16 C 207/2020

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 6 608 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6 608 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 6 608 Kč od 1. 8. 2010 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení, sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne datum domáhala zaplacení částky ve výši 6 608 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba se sídlem adresa číslo, na základě níž byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 7 123 Kč. Ke dni podání žaloby žalovaná dluží čtyři splátky ke dni zesplatnění ve výši 3 328 Kč a čtyři budoucí splátky ve výši 3 280 Kč, celkem tedy 6 608 Kč. Jelikož si žalovaná dostala do prodlení s úhradou předmětné částky od 1. 8. 2010, požadovala žalobkyně od tohoto data zaplacení zákonného úroku z prodlení. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum, na základě níž přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni. O této skutečnosti byla žalovaná písemně vyrozuměna. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba se sídlem adresa, a žalovanou byla dne datum uzavřena pod číslo smlouva o úvěru, na základě níž byla žalované poskytnuta částka ve výši 7 123 Kč za účelem nákupu chladničky, kterou se žalovaná zavázala vrátit v 10 splátkách ve výši 832 Kč. Jelikož neplatila splátky řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 16. 5. 2010 a vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 7 441 Kč jednorázově. Tato částka sestávala z dlužných splátek úvěru ke dni zesplatnění ve výši 3 328 Kč, z dlužných čtyř budoucích splátek ve výši 3 280 Kč a dále žalobkyně požadovala administrativní poplatky a smluvní pokuty ve výši 833 Kč, které však nebyly předmětem uplatněné žaloby. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k zaplacení dlužné částky, avšak na tuto výzvu nereagovala a dlužnou částku neuhradila. Jelikož se jedná o práva a povinnost, která vznikla na základě smlouvy uzavřené do 31. 12. 2013, posoudil soud uplatněný nárok v souladu se zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem ve znění účinném do shora uvedeného data. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 502 zákona č. 513/1991 Sb., od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období. Podle § 369 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. S přihlédnutím k předloženým listinným důkazům a právní úpravě zakotvené v obchodním zákoníku dospěl soud k závěru, že byla uzavřena platná smlouva o úvěru, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky do sjednané výše a žalovaná se tyto prostředky zavázala vrátit společně se sjednaným úrokem v pravidelných splátkách. Pro případ prodlení s úhradou částky byla žalovaná povinna zaplatit zákonný úrok z prodlení. Žalovaná porušila svou povinnost vyplývající ze smlouvy, neboť neplatila dohodnuté splátky úvěru řádně a včas, což vedlo k zesplatnění úvěru a výzvě žalované k zaplacení dlužné částky jednorázově. Dluh žalované představuje nezaplacené splátky úvěru ve výši 6 608 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou předmětné částky nejméně od 1. 8. 2010, vznikl žalobkyni v souladu s ustanovením § 369 odst. 1 obchodního zákoníku nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k zaplacení částky ve výši 6 608 Kč společně s příslušenstvím. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil tři úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č.177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení představují celkem 1 489 Kč. K aplikaci § 14b vyhl.č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat podaným návrhem výkonu tohoto rozhodnutí.