16 C 207/2017

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k nemovitostem, a to pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře [výměra], pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je budova [adresa], rodinný dům, a pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], na němž se nachází stavba bez čp/če jiná stavba ve vlastnictví žalované, zapsaným na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], Katastrální pracoviště Bruntál, pro obec Bruntál a k. ú. [okres], se zrušuje.

II. Do výlučného vlastnictví žalobce se přikazuje bytová jednotka [číslo] zahrnující mezonetový byt [číslo] umístěný v [anonymizováno 6 slov] a [anonymizována tři slova]) rodinného domu [adresa], sestávající v [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova], v [anonymizována dvě slova] – zasklený vstup do bytu [číslo] zádveří, schodiště do [anonymizována dvě slova], ve [anonymizována dvě slova] – chodbu se schodištěm do [anonymizována dvě slova] a na půdu, předsíň bytu, tři pokoje, [anonymizována tři slova], spíž, obývací pokoj, v [anonymizována dvě slova] – půdu, kdy součástí bytu jsou místnosti umístěné mimo hlavní obytný prostor – [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] v [anonymizována dvě slova] o celkové výměře podlahové plochy bytu [výměra], dále podíl na společných částech rodinného domu [adresa] a na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [okres] ve výši [číslo] s právem výlučného užívání následujících společných částí domu: lodžie [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] rodinného domu a terasa v [anonymizována dvě slova] rodinného domu, přičemž bližší specifikace bytové jednotky, součástí bytu, společných částí budovy, nebytových částí domu, jejich příslušenství, rozsah podlahových ploch, popis vybavení, určení společných částí budovy, stanovení pravidel pro přispívání spoluvlastníků na výdaje spojené se správou, údržbou a opravami společných částí domu a domu jako celku, půdorysy všech podlaží určující polohu bytových jednotek a společných částí domu jsou vymezeny prohlášením vlastníka budovy ze dne [datum] zpracovaného znalkyní [celé jméno znalkyně], které tvoří přílohu [číslo] rozsudku.

III. Do výlučného vlastnictví žalované se přikazuje bytová jednotka [číslo] zahrnující mezonetový byt [číslo] umístěný v [anonymizována dvě slova], 1. [anonymizováno] rodinného domu [adresa], sestávající v [anonymizována dvě slova] – sklep se schodištěm do [anonymizována dvě slova], v [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] se vstupem do [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], pokoj, kdy součástí bytu jsou místnosti umístěné mimo hlavní obytný prostor – [anonymizována dvě slova], předsíňka, [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] v [anonymizována dvě slova] o celková výměře podlahové plochy bytu [výměra], dále podíl na společných částech rodinného domu [adresa] a na pozemku parc [číslo] v k. ú. [okres] ve výši [číslo] s právem výlučného užívání následujících společných částí domu: lodžie [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] rodinného domu, přičemž bližší specifikace bytové jednotky, součástí bytu, společných částí budovy, nebytových částí domu, jejich příslušenství, rozsah podlahových ploch, popis vybavení, určení společných částí budovy, stanovení pravidel pro přispívání spoluvlastníků na výdaje spojené se správou, údržbou a opravami společných částí domu a domu jako celku, půdorysy všech podlaží určující polohu bytových jednotek a společných částí domu jsou vymezeny v prohlášení vlastníka ze dne [datum] zpracovaného znalkyní [celé jméno znalkyně], které tvoří přílohu [číslo] rozsudku.

IV. Do výlučného vlastnictví žalobce se přikazuje pozemek parc. [číslo] orná půda o výměře [výměra] a parc. [číslo] orná půda o výměře [výměra] v obci [obec], [katastrální uzemí], které byly odděleny od pozemku parc. [číslo] o původní výměře [výměra] [anonymizována dvě slova] vyhotoveným [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], ověřeným úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum] a ověřeným souhlasem [stát. instituce], [stát. instituce] dne [datum], přičemž geometrický plán tvoří přílohu [číslo] rozsudku.

V. Do výlučného vlastnictví žalované se přikazuje pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je jiná stavba [anonymizována dvě slova] ve výlučném vlastnictví žalované, dále pozemek parc. [číslo] [anonymizována dvě slova] o [anonymizováno] [výměra], parc. [číslo] orná půda o výměře [výměra], vše v [anonymizováno] [obec], [katastrální uzemí] [anonymizováno], které byly odděleny od pozemku parc. [číslo] o původní výměře [výměra] geometrickým plánem vyhotoveným [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], ověřeným úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum] a ověřeným [anonymizováno] [stát. instituce], [stát. instituce] dne [datum], přičemž geometrický plán tvoří přílohu [číslo] rozsudku.

VI. Žalobce je povinen zaplatit žalované na vypořádání spoluvlastnického podílu částku [částka], a to do 60 dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále na nákladech řízení částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VIII. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále na nákladech řízení částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IX. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví žalobce, žalované a původní první žalované, Ing. [jméno] [celé jméno původní účastnice] (sestry žalované), k nemovitostem zapsaným v [anonymizováno] nemovitostí na listu vlastnickém [číslo] pro obec Bruntál a k.ú. [okres], a to k pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], rodinný dům, a pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba ve vlastnictví žalované. Žalobce i žalovaná byly ke dni rozhodování soudu spoluvlastníky nemovitostí v rozsahu ideální jedné poloviny. Žalobce navrhl, aby v souvislosti s vypořádáním podílového spoluvlastnictví byly pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je budovat [adresa], rodinný dům, přikázány do jeho výlučného vlastnictví s tím, že poskytne žalované peněžitou náhradou ve výši jedné poloviny hodnoty těchto nemovitostí stanovené znaleckým posudkem. V případě pozemku parc. [číslo] žalobce navrhl, aby byl přikázán do výlučného vlastnictví žalované, neboť se na tomto pozemku nachází stavba bez č. p./č. e. jiná stavba, kterou vlastní žalovaná. Svou žalobu žalobce odůvodnil dlouhodobými rozpory jak mezi žalobcem a rodiči žalované, tak i rozpory mezi účastníky řízení, které se týkají především způsobu užívání a údržby těchto nemovitostí. Dle názoru žalobce žalovaná neprovádí řádnou údržbu části jí užívaných nemovitostí a není ochotna se na nezbytných opravách a údržbě finančně spolupodílet. Mezi účastníky přetrvávají spory o způsobu užívání domu i pozemků. Jelikož tato situace trvá již [anonymizováno] let, obrátil se žalobce na Městský úřad v Bruntále s žádostí o řešení problému s provedením nezbytných oprav a úprav nemovitostí ze strany původních žalovaných. Žádnou dohodu, která by mezi účastníky řešila spory v oblasti údržby, oprav a užívání nemovitostí, se nepodařilo uzavřít. Žalobce navrhl původním žalovaným odkoupení jejich spoluvlastnického podílu za částku [částka], avšak původní žalované s tímto návrhem nesouhlasily, což přimělo žalobce řešit tento problém podáním žaloby u soudu. Před zahájením jednání dne [datum] žalobce navrhl původním žalovaným další možnosti vypořádání podílového spoluvlastnictví mimo způsob navržený v žalobě, a to převedení spoluvlastnického podílu žalobce na původní žalované, převedení podílu žalobce na jinou osobu nebo prodej nemovitostí a rozdělení finančních prostředků mezi účastníky řízení.

