázány. Smlouvu uzavřely svobodně, vážně, určitě a srozumitelně, nikoliv v tísni a za jednostranně nevýhodných podmínek. Podpis [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a žalované na smlouvě byl ověřen na pobočce [anonymizováno] s.p. ve [obec]. Na základě usnesení Okresního soudu ve [obec] ve věci pozůstalosti po Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci [datum], se vlastníkem předmětných nemovitostí stala žalobkyně, neboť [anonymizováno] [příjmení] dne [datum] zemřel. Ve výpisu z katastru nemovitosti [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] ze dne [datum] je jako vlastník nemovitostí uvedena žalobkyně a v části věcná práva je zaznamenáno na základě smlouvy uzavřené dne [datum] věcné břemeno, zákaz zcizení a předkupní právo ve prospěch žalované. Po nabytí vlastnického práva předmětných nemovitostí ze strany žalobkyně byla žalovaná dopisem ze dne [datum] vyzvána k jednání o majetkoprávním vypořádání předmětných nemovitostí smírnou cestou. Žalobkyně navrhla žalované 3 varianty řešení situace, a to odkoupení nemovitostí za částku 600 000 Kč ze strany žalované, úprava nového způsobu užívání nemovitostí spojená s úhradou pravidelných plateb odpovídajících obvyklému nájemnému na základě nájemní smlouvy a třetí varianta - prodej nemovitostí třetí osobě a vyklizení nemovitostí ze strany žalované spojené se vzdáním se práv váznoucích na těchto nemovitostech s výplatou určitého odstupného, jehož výše nebyla ve výzvě specifikována. Výzva byla žalované doručena [datum]. Z výpovědi žalobkyně jako účastnice řízení má soud za prokázané, že asi od roku 2000 žil její otec s matkou žalované, která negativně ovlivňovala vztah mezi žalobkyní a jejím otcem takovým způsobem, že Ing. [příjmení] žalobkyni i její děti po určitou dobu vydědil. V roce 2016 matka žalované zemřela, čehož využila žalovaná, která začala ovlivňovat chování Ing. [příjmení] ve snaze získat od něj finanční prostředky, neboť věděla, že [anonymizováno] [příjmení] v letech 2012 - 2014 prodal nemovitosti asi za částku 6 000 000 Kč. Žalobkyně prokázala, že v době zakoupení nemovitostí byla na osobu žalované vedena řada exekucí, přičemž žalovaná, dle názoru žalobkyně, neměla v době prodeje finanční prostředky na zakoupení předmětných nemovitostí. Žalobkyně připustila, že její otec chtěl zakoupením nemovitostí zajistit pro žalovanou bydlení a rovněž ji podporoval při jejích zemědělských aktivitách. Žalobkyně naznačila podezření, že její otec mohl být při rozhodování o uzavření předmětných smluv ovlivněn nejen určitou psychickou vazbou na žalovanou, ale i záměrným poskytováním léků či alkoholu ze strany žalované. Otec žalobkyni nikdy rozumně nevysvětlil důvody uzavření předmětných smluv. Žalobkyně nepopřela, že žalovaná navštěvovala jejího otce v [obec], kde bydlel, často tam i přespávala, avšak určitě mu neposkytovala každodenní péči, což bylo nereálné především kvůli vzdálenosti mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] (cca 150 km). Intenzita návštěv ze strany žalované byla 1 x -3 x za měsíc. Žalobkyně navštěvovala otce asi 2x za rok. Určité služby v domácnosti [anonymizováno] [příjmení] zajišťovala paní [jméno] [příjmení], která jej navštěvovala 3 x - 4 x týdně, vařila mu, uklízela a vykonávala další práce spojené se zajištěním domácnosti. Otec žalobkyně v době, kdy podepsal smlouvy, nebyl léče s psychickými potížemi, nebral žádné léky, které by se týkaly jeho psychického stavu, měl problémy se srdcem a cukrovkou. Žalobkyně konstatovala, že nalezla dopis otce ze dne [datum], kterým zřejmě kontaktoval nějakého advokáta a z jehož obsahu vyplývá, že předmětnou smlouvu podepsal v tísni. V tomto dopise je dále uvedeno, že by [anonymizováno] [příjmení] chtěl ze smlouvy ze dne [datum] odstranit odstavec„ [anonymizována tři slova], který se týkal bezplatného užívání nemovitostí ze strany žalované po určitou dobu, a nahradit ho užíváním nemovitostí od uzavření smlouvy za úplatu ve výši 5 000 Kč měsíčně. Žalobkyně má za to, že byl zřejmě její otec k podpisu smlouvy nějak donucen, neboť koupil něco, co v podstatě koupit nechtěl a nepotřeboval. