16 C 154/2022

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B 3. Jméno žalované C, narozený Datum narození žalované C bytem Adresa žalované C zastoupený obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně A bytem Adresa zmočněnkyně A 4. Jméno zmočněnkyně B, narozený Datum narození zmočněnkyně B bytem Adresa zmočněnkyně B zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných 1) až 4) k budově č.p. Anonymizováno – bytový dům, list vlastnictví Anonymizováno, stojící na pozemku parc. č. hodnota – zastavěná plocha a nádvoří, list vlastnictví Anonymizováno, vše zapsáno u právnická osoba pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro katastrální území adresa, obec adresa, se zrušuje. II. Do výlučného vlastnictví žalobkyně se přikazuje bytová jednotka č. Anonymizováno zahrnující byt č. hodnota umístěný v 1 Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno. Anonymizováno bytového domu a podíl na společných částech bytového domu ve výši Anonymizováno, přičemž byt se skládá z hlavního obytného prostoru v 1. NP - kuchyň, pokoj, a místností umístěných mimo hlavní obytný prostor: sklepní místnost č. hodnota v Anonymizováno koupelna v 1. NP o celkové výměře podlahové plochy bytu Anonymizováno. Bližší specifikace bytové jednotky včetně jejich součástí, společných částí budovy, nebytových částí domu, jejich příslušenství, rozsahu podlahových ploch, popis vybavení, určení společných částí budovy, stanovení pravidel hospodaření budovy a správy domu, půdorysy všech podlaží určující polohu bytových jednotek a společných částí domu jsou vymezeny prohlášením vlastníka budovy ze dne datum zpracovaného znalkyní tituly před jménem jméno FO, které tvoří přílohu č. hodnota rozsudku. III. Do výlučného vlastnictví žalované 1) se přikazuje bytová jednotka č. Anonymizováno zahrnující byt č. hodnota umístěný v 1. PP a 1. NP bytového domu a podíl na společných částech bytového domu ve výši Anonymizováno, přičemž byt se skládá z hlavního obytného prostoru v 1. NP – chodba, koupelna, sklad, WC, kuchyň, spíž, dva pokoje a místnosti umístěné mimo hlavní obytný prostor: sklepní místnost č. hodnota v 1. PP o celkové výměře podlahové plochy bytu Anonymizováno Bližší specifikace bytové jednotky včetně jejich součástí, společných částí budovy, nebytových částí domu, jejich příslušenství, rozsahu podlahových ploch, popis vybavení, určení společných částí budovy, stanovení pravidel hospodaření budovy a správy domu, půdorysy všech podlaží určující polohu bytových jednotek a společných částí domu jsou vymezeny prohlášením vlastníka budovy ze dne datum zpracovaného znalkyní tituly před jménem jméno FO, které tvoří přílohu č. hodnota rozsudku. IV. Do výlučného vlastnictví žalovaného 2) se přikazuje bytová jednotka č. Anonymizováno zahrnující byt č. hodnota umístěný v 1. PP a 1. NP bytového domu a podíl na společných částech bytového domu ve výši Anonymizováno, přičemž byt se skládá z hlavního obytného prostoru v 1. NP – chodba, koupelna, kuchyň, pokoj a místností umístěných mimo hlavní obytný prostor: sklepní místnost č. hodnota v 1. PP a WC a sklad v 1. NP o celkové výměře podlahové plochy bytu Anonymizováno. Bližší specifikace bytové jednotky včetně jejich součástí, společných částí budovy, nebytových částí domu, jejich příslušenství, rozsahu podlahových ploch, popis vybavení, určení společných částí budovy, stanovení pravidel hospodaření budovy a správy domu, půdorysy všech podlaží určující polohu bytových jednotek a společných částí domu jsou vymezeny prohlášením vlastníka budovy ze dne datum zpracovaného znalkyní tituly před jménem jméno FO, které tvoří přílohu č. hodnota rozsudku. V. Do výlučného vlastnictví žalovaného 3) se přikazuje bytová jednotka č. Anonymizováno zahrnující byt č. hodnota umístěný v 1. PP a 2. NP bytového domu (podkroví) a podíl na společných částech bytového domu ve výši Anonymizováno, přičemž byt se skládá z hlavního obytného prostoru v 2. NP – chodba, koupelna s WC, obývací pokoj s kuchyňským koutem, dvě pobytové místnosti, pokoj, a místnosti umístěné mimo hlavní obytný prostor: sklepní místnost č. hodnota v 1. PP o celková výměře podlahové plochy bytu 96,58 m2 .Bližší specifikace bytové jednotky včetně jejich součástí, společných částí budovy, nebytových částí domu, jejich příslušenství, rozsahu podlahových ploch, popis vybavení, určení společných částí budovy, stanovení pravidel hospodaření budovy a správy domu, půdorysy všech podlaží určující polohu bytových jednotek a společných částí domu jsou vymezeny prohlášením vlastníka budovy ze dne datum zpracovaného znalkyní tituly před jménem jméno FO, které tvoří přílohu č. hodnota rozsudku. VI. Do výlučného vlastnictví žalovaného 4) se přikazuje bytová jednotka č. Anonymizováno zahrnující byt č. hodnota umístěný v 1. PP a 2. NP bytového domu (podkroví) a podíl na společných částech bytového domu ve výši Anonymizováno, přičemž byt se skládá z hlavního obytného prostoru v 2. NP – předsíň, kuchyň, pokoj, dvě pobytové místnosti, koupelna, WC, a místností umístěných mimo hlavní obytný prostor: sklepní místnost č. hodnota v 1. PP o celková výměře podlahové plochy bytu Anonymizováno. Bližší specifikace bytové jednotky včetně jejich součástí, společných částí budovy, nebytových částí domu, jejich příslušenství, rozsahu podlahových ploch, popis vybavení, určení společných částí budovy, stanovení pravidel hospodaření budovy a správy domu, půdorysy všech podlaží určující polohu bytových jednotek a společných částí domu jsou vymezeny prohlášením vlastníka budovy ze dne datum zpracovaného znalkyní tituly před jménem jméno FO, které tvoří přílohu č. hodnota rozsudku. VII. Žalovaná 1) je povinna zaplatit žalobkyni na vypořádání spoluvlastnického podílu částku částka, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka měsíčně, přičemž první splátka je splatná do 3 dnů od právní moci rozsudku a potom vždy každého prvního dne v měsíci předem, k rukám žalobkyně, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek. VIII. Žalovaná 1) je povinna zaplatit žalovanému 2) na vypořádání spoluvlastnického podílu částku částka, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka měsíčně, přičemž první splátka je splatná do 3 dnů od právní moci rozsudku a potom vždy každého prvního dne v měsíci předem, k rukám žalovaného 2), až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek. IX. Žalovaný 3) je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání spoluvlastnického podílu částku částka, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka měsíčně, přičemž první splátka je splatná do 3 dnů od právní moci rozsudku a potom vždy každého prvního dne v měsíci předem, k rukám žalobkyně, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek. X. Žalovaný 3) je povinen zaplatit žalovanému 2) na vypořádání spoluvlastnického podílu částku částka, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka měsíčně, přičemž první splátka je splatná do 3 dnů od právní moci rozsudku a potom vždy každého prvního dne v měsíci předem, k rukám žalovaného 2), až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek. XI. Žalovaný 4) je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání spoluvlastnického podílu částku částka, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka měsíčně, přičemž první splátka je splatná do 3 dnů od právní moci rozsudku a potom vždy každého prvního dne v měsíci předem, k rukám žalobkyně, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek. XII. Žalovaný 4) je povinen zaplatit žalovanému 2) na vypořádání spoluvlastnického podílu částku částka, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka měsíčně, přičemž první splátka je splatná do 3 dnů od právní moci rozsudku a potom vždy každého prvního dne v měsíci předem, k rukám žalovaného 2), až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek. XIII. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v adresa na nákladech řízení částku částka do 3 dnů od právní moci rozsudku. XIV. Žalovaná 1) je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v adresa na nákladech řízení částku částka do 3 dnů od právní moci rozsudku. XV. Žalovaný 2) je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v adresa na nákladech řízení částku částka do 3 dnů od právní moci rozsudku. XVI. Žalovaný 3) je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v adresa na nákladech řízení částku částka do 3 dnů od právní moci rozsudku. XVII. České republice - Okresnímu soudu v adresa se nepřiznává vůči 4) žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. XVIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v adresa dne datum domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků řízení k budově č. p. Anonymizováno – bytový dům, stojící na pozemku parc. č. hodnota – zastavěná plocha a nádvoří, zapsané na listu vlastnictví (dále též LV) č. hodnota pro katastrální území a obec adresa. Žalobkyně navrhovala vypořádání podílového spoluvlastnictví prodejem budovy č. p. Anonymizováno ve veřejné dražbě s následným rozdělením výtěžku dražby mezi účastníky řízení dle velikosti jejich spoluvlastnických podílů. Svůj návrh odůvodnila tím, že účastníci, případně jejich právní předchůdci, se na základě kupní smlouvy ze dne datum stali spoluvlastníky předmětné budovy č. p. Anonymizováno, a to každý s podílem o velikosti Anonymizováno celku. Kupní smlouva obsahovala ujednání spoluvlastníků o následném uzavření dohody o správě společné nemovitosti, avšak v průběhu užívání budovy žádná dohoda uzavřena nebyla. Mezi účastníky řízení, jako spoluvlastníky společné nemovitosti, existuje značná disproporce v rozsahu užívání nemovitosti, neboť každý ze spoluvlastníků užívá byt o rozdílné výměře a jiného dispozičního řešení. V případě žalobkyně je užíván byt o podlahové ploše Anonymizováno ², ačkoliv jejímu spoluvlastnickému podílu by měla odpovídat podlahová plocha bytu o velikosti Anonymizováno ². Žalobkyně v minulosti žádala ostatní spoluvlastníky o odstranění tohoto zjevně nespravedlivého stavu zrušením spoluvlastnictví a zřízením bytového spoluvlastnictví s rozdělením nemovitosti na bytové jednotky. Návrh žalobkyně byli ochotni akceptovat pouze 2. žalovaný a částečně 1. žalovaná, ostatní spoluvlastníci nereagovali vůbec nebo odmítavě. Za této situace žalobkyně nemá zájem setrvat ve spoluvlastnickém vztahu, a to především s přihlédnutím k uvedeným disproporcím při faktickém užívání nemovitosti. Žalobkyně uvedla, že dle jejího názoru by nejvhodnějším řešením bylo vypořádání spoluvlastnictví zřízením bytových jednotek, avšak, dle jejího názoru, tomuto způsobu brání skutečnost, že nemovitost se nachází na pozemku města adresa, které projevilo ochotu účastníkům řízení pozemek prodat za znaleckým posudkem určenou kupní cenu. Tento postup však předpokládal souhlasný postoj všech spoluvlastníků nemovitosti. Žalobkyně rovněž poukázala na určité konfliktní vztahy mezi žalobkyní a některými spoluvlastníky, zejména žalovanými č. hodnota a 4, se kterými vedla či stále vede soudní spor o náhradu za užívání společné nemovitosti nad rámec jejich spoluvlastnického podílu. Žalobkyně rovněž spatřuje určitou neochotu všech spoluvlastníků nemovitosti podílet se na případných nákladech spojených s rozdělením nemovitosti na bytové jednotky, což by musel posoudit soudní znalec. Současně žalobkyně považuje za nejisté, zda v případě zřízení bytových jednotek budou někteří ze spoluvlastníků dostatečně solventní k zaplacení vypořádacího podílu ostatním spoluvlastníkům. Jelikož mezi účastníky řízení nedošlo dosud k dohodě o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitosti, podala žalobkyně předmětnou žalobu u soudu.