2. Původní žalované navrhly zamítnutí žaloby v celém rozsahu s tím, že ji považují za zjevně nedůvodnou a v konečném důsledku ryze účelovou. Žalované měly za to, že rozpory popisované žalobcem vycházejí z jeho povahy a jeho tendence zvýhodňovat své postavení na úkor ostatních. Žalované tvrdily, že po roce [rok] mezi spoluvlastníky k žádným podstatnějším sporům nedocházelo, především současná žalovaná dům i zahradu řádně udržovala, investovala finanční prostředky do rekonstrukce domu a nemovitosti hodlá ve svém volném čase užívat i nadále. Žalované připustily, že od roku [rok] do roku [rok] spoluvlastníci mezi sebou v podstatě nekomunikují, přičemž žalobce nikdy neinicioval jakoukoliv dohodou upravující užívání a údržbu předmětných nemovitostí. Původní žalované nepopřely, že v roce [rok] žalobce vyvolal šetření na místě samém ze strany odboru výstavby [stát. instituce], který nezjistil žádné podstatné závady na nemovitostech. Původní žalované tvrdily uzavření dohody o způsobu společné údržby předmětných nemovitostí v září [rok] s tím, že účastníci řízení neměli zájem na pokračování v existujících sporech. Přes tuto dohodu původní žalované obdržely v září [rok] návrh žalobce na odkoupení jejich spoluvlastnických podílů. Původní žalované uvedly, že dle jejich názoru jsou jednotlivé části nemovitostí užívány spoluvlastníky odděleně, kdy v mezním případě by bylo možné provést reálné rozdělení nemovitostí, aby byla snížena pravděpodobnost sporů mezi účastníky řízení. Dále uvedly, že vzhledem ke zvyšujícímu se riziku eskalace sporů s žalobcem, by žalované byly ochotny za určitých podmínek jednat o odprodeji svých spoluvlastnických podílů. K tomuto jednání však žalované nejsou ochotny přistoupit za situace, kdy je vůči nim vedeno předmětné řízení založené na hrubě nepravdivých údajích uváděných žalobcem. Žalované mají za to, že dle zákona může soud přistoupit ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví jen v mimořádných případech, pokud je to odůvodněné a zákonné. Původní žalované popřely existenci sporů mezi spoluvlastníky s tím, že žalovaná nemovitosti užívá, pečuje o ně, investuje do nich a je to pouze postoj žalobce, který brání uzavření dohody o užívání a udržování nemovitostí do budoucna. K žalobcem navrženým způsobům vypořádání spoluvlastnictví původní žalované uvedly, že nemají námitky proti převodu spoluvlastnického podílu žalobce na jinou osobu, avšak samy spoluvlastnický podíl žalobce převzít nechtějí. Žalované navrhly vyřešení sporné situace uzavřením dohody o užívání a údržbě nemovitostí.

3. V průběhu řízení došlo k převodu spoluvlastnického podílu k nemovitostem v rozsahu [anonymizováno] z původní první žalované, [anonymizováno] [jméno] [celé jméno původní účastnice], na druhou žalovanou, která se stala spoluvlastnicí ideální [anonymizováno] nemovitostí a jedinou účastnicí na straně žalované. Žalovaná v průběhu řízení navrhla možnost vypořádání spoluvlastnictví reálným rozdělením nemovitosti vymezením dvou bytových jednotek.

4. Účastníci v průběhu řízení učinili nesporným, že nemovitosti, a to pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], rodinný dům a pozemek parc. [číslo] na němž se nachází stavba [anonymizována dvě slova], jiná stavba, která je ve výlučném vlastnictví žalované, jsou zapsány na listu vlastnickém [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] - město, přičemž účastníci řízení jsou spoluvlastníkem ideální jedné poloviny těchto nemovitostí. Žalovaná nabyla vlastnictví k předmětnému podílu na nemovitostech na základě darovací smlouvy uzavřené mezi jejími rodiči, [jméno] a [jméno] [příjmení], jako dárci, a původními žalovanými, jako obdarovanými dne [datum]. Následně se spoluvlastníkem předmětných nemovitostí v rozsahu ideální [anonymizováno] stala žalovaná na základě darovací smlouvy uzavřené dne [datum] s [anonymizováno] [jméno] [celé jméno původní účastnice]. Ke dni rozhodnutí ve věci mezi účastníky řízení nebyla uzavřena dohoda o vypořádání spoluvlastnictví a rovněž nebyl sjednán odklad zrušení spoluvlastnictví v souladu s § 1154 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). Dále nebylo mezi účastníky sporným, že žalovaná ke dni rozhodnutí soudu byla výlučnou vlastnicí stavby bez č. p./č. e., umístěné na pozemku parc. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí] – město, zapsané na listu vlastnickém [číslo].

5. Z výpovědi účastníků řízení a původní žalované, [anonymizováno] [jméno] [celé jméno původní účastnice], z výpovědí svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], z přípisu žalobce žalovaným odeslaným dne [datum], z odpovědi žalovaných bez uvedení data, z usnesení [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno] ze dne [datum], z odpovědi [anonymizováno] národního výboru v [anonymizováno] na stížnost ze dne [datum], z přípisu [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] žalobci ze dne [datum] a z odpovědi zástupce žalobce na přípis [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] ze dne [datum] má soud za prokázané, že již v době užívaní nemovitostí rodiči žalované existovaly mezi nimi a žalobcem a jeho manželkou problémy vyplývající ze společného užívání předmětných nemovitostí, které byly řešeny již v roce [rok] [anonymizováno] stíháním žalobce, které bylo jako nedůvodné zastaveno a v roce [rok] projednáno v [anonymizována dvě slova], v němž byly uloženy pokuty. V roce [rok] bylo u [název soudu] vedeno mezi rodiči žalované a žalobcem řízení o úpravě užívání nemovitostí, přičemž řízení bylo zastaveno. Důkaz tímto spisem nemohl být proveden, neboť spis byl skartován. Nejméně od roku [rok] přízemní byt v rodinném domě užívala matka žalované, a to až do roku [rok], kdy zemřela. Jak vyplynulo z výpovědí [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice], svědkyně [jméno] [příjmení], manželky žalobce, i z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], strýce žalované, negativní vztahy mezi [anonymizováno] žalobce a rodinou žalované jsou tímto problematickým soužitím v minulosti poznamenány až do současné doby. Po úmrtí [role v řízení] [role v řízení] byt v prvním nadzemním podlaží domu užívaly příležitostně žalovaná a její sestra [celé jméno původní účastnice]. Žalovaná jako pracovnice ve školství navštěvuje nemovitost příležitostně, 1x – [anonymizováno] za 2 [anonymizováno] a o víkendech, někdy zde tráví [anonymizováno], jarní prázdniny a část letních prázdnin. Přetrvávající vztahové problémy mezi účastníky řízení vedly k tomu, že se účastníci nejméně od roku [rok] nedohodli na pravidelném provádění oprav a údržby domu, aby nedocházelo ke zhoršení stavebnětechnického stavu domu. Jednalo se např. o opravu střechy, komínů a fasády. Z výpovědi žalobce a svědkyně [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že žalobce žalovanou opakovaně ústně vyzýval ke spolupráci na provádění oprav a údržby domu. Žalovaná proti realizaci oprav sice nevznášela nějaké zásadní námitky, nebyla však ochotna sama opravu zorganizovat a pouze v některých případech (např. oprava komínu) navrhla žalobci finanční spoluúčast na této opravě, kterou zajistí žalobce. Situace vyvrcholila v roce [rok], kdy se žalobce snažil přimět žalovanou a její sestru k aktivnějšímu přístupu k otázce oprav a údržby nemovitosti prostřednictvím odboru výstavby Městského úřadu v Bruntále, kam podal na přístup žalované a její sestry, jako spoluvlastnic nemovitostí, stížnost. Za účelem prošetření stížnosti bylo svoláno místního šetření, při kterém došlo mezi účastníky řízení k uzavření dílčí dohody o odstranění těch závad. K uzavření komplexní dohody upravující obecně údržbu a opravu stavby a okolních pozemků nedošlo, neboť žalovaná na místním šetření vznesla požadavek na užívání půdních částí objektu. S tímto požadavkem nesouhlasil žalobce, neboť dosavadní způsob užívání půdy rodinného domu byl dlouhodobě upraven nejen dohodou mezi žalobcem a původními žalovanými, ale i mezi žalobcem a rodiči žalovaných. Účastníci po závěrech z místního šetření provedli vyčištění kanálů u garáže, odstranili zbytky rozbité sněhové zábrany na střeše a vyčistili okapy. Následně měly původní žalované provést opravu balkonu u svého bytu, avšak vzhledem k podání žaloby v této věci nebylo k této opravě přistoupeno. Účastníci řízení do oprav a úprav rodinného domu provedli investice, žalobce v podobě zateplení bytu sádrokartonem, zasklení balkonu a vybudování proskleného schodiště do bytu ve druhém nadzemním podlaží domu. Žalovaná se svou sestrou naopak provedly ve svém bytě výměnu oken včetně okenních parapetů, výměnu vstupních dveří, obnovu podlahových krytin a výměnu radiátorů. Žalobce připustil, že původní žalované nikdy písemně nevyzýval k provedení určitých oprav ani jim nikdy písemně nevyúčtoval jím provedené opravy, které realizoval na vlastní náklady. Vzhledem k tomu, že se žádnou dohodu o údržbě a užívání nemovitostí nepodařilo mezi účastníky uzavřít a žalovaná začala vznášet požadavky na užívání dalších částí rodinného domu, vyzval žalobce obě původní spoluvlastnice přípisem odeslaným dne [datum] doporučenou poštou k vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem převodem podílů původních žalovaných k nemovitostem na žalobce za vyplacení vypořádacího podílu ve výši [částka] každé ze spoluvlastnic. Žalobce požádal původní žalované o sdělení stanoviska do 14 dnů od doručení přípisu, a současně uvedl, že v případě nesouhlasu ze strany původních žalovaných, pravděpodobně požádá o vypořádání spoluvlastnictví soud. Na tento přípis písemně reagovaly obě původní žalované podáním odeslaným asi [datum], v němž žádaly žalobce o sdělení časového horizontu pro příp. převod vlastnictví k nemovitostem. V dopisu ze dne [datum] [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] žalobci sdělila, že z jejího pohledu by bylo ideálním řešením, aby dům získal jednoho vlastníka a došlo k ukončení generačních sporů ve věci užívání nemovitostí. Dále [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice] uvedla, že pokud neobdrží odpověď do [datum], bude vycházet z toho, že o odkoupení podílu nemá žalobce zájem a případný prodej spoluvlastnického podílu bude řešit přes realitní kancelář. Žalovaná o další faktické užívání nemovitostí projevila zájem.