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že žalobkyni zná asi 3,5 roku, kdy se s ní seznámila v souvislosti se zajišťováním určitých služeb pro Ing. [příjmení]. K žalobkyni má kladný vztah, neboť se k ní vždy chovala slušně. K žalované má svědkyně negativní vztah, neboť se k ní chovala vždy ostře, kriticky a intrikovala proti její osobě s úmyslem ukončení práce svědkyně pro Ing. [příjmení]. Svědkyně zajišťovala služby v domácnosti [anonymizováno] [příjmení] 2 x – 4 x týdně, přičemž v této souvislosti se setkala s žalovanou, která rovněž dojížděla za [anonymizováno] [příjmení] do [obec]. Svědkyně vypověděla, že žalovaná navštěvovala [anonymizováno] [příjmení] zřídka, někdy se tam neukázala 1 - 2 měsíce s tím, že má [anonymizováno] potíže. V tomto období se [anonymizováno] [příjmení] cítil osamělý a žádal svědkyni o častější návštěvy. O jeho záměru koupit nemovitosti pro žalovanou svědkyně nevěděla, neboť o takových věcech s [anonymizováno] [příjmení] nikdy nehovořili. Asi 14 dní před smrtí se jí [anonymizováno] [příjmení] svěřil, že udělal chybu, přičemž svědkyni požádal o potvrzení toho, že se o něj žalovaná dostatečně nestará. Za předmětnou chybu považoval zakoupení nemovitostí pro žalovanou pod určitým psychickým nátlakem ze strany žalované. Podle názoru svědkyně žalovaná s [anonymizováno] [příjmení] dokázala manipulovat, psychicky a citově ho vydírala, protože věděla, že se cítí osamocen. [anonymizováno] [příjmení] se snažil žalovanou vždy finančně podporovat, kdy jí zakoupil mobilní domy a podporoval její farmu na výrobu sýrů. [anonymizováno] [příjmení] před svědkyní hovořil o tom, že by žalovaná za užívání nemovitostí měla platit nájem, následně hovořil o návrhu žalované na zřízení služebnosti zahrnující bezplatné užívání nemovitostí s tím, že se bude o něj starat. Pokud se týká žalobkyně, ta navštěvovala svého otce pravidelně každou neděli po celou dobu, po kterou svědkyně vedla domácnost [anonymizováno] [příjmení]. Svědkyně dále podala komentář k listinnému důkazu z března 2017 předloženému žalobkyní v řízení, kdy se jednalo o text psaný svědkyní údajně dle diktátu [anonymizováno] [příjmení] a který zahrnoval seznam věcí a finančních částek, které měl [anonymizováno] [příjmení] dát žalované. Svědkyně připustila, že nebyla přítomna žádných jednání, které by se týkaly předmětné kupní smlouvy či smlouvy o zřízení služebnosti. Dále svědkyně uvedla, že [anonymizováno] [příjmení] ji informoval o hádkách mezi ním a žalovanou kvůli penězům, kdy v této souvislosti na něj žalovaná křičela a vždy to mělo negativní dopad na jeho psychiku. [příjmení] se stávalo, že žalovaná [příjmení] [příjmení] volala či přijela jen z důvodů, aby od něj získala finanční prostředky. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že byla sousedkou Ing. [příjmení] asi [anonymizováno] - [anonymizováno] let. Ve společné domácnosti s [anonymizováno] [příjmení] zpočátku bydlela matka žalované jako jeho družka. Po její smrti [anonymizováno] [příjmení] navštěvovala žalovaná. Četnost těchto návštěv nedokázala svědkyně upřesnit. Dále domácnost [anonymizováno] [příjmení] navštěvovala další paní, která mu pomáhala v domácnosti. Žalobkyni viděla svědkyně v domě [anonymizováno] [příjmení] jen jednou, a to na jeho pohřbu. Pokud se svědkyně s [anonymizováno] [příjmení] bavila, jeho psychický zdravotní stav považovala za zcela normální. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že zastupoval společnost, která prodávala [anonymizováno] [příjmení] předmětné nemovitosti [obec]. V této souvislosti kontaktovala svědka žalovaná, která projevila zájem o zakoupení nemovitostí, neboť zde chtěla bydlet i chovat zvířata. Svědek uvedl, že nemovitosti následně zakoupil [anonymizováno] [příjmení], přičemž došlo ke zřízení služebnosti ve prospěch žalované a řešili se další [anonymizováno] s prodejem nemovitostí. Svědek potvrdil, že žalovaná při prohlídce domu a jednáních se svědkem označila [anonymizováno] [příjmení] za nevlastního otce. Koncept kupní smlouvy připravovala advokátka [anonymizováno] [příjmení], přičemž návrh smlouvy byl zaslán všem stranám k odsouhlasení. Podpisy na smlouvě byly úředně ověřeny. Svědek potvrdil, že se opakovaně projednávaly a upřesňovaly s žalovanou i [anonymizováno] [příjmení] obsah smlouvy a podmínky služebnosti. Pokyny od [anonymizováno] [příjmení] týkající se určitých změn v zadání služebnosti byly zapracovávány do dalších verzí návrhu smlouvy. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky zpracovávající návrhy smlouvy, má soud za prokázané, že na průběh uzavření předmětné smlouvy si vzpomíná celkem podrobně, neboť se řešilo dlouho, bylo několik verzí, jelikož podmínky uzavření služebnosti se několikrát měnily. Nejdříve byla varianta, že nemovitosti koupí Ing. [příjmení] společně s žalovanou, každý v rozsahu jedné poloviny. Následně se řešila otázka služebnosti pro oprávněnou [jméno] [příjmení], dceru žalované. Předmětem projednávání byla i doba trvání služebnosti, která byla navrhována v délce 30 let a následně byla dohodnuta v délce 20 let, jak je uvedeno ve smlouvě. Žalovaná svědkyni před uzavřením smlouvy sdělila, že nemovitosti nechce zakoupit sama, neboť má exekuce. Dále žalovaná svědkyni sdělila, že jí a její dceři Ing. [příjmení] přislíbil pomoc se zajištěním bydlení s tím, že zřízením služebnosti, zákazu zcizení a předkupního práva budou ochráněny před žalobkyní pro případ úmrtí pana [příjmení], neboť jejich vztahy nebyly dobré. Současně uvedla, že se o Ing. [příjmení] stará, jelikož je [anonymizováno], a on jí to uzavřením této smlouvy chce vynahradit. Změny smlouvy svědkyně projednávala jak se zástupcem prodávajícího, tak s žalovanou. Pouze v jednom případě svědkyně telefonicky hovořila přímo s Ing. [příjmení], který svědkyni sdělil, že takovou smlouvu nechce uzavřít, přičemž vyslovil určitou nespokojenost s úpravou služebnosti. O jaké konkrétní námitky se jednalo, si svědkyně nevybavila. Vzhledem ke sdělení Ing. [příjmení] mu svědkyně doporučila, že pokud se smlouvou nesouhlasí, nechť ji neuzavírá. Smlouva byla následně podepsána všemi smluvními stranami. Svědkyni byl předložen k vyjádření dopis psaný Ing. [příjmení] ze dne [datum] uvozený oslovením„ pane doktore“ …... Svědkyně vyloučila, že by tento dopis byl adresován jejímu manželovi, [anonymizováno] [příjmení], neboť ten dlouhou dobu již nevykonává advokátní praxi a zcela vylučuje, že by v této záležitosti jednal s Ing. [příjmení]. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k součinnosti ve věci zrušení věcného břemene užívání k nemovitostem, neboť měla za to, že žalovaná porušila svou povinnost ze smlouvy poskytovat jejímu zesnulému otci potřebnou péči až do jeho smrti. Bylo konstatováno, že chováním žalované došlo k trvalé změně právního vztahu vyvolávajícího hrubý nepoměr mezi právy žalované a povinnostmi žalobkyně jako vlastníkem služebné věci. Dále byl soudu předložen k důkazu přípis – prohlášení [jméno] [příjmení] s tím, že věnoval [jméno] [příjmení] (žalované) za účelem pořízení náhradního bydlení částku 236 000 Kč. Přípis není podepsán ani datován. Z příjmového pokladního dokladu bez uvedení data má soud za prokázané, že z dědictví po matce obdržela žalovaná částku 59 700 Kč. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Žalobkyně se předmětnou žalobou domáhala vydání dvou určovacích žalob, a to v prvém případě určení neplatnosti smlouvy ze dne [datum] v rozsahu zřízení služebnosti užívání, zřízení zákazu zcizení a zřízení předkupního práva ve prospěch žalované, ve druhém případě určení, že zatížení nemovitostí věcným břemenem užívání a věcným právem předkupním ve prospěch žalované, které vzniklo na základě stejné smlouvy ze dne [datum], neexistuje. Předně soud konstatuje, že určovací žaloba má preventivní charakter a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji, než jiné právní prostředky, vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Jestliže ke dni vydání rozhodnutí o určovací žalobě nemá žalobce na požadovaném určení naléhavý právní zájem, je to vždy důvodem k zamítnutí určovací žaloby. Je-li posouzení platnosti právního úkonu předběžnou otázkou ve vztahu k řešení otázky (ne) existence práva nebo právního vztahu, který měl být tímto právním úkonem založen, změněn nebo naopak ukončen, pak na takovém určení není dán naléhavý právní zájem, neboť lze požadovat přímo určení existence či neexistence nevyjasněného vztahu (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soud sp. zn. 23 Cdo 1021/2009). Naléhavý právní zájem proto není dán na určení neplatnosti smlouvy, pokud vztah účastníků věci může být vyřešen určením, že, v daném případě, zatížení nemovitostí služebností, zákazem zcizení a předkupním právem neexistuje. Soud může žalobu zamítnout pro nedostatek naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, aniž by účastníky předem poučil o povinnosti tvrdit a prokazovat naléhavost právního zájmu dle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř., pokud nedostatek naléhavého právního zájmu s ohledem na okolnosti případu je zcela zjevný. Soud konstatuje, že v případě nároku žalobkyně na určení neplatnosti části smlouvy v rozsahu, jak je shora specifikován, není na vydání tohoto rozhodnutí dán naléhavý právní zájem, neboť vydáním takového rozhodnutí nedochází k eliminaci stavu ohrožení práva či nejistoty v daném právním vztahu a vydáním takového rozhodnutí ze strany soudu by nedošlo k nápravě toho, čeho se žalobkyně domáhá. Jak bylo shora konstatováno, naléhavý právní zájem není dán v případě určení neplatnosti smlouvy či její části, pokud vztah účastníků řízení může být vyřešen určením existence či neexistence právního vztahu. I pokud by soud vydal rozhodnutí, které by se týkalo určení neplatnosti smlouvy ze dne [datum] v části označené žalobkyní, pak by takové rozhodnutí nemohlo být podkladem pro změnu zápisu v katastru nemovitostí. Za této situace byla žaloba v tomto rozsahu bez dalšího věcného zkoumání uplatněného nároku ze strany soudu zamítnuta pro nedostatek naléhavého právního zájmu na daném určení. Jelikož se žalobkyně neexistence právního vztahu domáhala ve druhém uplatněném nároku, pak soud považoval za nadbytečné žalobkyni postupem podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vést k doplnění rozhodných skutečností a označení důkazů k prokázání naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, neboť jeho nedostatek byl