16 C 187/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 14 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 8 210,40 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 7 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 13 154,52 Kč s 23,72 % úrokem ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení a dále s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši 14 400 Kč včetně příslušenství z titulu smlouvy o půjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [obec], [IČO], a žalovanou dne [datum] pod [číslo] na základě níž byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 10 000 Kč. Ke dni podání žaloby žalovaná dluží jistinu půjčky ve výši 10 000 Kč a úhrady za služby ve výši 4 400 Kč. Žalobkyně dále kapitalizovala sjednané úroky z úvěru ve výši 5 211,81 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 1 753,11 Kč v obou případech do [datum] a dále požadovala stejné příslušenství od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná samotné poskytnutí půjčky nečinila sporným, pouze namítala, že jí nebylo doručeno vyrozumění o postoupení pohledávky a předžalobní upomínka. Současně měla za to, že žalobkyně požaduje úroky v nestandardní výši, a to včetně smluvních pokut, které nebyly předmětem vzniklého dluhu.

3. Soud ve věci nařídil jednání na [datum], k němuž se účastníci nedostavili a z účasti u předmětného jednání se omluvili. Za této situace byly splněny předpoklady pro zahájení jednání ve věci a projednání žaloby bez účasti účastníků řízení v souladu s § 101 odst. 3 a § 119 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř).

4. Z karty zákazníka-hodnocení bonity/žádost o úvěr ze dne [datum], ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], ze smluvních podmínek, z přípisu – informace o zpracování osobních údajů ze dne [datum], z podacího lístku, z výzvy k plnění ze dne [datum] včetně podacího lístku a z výpočtu zákonného úroku z prodlení má soud za prokázané, že žalovaná požádala dne [datum] právní předchůdkyni žalobkyně, společnost [právnická osoba], [obec], [IČO] o poskytnutí půjčky ve výši 10 000 Kč. V kartě zákazníka bylo uvedeno, že žalovaná bydlí na adrese [adresa], je vdaná, se základním vzděláním a má v péči 3 nezaopatřené děti. Totožnost žalované byla ověřena podle občanského průkazu, přičemž ve společné domácnosti s žalovanou bydlel partner bez bližšího určení. U zaměstnání je uvedeno, že žalovaná je evidována u úřadu práce s příjmem 7 956 Kč. Dále jsou uvedeny další příjmy zákazníka ve výši 11 500 Kč, aniž je specifikováno, o jaké příjmy se jedná. U finanční situace žalované jsou konstatovány jako příjem státní sociální dávky ve výši 6 229 Kč bez bližší specifikace, a přídavky na děti ve výši 1 720 Kč [ulice] výdaje žalované na nájem a inkaso měly představovat 7 760 Kč, ostatní výdaje domácnosti činily 12 500 Kč, splátky již existujících úvěrů měly představovat 1 330 Kč O prověření této finanční situace žalované nepředložila ani neoznačila žalobkyně žádný důkaz Za této situace byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 10 000 Kč s tím, že žalovaná se současně zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 7 400 Kč, který představoval poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, úrok ve výši 1 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Ve smlouvě není žádným způsobem upřesněno, jakým způsobem byla stanovena výše poplatku za administrativní činnost a za hotovostní inkaso splátek, příp. za jaké služby věřitele měly být tyto poplatky zaplaceny a zda a v kolika případech bylo realizováno hotovostní inkaso splátek. Poskytnuté prostředky včetně poplatků měly být uhrazeny v 58 měsíčních splátkách po 300 Kč. Úroková sazba představovala 23,72 % ročně. Výše RPSN představovala 75,72 %. V části 7. bod 7.4 smlouvy o půjčce je uvedeno, že zákazník se zavazuje informovat úvěrujícího o jakékoliv nepříznivé změně ve své finanční situaci, o změně adresy svého bydliště či pobytu nebo o jakékoliv jiné změně skutečnosti týkající se zákazníka. Ve smlouvě je uvedena adresa [adresa], přičemž žalovaná v řízení neprokázala, že žalobkyni, případně její právní předchůdkyni, informovala o změně své adresy. Z tohoto důvodu bylo oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] i výzva k plnění – předžalobní upomínka ze dne [datum] zaslány žalované na adresu uvedenou ve smlouvě, a to doporučenou poštou. V této souvislosti soud konstatuje, že žalobkyně ani její právní předchůdkyně neměla možnost si v centrální evidenci obyvatel ověřit aktuální adresu žalované. Žalovaná na předmětný závazek uhradila částku 3 000 Kč.

5. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamem postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], kdy uzavřením této smlouvy pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni. Soud má za to, že žalovaná byla o postoupení pohledávky řádně informována, neboť uvedené postoupení pohledávky bylo žalované zasláno na adresu uvedenou ve smlouvě, když žalovaná v průběhu řízení neprokázala, že žalobkyni informovala o změně své adresy v souladu s ujednáním ve smlouvě.

6. Žalobkyně byla výzvou soudu ze dne [datum], vyzvána k doplnění rozhodných skutečností a označení důkazů, zda a jakým způsobem byla v případě žalované posouzena v souladu se zákonem č. 145/2010 Sb. schopnost řádně a včas splácet poskytnutou půjčku. Žalobkyně ve svém podání ze dne [datum] uvedla, že úvěruschopnost žalované byla posouzena v souladu s § 9 citovaného zákona, a to především na základě informací podaných pouze žalovanou a dále z informací získaných z databází umožňujících posouzení úvěruschopnost spotřebitele. Tato zjištění byla zaznamenána do karty zákazníka. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně ověřil před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalované z výplatní pásky, nájemní smlouvy, předložených dokladů SIPO a výměru podpory žalované, avšak listinné důkazy nebyly žalobkyní předloženy. Soud v této souvislosti konstatuje, že tvrzení žalobkyně o předložení dokladů o mzdě žalované považuje za nevěrohodné, pokud z dalších informací v kartě zákazníka vyplývá, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy evidována na úřadu práce.

7. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Podle § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

9. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Jelikož se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru, musel se soud přednostně zabývat otázkou, zda předmětná smlouva o zápůjčce byla uzavřena platně s přihlédnutím k ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru.

12. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

13. Podle § 9 odst. 3 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

14. Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

16. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že žalovaná podepsala dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu, kterou lze v souladu se zákonem č. 145/2010 Sb. považovat za spotřebitelský úvěr a žalovanou za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelský úvěr, bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouva byla s přihlédnutím k § 9 tohoto zákona uzavřena platně, tedy zda věřitel (právní předchůdce žalobkyně) s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zákon totiž stanoví, že věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen tento úvěr řádně splácet. Pokud takto věřitel neučiní, je smlouva absolutně neplatná. Z důvodové zprávy k ustanovení § 9 citovaného zákona vyplývá, že věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v úvahu jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zůstane po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřebná pro splácení úvěru. Cílem zákonodárce bylo efektivně zamezit předlužování spotřebitelů, kteří nejsou schopni své závazky řádně platit. Za účelem splnění povinnosti věřitele je nutno vyžádat si informace nejen od spotřebitele samotného, ale aktivně si opatřit další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli. Všechny takto získané informace pak věřitel musí řádně vyhodnotit s přihlédnutím k příjmům a výdajům konkrétního žadatele. Odbornou péčí je v tomto případě třeba rozumět úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v této činnosti (viz výklad § 2 zákona č. 634/1992 Sb.). Pokud věřitel dostojí své povinnosti stanovené v § 9 odst. 1 citovaného zákona a řádně prověří úvěruschopnost žadatele, pak v případě, že dojde k negativnímu závěru, nesmí spotřebitelský úvěr spotřebiteli poskytnut.