6. Ze spisu odboru výstavby a územního plánování [stát. instituce] má soud za prokázané, že dne [datum] se na tento odbor obrátil žalobce se svou písemnou stížností týkající se neprovádění údržby rodinného domu o dvou bytových jednotkách ze strany původních žalovaných. Konstatoval špatný stav společných komínů, poškozené sněhové zábrany na střeše domu, špatný stavebnětechnický stav balkonu bytu žalovaných a zanesený kanál nečistotami u garáže. Pracovnice tohoto odboru výzvou ze dne [datum] svolal schůzku na místě samém za účasti spoluvlastníků nemovitostí. Z protokolu o místním šetření ze dne [datum], kterého se zúčastnil žalobce, [jméno] [příjmení] a žalovaná, má soud za prokázané, že na místě samém bylo zjištěno, že jeden ze dvou komínů stavby byl opraven žalobcem, nejsou patrny opadávající cihly, v případě druhého komínu bylo patrné odpadnutí omítky pod střechou. V případě sněhových zábran bylo zjištěno jejich poškození, v případě balkonu v prvním nadzemním podlaží byla patrná opadnutá omítka, což může mít vliv na zatékání do stavby. Dále bylo konstatováno zanesení kanálu u rodinného domu trávou a listím. Žalovaná na místním šetření konstatovala, že na opravě druhého komínu se budou se sestrou finančně podílet a balkon v prvním nadzemním podlaží opraví v létě [rok]. Rovněž budou provádět pravidelné čištění kanálu před rodinným domem. Žalovaná vznesla požadavek na přístup do společných půdních prostor domu, poukázala na protékání vody z balkonu v druhém nadzemním podlaží do zádveří v prvním nadzemním podlaží a na zatékání do místnosti [anonymizováno] v jejím bytě přes potrubí v bytě žalobce. Žalovaná požádala o sjednání nápravy ze strany žalobce. Dále žalovaná vznesla požadavek na provádění pravidelných revizí komínů, které zajistí žalobce a na kterých se bude ochotna finančně spolupodílet. Ze sdělení stavebního úřadu z [datum] vyplývá souhrn zjištěných závad s tím, že vlastníci při místním šetření vyjádřili ochotu podílet se na společné údržbě nemovitosti, přičemž jim bylo doporučeno upravení vzájemných vlastnických vztahů dohodou.

7. Z přípisu právního zástupce žalobce první žalované ze dne [datum] vyplývá, že žalobce vyjádřil zájem spoluvlastnictví k nemovitostem ukončit s tím, že by bylo možno smlouvu o převodu spoluvlastnického práva uzavřít do dvou měsíců s ohledem na dobu vyřízení úvěru na zaplacení kupní ceny. Současně bylo konstatováno, že bez ohledu na zahájené soudní řízení žalobce upřednostňuje vyřízení věci dohodou.

8. Z výpovědi účastníků řízení a ze znaleckého posudku [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne [datum] má soud za prokázané, že v podílovém spoluvlastnictví účastníků je mimo shora specifikované pozemky i rodinný dům [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] v obci [obec], katastrální území Bruntál - město. Jedná se o samostatně stojící rodinný dům, dvoupodlažní, podsklepený s půdním prostorem. V rodinném domě se nacházejí dva byty, každý byt má vlastní vstup, jeden vstup je původní, druhý byl dodatečně vybudován, přičemž doposud není přístavba vstupu zapsána v katastru nemovitostí. Jeden byt se nachází v prvním nadzemním podlaží, druhý se nachází ve druhém nadzemním podlaží, přičemž se jedná o velikostně stejné byty. Byt v prvním nadzemním podlaží využívá žalovaná a byt ve druhém nadzemním podlaží, včetně půdního prostoru užívá žalobce se svou rodinou. Každý byt má vlastní vodoměr, elektroměr a plynoměr. [obec] v bytové jednotce žalobce jsou dřevěná, původní, okna v bytové jednotce žalované jsou plastová. V prvním podzemním podlaží (sklep) je vstup, společná chodba s plynoměrem, část užívaná žalobcem ([anonymizována tři slova] s [anonymizováno] a [anonymizováno]) a část užívaná žalovanými ([anonymizována tři slova] s [anonymizována tři slova], [anonymizováno] s [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] a schodiště do prvního nadzemního podlaží). Jedná se o rodinný dům, který z hlediska obchodovatelnosti je problematický, neboť o dvoubytové rodinné domy dnes již není zájem.

9. Po shora specifikovaném dokazování soud ve věci rozhodl dne [datum rozhodnutí] rozsudkem č. j. [číslo jednací], kterým podílové spoluvlastnictví žalobce a původních žalovaných k nemovitostem, a to pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře [výměra], pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je budova [adresa], rodinný dům, a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], na němž se nachází stavba bez č. p./č. e. jiná stavba ve spoluvlastnictví žalovaných, zapsaným na listě vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek] a k. ú. [okres], zrušil a nemovitosti, pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], rodinný dům, přikázal do výlučného vlastnictví žalobce a pozemek parc. [číslo] přikázala do spoluvlastnictví původních žalovaných, a to každé v rozsahu ideální [anonymizováno] nemovitosti. Současně uložil žalobci povinnost zaplatit každé z původních žalovaných na vypořádání spoluvlastnického podílu částku [částka] do 30 dnů od právní moci rozsudku. Dále soud zavázal původní žalované uhradit žalobci náklady řízení.

