16 C 237/2023

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno r Anonymizováno Anonymizováno., Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátkou Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o 1 520 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka k rukám advokátky tituly před jménem jméno FO, sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v adresa dne datum domáhala zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím s tím, že žalovaný cestoval dne datum hromadným dopravním prostředkem právního předchůdce žalobkyně, Dopravního podniku města adresa, aniž by si zakoupil platný jízdní doklad. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužného jízdného ve výši částka a přirážky k jízdnému ve výši částka. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou této částky, požadovala žalobkyně současně zaplacení zákonného úroku z prodlení ode datum do zaplacení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že žalovaný dne datum cestoval dopravním prostředkem (trolejbus) právního předchůdce žalobkyně, Dopravního podniku města adresa, aniž by si zakoupil platný jízdní doklad v hodnotě částka. Tato skutečnost byla při přepravní kontrole zjištěna a s žalovaným byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole. Jelikož žalovaný neuhradil jízdné ani přirážku k jízdnému, dostal se ode dne následujícího po uskutečnění jízdy do prodlení, avšak žalobkyně požadovala přiznání úroku až od 16tého dne po provedení kontroly. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k zaplacení dlužné částky. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně, Dopravním podnikem města adresa, a žalobkyní ze dne datum, na základě níž přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Po právní stránce posoudil soud uplatněný nárok v souladu s ustanovením § 2550 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od datum, v němž je stanovena povinnost přepravci po uzavření smlouvy o přepravě osoby přepravit cestujícího do místa určení a povinnost cestujícího zaplatit jízdné. Z § 2551 stejného zákona vyplývá, že podrobnosti při přepravě osob upraví přepravní řády. Současně soud posoudil uplatněný nárok v souladu s ustanovením § 18a odst. 1 až 3 zákona č. 111/1994 Sb. ve znění zákona č. 304/1997 Sb. o silniční dopravě, kde je stanovena možnost uložit cestujícímu povinnost zaplatit přirážku k jízdnému a stanovena maximální výše přirážky ve výši částka. Podle ustanovení § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. O nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení rozhodl soud podle ustanovení § 1968 a § 1970 citovaného občanského zákoníku, kdy v případě, že je dlužník v prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinen zaplatit zákonné úroky z prodlení, pokud není sazba úroků z prodlení mezi účastníky sjednána. Výše zákonných úroků z prodlení je upravena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný a zavázal žalovaného k zaplacení částky v celkové výši částka včetně příslušenství pohledávky od datum do zaplacení, neboť od tohoto data byl žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobce byl ve věci úspěšný. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od datum, ve výši částka za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí částka. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši částka, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od datum. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši částka. Náklady řízení představují celkem částka. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.