16 C 205/2024

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k jednotce č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , typ jednotky byt. z., list vlastnictví , Anonymizováno, , vymezené v budově č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , bytový dům, zapsané na listu vlastnictví , Anonymizováno, , postavené na pozemku parc. č. , hodnota, , zapsaném na listu vlastnictví , Anonymizováno, , a dále ke spoluvlastnickému podílu o velikosti id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na společných částech budovy č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , postavené na pozemku parc. č. , hodnota, , to vše v katastrálním území , adresa, -město, obec , adresa, , se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej nemovitých věcí uvedených ve výroku I. rozsudku ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek bude rozdělen mezi účastníky tak, že žalobkyni náleží , Anonymizováno, /, Anonymizováno, výtěžku z prodeje nemovitostí a žalované náleží , Anonymizováno, /, Anonymizováno, výtěžku z prodeje nemovitostí.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastnic řízení k bytové jednotce č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , list vlastnictví , Anonymizováno, , vymezené v budově č. p. , Anonymizováno, , bytový dům, zapsané na listu vlastnictví , Anonymizováno, , postavené na pozemku parc. č. , hodnota, , zapsaném na listu vlastnictví , Anonymizováno, , a dále ke spoluvlastnickému podílu o velikosti id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na společných částech budovy č. p. , Anonymizováno, , postavené na pozemku parc. č. , hodnota, , to vše v katastrálním území , adresa, -město, obec , adresa, . Svůj návrh odůvodnila tím, že účastnice řízení jsou podílovými spoluvlastnicemi předmětného bytu, ačkoliv žádná ze spoluvlastnic byt neužívá. Žádná z účastnic řízení neprojevila zájem o přikázání předmětného bytu do svého výlučného vlastnictví. Jelikož v daném případě nepřichází v úvahu reálné rozdělení nemovitosti, navrhovala žalobkyně vypořádání podílového spoluvlastnictví nařízením prodeje bytové jednotky včetně spoluvlastnického podílu na částech budovy ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek bude rozdělen mezi účastnice řízení tak, že každá získá jednu polovinu z výtěžku.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k jednání ve věci nařízenému dne , datum, se bez omluvy nedostavila. Proti uplatněnému nároku však žalovaná nevznesla žádné skutkové ani právní námitky. Jelikož byly splněny podmínky pro projednání věci v souladu s ustanovením § 119 odst.1 a § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud žalobu při jednání dne , datum, projednal a ve věci rozhodl i bez přítomnosti žalované .

3. Z výpisu z katastru nemovitostí , Anonymizováno, , Anonymizováno, pro obec , adresa, a k.ú. , adresa, -město k , datum, , z rozhodnutí č. j. , spisová značka, ze dne , datum, a z kupní smlouvy mezi , právnická osoba, a , Jméno žalobkyně, ze dne , datum, má soud za prokázané, že účastnice řízení se staly podílovými spoluvlastnicemi nemovitostí, a to bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , list vlastnictví , Anonymizováno, , vymezené v budově č. p. , Anonymizováno, , bytový dům, zapsané na listu vlastnictví , Anonymizováno, , postavené na pozemku parc. č. , hodnota, , zapsaném na listu vlastnictví , Anonymizováno, , a dále ke spoluvlastnickému podílu o velikosti id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na společných částech budovy č. p. , Anonymizováno, , postavené na pozemku parc. č. , hodnota, , to vše v katastrálním území , adresa, -město, obec , adresa, . Žalobkyně nabyla vlastnické právu k předmětnému podílu na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , kdy právní účinky zápisu do katastru nemovitostí nastaly ke dni , datum, . Žalovaná nabyla svůj spoluvlastnický podíl na základě rozhodnutí Okresního soudu v , adresa, o dědictví č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , které nabylo právní moci , datum, . Právní účinky zápisu vlastnického práva nastaly ke dni , datum, . Účastnice řízení předmětný byt fakticky neužívají, a přestože se žalobkyně opakovaně snažila s žalovanou dohodnout na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, poštovní zásilky adresované žalované se vrátily jako nevyzvednuté. Žalobkyně uvedla, že nemá zájem předmětný byt užívat, tedy nemá zájem setrvat ve spoluvlastnickém vztahu. Žalovaná své stanovisko nevyjádřila, avšak z průběhu řízení je zřejmé, že žalovaná bydlí fakticky na adrese uvedené v žalobě, tedy ve , adresa, . Žalovaná rovněž neprojevila zájem o přikázání nemovitosti do svého výlučného vlastnictví. Soud konstatuje, že vzhledem k charakteru nemovitosti nelze předpokládat reálné rozdělení bytu na 2 samostatné bytové jednotky. Žalobkyně ve věci navrhla vypořádání podílového spoluvlastnictví nařízením prodeje nemovitostí ve veřejné dražbě.