10. Proti uvedenému rozsudku okresního soudu bylo původními žalovanými podáno odvolání a věcí se zabýval [název soudu]. Ten svým rozhodnutím č. j. [číslo jednací] rozsudek [název soudu] ze dne [datum] zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Krajský soud konstatoval, že po doplnění dokazování výslechem účastníků řízení lze učinil závěr, že podmínky zamítnutí žaloby na zrušení spoluvlastnictví z důvodů uváděných žalovanou nejsou splněny a nebyl shledán žádný důvod, proč by mělo být žalobci upřeno právo na zrušení podílového spoluvlastnictví. [anonymizováno] soud však ve svém rozhodnutí dospěl odlišnému závěru ve věci způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví, kdy se okresní soud měl zabývat aplikací ustanovení § 1165 o. z., které umožňuje reálné rozdělení domu na bytové jednotky. [anonymizováno] soud má za to, že vztahy mezi účastníky nejsou natolik konfliktní, že by vypořádání spoluvlastnictví tímto způsobem bylo vyloučeno. Současně uzavřel, že tento způsob vypořádání má přednost před přikázáním věci do vlastnictví některého ze spoluvlastníků, případně před prodejem společné věci a rozdělením výtěžku podle velikosti podílů. [anonymizováno] soud uložil okresnímu soudu v dalším řízení posoudit možnosti rozdělení domu na jednotky především z technického hlediska, a to na základě znaleckého posudku, jehož obsahem bude i zpracování prohlášení vlastníků ve smyslu § 1166 o. z. Dále bude nutno znalecky určit rozsah a formu stavebních úprav potřebných k rozdělení domu na jednotky se stanovením nezbytných finančních investic. V této souvislosti se bude muset okresní soud zabývat otázkou, zda jsou dosavadní spoluvlastníci, především žalovaná, ochotni hradit náklady na rozdělení věci. Jestliže by žádný ze spoluvlastníků nebyl ochoten vynaložit nic na provedení nezbytných stavebních úprav, musela by být stavba považována z tohoto hlediska za nedělitelnou.

11. Vzhledem k závěrům odvolacího soudu okresní soud ustanovil [celé jméno znalkyně], znalkyni z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, za účelem zpracování znaleckého posudku k vyřešení otázky, zda v případě stavby [adresa] - rodinný dům na ulici [ulice] č. [anonymizována dvě slova], která je součástí pozemku parc. [číslo] vše v k. ú. [okres], lze vzhledem ke stavebně - technickému charakteru stavby realizovat přeměnu spoluvlastnictví této stavby na vlastnictví bytových jednotek a nebytových prostor včetně pozemku. Dále se znalkyně měla vyjádřit ke specifikaci rozsahu, formy a finanční nákladnosti nutných stavebních úprav rodinného domu ve spoluvlastnictví účastníků řízení, které by bylo nutno provést a vynaložit za účelem rozdělení této stavby na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a to byt [číslo] – užívaný žalovanou ve stávajícím rozsahu v přízemí stavby ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno]), dále [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno] ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno]) stavby – dvě [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova], [anonymizováno] a [anonymizováno]) včetně schodiště do přízemí stavby a [anonymizována dvě slova] a byt [číslo] – užívaný žalobcem ve stávajícím rozsahu v [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno]) stavby, dále celý půdních prostor stavby, jedna sklepní místnost v suterénu ([anonymizována dvě slova] podlaží) [anonymizována dvě slova] vstup do bytu žalobce v [anonymizována dvě slova] stavby vybudovaný vně stavby a [anonymizována dvě slova].

12. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalkyně] [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že v případě stavby [adresa] - rodinný dům lze vzhledem ke stavebně - technickému charakteru stavby realizovat přeměnu spoluvlastnictví této stavby na vlastnictví bytových jednotek a nebytových prostor včetně pozemku a to bez nákladů na provedení stavebních úprav za situace, že sklepní místnost s hlavním uzávěrem plynu ([anonymizováno]) zůstane společným prostorem domu užívaným oběma účastníky řízení. V opačném případě by s provedením přeložky [anonymizováno] mimo rodinný dům byly spojeny náklady ve výši [částka]. Z výpovědi žalované vyplynulo, že souhlasí s tím, aby sklepní místnost s hlavním uzávěrem plynu, dosud užívaná jen žalovanou, byla zařazena mezi společné prostory domu užívané oběma účastníky řízení.

13. Vzhledem k závěrům znaleckého posudku [celé jméno znalkyně] [číslo] ze dne [datum] soud přistoupil ke zpracování dalšího znaleckého posudku ze strany stejné znalkyně, jejímž úkolem bylo za podmínek stanovených v ustanovení § 1166 o. z. zpracovat prohlášení vlastníka budovy [adresa] - rodinný dům na ulici [ulice] č. orientační 17, který je součástí pozemku parc. [číslo] vše v k. ú. [okres], s uvedením údajů o pozemku parc. [číslo] se specifikací dvou bytových jednotek s nebytovými prostory uvedením pojmenování a označení jejich čísel, podlaží, základním vymezením prostoru, který zabírají, účelu užití, příslušenství a součástí, stanovením podlahové plochy a vybavení. Dále zpracovat schematické zakreslení jednotlivých bytů a nebytových prostor s určením polohy bytů a společných částí domu s údaji o podlahových plochách bytů s uvedením výměry, a to u bytu [číslo] fakticky užívaného žalovanou ve stávajícím rozsahu v přízemí budovy a u bytu [číslo] fakticky užívaného žalobcem ve stávajícím rozsahu v 1. patře budovy. Dále měla znalkyně určit a popsat společné části budovy s přihlédnutím k zásadám upravených v § 1160 o. z., určit velikost podíl účastníků řízení na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] v k. ú. [okres], stanovit správce domu, kterým bude žalovaná, jeho odměnu, pravidla pro přispívání spoluvlastníků na výdaje spojené se správou, údržbou a opravami společných částí domu a domu jako celku. Určit práva k pozemku, příp. stanovit práva a závazky k budově. Dále bylo znalkyni uloženo za součinnosti s odborníkem z oboru geodezie a kartografie rozdělit pozemek parc. [číslo] v k. ú. [okres] na dva nové samostatné pozemky při respektování stávajícího faktického užívání tohoto pozemku ze strany obou účastníků řízení (spoluvlastníků), stanovit obvyklou cenu nemovitostí v daném místě a čase podle platných předpisů pro oceňování nemovitostí, a to samostatně bytu [číslo] bytu [číslo] dle shora uvedené specifikace, s určením částky, která se příp. do ceny daného bytu promítla v souvislosti s investicemi provedenými účastníky řízení, u žalované - výměna oken, parapetů, vchodových dveří, radiátorů a podlahové krytiny, u žalovaného - realizace venkovního vstupu do [anonymizována dvě slova]. Dále měla znalkyně stanovit obvyklou cenu pozemku parc. [číslo] (bez stavby, která je výlučným vlastnictvím žalované) v k. ú. [okres], dvou částí pozemku parc [číslo] v k. ú. [okres], zahrada, fakticky užívaných účastníky řízení, které vzniknou po rozdělení tohoto pozemku geometrickým plánem. Závěrem bylo znalkyni uloženo určit, zda při stanovení ceny dvou samostatných bytových jednotek, nebytových prostor, spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku, dvou částí rozděleného pozemku parc. [číslo] přikázáním pozemku parc. [číslo] žalované, s přihlédnutím ke shora specifikovaným investicím provedeným účastníky řízení do budovy, bude hodnota rozdělení podílového spoluvlastnictví odpovídat velikosti dosavadních spoluvlastnických podílů účastníků řízení, příp. zda některý z účastníků tímto rozdělením podílového spoluvlastnictví získá vyšší hodnotu (vyjádřit v penězích), než která odpovídá jeho spoluvlastnickému podílu.