s ohledem na okolnosti případu zcela zjevný. Soud se dále zabýval nárokem na určení neexistence zatížení nemovitostí služebností, zákazem zcizení a věcným právem předkupním ve prospěch žalované na základě smlouvy uzavřené dne [datum]. Žalobkyně namítala několik důvodů, pro které nemohla služebnost, zákaz zcizení a předkupní právo vzniknout. Předně žalobkyně tvrdila, že žalovaná uvedla jejího otce při uzavření předmětné smlouvy v omyl, kdy mu lstivě přislíbila veškerou možnou péči až do jeho smrti proti zřízení služebnosti bezplatného užívání nemovitostí po dobu 20 let, dále pak za úplatu 5 000 Kč měsíčně, zákazu zcizení nemovitostí a předkupního práva, a to vše ve prospěch žalované, ačkoliv se nechystala tomuto závazku dostát a ani ho fakticky neplnila. V této souvislosti zneužila slabosti, tísně a stáří Ing. [příjmení], kdy svým jednáním se v konečném důsledku protiprávně obohatila. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaná při uzavírání kupní smlouvy uvedla v omyl prodávajícího, kdy zástupci této společnosti při prodeji tvrdila, že je nevlastní dcerou Ing. [příjmení], který má v úmyslu se do nemovitosti nastěhovat a zde se bude o něj žalovaná starat. Tyto informace se nezakládaly na pravdě, neboť Ing. [příjmení] neplánoval bydlet a užívat nemovitosti v [obec]. Současně žalobkyně konstatovala, že smlouva z [datum] je v rozsahu zřízení služebnosti, zákazu zcizení a předkupního práva absolutně neplatná dle § 580 odst. 1 o. z., neboť v tomto rozsahu byla uzavřena v rozporu s dobrými mravy. Soud se musel vypořádat s otázkou, zda nastal některý z důvodu pro dovození relativní či absolutní neplatnosti právního jednání, tedy smlouvy o zřízení služebnosti užívacího práva, o zřízení zákazu zcizení či předkupního práva upravených v části IV. až VI. smlouvy ze dne [datum]. Podle § 580 odst. 1 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 583 o.z., jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné. Podle § 586 odst. 1 o.z., je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle § 586 odst. 2 o. z., nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. Podle § 587 odst. 1 o. z., kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo [anonymizováno] násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání. Podle § 587 odst. 2 o. z., kdo přivedl jiného k právnímu jednání hrozbou nebo lstí, nahradí vždy újmu z toho vzniklou. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Ustanovení § 586 o. z., upravuje relativní neplatnost právního jednání. Relativně neplatné právní jednání je takové, které vzniká a vyvolává veškeré zamýšlené právní následky, pokud oprávněná osoba neplatnost nenamítne (pokud se jí nedovolá). V případě, že oprávněná osoba neplatnost namítne, působí neplatnost od počátku (ex tunc) a na právní jednání se hledí, jako by právní následky nikdy nevyvolalo. Omyl je založen na nesprávné představě jednajícího o určité skutečnosti týkající se jeho právního jednání. Omyl může být spojen s vůlí jednajícího i s jejím projevem. Lze uzavřít, že omyl je ve smyslu § 583 podstatný, pokud se týká kterékoli skutečnosti rozhodné pro provedení právního jednání. O tuto situaci jde tehdy, pokud by znalost skutečného stavu věci vedla účastníka k tomu, že by dané právní jednání neprovedl vůbec, anebo by je provedl za podstatně odlišných podmínek. Vzhledem k tomu, že neplatnost právního jednání je zde stanovena na ochranu zájmu mýlícího se účastníka, jedná se o neplatnost relativní (§ 586). Relativní neplatnost právního jednání pro omyl může namítnout pouze účastník jednající v omylu. Neplatnosti je třeba dovolat se vůči druhé straně právního jednání, popř. vůči ostatním účastníkům takového jednání. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná uvedla jejího otce v omyl při uzavírání smlouvy o služebnosti, zřízení zákazu zcizení nemovitostí a zřízení předkupního práva (dále též předmětných smluv), neboť přislíbila jejímu otci zajištění veškeré potřebné péče o jeho osobu až do jeho smrti, ač tento příslib neměla v úmyslu splnit a ani nesplnila. V této souvislosti využila slabosti, tísně a stáří otce žalobkyně, kdy v důsledku toho jej přiměla k podepsání předmětné smlouvy. Jak bylo shora konstatováno, v případě podstatného omylu, za který lze skutečnosti tvrzené žalobkyní považovat, se může dovolat neplatnosti právního jednání pouze účastník jednající v omylu. V daném případě má soud za to, že této neplatnosti by se tady mohl dovolat pouze [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který však zemřel a za svého života se neplatnosti právního jednání vůči žalované nikdy nedovolal. Soud má za to, že předmětné právo nepřechází na dědice zůstavitele, a žalobkyně se tedy v tomto rozsahu nemohla vůči žalované dovolat neplatnosti právního jednání z důvodu omylu, ve který měl být údajně [anonymizováno] [příjmení] uveden žalovanou. V této souvislosti soud nad rámec tohoto právního závěru doplňuje, že z provedeného dokazování nelze učinit závěr, že žalovaná uvedla [anonymizováno] [příjmení] při uzavírání smlouvy v omyl, kdy pod falešným příslibem pomoci ve stáří přiměla Ing. [příjmení] k uzavření předmětných smluv. Z dokazování naopak vyplynulo, že žalovaná [příjmení] [příjmení] péči až do jeho smrti zajišťovala, pravidelně ho navštěvovala, smlouvy byly v dlouhém kontraktačním procesu projednávány za aktivní účasti [anonymizováno] [příjmení], přičemž určitý jeho návrh na změnu smlouvy vyplývající z dopisu ze dne [datum] souvisel pouze s částí„ [anonymizována tři slova] smlouvy, nikoliv se smlouvou o zřízení služebnosti jako celku. Pokud by měl [anonymizováno] [příjmení] pochybnost o plnění závazku žalované vyplývajícího ze smlouvy o zřízení služebnosti, pak mohl sjednat nápravu písemnou výzvou a požadavkem na zaplacení smluvní pokuty ze strany žalované tak, jak mu to umožňovala ujednání v části [anonymizována tři slova] smlouvy. Ke stejnému závěru soud dospěl v případě tvrzeného omylu ve vztahu k osobě prodávajícího, který byl pouze účastníkem kupní smlouvy a který se neplatnosti této smlouvy z výše uvedených důvodů nikdy nedovolal, což ostatně nebylo tvrzeno ani samotnou žalobkyní. S přihlédnutím k tomuto závěru byly skutečnosti tvrzené žalobkyní o uvedení v omyl prodávajícího ze strany žalované pro posouzení uplatněného nároku právně nevýznamné. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaná se lstí zahrnující příslib [anonymizováno] [příjmení] doživotně o něj pečovat domohla uzavření předmětných smluv, ačkoliv vědomě nechtěla tento slib dodržet. V tomto směru soud zvážil aplikaci ustanovení § 587 odst. 1 o. z., kdy ten, kdo byl přinucen hrozbou tělesnou nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožován, má právo namítnout neplatnost právního jednání. Pokud se takto stane lstí, je povinen nahradit újmu z toho vzniklou. I v tomto případě zákon upravuje relativní neplatnost právního jednání, tedy právo namítnout neplatnost tohoto jednání přísluší tomu, kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí. Soud nad rámec tohoto závěru konstatuje, že žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly jednání žalované, kterým by se fyzickou hrozbou či psychickým nátlakem domohla uzavření předmětných smluv, nebylo prokázáno. Především z výpovědí svědků advokátky [anonymizováno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vyplynulo, že všechny smlouvy se projednávaly dostatečně dlouho, přičemž vzniklo několik verzí smluv na základě připomínek jak žalované, tak [anonymizováno] [příjmení]. Z výpovědí svědkyň [příjmení] i [příjmení] vyplynulo, že žalovaná i po podpisu smlouvy za [anonymizováno] [příjmení] jezdila a v určitém rozsahu mu zajišťovala péči, ke které se ve smlouvě zavázala. Žalobkyně dále tvrdila, že smlouva je v části zřízení služebnosti, zákazu zcizení nemovitostí a zřízení předkupního práva k nemovitostem absolutně neplatná s přihlédnutím k § 580 odst. 1 o. z., neboť byla sjednána v rozporu s dobrými mravy. Předně soud považuje za vhodné konstatovat, jakým způsobem je v právní teorii vymezen pojem dobrých mravů. Nejvyšší soud dobré mravy dlouhodobě vymezuje jako„ souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních“ (R 5/2001). Podle Ústavního soudu jsou„ dobré mravy souhrnem etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Tento obecný horizont, který vývojem společnosti rozvíjí i svůj morální obsah v prostoru a čase, musí být posuzován z hlediska konkrétního případu také právě v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků právního vztahu“ (II. ÚS 249/97) Po vyhodnocení skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že předmětné smlouvy nebyly uzavřeny v rozporu s dobrými mravy. Sjednání služebnosti, zákazu zcizení nemovitostí i zřízení předkupního práva smlouvou ze dne [datum], se žádným zásadním způsobem nevymykají obvyklé úpravě těchto právních vztahů. Je otázkou vůle účastníků závazku, jakým způsobem služebnost upraví, zda úplatně či bezúplatně, zda bude omezena délka trvání služebnosti či nikoliv, případně, zda bude služebnost kompenzována nějakou povinností ze strany oprávněného ze služebnosti. V daném případě smlouvu zpracovala a na základě připomínek účastníků závazků upravovala advokátka dle právní úpravy účinné ke dni uzavření smlouvy a dle požadavků smluvních stran. V řízení nebyly prokázány žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že předmětné smlouvy byly uzavřeny v rozporu obecnými morálními zásadami, příp. že tyto smlouvy byly nemorální či výrazně znevýhodňující některou ze stran ke dni podpisu smluv. Rovněž délku trvání služebnosti (20 let) soud nepovažuje za nepřiměřenou či nemravnou, pokud přihlédne k tomu, že Ing. [příjmení] bylo v době uzavření smlouvy 78 let a nebylo možné předpokládat, po jakou dobu bude žalovaná svou povinnost vyplývající ze smlouvy muset plnit. Skutečnost, že Ing. [příjmení] zemřel necelé 2 roky po uzavření smlouvy, nemůže být důvodem pro dovození sjednání služebnosti v délce odporující dobrým mravům. Za této situace soud uzavírá, že ujednání o služebnosti, zákazu zcizení nemovitostí, případně o předkupním právu nebylo sjednáno v rozporu se zákonem ani v rozporu s dobrými mravy, nebylo tedy možno dovodit, že v této části je smlouva absolutně neplatná. Případné neplnění závazků ze služebnosti či nepoměr mezi právy a povinnostmi ze služebnosti může být důvodem uplatnění jiného žalobního nároku, než který byl uplatněn žalobkyní v tomto řízení. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaná se pod falešnou záminkou poskytnutí péče bez přiměřeného důvodu a bez protiplnění obohatila na úkor Ing. [jméno] [příjmení] také tím, že si nechala ve svůj prospěch zřídit právo zákazu zcizení v délce 20 let od uzavření smlouvy a předkupní právo váznoucí na předmětných nemovitostech. Soud konstatuje, že z provedeného dokazování nebylo možné dovodit bezdůvodné obohacení na straně žalované, které by představovalo plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávní užitím cizí hodnoty nebo plnění, které poskytl [anonymizováno] [příjmení] za žalovanou, ačkoliv měla po právu plnit ona. V daném případě získala žalovaná určitá práva k nemovitostem ze smlouvy, která byla uzavřena v souladu se zákonem a nikoliv v rozporu s dobrými mravy. Pokud tedy žalovaná pouze disponovala a nakládala s právy, která jí vyplývají z platně uzavřené smlouvy, pak nelze takové výhody považoval za bezdůvodné obohacení, tedy plnění bez právního důvodu či z právního důvodu, který odpadl. Současně má soud za to, že se [anonymizováno] [příjmení] ani žalobkyně vydání žádného bezdůvodného obohacení před podáním žaloby vůči žalované nikdy nedomáhali. Jelikož soud dospěl k závěru, že smlouva o zřízení služebnosti užívání nemovitostí, zřízení zákazu zcizení nemovitostí i zřízení předkupního práva k nemovitostem ve prospěch žalované je platná, byla žaloba do nároku na určení neexistence zatížení nemovitostí v tomto rozsahu ve prospěch žalované zamítnuta. Soud konstatuje, že pro závěr o skutkovém stavu věci byly podkladem pouze důkazy, které soud v odůvodnění rozsudku uvedl, ačkoliv v řízení byly provedeny další důkazy, které se pro vyhodnocení skutkového stavu ukázaly jako nepodstatné. Jednalo se například o doklady o úhradě kupní ceny za předmětné nemovitosti, případně doklady o prošetřování příčin smrti [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze strany Policie ČR, dohoda mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] ze [datum], která s projednávanou věcí nesouvisela či rukou psaný text zahrnující věci, které měly zůstat v domě po smrti matky žalované. Dále soud v průběhu řízení zamítl některé účastníky navržené důkazy. Jednalo se o návrh smlouvy na prodej nemovitostí v katastrální území Troubky předložené žalobkyní, který byl navržen po koncentraci řízení a měly být tímto důkazem prokazovány skutečnosti, které nebyly pro posouzení uplatněného nároku podstatné. Soud rovněž nemohl provést výslech svědka [jméno] [příjmení], který v průběhu řízení zemřel. Dále bylo zamítnuto provedení výslechu svědků [příjmení] [příjmení], jehož souvislost s projednávanou věcí byla vyvrácena, a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kdy tento návrh byl žalovanou přednesen až po koncentraci řízení. Dále byly zamítnuty důkazy žalobkyně týkající se vyúčtování elektřiny v domě užívaném žalovanou, kdy soud má za toho, že tyto důkazy s projednávanou věcí nesouvisejí. Další důkazy, a to trestní oznámení ze dne [datum] na Okresním státním zastupitelství [obec], odmítnutí uplatněného nároku ze dne [datum], vyjádření sociálního odboru [anonymizováno] ve [obec], výslech pracovníků realitních kanceláří, případně jejich zprávami, kteří zprostředkovávali prodej [anonymizováno] [příjmení], a elektronická korespondence mezi žalovanou a [anonymizováno] [příjmení], byly zamítnuty, neboť provedení těchto důkazů bylo navrženo až po koncentraci řízení a nebyly zásadní pro posouzení skutkového stavu věci a důvodnosti uplatněných nároků. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a žalovaná, které by náhrada nákladů řízení náležela, žádné náklady nepožadovala. O povinnosti žalobkyně zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále náhradu nákladů řízení ve výši 3 447 Kč soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a za této situace je povinna nahradit náklady řízení státu. Tyto náklady řízení byly představovány svědečným vyplaceným svědkyni [jméno] [příjmení] ve výši 1 519 Kč a svědkovi [jméno] [příjmení] ve výši 1 928 Kč. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.