2. V případě žalovaných docházelo v průběhu řízení k vývoji stanoviska ve věci vyřešení spoluvlastnických vztahů. Na počátku řízení žalovaní se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví prodejem nemovitosti nesouhlasili s tím, že nebyly využity všechny možnosti k uzavření dohody o správě společné nemovitosti. Žalovaná 1) ve svém vyjádření ze dne datum viděla reálné vypořádání spoluvlastnictví rozdělením domu na jednotlivé bytové jednotky. V průběhu řízení všichni žalovaní souhlasili se zrušením spoluvlastnictví a jeho vypořádáním rozdělením nemovitosti na bytové jednotky, kdy bude následně nutné vyřešit otázku společné správy nemovitosti a rozsahu podílů spoluvlastníků na této správě. právnická osoba považovali žalovaní za krajní řešení, které by pro některé spoluvlastníky představovalo zánik zajištění jejich bytových potřeb.

3. U jednání soudu dne datum a datum došlo k dohodě účastníků řízení o mimosoudním vyřešení věci s tím, že účastníci zajistí zpracování prohlášení vlastníků a následně uzavřou smír, jehož obsahem bude zrušení spoluvlastnictví účastníků k nemovitosti a vypořádání spoluvlastnictví vymezením bytových jednotek se stanovením vypořádacích podílů. právnická osoba průběhu zpracování prohlášení vlastníků ze strany znalkyně došlo ke změně procesního stanoviska žalovaného 4), který nově, a to až po koncentraci řízení, namítal, že v souvislosti s převodem vlastnictví bytu na žalobkyni nebylo dodrženo předkupní právo ostatních spoluvlastníků, což lze považovat za podvodné jednání. Dále bylo namítáno, že mezi účastníky řízení byla uzavřena ústní dohoda o způsobu a rozsahu užívání bytů, aniž by vůči sobě požadovali vyplacení vypořádacích podílů. Dále žalovaný 4) uvedl, že za spoluvlastníky menších bytů uhradili podstatnou část kupní ceny za jimi nabyté podíly, než která odpovídá jejich spoluvlastnickému podílu, uživatelé největších bytů. Současně žalovaný 4) poukázal na provedení investic do svého bytu, jejichž výše by měla být při vypořádání zohledněna. V tomto směru žalovaný 4) žádal pouze zohlednění nákupu kotle na tuhá paliva v hodnotě částka. Žalovaný 4) dále vznesl požadavek na odklad vypořádání podílového spoluvlastnictví na dobu 10 let z důvodu nevhodnosti doby podání žaloby a namítal nedostatky prohlášení vlastníka zpracované znalkyní, především při stanovení hodnoty jednotlivých bytových jednotek. Žalovaný 4) se domáhal po ostatních spoluvlastnících předložení dokladu o revizi komínů a spalinových cest, což považoval za zcela stěžejní pro zabránění případného požáru v nemovitosti. Současně poukázal na používání koupelny žalobkyně zbudované bez řádného stavebního povolení a následné kolaudace.