14. V této části soud považuje za nutné konstatovat, že se v dokazování zabýval otázkou stanovení správce domu. Žalovaná jako spoluvlastnice navrhovala svou osobu, žalobce naopak navrhl [jméno] [příjmení], osobu, která nemá žádné osobní či příbuzenské vazby k účastníkům řízení ani vztah k nemovitosti, kterou by měla spravovat. Jedná se o osobu, která vykonávala praxi u právního zástupce žalobce, který ji o výkon správy domu požádal. Z výpovědi [role v řízení] [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že nikdy nevykonávala správu bytových jednotek, je [anonymizována tři slova] na oboru vyšší soudní úředník. [role v řízení] [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] tzv. [anonymizována dvě slova], přičemž v květnu [rok] by měla [anonymizována dvě slova]. Svědkyně uvedla, že dle jejího názoru by byla schopna řešit různé stavebně-technické záležitosti týkající se správy domu, přestože má záměr stavět svůj rodinný dům, což může být časově náročné. Žalovaná je naopak spoluvlastnicí nemovitosti, je dobře obeznámena s jejím stavebně technickým stavem, má zájem nemovitost nadále fakticky užívat a zajišťovat jeho řádnou údržbu a správu v zájmu obou spoluvlastníků.

15. Vzhledem k výše uvedenému byla ve znaleckém posudku určena správkyní bytových jednotek žalovaná s přihlédnutím k její osobní vazbě k nemovitosti, ke znalosti technického stavu nemovitosti i skutečnosti, že již v minulosti žalovaná zajišťovala dílčí opravy domu a na jeho stavu má vlastní zájem. Soud konstatuje, že žalobcem navrženou správkyni domu, [jméno] [příjmení], považuje vzhledem ke své osobní situaci a zkušenostem za osobu méně vhodnou pro výkon správce domu.

16. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalkyně] [číslo] [rok] ze dne [datum] má soud za prokázané, že předmětným znaleckým posudkem znalkyně zpracovala návrh prohlášení vlastníků v souladu s § 1166 o. z., který tvoří přílohu [číslo] výroku tohoto rozsudku. V prohlášení vlastníka znalkyně vymezila bytové jednotky [číslo] přičemž současně určila součásti bytu. V části 2.2 znaleckého posudku znalkyně specifikovala společné části nemovité věci ve smyslu § 1160 o. z., kdy mezi nimi je i sklep s hlavním uzávěrem plynu. Za této situace lze tedy konstatovat, že s přeměnou spoluvlastnictví na bytové jednotky nebudou již spojeny žádné finanční náklady. Současně znalkyně uložila vlastníkům jednotek povinnost přispívat na náklady spojené se správou rodinného domu a pozemku podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů, když v případě bytu žalované se jedná o částku [částka] za měsíc a u bytové jednotky žalobce se jedná o částku [částka] měsíčně. V části IV. prohlášení znalkyně stanovila pravidla pro hospodaření budovy a pravidla pro správu domu. V podrobnostech soud odkazuje na obsah prohlášení, které tvoří přílohu [číslo] výroku rozsudku. Roční odměna správci nemovitosti byla stanovena ve výši [částka], to je [anonymizováno] [spisová značka]. Nedílnou součástí prohlášení jsou schématické půdorysy všech podlaží určující polohu jednotek a společných částí domu s údaji o jejich podlahových plochách v příslušných podlažích. Spoluvlastnické podíly na společných částech domu byly určeny pro žalobce v rozsahu [číslo] a pro žalovanou v rozsahu [číslo]. Znalkyně za součinnosti s odborníkem z oboru geodezie a kartografie provedla rozdělení pozemku parc. [číslo] v k. ú. [okres], na 4 samostatné pozemky, a to parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova], parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova], parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] a parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] Žalobce fakticky užívá a bude užívat pozemky parc. [číslo] žalovaná bude užívat pozemky parc. [číslo]. Dále bude žalovaná užívat pozemek parc. [číslo] jehož součástí je budova bez čp./če. v jejím výlučném vlastnictví. Z předmětného znaleckého posudku má soud dále za prokázané, že tržní hodnota bytové jednotky [číslo] včetně pozemků parc. [číslo] činí [částka], v případě bytové jednotky [číslo] představuje tato hodnota včetně pozemků parc. [číslo] částku [částka]. Současně bylo znalkyní určeno, že investice do této bytové jednotky ze strany žalované související s výměnou oken, parapetů, vchodových dveří, radiátorů a podlahové krytiny realizované v roce [rok] se do tržní hodnoty promítly částkou [částka], tržní hodnota bytové jednotky tedy činí [částka] bez investic provedených žalovanou. V případě investic žalovaného do bytové jednotky v podobě realizace venkovního vstupu do druhého [anonymizováno] se do tržní hodnoty promítly částkou [částka]. Znalkyně dále konstatovala, že tržní hodnota bytové jednotky [číslo] včetně pozemků užívaných s ní v jednotném funkčním celku, neodpovídá velikosti dosavadního spoluvlastnického podílu ve výši jedné poloviny a tato hodnota je o [částka] nižší. V případě bytové jednotky [číslo] je při zohlednění tržní hodnoty vlastnického práva k jednotce a pozemkům hodnota vyšší o [částka].

17. K závěrům znaleckého posudku a k námitkám vzneseným žalobcem byla u jednání dne [datum] vyslechnuta znalkyně [celé jméno znalkyně], která uvedla, že tepelné vlastnosti obou bytů a jejich energetická náročnost jsou v zásadě srovnatelné, neboť byt užívaný žalovanou má širší stěny o rozměru cca 450 mm, byt užívaný žalobcem má stěny užší, avšak srovnatelných tepelných vlastností bylo dosaženo částečným vnitřním zateplením tohoto bytu. Vzhledem k těmto zjištěním nebyly dány předpoklady pro úpravu tržní ceny bytové jednotky žalobce vzhledem k jím tvrzené vyšší energetické náročnosti jeho bytu. Rovněž znalkyně doplnila znalecký posudek o vyjádření, že přes určitou změnu tržních hodnot nemovitostí od srpna 2021, kdy byl znalecký posudek zpracován, do dne výslechu znalkyně, nedošlo k žádné výrazné změně tržní hodnoty bytů a pozemků, která by měla vliv na stanovení vypořádacího podílu.

18. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, (dále jen o. z.), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

19. Podle § 1140 odst. 2 o. z., každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

20. Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

21. Podle § 1144 odst. 1 a 2 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

22. Podle § 1159 o. z., jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné. Jednotka je věc nemovitá.

23. Podle § 1160 odst. 1 o. z., společné jsou alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně.

24. Podle § 1160 odst. 2 o. z., společnými jsou vždy pozemek, na němž byl dům zřízen, nebo věcné právo, jež vlastníkům jednotek zakládá právo mít na pozemku dům, stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu. To platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání.

25. Podle § 1161 o. z., neurčí-li se podíly na společných částech se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění bytu nebo jako stejné, platí, že jsou stanoveny poměrem velikosti podlahové plochy bytu k celkové podlahové ploše všech bytů v domě.

26. Podle § 1165 o. z., jednotka vznikne, pokud o tom rozhodne soud při oddělení ze spoluvlastnictví, při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, při zúžení společného jmění nebo při vypořádání společného jmění.

27. Podle § 1166 odst. 1 o. z., při rozdělení práva k nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám se uvedou alespoň a); údaje o pozemku, domu, obci a katastrálním území, b); údaje o jednotce, zejména 1.; pojmenování a označení jednotlivých bytů alespoň číslem a umístěním s určením účelu užívání, 2.; určení a popis společných částí se zřetelem k jejich stavební, technické nebo uživatelské povaze a s případným určením, které z nich jsou vyhrazeny k výlučnému užívání vlastníku určité jednotky, 3.; velikost podílů na společných částech, c); jaká věcná a jiná práva a jaké závady přecházejí se vznikem vlastnického práva k jednotce na všechny vlastníky jednotek nebo na některé z nich.