4. Podle ust. § 1140 odst. 1 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

5. Podle ust. § 1140 odst. 2 o.z., každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

6. Podle ust. § 1141 odst. 1 o.z., spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu.

7. Podle ust. § 1141 odst. 2 o.z., spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.

8. Podle ust. § 1143 o.z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

9. Podle ust. § 1147 o.z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

10. Po vyhodnocení skutkového stavu věci a aplikaci shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k právnímu závěru, že vzhledem k absenci dohody mezi podílovými spoluvlastníky nemovitostí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, byly dány předpoklady pro zrušení spoluvlastnictví ze strany soudu a rozhodnutí o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Žalobkyně ani žalovaná neprojevily zájem o přikázání věci do jejich výlučného vlastnictví. Rovněž lze ze strany soudu učinit vzhledem k charakteru nemovitostí závěr, že není možné reálné rozdělení společné věci tak, aby vznikly dvě samostatné bytové jednotky. Za této situace přicházel v úvahu poslední ze způsobů vypořádání podílového spoluvlastnictví, a to prodej nemovitostí s následným rozdělením výtěžku prodeje mezi účastníky řízení podle výše jejich spoluvlastnických podílů. Jelikož tento způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví je v souladu se zákonem i se zjištěným skutkovým stavem věci, rozhodl soud ve výroku I. rozsudku o zrušení podílového spoluvlastnictví a ve výroku II. rozsudku nařídil prodej nemovitostí s tím, že výtěžek z prodeje bude rozdělen mezi dosavadní spoluvlastníky tak, že žalobkyně a žalovaná obdrží jednu polovinu z výtěžku prodeje.

11. V případě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl ke specifičnosti daného řízení a vycházel z Nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 572/2019 ze dne , datum, , který při rozhodování o nákladech řízení v daném typu sporu zdůraznil, že výrok o náhradě nákladů řízení musí být v souladu s průběhem řízení a s úkony účastníků, respektive s obsahem příslušného soudního spisu, jinak může dojít k porušení práva účastníků na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny. Ve vztahu k zásadě úspěchu ve věci, která je hlavní zásadou ovládající rozhodování o nákladech civilního řízení, Ústavní soud opakovaně připomněl, že poměřovat úspěch a neúspěch ve věci nelze jen tím, jak bylo o konkrétním návrhu rozhodnuto, ale je třeba je posuzovat v širších souvislostech. Při rozhodování o nákladech řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví totiž nelze odhlédnout od specifik tohoto řízení, konkrétně od jeho ústavněprávního rozměru a od jeho procesních specifik. Řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je nutno vnímat perspektivou základního práva na ochranu vlastnictví zaručeného čl. 11 odst. 1 Listiny. Vlastnické právo zahrnuje také právo přestat být vlastníkem (věc opustit, zcizit), v případě podílového spoluvlastnictví se pak specificky uplatňuje zásada, že nikdo nemůže být spravedlivě nucen setrvávat ve spoluvlastnictví (srov. též usnesení sp. zn. I. ÚS 174/05 ze dne , datum, ). Pro případ, že se pak sami spoluvlastníci nedohodnou na oddělení ze spoluvlastnictví či zrušení a vypořádání celého spoluvlastnictví, má každý z nich právo obrátit se na soud s návrhem na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Z uvedené zásady, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, a tedy účast spoluvlastníka nelze vynucovat proti jeho vůli, přitom vyplývá rovněž to, že žádný ze spoluvlastníků nemůže být sankcionován pro svůj návrh na oddělení ze spoluvlastnictví či na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (vyjma případů šikanózního charakteru takového návrhu, respektive případů zneužití práva). Řízení může být zahájeno k návrhu kteréhokoli ze spoluvlastníků, přitom všichni spoluvlastníci, tj. obě procesní strany, v řízení mají postavení žalobce i žalovaného nehledě na to, kdo žalobu podal; soud pak vydává konstitutivní rozhodnutí, přitom není vázán návrhy účastníků a může rozhodnout o vypořádání jiným způsobem, než je navrhováno. Volba konkrétního způsobu vypořádání je tedy v konečném důsledku výlučně na soudu, který ve věci rozhoduje. Zahájení a vedení řízení před soudem nelze bez dalšího klást k tíži tomu spoluvlastníku, který jej inicioval, ani tomu, který se formálně ocitl na straně žalované. Za těchto okolností, kdy spoluvlastníci předem nemohou přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu, a naopak každý z odlišných návrhů jednotlivých spoluvlastníků může mít rozumný a přesvědčivý základ, kdy všichni spoluvlastníci mají v řízení shodné procesní postavení žalobců i žalovaných a kdy se v řízení jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, se zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení bude jevit, aby každý ze spoluvlastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Vzhledem k výše uvedenému soud žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, když žádné mimořádné důvody či okolnosti projednávané věci pro přiznání nákladů řízení některému z účastníků řízení nebyly soudem zjištěny.