5. Z kupní smlouvy č. Anonymizováno z datum, z výpisu z katastru nemovitostí LV Anonymizováno pro k.ú. adresa, z kupní smlouvy ze dne datum, z žaloby, z rozhodnutí o procesním nástupnictví z datum a ze zpětvzetí žaloby ze dne datum ve věci Okresního soudu v adresa sp. zn. spisová značka, z rozsudku č.j. spisová značka ve věci Okresního soudu v adresa a z předžalobních výzev žalobkyně zaslaných všem žalovaným ze dne datum má soud za prokázané, že dne datum byla uzavřena pod č. Anonymizováno mezi prodávajícím – město adresa a kupujícími 1. manželi jméno FO a jméno FO, 2. jméno FO, 3. jméno FO, 4. Emou jméno FO a 5. jméno FO kupní smlouva, na základě níž prodávající převedl do spoluvlastnictví kupujících nemovitost - dům č. p. Anonymizováno na zastavěné ploše č. hodnota v katastrálním území adresa se všemi součástmi a příslušenstvím za vzájemně dohodnutou cenu ve výši částka, která byla uhrazena ve dvou splátkách ve výši částka a částka. Obytný dům sestával z podsklepení s prvním nadzemním podlažím a podkrovím s pěti byty, z toho tři byty o velikosti Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a dva byty o velikosti Anonymizováno Kupující pod pořadovými čísly 1. až 5. nabyli spoluvlastnictví k nemovitosti každý v ideálním podílu Anonymizováno. právnická osoba byl schválen usnesením městského zastupitelstva č. Anonymizováno ze dne datum. Byty byly v době prodeje v nájmu kupujících, kteří se dohodli, že obytný dům budou užívat tak, že kupující č. hodnota (jméno FO a jméno FO) budou výlučnými uživateli bytu č. hodnota, II. kategorie o velikosti 1+1 s příslušenstvím ve 2. podlaží, kupující č. hodnota (jméno FO) bude výlučnou uživatelkou bytu č. hodnota, III. kategorie o velikosti Anonymizováno s příslušenstvím v 1. podlaží, kupující č. hodnota (jméno FO) bude výlučnou uživatelkou bytu č. hodnota, IV. kategorie o velikosti Anonymizováno s příslušenstvím v 1. podlaží, kupující č. hodnota (jméno FO) bude výlučnou uživatelkou bytu č. hodnota, III. kategorie o velikosti Anonymizováno s příslušenstvím ve 2. podlaží domu a kupující č. hodnota (jméno FO) bude výlučnou uživatelkou bytu č. hodnota, II. kategorie o velikosti Anonymizováno s příslušenstvím, v 1. podlaží. Ostatní společné a další prostory domu a jeho příslušenství měli kupující užívat společně, případně tak, jak byly užívány před uzavřením kupní smlouvy, pokud se nedohodnou jinak. O podrobnostech zajišťování údržby a opravy společných a dalších prostor domu a jeho příslušenství, jakož i o vzájemných vztazích mezi podílovými spoluvlastníky, měla být uzavřena zvláštní smlouva, v níž měly být upraveny výše a způsob úhrady případných nákladů spojených s modernizací a rekonstrukcí domu a další související otázky. Kupující rovněž vzali ve smlouvě na vědomí, že nemovitost získávají do ideálního spoluvlastnictví, z čehož plynou práva a povinnosti upravené především § 136 a následující občanského zákoníku. V dalších částech smlouvy byly upraveny přechod vlastnického práva vkladem do katastru nemovitostí, úhrada daně z převodu nemovitosti, prohlášení o řádném seznámení se s obsahem smlouvy a formulace změny zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí. Kupní smlouvou ze dne datum žalobkyně nabyla od prodávajícího jméno FO vlastnické právo k Anonymizováno spoluvlastnického podílu na budově č. p. Anonymizováno v obci a katastrální území adresa za dohodnutou kupní cenu ve výši částka. Smlouva byla řádně podepsána a byl proveden vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Výpisem z katastru nemovitostí LV Anonymizováno pro katastrální území adresa bylo prokázáno, že v současné době jsou spoluvlastníky bytového domu č. p. Anonymizováno ve adresa na pozemku parc. č. hodnota zapsaného na listu vlastnickém Anonymizováno účastníci řízení označení v žalobě. V případě žalobkyně je uveden nabývací titul – kupní smlouva ze dne datum, v případě 1. žalované je uveden nabývací titul - darovací smlouva Anonymizováno ze dne datum, v případě 2. žalovaného je jako nabývací titul uvedeno usnesení Okresního soudu v adresa o dědictví ze dne datum, v případě 4. žalovaného je nabývacím titulem rovněž usnesení Okresního soudu v adresa o dědictví ze dne datum a v případě 4. žalovaného je nabývacím titulem dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne datum. Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že u Okresního soudu v adresa byla pod sp. zn. spisová značka je projednávána žaloba žalobkyně proti žalované jméno FO o zaplacení částky částka představující náhradu za užívání spoluvlastnického podílu nad rámec zákonného rozsahu. V řízení bylo následně rozhodnuto o procesním nástupnictví, kdy na straně žalované nadále vystupoval Jméno žalované C, narozený Datum narození žalované C Okresního soudu v adresa sp. zn. spisová značka bylo vedeno řízení žalobkyně proti 4. žalovanému o zaplacení náhrady za užívání nemovitosti nad rámec spoluvlastnického podílu 4. žalovaného. Žalobě bylo vyhověno a žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částka a náklady řízení. Před podáním žaloby ve věci žalobkyně vyzvala písemně dopisy ze dne datum ostatní spoluvlastníky ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví vymezením bytových jednotek, jakožto vyváženého způsobu řešení disproporce mezi velikostí spoluvlastnických podílů k bytovému domu a jeho faktickým užíváním.

6. Ze znaleckého posudku č. Anonymizováno znalkyně tituly před jménem jméno FO, znalkyně z oboru ekonomika, odvětví oceňování nemovitých věcí, ze dne datum, včetně dodatku č. hodnota ke znaleckému posudku ze dne datum, z výslechu znalkyně tituly před jménem jméno FO u jednání soudu a z výpovědi svědkyně jméno FO, navržené správkyně bytového domu, má soud za prokázané, že usnesením Okresního soudu v adresa ze dne datum bylo znalkyni tituly před jménem jméno FO uloženo zpracování znaleckého posudku, v němž se měla vyjádřit k otázce, zda v případě budovy č. p. Anonymizováno lze vzhledem ke stavebnětechnickému charakteru stavby realizovat přeměnu spoluvlastnictví této stavby na vlastnictví bytových jednotek a nebytových prostor v rozsahu specifikovaném v zadání znaleckého posudku. V případě kladné odpovědi měla znalkyně uvést, zda realizace přeměny spoluvlastnictví této stavby na vlastnictví bytových jednotek a nebytových prostor si vzhledem k aktuálnímu stavu nemovitosti vyžádá nějaké stavební úpravy, pokud ano, pak specifikovat jaké a u kterých bytových jednotek či nebytových prostor. Současně měla znalkyně konkretizovat rozsah, formu a finanční nákladnost nutných stavebních úprav budovy, které by bylo nutno provést a vynaložit za účelem rozdělení této stavby na pět bytových jednotek včetně příslušenství a součástí, přičemž byl stanoven rozsah jednotlivých bytů pod pořadovými čísly 1 až 5. Znalkyni bylo dále uloženo zpracovat prohlášení vlastníka budovy č. p. Anonymizováno dle pokynů uvedených v zadání znaleckého posudku. Pod bodem 5) zadání měla znalkyně stanovit obvyklou cenu všech pěti bytů v daném místě a časem podle platných předpisů pro oceňování nemovitostí ve stavu ke dni ocenění bytů. V návaznosti na tento závěr se měla znalkyně vyjádřit k tomu, zda hodnota rozdělení podílového spoluvlastnictví bude fakticky odpovídat velikosti dosavadních spoluvlastnických podílů, případně zda některý z účastníků s tímto rozdělením podílového spoluvlastnictví získá vyšší hodnotu, než která odpovídá jeho spoluvlastnickému podílu. Znalkyně ve znaleckém posudku uvedla výčet podkladů, ze kterých vycházela při zpracování znaleckého posudku. Znalkyně charakterizovala obec a okolí nemovitosti, umístění nemovitosti v obci, dopravní podmínky, konfiguraci terénu, převládající zástavbu v dané lokalitě, parkovací možnosti, územní plán obce a umístění inženýrských sítí v obci s možností napojení nemovitosti. Znalkyně charakterizovala posuzovanou nemovitost jako zděný bytový dům, částečně podsklepený s 1. NP a zcela obytným podkrovím, zastřešením sedlovou střechou s vikýři. Základy budovy jsou kamenné, izolace proti zemní vlhkosti nebyla zjištěna, stavba s malým projevem vzlínající zemní vlhkosti v 1. PP a 1. NP. Svislé konstrukce budovy byly zděné, tloušťka obvodových zdí se pohybovala 50 cm a 30 cm. Stropy jsou dřevěné, trámové s klenbami, střešní krytina představuje eternitové šablony. V 1.PP je umístěno schodiště do 1.NP, chodba, menší chodbička, 5 sklepních místností a 1 sklepní místnost s hlavním uzávěrem vody. V 1. NP je umístěna chodba, schodiště do 1. PP a podkroví, chodba do sklepa, byty č. hodnota, 2 a 3, WC bytu č. hodnota a 3, zadní zádveří, sklad, schodiště na dvůr. V podkroví budovy je schodiště do 1.NP, chodba a byty č. hodnota a 5. Bylo zjištěno, že budova je užívána asi od roku Anonymizováno, její stáří je cca Anonymizováno let. Celkový technický stav budov je dobrý s průměrnou údržbou. Všechny konstrukce a vybavení budovy byly dokončeny, posuzovaná nemovitost je standardně vybavená, byty č. hodnota a 3 jsou vybaveny podstandardně, WC a koupelna jsou umístěny mimo byt a jsou přístupné ze společné chodby. Budova má vedlejší stavbu – kůlnu užívanou s bytovým domem ve funkčním celku, kdy se jedná o přízemní, zděnou, nepodsklepenou stavbu, zastřešenou pultovou střechou bez možnosti zřízení podkroví. Vnitřní prostor kůlny je rozdělen dřevěnými příčkami na šest kójí, kdy každá má samostatný venkovní vstup. jméno FO venkovní úpravy znalkyně zařadila vodovodní přípojku, kanalizační přípojku, předložené schody jako vstup do domu a dřevěný laťkový plot na ocelových sloupcích. Na nemovitosti neváznou žádná věcná břemena. Dále znalkyně charakterizovala jednotlivé byty, kdy byt č. hodnota o velikosti Anonymizováno je umístěn v 1. NP a sestává z chodby, koupelny, skladu, WC, kuchyně, spíže a dvou pokojů. S bytem je užívána sklepní místnost č. hodnota v 1. PP a kóje v kůlně na dvoře. Výměra bytu představuje Anonymizováno ², výměra sklepní místnosti a kůlny – kóje činí Anonymizováno. Byt č. hodnota o velikosti 1+1 v 1.NP budovy, podstandardního vybavení, sestává z předsíně, kuchyně, pokoje, koupelny a WC mimo hlavní obytný prostor přístupného ze společné chodby. S bytem je užívána sklepní místnost č. hodnota v 1. PP a kóje na dvoře a sklad v 1. NP. Výměra bytu představuje Anonymizováno ², výměra WC na chodbě, skladu, sklepní místnosti č. hodnota a kůlny – kóje představuje Anonymizováno ². Byt č. hodnota velikosti Anonymizováno Anonymizováno v 1. NP vlevo od hlavního vchodu sestává z kuchyně, pokoje, koupelny a WC mimo hlavní obytný prostor. S bytem je užívána sklepní místnost č. hodnota v Anonymizováno. PP a kóje v kůlně na dvoře. Výměra bytu představuje Anonymizováno ², výměra WC, koupelny, sklepní místnosti č. hodnota a kůlny – kóje představuje Anonymizováno. Byt č. hodnota o velikosti 2+kk v podkroví budovy sestává z chodby, koupelny společné s WC, obývacího pokoje s kuchyňským koutem, z pokoje a dvou pobytových místností užívaných pro bydlení. S bytem je užívána sklepní místnost č. hodnota v 1.PP a kóje v kůlně na dvoře. Celková výměra bytu představuje Anonymizováno a výměra sklepní místnosti a kůlny – kóje představuje Anonymizováno m². V případě bytu č. hodnota se jedná o velikost 1+1 v podkroví budovy sestávající z předsíně, kuchyně, koupelny, WC, pokoje a dvou pobytových místností užívaných pro bydlení. S bytem je užívána sklepní místnost č. hodnota v prvním PP a kóje v kůlně na dvoře. Ve sklepní místnosti č. hodnota s hlavním uzávěrem vody je umístěn kotel ústředního topení na tuhá paliva pro byt č. hodnota a část této místnosti vlastník bytu č. hodnota užívá jako sklad paliva. Celková výměra bytu činí Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, výměra sklepní místnosti č. hodnota a kůlny – kóje představuje Anonymizováno ². Celková podlahová plocha všech jednotek v bytovém domě představuje Anonymizováno. Spoluvlastnický podíl vlastníka jednotky č. Anonymizováno, spoluvlastnický podíl vlastníka jednotky č. Anonymizováno, spoluvlastnický podíl vlastníka jednotky č. Anonymizováno, spoluvlastnický podíl vlastníka jednotky č. Anonymizováno a spoluvlastnický podíl vlastníka jednotky č. Anonymizováno. Výdaje spojené se správou, údržbou a opravami společných částí domu a domu jako celku bez započítání odměny správci představují částka měsíčně a s odměnou správce částku částka měsíčně. Znalkyně dále zpracovala prohlášení vlastníků stavby v souladu s § 1166 občanského zákoníku, které tvoří přílohu č. hodnota tohoto rozsudku. Součástí prohlášení jsou i schématické půdorysy všech podlaží se specifikací prostor užívaných jednotlivými spoluvlastníky. Jako správkyně bytového domu byla určena paní jméno FO, jejíž roční odměna byla stanovena ve výši částka a bylo určeno, jakou částku budou hradit jednotliví spoluvlastníci měsíčně. Pro bytovou jednotku č. Anonymizováno se jednalo o částku částka/měsíc, pro jednotku č. Anonymizováno částku částka/měsíc, pro jednotku č. Anonymizováno částku částka/měsíc, pro jednotku č. Anonymizováno o částku částka/měsíc a pro jednotku č. Anonymizováno o částku částka/měsíc. V této souvislosti byla vyslechnuta svědkyně jméno FO, která uvedla, že vykonává činnost správy domu již od roku Anonymizováno a v současné době má ve správě asi Anonymizováno domů s 6 až Anonymizováno byty v jedné nemovitosti. Svědkyně při správě domů vede podvojné účetnictví, řeší problematiku smluv s dodavateli služeb, provádí vyúčtování služeb, zajišťuje běžné opravy domů atd. Svědkyně prošla odbornými kurzy na vedení podvojného účetnictví a má živnostenské oprávnění na obor administrativní činnost.

7. Znalkyně ve znaleckém posudku konstatovala, že v případě předmětné budovy lze vzhledem ke stavebnětechnickému charakteru stavby realizovat přeměnu spoluvlastnictví stavby na vlastnictví bytových jednotek a nebytových prostor, a to bez zvýšených finančních nákladů na příp. stavební úpravy. Pouze v případě, že by nedošlo k dohodě spoluvlastníků bytového domu o umístění hlavního uzávěru vody ve sklepní místnosti č. hodnota a jejího zařazení do společných prostor, by bylo nutné umístit hlavní uzávěr vody do vodoměrné šachty vybudované mimo dům a provést novou přípojku vody. Tyto náklady by představovaly včetně 12% DHP částku částka. Znalkyně dále provedla ocenění jednotlivých bytů, kdy v případě bytové jednotky č. Anonymizováno byla stanovena jednotková cena ve výši částka, u bytové jednotky č. Anonymizováno byla stanovena jednotková cena ve výši částka, u bytové jednotky č. Anonymizováno byla stanovena jednotková cena ve výši částka, u bytové jednotky č. Anonymizováno byla stanovena jednotková cena ve výši částka a u bytové jednotky č. Anonymizováno byla stanovena jednotková cena ve výši částka. Tržní hodnota celého bytového domu představuje částka a tržní hodnota spoluvlastnického podílu ve výši Anonymizováno bytového domu činí částka. Vzhledem k hodnotě spoluvlastnického podílu ve výši částka na každého ze spoluvlastníků lze dovodit, že v případě bytu č. hodnota činí hodnota fakticky užívané části budovy o částka více, než činí spoluvlastnický podíl, u bytu č. hodnota se jedná o částku o částka menší, než činí spoluvlastnický podíl, u bytu č. hodnota se jedná o částku nižší o částka, u bytu č. hodnota o částku vyšší o částka a v případě bytu č. hodnota o částku o částka vyšší, než činí tržní hodnota spoluvlastnického podílu. V případě dodatku č. hodnota ke znaleckému posudku znalkyně provedla pouze úpravu prohlášení vlastníka dle skutečností zjištěných u výslechu znalkyně, tedy že v domě není zaveden plyn a instalováno plynové vytápění a v půdorysném schématu 1. NP bylo opraveno barevné vymezení WC k bytu č. hodnota. Žádné jiné obsahové změny dodatek č. hodnota ke znaleckému posudku neobsahoval.

8. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od datum, (dále jen o. z.), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

9. Podle § 1140 odst. 2 o. z., každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

10. Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

11. Podle § 1144 odst. 1 a 2 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

12. Podle § 1159 o. z., jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné. Jednotka je věc nemovitá.

13. Podle § 1160 odst. 1 o. z., společné jsou alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně.

14. Podle § 1160 odst. 2 o. z., společnými jsou vždy pozemek, na němž byl dům zřízen, nebo věcné právo, jež vlastníkům jednotek zakládá právo mít na pozemku dům, stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu. To platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání.

15. Podle § 1161 o. z., neurčí-li se podíly na společných částech se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění bytu nebo jako stejné, platí, že jsou stanoveny poměrem velikosti podlahové plochy bytu k celkové podlahové ploše všech bytů v domě.

