Okresní soud v Bruntále · Rozsudek

16 C 221/2020

č. j. 16 C 221/2020-32

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-01-28 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSBU:2021:16.C.221.2020.1

Citované zákony (10)

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr Marcelou Mrkalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 4 840 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6 040 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 840 od 11. 4. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 3 800 Kč k rukám advokáta [titul]. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši 4 840 Kč s příslušenstvím a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, celkem tedy částky 6 040 Kč s tím, že žalovaný, jako podnikající fyzická osoba, provedl registraci jako dodavatel zboží a služeb na webových stránkách žalobkyně a dne 13. 3. 2020 si objednal kredity umožňující mu získat přístup ke kompaktním údajům na poptávající na serveru žalobkyně. Žalovanému byly poskytnuty kredity v hodnotě 4 000 Kč, přičemž po navýšení této částky o DPH představovala celková částka fakturována žalovanému 4 840 Kč, jejíž splatnost nastala 27. 3. 2020. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou této částky od 28. 3. 2020, požadovala žalobkyně od tohoto data a zaplacení zákonného úroku z prodlení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že žalovanému, jako podnikající fyzické osobě, byl na základě jeho objednávky poskytnut žalobkyní kredit na jeho webovém účtu, kterým mu umožnil přístup ke kontaktním údajům poptávajících na serveru žalobkyně. Žalovaný si objednal 80 kreditů po 50 Kč, což představuje celkem částku 4 000 Kč bez DPH. Poskytnuté kredity byly žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 13. 3. 2020 v celkové výši 4 840 Kč se splatností dne 27. 3. 2020. Žalovaný předmětnou částku ve lhůtě splatnosti neuhradil. Před podání žaloby byl žalovaný písemně vyzván k úhradě dlužné částky, avšak na tuto výzvu nereagoval. Po právní stránce soud posoudil uplatněný nárok v souladu se ustanovením § 2079 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o.z.), které upravuje obecně ustanovení koupě, a dále v souladu s § 2085 a následujících o.z., které upravují koupi věci movité. Z těchto ustanovení vyplývá, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje odevzdat kupujícímu věc, která je předmětem koupě a umožnit mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. V § 2118 o.z. je zakotvena povinnost kupujícího zaplatit kupní cenu a věc převzít. V případě prodlení vzniká věřiteli v souladu s § 1968 a § 1970 o.z., nárok na zaplacení zákonného či smluvního úroku z prodlení. V daném případě nebyl sjednán úrok z prodlení a žalobci tedy vznikl nárok na zaplacení zákonné výše tohoto příslušenství upravené v nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalobkyně požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení od 11. 4. 2020 do zaplacení dluhu. Vzhledem k tomu, že nárok žalobkyně je zcela důvodný, zavázal soud žalovaného k zaplacení kupní ceny ve výši 4 840 Kč včetně DPH. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou předmětné částky, přiznal soud žalobkyni současně zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 11. 4. 2020, až do zaplacení dlužné částky. Dále soud v souladu s ustanovením § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. přiznal žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, neboť se jednalo o vzájemný závazek podnikatelů. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věta první o.s.ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná a k částečnému zastavení řízení došlo do nepatrné části uplatněného nároku (zákonný úrok z prodlení za období od 28. 3. 2020 do 10. 4. 2020). Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 1 000 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil dva a půl úkonu právní služby (jednoduchá výzva před podáním žaloby bez právního rozboru věci – poloviční úkon, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 2 500 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 300 Kč, a to v souladu s § 13 odst. 4 vyhl. č.177/1996 Sb. v platném znění. Náklady řízení představují celkem 3 800 Kč. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.