28. Podle § 1166 odst. 2 o. z., k prohlášení se přiloží půdorysy všech podlaží, popřípadě jejich schémata, určující polohu bytů a společných částí domu, spolu s údaji o podlahových plochách bytů.

29. V ustanovení § 1140 a následujících o. z. je zakotveno právo na ukončení spoluvlastnického vztahu, které v procesním řízení odráží žaloba na zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání. Možnost zamítnutí žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je pouze výjimkou ze zásady zakotvené v ustanovení § 1140 odst. 1 o. z., že nikdo nemůže být nucen k setrvání v podílovém spoluvlastnictví, což znamená, že účast spoluvlastníka ve spoluvlastnickém společenství nelze vynucovat proti jeho vůli. Tato zásada se neuplatní bezvýjimečně, její prolomení může být založeno buď dohodou spoluvlastníků v podobě sjednaného odkladu zrušení spoluvlastnictví ve smyslu § 1154 o. z. nebo zákonnými výjimkami vyplývajícími z ustanovení § 1140 odst. 2 o. z., omezující zrušení podílového spoluvlastnictví. Kterýkoliv ze spoluvlastníků může žádat o zrušení spoluvlastnictví kdykoliv, přičemž soud zkoumá případnou nevhodnost doby ke zrušení spoluvlastnictví nebo ochranu před případnou újmou některého ze spoluvlastníků tak, jak to předpokládá ustanovení § 1140 odst. 2 o. z. Posuzování vhodnosti doby pro zrušení spoluvlastnictví se posuzuje se zřetelem na společnou věc, na její účelové určení, na způsob jejího využití a především se týká např. rozdělení zemědělských pozemků a obdobných případů, což neplatí pro projednávaný případ. Dalším důvodem pro výjimečné zamítnutí žaloby na zrušení spoluvlastnictví je vydání tohoto rozhodnutí v neprospěch ostatních spoluvlastníků. Z formulace ustanovení § 1040 odst. 2 o. z. lze dovodit, že se musí jednat o kvalifikovaný případ zásahu do práva spoluvlastníka, kdy žaloba na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je motivována pouze snahou o způsobení újmy ostatním spoluvlastníkům či některému z nich. Naznačuje se zde tak zákaz zneužití práva na zrušení spoluvlastnictví obsažený v § 8 o. z., tedy zákaz podání tzv. šikanózní žaloby. Jelikož zákonné důvody nemožnosti domáhat se zrušení spoluvlastnictví jsou výjimkou z pravidla, je třeba na jejich použití pohlížet restriktivně a vždy pečlivě posuzovat, zda požadavek na zachování spoluvlastnického režimu může převážit nad zákonnou možností domáhat se zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Jedná se o takové okolnosti, které v průběhu řízení musí tvrdit a prokazovat účastník bránící se zrušení spoluvlastnictví.

30. Prioritou pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je uzavření dohody mezi spoluvlastníky. Až při absenci dohody jsou dány předpoklady pro likvidaci spoluvlastnictví rozhodnutím soudu. Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. zakotvující speciální způsoby likvidace spoluvlastnictví v § [číslo] je obdobně koncipovaný jako § 142 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. (občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013), kdy zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nepředstavuje bez dalšího zásah do práva na ochranu vlastnictví (usnesení Ústavního soudu ČR IV. ÚS 756/02). Rovněž nepříznivý výsledek sporu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nepředstavuje bez dalšího porušení čl. 11 odst. 4 LPS (viz usnesení Ústavního soudu ČR IV. ÚS 739/2000). Možnost obrátit se na soud s žalobou na zrušení spoluvlastnictví není podmíněna předchozím neúspěšným pokusem spoluvlastníků o likvidaci spoluvlastnického vztahu na základě dohody spoluvlastníků. Dále lze konstatovat, že předchozí i stávající rozhodovací praxe nedovodila, že návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví může nastoupit pouze za situace, že mezi spoluvlastníky existují rozpory v zásadních otázkách týkajících se jejich spoluvlastnického vztahu. Rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nemovitostí je nedělitelné, výrok rozsudku tedy musí obsahovat jak rozhodnutí o zrušení podílového spoluvlastnictví, tak způsob provedení jeho vypořádání. Primární formu vypořádání zrušeného spoluvlastnictví představuje sice rozdělení společné věci, avšak zákon upravuje i vypořádání jinými způsoby. Účastníky řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví musí být všichni spoluvlastníci, což v daném případě bylo splněno. Jednou ze zásad charakterizujících řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je skutečnost, že soud není vázán návrhem účastníka na způsob vypořádání a může rozhodnout, že zrušené spoluvlastnictví bude vypořádáno jiným, než navrhovaným způsobem, a přiměřená náhrada může být v jiné výši, než účastníci požadují. Navrhne-li žalovaný jiný způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví než žalobce, nejedná se o vzájemný návrh, nýbrž o součást jeho procesní obrany, jehož důvodností se musí soud zabývat a je na žalovaném, aby prokázal, že jiný způsob vypořádání je fakticky možný. Ustanovení § 1142 o. z., zakotvuje překážku dělení společné věci pro případ, že se jedná o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu.

31. Mezi možné způsoby vypořádání patří především rozdělení věci, dále přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu a jako poslední způsob přichází v úvahu prodej věci ve veřejné dražbě. Reálné rozdělení věci přichází v úvahu za situace, že rozdělení věci je„ dobře možné“. Tato podmínka není naplněna pouhou faktickou možností a technickou proveditelností, ale také funkčním opodstatněním rozdělení. Reálné rozdělení u nemovitostí není dobře možné zejména v případech, kdy by nově vzniklé nemovitosti nebylo možno řádně užívat, anebo pokud by náklady na rozdělení věci byly nepřiměřeně vysoké. Soudní praxe v této souvislosti vychází z toho, že reálné dělení nemovitosti lze připustit pouze tehdy,„ bude-li v jednotlivých dílech zachována podstata a cena věcí“ (rozhodnutí tedy NS [anonymizováno] I 2144/25, [anonymizováno] [číslo]). Současně je nutno přihlížet k tomu, zda by takové reálné rozdělení vyžadovalo náklady, kdy v případě vynaložení těchto vysokých finančních nákladů by bylo možné dospět k závěru, že věc je reálně nedělitelná (například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 92/2005, 22 Cdo 892/2006 a další). Podmínkou pro závěr o dělitelnosti staveb je, aby rozdělením vznikly samostatné věci, jejichž existence bude v souladu se stavebními předpisy. Vedle reálného dělení nemovitosti je u spoluvlastnictví budovy možné řešit vypořádání podílového spoluvlastnictví na vlastnictví bytových jednotek, a to smlouvou nebo rozhodnutím soudu. Pokud některý ze spoluvlastníků soudu takovou formu reálného rozdělení věci navrhne, je nutné doložit řádné vymezení jednotek a označení důkazů, že odůvodněné náklady spojené s přeměnou jsou úměrné a reálné k hodnotě budovy. V této souvislosti soud konstatuje, že zatímco reálným rozdělením budovy základním způsobem, tedy stavebním rozdělením budovy na dvě zcela samostatné části – tedy dvě budovy, jsou účastníci od sebe odděleni, rozdělením budovy na jednotky se na podmínkách soužití účastníků zpravidla nic nezmění a určitý rozsah podílového spoluvlastnictví se v případě daného řešení zachovává. Tento postup však z povahy věci není vhodný tam, kde by neřešil základní problém neshod mezi podílovými spoluvlastníky, když z vlastnictví jiné bytové jednotky je spojeno i spoluvlastnictví společných částí domu a pozemku a přeměna podílového spoluvlastnictví budovy na vlastnictví bytových jednotek nemusí být schopna tyto neshody spoluvlastníků vyřešit. V tomto směru dospěla judikatura k závěru, že soud může přistoupit k rozdělení domu na jednotky jen v případě, kdy vztahy mezi účastníky při užívání domu jsou po delší dobu nekonfliktní a jejich neshody nevyžadují rozhodování soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 559/2004). Je však také nutno konstatovat, že existence sporů mezi podílovými spoluvlastníky nebrání zcela bez dalšího rozdělení domu na bytové jednotky, avšak soud se musí podle okolností každého konkrétního případu zabývat tím, zda rozdělení domu na jednotky je vhodné či nikoliv.

32. Po vyhodnocení skutkového stavu věci, s přihlédnutím ke shora uvedené právní argumentaci a k závěrům rozhodnutí [název soudu] dospěl soud k závěru, že nárok žalobce na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je důvodný. Jak vyplynulo provedeného dokazování, které bylo doplněno výslechy účastníků řízení u [název soudu], vztahy mezi účastníky nejsou natolik konfliktní, že by vylučovaly vypořádání spoluvlastnictví rozdělením na (bytové) jednotky. Soud má za to, že žalobcova nechuť sdílet s žalovanou spoluvlastnictví a jeho převážně negativní vztah k žalované je dán ještě z dob, kdy byly spory mezi žalobcem a rodiči žalované. Bylo však prokázáno, že žalovaná se přes tyto spory přenesla, resp. nikdy jimi nebyla zatížena a k žalobci se chová korektně. Ani žalobce na žalovanou žádným způsobem neútočí a v podstatě jí objektivně nemá co vytknout. Do budoucna je proto možné, aby účastníci a členové jejich rodin v předmětných nemovitostech žili vedle sebe, aniž by si zásadním způsobem narušovali společné soužití. Žalovaná logicky vysvětlila, proč dosud nepřistoupila k rozsáhlejším úpravám a opravám nemovitosti, ke kterým se zavázala před stavebním úřadem. Tento závazek přijala v srpnu [rok], přičemž již v říjnu [rok] žalobce podal žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Je tedy pochopitelné, že za této nejisté situace žalovaná nehodlá do nemovitosti investovat finanční prostředky. Nelze pominout ani kladný citový vztah žalované k domu, ve kterém se narodila, k místu, kde vyrostla, navštěvovala školu až po gymnázium, a kde tráví čas se svými nejbližšími.

33. Vzhledem k výše uvedenému lze uzavřít, že po zvážení všech okolností a s přihlédnutím k ustanovením § 1144 a § 1165 o. z., dospěl soud k závěru, že jsou splněny podmínky pro zrušení spoluvlastnictví. Okresní soud neshledal žádné důvody, pro které by mohla být žaloba na zrušení spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem zamítnuta. V této souvislosti soud vycházel z judikatury Nejvyššího soudu (22 Cdo 5159/2014, 22 Cdo 2135/2016 a 22 Cdo 674/2018), který dospěl k závěru, že právo na zrušení spoluvlastnictví není právem neomezitelným, nýbrž může být zákonem omezeno; veškerá omezení musí být přiměřená sledovanému cíli, čemuž odpovídá i úprava obsažená v § 1140 odst. 2 o. z. Ačkoliv každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o zrušení spoluvlastnictví jako celku, nesmí tak žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Otázku možného zneužití práva při uplatnění požadavku na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je nutno vždy nahlížet primárně také ze zásady, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví za předpokladu, že by tímto návrhem mělo dojít ke zjevnému zneužití práva domáhat se likvidace spoluvlastnictví. Soud z provedeného dokazování dospěl k závěru, že podmínky pro zrušení spoluvlastnictví jsou splněny, když výklad žalované, že základem je setrvání ve spoluvlastnictví a pouze ve výjimečných případech přichází v úvahu jeho zrušení, není správný. Pokud žalobce setrval na svém právu na zrušení spoluvlastnictví s žalovanou ve smyslu § 1140 odst. 1 o. z., pak soud neshledal žádný důvod, proč by mu toto právo mělo být upřeno. Podmínky pro zrušení spoluvlastnictví tak jsou naplněny a soud v tomto rozsahu žalobě vyhověl.

34. Dále se soud zabýval způsobem vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví, přičemž vycházel u ustanovení § 1144 o. z., kdy má prioritu rozdělení věci před dalšími způsoby zákonem upraveného vypořádání. V daném případě se jednalo o žalovanou navržené rozdělením domu na jednotky. Pro tento způsob vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví hovoří skutečnost, že v přízemí domu se nachází bytové prostory užívané výlučně žalovanou, v 1. patře bytové prostory užívané výhradně žalobcem, každý z bytů má vlastní vchod (žalobce si svůj vlastní vchod zbudoval ještě před tím, než se žalovaná stala spoluvlastníkem předmětné nemovitosti), každá domácnost má vlastní vodoměr, elektroměr a plynoměr. Rovněž způsob užívání sklepa a půdy je mezi účastníky dán a není předmětem vzájemných sporů. Vzájemné vztahy účastníků rozdělení domu na jednotky nebrání a znaleckým posudkem bylo prokázáno, že by takovému postupu nebránilo ani vnitřní uspořádání předmětného domu bez nutnosti vynaložení finančních nákladů za situace, že sklepní místnost s [anonymizováno] zůstane společnou částí domu, což bylo zahrnuto i do prohlášení vlastníka. Za této situace soud rozhodl o vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictvím jeho rozdělením na bytové jednotky, které budou přikázány do výlučného vlastnictví účastníků tak, jak tyto bytové jednotky účastníci fakticky užívají a jak bylo specifikováno ve [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] tohoto rozsudku.

35. Předmětem vypořádání podílového spoluvlastnictví byly dále 3 pozemky, a to pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], pozemek parc. [číslo] užívána účastníky jako zahrada a pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba ve výlučném vlastnictví žalované. Pokud se týká pozemku parc. [číslo] tento se stal v souladu s § 1160 o. z. společnou částí nemovité věci, neboť je zastavěn rodinným domem. V případě pozemku parc. [číslo] došlo k jeho rozdělení geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], podle faktického užívání ze strany spoluvlastníků na 4 samostatné pozemky, [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]. Do výlučného vlastnictví žalobce byly přikázány pozemky [číslo] a [číslo], to vše v obci [obec], [katastrální uzemí], neboť tyto pozemky fakticky užívá. Do výlučného vlastnictví žalované dle faktického užívání byly přikázány parc. [číslo] (nyní již pouze o výměře [anonymizována dvě slova]) a pozemek parc. [číslo] ve stejné obci a katastrálním území. Pokud se týká pozemku parc. [číslo] tento byl rovněž přikázán do výlučného vlastnictví žalované s přihlédnutím k tomu, že na předmětném pozemku se nachází stavba bez čp./če. ve výlučném vlastnictví žalované.

36. Soud se dále zabýval výší vypořádacího podílu, když z provedeného dokazování vyplynulo, že účastníci řízení vlastní každý ideální ½ nemovitostí, avšak znaleckým posudkem ze dne [datum] bylo prokázáno, že faktické rozdělení domu na bytové jednotky včetně rozdělení pozemků neodpovídá velikosti spoluvlastnických podílů účastníků řízení, a to v neprospěch žalované. V [anonymizována dvě slova] znaleckého posudku vyplývá, že tržní hodnota bytové jednotky [číslo] včetně pozemků parc. [číslo] užívaných s touto bytovou jednotkou v jednotném funkčním celku byla stanovena ve výši [částka]. V případě tržní hodnoty bytové jednotky [číslo] včetně pozemků parc. [číslo] užívaných žalobcem představuje částku [částka]. Dále znalkyně konstatovala, že tržní hodnota oceňovaných nemovitostí jako celku včetně pozemků představuje částku [částka], tržní hodnota spoluvlastnického podílu ve výši ideální jedné poloviny by tedy představovala na každého ze spoluvlastníků částku [částka]. Současně znalkyně konstatovala, že tržní hodnota vlastnického práva bytové jednotky žalobce včetně tržní hodnoty pozemků jím užívaných, neodpovídá velikosti (hodnotě dosavadního spoluvlastnického podílu), kdy tato hodnota je vyšší o [částka]. [příjmení] došlo k vyrovnání hodnoty spoluvlastnických podílů, pak soud tuto částku vydělil dvěma a zavázal žalobce uhradit žalované na vypořádací podíl částku [částka]. Uhrazením této částky dojde k vyrovnání hodnoty spoluvlastnických podílů v rámci vypořádání spoluvlastnictví. Vzhledem k výši této částky stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) lhůtu k plnění v délce 60 dnů od právní moci rozsudku.

37. Soud zamítl důkazy, které nebylo nutné provést, neboť skutkový stav věci byl dostatečně prokázán provedeným dokazováním, především znaleckými posudky Ing. [celé jméno znalkyně] a její výpovědí u jednání soudu, kde se podrobně vyjádřila k otázce souvislosti ocenění bytové jednotka žalobce a jeho energetické náročnosti.

38. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž přihlédl ke skutečnosti, že žalobce byl úspěšný do nároku na zrušení spoluvlastnictví, žalovaná naopak byla úspěšná do způsobu vypořádání tohoto spoluvlastnictví. Současně soud při rozhodnutí o nákladech řízení vycházel z [příjmení] Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 572/2019 ze dne [datum], který při rozhodování o nákladech řízení v daném typu sporu zdůraznil, že výrok o náhradě nákladů řízení musí být v souladu s průběhem řízení a s úkony účastníků, respektive s obsahem příslušného soudního spisu, jinak může dojít k porušení práva účastníků na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny. Ve vztahu k zásadě úspěchu ve věci, která je hlavní zásadou ovládající rozhodování o nákladech civilního řízení, Ústavní soud opakovaně připomněl, že poměřovat úspěch a neúspěch ve věci nelze jen tím, jak bylo o konkrétním návrhu rozhodnuto, ale je třeba je posuzovat v širších souvislostech. Při rozhodování o nákladech řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví totiž nelze odhlédnout od specifik tohoto řízení, konkrétně od jeho ústavněprávního rozměru a od jeho procesních specifik. Řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je nutno vnímat perspektivou základního práva na ochranu vlastnictví zaručeného čl. 11 odst. 1 Listiny. Vlastnické právo zahrnuje také právo přestat být vlastníkem (věc opustit, zcizit), v případě podílového spoluvlastnictví se pak specificky uplatňuje zásada, že nikdo nemůže být spravedlivě nucen setrvávat ve spoluvlastnictví (srov. též usnesení sp. zn. I. ÚS 174/05 ze dne [datum]). Pro případ, že se pak sami spoluvlastníci nedohodnou na oddělení ze spoluvlastnictví či zrušení a vypořádání celého spoluvlastnictví, má každý z nich právo obrátit se na soud s návrhem na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Z uvedené zásady, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, a tedy účast spoluvlastníka nelze vynucovat proti jeho vůli, přitom vyplývá rovněž to, že žádný ze spoluvlastníků nemůže být sankcionován pro svůj návrh na oddělení ze spoluvlastnictví či na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (vyjma případů šikanózního charakteru takového návrhu, respektive případů zneužití práva). Řízení může být zahájeno k návrhu kteréhokoli ze spoluvlastníků, přitom všichni spoluvlastníci, tj. obě procesní strany, v řízení mají postavení žalobce i žalovaného nehledě na to, kdo žalobu podal; soud pak vydává konstitutivní rozhodnutí, přitom není vázán návrhy účastníků a může rozhodnout o vypořádání jiným způsobem, než je navrhováno. Volba konkrétního způsobu vypořádání je tedy v konečném důsledku výlučně na soudu, který ve věci rozhoduje. Zmíněná specifika řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je nutno mít na paměti i při rozhodování o nákladech takového řízení. Zahájení a vedení řízení před soudem nelze bez dalšího klást k tíži tomu spoluvlastníku, který jej inicioval, ani tomu, který se formálně ocitl na straně žalované. Za těchto okolností, kdy spoluvlastníci předem nemohou přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu, a naopak každý z odlišných návrhů jednotlivých spoluvlastníků může mít rozumný a přesvědčivý základ, kdy všichni spoluvlastníci mají v řízení shodné procesní postavení žalobců i žalovaných a kdy se v řízení jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, se zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení bude jevit, aby každý ze spoluvlastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody; takové východisko odpovídá právu spoluvlastníků na ochranu vlastnictví zaručenému čl. 11 odst. 1 Listiny. Z pohledu ústavně zaručených práv se jeví problematické rozhodovat o náhradě nákladů řízení primárně pouze na základě toho, jak soud rozhodl o otázce, která byla mezi účastníky sporná, a kterému z účastníků v této otázce soud přisvědčil spíše. Takový přístup k rozhodování o nákladech řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se jeví jako příliš formalistický, mechanický a neodpovídající charakteru tohoto řízení. Sám Nejvyšší soud přitom rovněž zdůrazňuje, že při rozhodování o nákladech řízení v těchto případech nelze postupovat formalisticky a mechanicky (viz například shora citovaná usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 935/2017 a usnesení sp. zn. 22 Cdo 2059/2015). Ústavní soud připomněl, že byť rozhodování o nákladech řízení nemá tvořit centrální část rozhodovací činnosti soudů, ani ono nesmí být jen mechanickým posuzováním výsledků sporu bez komplexního zhodnocení rozhodnutí v meritu věci. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má být zřejmým a logickým ukončením celého soudního řízení. V tomto smyslu musí být tedy i rozhodnutí o nákladech řízení spravedlivým. Nelze též opomenout, že úkolem soudů je rozhodovat spory mezi účastníky řízení a přinášet jim pokud možno spravedlivá rozhodnutí, nikoli vyvolávat další neshody mezi nimi či jejich vzájemný pocit nespravedlnosti, což platí tím spíše v rámci rozhodování o nákladech řízení, které netvoří podstatu soudního řízení. Právě uvedené pak musí mít soudy na paměti i v případech tzv. iudiciorum duplicium, kdy všichni účastníci řízení mají postavení žalobců i žalovaných a soud vydává konstitutivní rozhodnutí upravující jejich poměry do budoucna. Vzhledem k výše uvedenému soud žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, když žádné mimořádné či zvláštní důvody pro přiznání nákladů řízení některému z účastníků řízení nebyly soudem zjištěny.

39. O nákladech řízení státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k míře úspěchu účastníků řízení ve věci. V daném případě byl žalobce úspěšný do nároku na zrušení podílového spoluvlastnictví, naopak žalovaná byla úspěšná do způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví. Soud tedy zavázal každého z účastníků řízení k zaplacení ½ těchto nákladů státu, které byly představovány znalečným za zpracování znaleckého posudku ze strany Ing. [celé jméno znalkyně] ve výši [částka], které byly kryty zálohou uhrazenou žalovanou v rozsahu částky [částka]. Z rozpočtových prostředků států bylo zaplaceno [částka]. Dále byly náklady státu představovány znalečným vyplaceným znalkyni za výslech u jednání soudu dne [datum] ve výši [částka] a svědečným vyplaceným svědkyni [jméno] [příjmení] ve výši [částka]. Celkové náklady státu představují [částka]. Polovina z těchto nákladů činí [částka]. Vzhledem k výše uvedenému byli účastníci řízení ve výroku VII. a VIII. zavázání k zaplacení poloviny nákladů, a to v obecné třídenní lhůtě stanovené v § 160 odst. 1 o. s. ř.