16. Podle § 1165 o. z., jednotka vznikne, pokud o tom rozhodne soud při oddělení ze spoluvlastnictví, při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, při zúžení společného jmění nebo při vypořádání společného jmění.

17. Podle § 1166 odst. 1 o. z., při rozdělení práva k nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám se uvedou alespoň 18. a)

19. údaje o pozemku, domu, obci a katastrálním území, 20. b) údaje o jednotce, zejména 1. pojmenování a označení jednotlivých bytů alespoň číslem a umístěním s určením účelu užívání, 2. určení a popis společných částí se zřetelem k jejich stavební, technické nebo uživatelské povaze a s případným určením, které z nich jsou vyhrazeny k výlučnému užívání vlastníku určité jednotky, 3. velikost podílů na společných částech, 22. c) 23. jaká věcná a jiná práva a jaké závady přecházejí se vznikem vlastnického práva k jednotce na všechny vlastníky jednotek nebo na některé z nich.

24. Podle § 1166 odst. 2 o. z., k prohlášení se přiloží půdorysy všech podlaží, popřípadě jejich schémata, určující polohu bytů a společných částí domu, spolu s údaji o podlahových plochách bytů.

25. V ustanovení § 1140 a následujících o. z. je zakotveno právo na ukončení spoluvlastnického vztahu, které v procesním řízení odráží žaloba na zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání. Možnost zamítnutí žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je pouze výjimkou ze zásady zakotvené v ustanovení § 1140 odst. 1 o. z., že nikdo nemůže být nucen k setrvání v podílovém spoluvlastnictví, což znamená, že účast spoluvlastníka ve spoluvlastnickém společenství nelze vynucovat proti jeho vůli. Tato zásada se neuplatní bezvýjimečně, její prolomení může být založeno buď dohodou spoluvlastníků v podobě sjednaného odkladu zrušení spoluvlastnictví ve smyslu § 1154 o. z. nebo zákonnými výjimkami vyplývajícími z ustanovení § 1140 odst. 2 o. z., omezující zrušení podílového spoluvlastnictví. Kterýkoliv ze spoluvlastníků může žádat o zrušení spoluvlastnictví kdykoliv, přičemž soud zkoumá případnou nevhodnost doby ke zrušení spoluvlastnictví nebo ochranu před případnou újmou některého ze spoluvlastníků tak, jak to předpokládá ustanovení § 1140 odst. 2 o. z. Posuzování vhodnosti doby pro zrušení spoluvlastnictví se posuzuje se zřetelem na společnou věc, na její účelové určení, na způsob jejího využití a především se týká např. rozdělení zemědělských pozemků a obdobných případů, což neplatí pro projednávaný případ. Dalším důvodem pro výjimečné zamítnutí žaloby na zrušení spoluvlastnictví je vydání tohoto rozhodnutí v neprospěch ostatních spoluvlastníků. Z formulace ustanovení § 1040 odst. 2 o. z. lze dovodit, že se musí jednat o kvalifikovaný případ zásahu do práva spoluvlastníka, kdy žaloba na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je motivována pouze snahou o způsobení újmy ostatním spoluvlastníkům či některému z nich. Naznačuje se zde tak zákaz zneužití práva na zrušení spoluvlastnictví obsažený v § 8 o. z., tedy zákaz podání tzv. šikanózní žaloby. Jelikož zákonné důvody nemožnosti domáhat se zrušení spoluvlastnictví jsou výjimkou z pravidla, je třeba na jejich použití pohlížet restriktivně a vždy pečlivě posuzovat, zda požadavek na zachování spoluvlastnického režimu může převážit nad zákonnou možností domáhat se zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Jedná se o takové okolnosti, které v průběhu řízení musí tvrdit a prokazovat účastník bránící se zrušení spoluvlastnictví.

26. Prioritou pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je uzavření dohody mezi spoluvlastníky. Až při absenci dohody jsou dány předpoklady pro likvidaci spoluvlastnictví rozhodnutím soudu. Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. zakotvující speciální způsoby likvidace spoluvlastnictví v § 1143 je obdobně koncipovaný jako § 142 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. (občanský zákoník účinný do datum), kdy zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nepředstavuje bez dalšího zásah do práva na ochranu vlastnictví (usnesení Ústavního soudu ČR IV. ÚS 756/02). Rovněž nepříznivý výsledek sporu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nepředstavuje bez dalšího porušení čl. 11 odst. 4 LPS (viz usnesení Ústavního soudu ČR IV. ÚS 739/2000). Možnost obrátit se na soud s žalobou na zrušení spoluvlastnictví není podmíněna předchozím neúspěšným pokusem spoluvlastníků o likvidaci spoluvlastnického vztahu na základě dohody spoluvlastníků. Dále lze konstatovat, že předchozí i stávající rozhodovací praxe nedovodila, že návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví může nastoupit pouze za situace, že mezi spoluvlastníky existují rozpory v zásadních otázkách týkajících se jejich spoluvlastnického vztahu. Rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nemovitostí je nedělitelné, výrok rozsudku tedy musí obsahovat jak rozhodnutí o zrušení podílového spoluvlastnictví, tak způsob provedení jeho vypořádání. Primární formu vypořádání zrušeného spoluvlastnictví představuje sice rozdělení společné věci, avšak zákon upravuje i vypořádání jinými způsoby. Účastníky řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví musí být všichni spoluvlastníci, což v daném případě bylo splněno. Jednou ze zásad charakterizujících řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je skutečnost, že soud není vázán návrhem účastníka na způsob vypořádání a může rozhodnout, že zrušené spoluvlastnictví bude vypořádáno jiným, než navrhovaným způsobem, a přiměřená náhrada může být v jiné výši, než účastníci požadují. Navrhne-li žalovaný jiný způsob vypořádání spoluvlastnictví než žalobce, nejedná se o vzájemný návrh, nýbrž o součást jeho procesní obrany, jehož důvodností se musí soud zabývat a je na žalovaném, aby prokázal, že jiný způsob vypořádání je fakticky možný a vhodnější. Ustanovení § 1142 o. z., zakotvuje překážku dělení společné věci pro případ, že se jedná o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu.

27. Mezi možné způsoby vypořádání patří především rozdělení věci, dále přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu a jako poslední způsob přichází v úvahu prodej věci ve veřejné dražbě. Reálné rozdělení věci přichází v úvahu za situace, že rozdělení věci je „dobře možné“. Tato podmínka není naplněna pouhou faktickou možností a technickou proveditelností, ale také funkčním opodstatněním rozdělení. Reálné rozdělení u nemovitostí není dobře možné zejména v případech, kdy by nově vzniklé nemovitosti nebylo možno řádně užívat, anebo pokud by náklady na rozdělení věci byly nepřiměřeně vysoké. Soudní praxe v této souvislosti vychází z toho, že reálné dělení nemovitosti lze připustit pouze tehdy, „bude-li v jednotlivých dílech zachována podstata a cena věcí“ (rozhodnutí tedy NS Rv I adresa). Současně je nutno přihlížet k tomu, zda by takové reálné rozdělení vyžadovalo náklady, kdy v případě vynaložení těchto vysokých finančních nákladů by bylo možné dospět k závěru, že věc je reálně nedělitelná (například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spisová značka, spisová značka a další). Podmínkou pro závěr o dělitelnosti staveb je, aby rozdělením vznikly samostatné věci, jejichž existence bude v souladu se stavebními předpisy. Vedle reálného dělení nemovitosti je u spoluvlastnictví budovy možné řešit vypořádání spoluvlastnictví přeměnou na vlastnictví bytových jednotek, a to smlouvou nebo rozhodnutím soudu. Pokud některý ze spoluvlastníků soudu takovou formu reálného rozdělení věci navrhne, je nutné doložit řádné vymezení jednotek a označení důkazů, že odůvodněné náklady spojené s přeměnou jsou úměrné a reálné k hodnotě budovy. V této souvislosti soud konstatuje, že zatímco reálným rozdělením budovy základním způsobem, tedy stavebním rozdělením budovy na dvě zcela samostatné části – tedy dvě budovy, jsou účastníci od sebe odděleni, rozdělením budovy na jednotky se na podmínkách soužití účastníků zpravidla nic nezmění a určitý rozsah spoluvlastnictví se v případě daného řešení zachovává. Tento postup však z povahy věci není vhodný tam, kde by neřešil základní problém neshod mezi podílovými spoluvlastníky, když z vlastnictví jiné bytové jednotky je spojeno i spoluvlastnictví společných částí domu a příp. i pozemku a přeměna spoluvlastnictví budovy na vlastnictví bytových jednotek nemusí být schopna tyto neshody spoluvlastníků vyřešit. V tomto směru dospěla judikatura k závěru, že soud může přistoupit k rozdělení domu na jednotky jen v případě, kdy vztahy mezi účastníky při užívání domu jsou po delší dobu nekonfliktní a jejich neshody nevyžadují rozhodování soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR spisová značka). Je však také nutno konstatovat, že existence sporů mezi podílovými spoluvlastníky nebrání zcela bez dalšího rozdělení domu na bytové jednotky, avšak soud se musí podle okolností každého konkrétního případu zabývat tím, zda rozdělení domu na jednotky je vhodné či nikoliv.

28. Vzhledem k výše uvedenému lze uzavřít, že po zvážení všech okolností projednávané věci a s přihlédnutím k ustanovením § 1144 a § 1165 o. z., dospěl soud k závěru, že jsou splněny podmínky pro zrušení spoluvlastnictví. Okresní soud neshledal žádné důvody, pro které by mohla být žaloba na zrušení spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem zamítnuta. V této souvislosti soud vycházel z judikatury Nejvyššího soudu (spisová značka, spisová značka a spisová značka), který dospěl k závěru, že právo na zrušení spoluvlastnictví není právem neomezitelným, nýbrž může být zákonem omezeno; veškerá omezení musí být přiměřená sledovanému cíli, čemuž odpovídá i úprava obsažená v § 1140 odst. 2 o. z. Ačkoliv každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o zrušení spoluvlastnictví jako celku, nesmí tak žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Otázku možného zneužití práva při uplatnění požadavku na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je nutno vždy nahlížet primárně také ze zásady, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví za předpokladu, že by tímto návrhem mělo dojít ke zjevnému zneužití práva domáhat se likvidace spoluvlastnictví. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že podmínky pro zrušení spoluvlastnictví jsou splněny, když podmínky pro příp. odklad zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, který navrhoval žalovaný 4) nebyly prokázány. Pokud žalobkyně setrvala na svém právu na zrušení spoluvlastnictví s žalovanou ve smyslu § 1140 odst. 1 o. z., pak soud neshledal žádný důvod, proč by jí toto právo mělo být upřeno. Podmínky pro zrušení spoluvlastnictví tak jsou naplněny a soud v tomto rozsahu žalobě vyhověl.

29. Dále se soud zabýval způsobem vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví, přičemž vycházel u ustanovení § 1144 o. z., kdy má prioritu rozdělení věci před dalšími způsoby zákonem upraveného vypořádání. V daném případě se jednalo o účastníky navržené rozdělením domu na jednotky, když i žalovaný 4) prostřednictvím svého právního zástupce v závěrečném návrhu souhlasil s tímto způsobem vypořádání spoluvlastnictví. Pro tento způsob vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví hovoří skutečnost, že v 1. NP a podkroví budovy se nachází pět samostatných bytových jednotek užívaných účastníky řízení dle dlouhodobě zažitého a kupní smlouvou částečně vymezeného rozsahu. Každý z bytů má vlastní vchod, každá domácnost má vlastní vodoměr, elektroměr a samostatné vytápění kotlem. Rovněž způsob užívání sklepa budovy a vedlejší stavby (kůlny) je mezi účastníky dlouhodobě dán a není předmětem vzájemných sporů. Vzájemné vztahy účastníků rozdělení domu na jednotky nebrání a znaleckým posudkem bylo prokázáno, že rozdělení budovy na bytové jednotky by nebránilo ani vnitřní uspořádání předmětné budovy bez nutnosti vynaložení finančních nákladů za situace, že sklepní místnost č. hodnota s hlavním uzávěrem vody v 1. PP, zádveří a jedno WC v 1. NP zůstanou společnými částmi budovy, což bylo zahrnuto i do prohlášení vlastníka. Pouze za situace, že by nedošlo k dohodě spoluvlastníků o umístění hlavního uzávěru vody ve sklepní místnosti č. hodnota budovy, by náklady na provedení nové přípojky vody mimo budovu představovaly částku částka vč. DPH. Proti zařazení sklepní místnosti č. hodnota do společných prostor žádný z účastníků neuplatil námitky. Za této situace soud rozhodl o vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictvím jeho rozdělením na bytové jednotky, které budou přikázány do výlučného vlastnictví účastníků tak, jak tyto bytové jednotky účastníci fakticky užívají a jak bylo specifikováno ve výroku II. až VI. tohoto rozsudku. V této souvislosti soud přihlédl k tomu, že účastníci řízení žádné námitky proti zvolenému způsobu vypořádání spoluvlastnictví neuplatnili.

30. Soud se dále zabýval výší vypořádacího podílu, když z provedeného dokazování a především ze závěrů znaleckého posudku má soud za prokázané, že tržní hodnota bytového domu představovala ke dni ocenění částka, tržní hodnota spoluvlastnického podílu ve výši Anonymizováno na bytovém domě č. p. Anonymizováno představovala částku částka. Z těchto hodnot vyplývalo, že žalovaná č. hodnota užívá fakticky vymezenou bytovou jednotku v hodnotě vyšší o částka, žalovaný č. hodnota užívá vymezenou bytovou jednotku č. hodnota v hodnotě menší o částka, žalobkyně užívá bytovou jednotku v hodnotě nižší o částka, žalovaný č. hodnota užívá bytovou jednotku v hodnotě vyšší o částka a žalovaný č. hodnota užívá bytovou jednotku č. hodnota v hodnotě vyšší o částka oproti tržní hodnotě spoluvlastnického podílu na bytovém domě. Bylo tedy nutné stanovit vypořádací podíl žalovaným č. hodnota, 3 a 4, který budou povinni uhradit žalobkyni a žalovanému 2), neboť pouze tito dva spoluvlastníci užívají spoluvlastnický podíl na bytovém domě v hodnotě nižší, než která jim náleží. Celkově měli žalobkyně a žalovaný 2) obdržet od ostatních spoluvlastníků vypořádací částku ve výši částka (částka + částka). Žalobkyně z této částky obdrží 53,8462 % (420 000 děleno 1 % ze částka, tedy částka). Žalovaný 2) pak z částky částka obdrží 46,1539 % (částka děleno 1 % ze částka, tedy částka). V tomto procentuálním poměru soud následně rozdělil každou částku představující rozdíl mezi obvyklou cenou bytové jednotky ke dni ocenění a tržní hodnotou spoluvlastnického podílu na bytovém domě ve výši 1/5 ke dni ocenění. V případě žalované 1) a bytu č. hodnota se jednalo o částku částka, kdy 53,8462 % v případě žalobkyně představuje částku částka (110 000:100x53,8462). V případě žalovaného 2) představuje 46,1539 % z částky částka částku částka (110 000 :100x46,1539 ). U bytu č. hodnota a žalovaného 3) se jednalo o rozdělení částky částka ve stejném poměru. V případě žalobkyně 53,8462 % z této částky představuje částka (460 000 :100x53,8462) a v případě žalovaného 2) 46,1539% z částky částka představuje částku částka (460 000:100x46,1539). Stejným způsobem soud stanovil poměr vypořádacího podílu u bytu č. hodnota a žalovaného 4), kdy se rozdělila částka částka, u níž 53,8462 % ve prospěch žalobkyně představovalo částku částka (210 000:100x53,8462) a 46,1539 % ve prospěch žalovaného 2) představovalo částka (210 000:100x46,1539). Soud ve výrocích VII. až XII. stanovil vždy žalovaným č. hodnota, 3 a 4 povinnost zaplatit žalobkyni a 2. žalovanému vypořádací podíly, jak byl shora specifikován jejich výpočet.

31. Soud se dále zabýval splatností předmětných vypořádacích podílů, neboť zjistil, že 1. žalovaná je starobní důchodkyně a dále pobírá vdovský důchod, to vše v celkové výši částka měsíčně, žádný majetek větší hodnoty nevlastní. Žalovaná č. hodnota bydlí v rodinném domě, kde platí náklady za plyn a elektřinu ve výši Anonymizováno Anonymizováno-částka měsíčně. Dále platí vodné a stočné za 3 měsíce ve výši asi částka. Vlastní vozidlo Anonymizováno, stáří Anonymizováno let. V bytě, který se nachází v předmětné nemovitosti, bezplatně bydlí bratr 1. žalované. V případě 3. žalovaného bylo zjištěno, že pracuje v současné době v zahraničí, kde dosahuje příjmu Anonymizováno-částka měsíčně. Jeho výdaje představují náklady na bydlení, služby, internet a telefon ve výši cca částka měsíčně a dále náklady na dojíždění do práce ve výši asi částka měsíčně. Žalovaný 3) vlastní auto rok výroby Anonymizováno a disponuje určitou finanční rezervou ve výši asi částka. Vypořádací podíl by byl schopen splácen ve splátkách po Anonymizováno-částka měsíčně. V případě 4. žalovaného bylo zjištěno, že je invalidním důchodcem a jeho příjem představuje invalidní důchod ve výši asi částka. Žalovaný hradí vodné a stočné, náklady na telefon a na otop ve výši cca částka měsíčně. Vzhledem k zjištěným osobním a majetkovým poměrům žalovaných 1), 3) a 4) soud stanovil povinnost 1. žalované uhradit žalobkyni vypořádání podíl ve výši částka a žalovanému 2) vypořádací podíl ve výši částka v pravidelných měsíčních splátkách po částka každému ze spoluvlastníků, celkem částka měsíčně. V případě žalovaného č. hodnota soud stanovil s přihlédnutím k jeho příjmu z pracovního poměru a určitým finančním úsporám povinnost uhradit žalobkyni a 2. žalovanému vypořádací podíly ve výši částka a částka v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka každému ze spoluvlastníků, tedy celkem částka měsíčně. V případě 4. žalovaného soud stanovil povinnost uhradit vypořádací podíly ve výši částka u žalobkyně a částka u žalovaného 2) v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka každému ze spoluvlastníků, celkem částka měsíčně. Ve všech případech byla stanovena povinnost platit splátky pod ztrátou výhody splátek. O lhůtě k plnění rozhodl soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Soud má za to, že při stanovení výše splátek přihlédl k osobním a majetkovým poměrům účastníků řízení i oprávněnému zájmu žalobkyně a 2. žalovaného na přiměřenou dobu pro zaplacení vypořádacího podílu.

32. Soud současně zamítl návrhy na doplnění dokazování doklady o spotřebě el. energie a vody ve společných prostorách předmětného domu, výpočtem ceny bytů v předmětném domě ze dne datum, výslechem původních vlastníků bytů - jméno FO, jméno FO a p. jméno FO, výší ročního nájmu za užívání bytu žalobkyně, revizními zprávami o stavu komínů v jednotlivých bytech a o stavu elektrického zařízení za období květen Anonymizováno až květen Anonymizováno, doklady o platbách za dodávku elektřiny, plynu, vody a stočného v bytě žalobkyně a 2) žalovaného od nabytí jejich vlastnického práva a u 2) žalovaného za poslední 3 roky, vyúčtováním odběru elektrické energie v bytě žalobkyně, doplněním znaleckého posudku k otázce příčin opadávání omítky na předmětném domě, 14 ks fotografií komínů na předmětném domě + 3 ks fotografií, celým spisem Okresního soudu v adresa sp. zn. spisová značka ve věci žaloby žalobkyně proti 3. žalovanému, dopisem adresovaným Anonymizováno ze dne datum, dopisem adresovaným MěÚ adresa ze dne datum, sdělením o postoupení věci MěÚ adresa z datum, dokladem o převzetí zásilky – kotle ze strany 4. žalovaného, opakovaným výslechem znalkyně tituly před jménem jméno FO, výslechem účastníků k otázce nezkolaudování koupelny užívané žalobkyní, dotazem na MěÚ adresa, stavební odbor, k otázce kolaudace koupelny užívané žalobkyní a protokolem MěÚ adresa z datum. Soud přihlédl k tomu, že předmětné důkazy byly navrženy a předloženy až po koncentraci řízení a současně skutečnosti, které jimi měly být prokázány, nebyly podstatné pro závěr o skutkovém stavu věci. S rozhodnutím o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nesouviselo zjišťování spotřeby elektrické energie a vody ve společných prostorách budovy či v bytech jednotlivých spoluvlastníků, zjišťování výše ročního nájmu za užívání bytu žalobkyně, předkládání revizních zpráv o stavu komínů a elektrického zařízení v jednotlivých bytech, případně vyúčtování odběru elektřiny v bytě žalobkyně. Rovněž nebylo podstatné zjišťovat důvody opadávání omítky na předmětném domě a opakovaný výslech znalkyně tituly před jménem jméno FO k těmto okolnostem. Dále soud zamítl výslechy původních vlastníků bytů, jméno FO, jméno FO a paní jméno FO, dopisy adresované Hasičskému záchrannému sboru Moravskoslezského kraje a právnická osoba adresa včetně sdělení o postoupení věci MěÚ adresa z datum, neboť tyto důkazy byly navrženy opožděně. Rovněž soud zamítl důkaz dokladem o převzetí zásilky ze strany žalovaného 4) bez bližší specifikace předmětu dodání. Dále soud konstatuje, že neprováděl dokazování k zjišťování existence revizních zpráv o stavu komínů a spalinových cest v předmětném domě, neboť tato skutečnost nebyla pro posouzení uplatněného nároku na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví podstatná. Soud zamítl i návrh na dokazování Anonymizováno. kusy fotografií předloženými 4. žalovaným po koncentraci řízení. Soud rovněž považoval za dostatečné provedení důkazu pouze konečným rozhodnutím ve věci Okresního soudu v adresa sp. zn. spisová značka, nikoliv celým spisem. Dále soud zamítl návrh na výslech účastníků řízení k otázce užívání koupelny ze strany žalobkyně za situace, že koupelna není řádně zkolaudovaná, kdy v tomto směru byla námitka uplatněna po koncentraci řízení a současně má soud za to, že tato skutečnost není právně významná pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.

33. Pokud se týká námitek uplatňovaných 4. žalovaným, pak tyto soud nepovažuje za důvodné. Námitkou porušení předkupního práva ostatních spoluvlastníků při převodech spoluvlastnických podílů se soud nezabýval, neboť jednak v rozhodné době převodu vlastnictví v případě žalobkyně zákonné předkupní právo vyplývající z občanského zákoníku neexistovalo, a současně má soud za to, že ze strany žádného ze spoluvlastníků nebyla uplatněna relativní neplatnost právního úkonu v zákonné lhůtě. Dále 4. žalovaný namítal, že v kupní smlouvě č. Anonymizováno ze dne datum byl mezi spoluvlastníky dohodnut rozsah užívání nemovitosti s tím, že účastníci vzájemně nebudou požadovat žádnou finanční náhradu. Je sice pravdou, že v části IV. zmiňované kupní smlouvy je ujednání zahrnující dohodu kupujících o způsobu užívání bytů v předmětném domě, avšak předmětné ujednání nelze ztotožňovat s dohodou o změně spoluvlastnického podílu či vzdání se práv na vypořádání spoluvlastnického podílu v případě zrušení spoluvlastnictví. Z kupní smlouvy jednoznačně vyplývá vůle všech účastníků smlouvy nabýt spoluvlastnický podíl k nemovitosti o velikost 1/5 bez ohledu na výši kupní ceny, kterou kupující fakticky zaplatili. Náhrada při vypořádání spoluvlastnického podílu se pak odvozuje z obecné úpravy, kdy každému ze spoluvlastníků náleží podíl na nemovitosti uvedený v katastru nemovitostí. Pokud se týká námitky 4. žalovaného, že zhodnotil svůj spoluvlastnický podíl o nákup nového kotle, tak jednak uvedená námitka byla vznesena až po koncentraci řízení, a dále 4. žalovaný žádný důkaz o nákupu kotle nepředložil. Další námitky, které se týkaly vlastnictví dalších nemovitostí ze strany žalobkyně, jakož i údajné pronajímání bytu žalobkyně jiným osobám, soud považuje za právně nepodstatné, neboť vlastnictví nemovitostí není zákonem nijak omezeno či vyloučeno, jakož i příp. pronájem části věci odpovídající spoluvlastnickému podílu. Současně obě námitky byly opět vzneseny až po koncentraci řízení. Jakékoliv námitky žalovaného č. hodnota proti závěrům znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO pak soud považuje za neopodstatněné a nepodložené, neboť znalkyně zcela jasně, srozumitelně a přehledně koncipovala nález znaleckého zkoumání, tento v dostatečném odborném rozsahu odůvodnila, přičemž soud neshledal žádný důvod k přezkoumávání závěrů znaleckého posudku jiným znalcem či opakovaným výslechem znalkyně. Rovněž má soud za to, že prohlášení vlastníka zpracované znalkyní tituly před jménem jméno FO obsahuje veškeré náležitosti stanovené v § 1166 o.z. Vzhledem k výše uvedenému soud souhrnně konstatuje, že námitky uplatněné 4. žalovaným soud nepovažuje za důvodné ani včasné.

34. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž přihlédl ke skutečnosti, že účastníci shodně navrhovali zrušení spoluvlastnictví a v konečné fázi řízení i způsob jeho vypořádání. Současně soud při rozhodnutí o nákladech řízení vycházel z Nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 572/2019 ze dne datum, který při rozhodování o nákladech řízení v daném typu sporu zdůraznil, že výrok o náhradě nákladů řízení musí být v souladu s průběhem řízení a s úkony účastníků, respektive s obsahem příslušného soudního spisu, jinak může dojít k porušení práva účastníků na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny. Ve vztahu k zásadě úspěchu ve věci, která je hlavní zásadou ovládající rozhodování o nákladech civilního řízení, Ústavní soud opakovaně připomněl, že poměřovat úspěch a neúspěch ve věci nelze jen tím, jak bylo o konkrétním návrhu rozhodnuto, ale je třeba je posuzovat v širších souvislostech. Při rozhodování o nákladech řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví totiž nelze odhlédnout od specifik tohoto řízení, konkrétně od jeho ústavněprávního rozměru a od jeho procesních specifik. Řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je nutno vnímat perspektivou základního práva na ochranu vlastnictví zaručeného čl. 11 odst. 1 Listiny. Vlastnické právo zahrnuje také právo přestat být vlastníkem (věc opustit, zcizit), v případě podílového spoluvlastnictví se pak specificky uplatňuje zásada, že nikdo nemůže být spravedlivě nucen setrvávat ve spoluvlastnictví (srov. též usnesení sp. zn. I. ÚS 174/05 ze dne datum). Pro případ, že se pak sami spoluvlastníci nedohodnou na oddělení ze spoluvlastnictví či zrušení a vypořádání celého spoluvlastnictví, má každý z nich právo obrátit se na soud s návrhem na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Z uvedené zásady, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, a tedy účast spoluvlastníka nelze vynucovat proti jeho vůli, přitom vyplývá rovněž to, že žádný ze spoluvlastníků nemůže být sankcionován pro svůj návrh na oddělení ze spoluvlastnictví či na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (vyjma případů šikanózního charakteru takového návrhu, respektive případů zneužití práva). Řízení může být zahájeno k návrhu kteréhokoli ze spoluvlastníků, přitom všichni spoluvlastníci, tj. obě procesní strany, v řízení mají postavení žalobce i žalovaného nehledě na to, kdo žalobu podal; soud pak vydává konstitutivní rozhodnutí, přitom není vázán návrhy účastníků a může rozhodnout o vypořádání jiným způsobem, než je navrhováno. Volba konkrétního způsobu vypořádání je tedy v konečném důsledku výlučně na soudu, který ve věci rozhoduje. Zmíněná specifika řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je nutno mít na paměti i při rozhodování o nákladech takového řízení. Zahájení a vedení řízení před soudem nelze bez dalšího klást k tíži tomu spoluvlastníku, který jej inicioval, ani tomu, který se formálně ocitl na straně žalované. Za těchto okolností, kdy spoluvlastníci předem nemohou přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu, a naopak každý z odlišných návrhů jednotlivých spoluvlastníků může mít rozumný a přesvědčivý základ, kdy všichni spoluvlastníci mají v řízení shodné procesní postavení žalobců i žalovaných a kdy se v řízení jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, se zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení bude jevit, aby každý ze spoluvlastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody; takové východisko odpovídá právu spoluvlastníků na ochranu vlastnictví zaručenému čl. 11 odst. 1 Listiny. Z pohledu ústavně zaručených práv se jeví problematické rozhodovat o náhradě nákladů řízení primárně pouze na základě toho, jak soud rozhodl o otázce, která byla mezi účastníky sporná, a kterému z účastníků v této otázce soud přisvědčil spíše. Takový přístup k rozhodování o nákladech řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se jeví jako příliš formalistický, mechanický a neodpovídající charakteru tohoto řízení. Sám Nejvyšší soud přitom rovněž zdůrazňuje, že při rozhodování o nákladech řízení v těchto případech nelze postupovat formalisticky a mechanicky (viz například shora citovaná usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka a usnesení sp. zn. spisová značka). Ústavní soud připomněl, že byť rozhodování o nákladech řízení nemá tvořit centrální část rozhodovací činnosti soudů, ani ono nesmí být jen mechanickým posuzováním výsledků sporu bez komplexního zhodnocení rozhodnutí v meritu věci. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má být zřejmým a logickým ukončením celého soudního řízení. V tomto smyslu musí být tedy i rozhodnutí o nákladech řízení spravedlivým. Nelze též opomenout, že úkolem soudů je rozhodovat spory mezi účastníky řízení a přinášet jim pokud možno spravedlivá rozhodnutí, nikoli vyvolávat další neshody mezi nimi či jejich vzájemný pocit nespravedlnosti, což platí tím spíše v rámci rozhodování o nákladech řízení, které netvoří podstatu soudního řízení. Právě uvedené pak musí mít soudy na paměti i v případech tzv. iudiciorum duplicium, kdy všichni účastníci řízení mají postavení žalobců i žalovaných a soud vydává konstitutivní rozhodnutí upravující jejich poměry do budoucna. Vzhledem k výše uvedenému soud žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, když žádné mimořádné či zvláštní důvody pro přiznání nákladů řízení některému z účastníků řízení nebyly soudem zjištěny.

35. O nákladech řízení státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k míře úspěchu účastníků řízení ve věci. Účastníci v průběhu řízení došli k totožnému návrhu na zrušení spoluvlastnictví i způsobu jeho vypořádání. Za této situace jsou všichni účastníci povinni se podílet stejnou měrou na nákladech státu, které v řízení vznikly, tedy každý v rozsahu 1/5. V daném případě byly náklady řízení představovány znalečným vyplaceným znalkyni tituly před jménem jméno FO ve výši částka, kdy na každého z účastníkům připadá částka částka. Soud přihlédl k tomu, že pouze žalobkyně, žalovaná 1) a žalovaný 2) uhradili zálohu na zpracování znaleckého posudku ve výši částka, žalovaní 3) a 4) přes výzvu soudu zálohu nezaplatili. Soud tedy z těchto záloh uhradil podíl těchto účastníků ve výši částka, přeplatek na zálohách ve výši částka byl žalobkyni a žalovaným 1) a 2) usnesením Okresního soudu v adresa ze dne datum vrácen. Další náklady státu byly představovány odměnou znalkyně za výpověď u jednání soudu, která představovala částka a nebyla pokryta zálohou. Podíl každého z účastníků na těchto nákladech představuje částka. Vzhledem k výše uvedenému soud zavázal žalobkyni k zaplacení nákladů státu ve výši částka, stejně jako žalované 1) a 2). V případě žalovaného 3) soud přihlédl k tomu, že z jeho strany nebyla uhrazena záloha na zpracování znaleckého posudku náklad státu tedy představují částka + částka, celkem částka. Stejnou částku by byl povinen uhradit na nákladech státu i 4. žalovaný, avšak vzhledem k jeho osvobození od poplatkové povinnosti soud České republice – Okresnímu soudu v adresa vůči 4. žalovanému právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. V případě nákladů státu soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. obecnou lhůtu tří dnů k zaplacení těchto nákladů. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, v pěti vyhotoveních, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále. Nesplní-li účastníci dobrovolně, co jim ukládá vykonatelný rozsudek, může se oprávněný domáhat podaným návrhem výkonu tohoto rozhodnutí.