17. V projednávaném případě dospěl soud k závěru, že úvěruschopnost žalované nebyla ze strany právního předchůdce řádně prověřena, neboť žalobkyně v řízení neprokázala, že byly prověřovány příjmy a výdaje žalované v potřebném rozsahu a s odbornou péčí, přičemž zjištěné závěry nemohly být podkladem pro poskytnutí spotřebitelského úvěru žalované. Žalovaná byla v době poskytnutí úvěru vedena na úřadu práce jako nezaměstnaná, kdy i z údajů uvedených samotnou žalovanou je zřejmé, že tato nemohla dostát své povinnosti úvěr řádně splácet. Žalobkyně nepředložila ani jeden důkaz o tom, jaké byly faktické majetkové poměry žalované v době uzavření smlouvy. Z údajů obsažených ve smlouvě a kartě zákazníka nelze posoudil příjmy a výdaje žalované takovým způsobem, aby bylo možné vyhodnotit, zda žalované po zaplacení všech závazků zůstane dostatek finančních prostředků na splácení sjednaného úvěru.

18. Vzhledem k výše uvedenému soud považuje smlouvu o zápůjčce v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., za absolutně neplatnou a vzhledem k této skutečnosti posoudil uplatněný nárok z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 a § 2991 o. z.

19. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalované byla fakticky poskytnuta částka 10 000 Kč a tato uhradila 3 000 Kč. Žalovaná je povinna vydat žalobkyni to, oč se obohatila, tedy zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč, což představuje rozdíl mezi částkou poskytnutou právní předchůdkyní žalobkyně a částkou, kterou žalovaná po podpisu smlouvy žalobkyni, příp. její právní předchůdkyni, zaplatila.

20. Soud tedy zavázal žalovanou k zaplacení částky ve výši 7 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 000 od [datum] do [datum] ve výši 1 210,40 Kč, neboť žalovaná byla v předmětném období v prodlení s úhradou zůstatku zápůjčky ve výši 7 000 Kč Celkem soud zavázal žalovanou k zaplacení částky 8 210,40 Kč (7 000 + 1 210,40 Kč). Jelikož žalovaná byla v prodlení s úhradou zůstatku zápůjčky ve výši 7 000 Kč i od [datum], zavázal ji soud k zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 7 000 Kč od tohoto data, až do zaplacení celého dluhu.

21. O nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení rozhodl soud podle § 1968 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., pokud je dlužník v prodlení, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši nebo ve výši stanovené vládním nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

22. Soud považuje námitku žalované o tom, že jí nebyla doručena řádně předžalobní upomínka za nedůvodnou, neboť tato byla žalované zaslána na adresu uvedenou ve smlouvě a žalovaná v řízení neprokázala, že žalobkyni či její právní předchůdkyni sdělila novou adresu svého trvalého pobytu.

23. Soud dále ve výroku II. rozsudku zamítl žalobu do nároků, které nebyly důvodné vzhledem k dovození neplatnosti smlouvy o zápůjčce. Jednalo se o částku 13 154,52 Kč zahrnující rozdíl mezi původně žalovanou částkou ve výši 14 400 Kč a částkou přiznanou ve výši 7 000 Kč, tedy částku 7400 Kč, dále kapitalizované příslušenství, a to sjednaný úrok ze zápůjčky v kapitalizované výši 5 211,81 Kč a část kapitalizovaného zákonného úroku z jistiny ve výši 542,71 Kč (1 753,11 – 1 210,40 Kč). Současně soud zamítl nárok na zaplacení 23,72 % úroku ze zápůjčky ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % Kč ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, neboť v tomto období žalovaná nebyla v prodlení s úhradou předmětné částky. Pokud soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, pak se žalobkyně nemůže úspěšně domáhat zaplacení ve smlouvě sjednaného úroku ze zápůjčky, odměny za administrativní zpracování smlouvy nebo nákladů na hotovostní inkaso splátek sjednaných ve smlouvě.

24. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a žalované žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.

25. O lhůtě k plnění rozhodl soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř.