16 C 238/2024

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 157 674,79 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem ve výši 14,24 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku , částka, k rukám advokáta , tituly před jménem, Karla Goláně, , tituly za jménem, , sídlem , Adresa advokáta, , a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, .), se sídlem , adresa, , a žalovanou dne , datum, pod č. , hodnota, , na základě níž poskytl věřitel žalované zápůjčku ve výši , částka, . Ke dni podání žaloby žalovaná dluží neuhrazenou jistinu úvěru ve výši , částka, , poplatky ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok ze zápůjčky ve výši , částka, ke dni , datum, a kapitalizovaný úrok z prodlení ke stejnému datu ve výši , částka, . Jelikož je žalovaná i nadále v prodlení s úhradou dlužné jistiny, požadovala žalobkyně zaplacení příslušenství i od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky.

3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, , na základě níž s účinností ke dni , datum, přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno.

4. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb , právnická osoba, . ze dne , datum, , z návrhu na uzavření Smlouvy o , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne , datum, , z akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o , Anonymizováno, ze dne , datum, , z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta, z identifikace žádosti, z výpisu z účtu žalované za období od května do listopadu , Anonymizováno, , z výpisu z úvěru žalované za období od listopadu , Anonymizováno, do března , Anonymizováno, , ze sazebníku platného od , datum, , z všeobecných obchodních podmínek a z produktových obchodních podmínek , právnická osoba, ., z prohlášení o okamžité splatnosti ze dne , datum, , z výzvy k plnění ze dne , datum, a z podacího lístku ze dne , datum, má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla podepsána dne , datum, rámcová smlouva o poskytování bankovních a platebních služeb společností , právnická osoba, ., na základě níž byla následně dne , datum, uzavřena pod č. , hodnota, smlouva o zápůjčce, na základě níž byla žalované poskytnuta zápůjčka v celkové výši , částka, , kterou byla žalovaná povinna uhradit v 56 měsíčních splátkách ve výši , částka, společně se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 13,4 % ročně. Celkově měla žalovaná za uvedené období uhradit , částka, . Soud vyzval žalobkyni k doplnění rozhodných skutečností a označení či předložení důkazů, zda a jakým způsobem před uzavřením smlouvy byla prověřena schopnost žalované předmětnou zápůjčku řádně splácet. Žalobkyně ve svém podání ze dne , datum, uvedla, že bylo vycházeno z deklarovaných údajů uvedených v protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta, z něhož vyplývá, že věřitel ověřil příjem uvedený žalovanou ve výši , částka, . Dále bylo zjištěno, že žalovaná má výdaje ve výši , částka, , z toho výdaje na splátky půjček představují , částka, , výdaje na bydlení včetně hypotéky a úvěru částku , částka, , výdaje na živobytí částku , částka, a ostatní výdaje částku , částka, . Z formuláře zachycujícího osobní a majetkové poměry žalované vyplývá, že ke dni podání žádosti o zápůjčku byla vdaná, bydlela u rodičů a měla základní vzdělání. Žalovaná byla v zaměstnaneckém poměru s příjmem ve výši , částka, měsíčně a dalším příjmem ve výši , částka, . Celkový započitatelný příjem tedy představoval , částka, , nikoliv , částka, , jak je uváděno v protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta. K těmto tvrzením byl doložen výpis z účtu žalované za období od května do listopadu 2022, z něhož vyplývá, že žalovaná pobírala rodičovský příspěvek ve výši , částka, a dále jsou zaznamenávány platby mzdy pouze ve výši , částka, , což představuje celkový příjem , částka, . Jelikož smlouva o zápůjčce byla uzavřena v červnu 2022, pak není skutkově významné, jaké byly obraty na účtu žalované v období od června do listopadu 2022. Z provedených důkazů dále vyplývá, že ze strany věřitele nebyly žádným způsobem ověřovány výdaje žalované a bylo vycházeno pouze ze statistický údajů. Výstupy obsahující informace z externích úvěrových registrů nebyly předloženy z data poskytnutí spotřebitelského úvěru. Jiné listinné důkazy nebyly soudu předloženy a jelikož se žalobkyně nedostavila k jednání soudu dne , datum, , nebylo možné žalobkyni poučit o doplnění rozhodných skutečností a označení důkazů dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.

5. Z předložených důkazů má soud dále za prokázané, že žalovaná za období existence závazku uhradila částku , částka, . Jelikož žalovaná neplatila dohodnuté splátky řádně a včas, banka předmětnou zápůjčku zesplatnila ke dni , datum, a vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky jednorázově. Žalobkyně požadovala zaplacení neuhrazené jistiny ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , kapitalizovaného smluvního úroku ze zápůjčky z dlužné jistiny ke dni , datum, ve výši , částka, a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ke stejnému datu ve výši , částka, . Celková kapitalizovaná částka představovala , částka, . Jelikož žalovaná neuhradila dlužnou částku, požadovala žalobkyně zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení a úhradu sjednaného úroku ze zápůjčky ve výši 14,24 % ročně z částky , částka, rovněž od , datum, do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvu nereagovala a dlužnou částku neuhradila.

6. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že předmětnou smlouvu lze považovat za spotřebitelský úvěr a žalovanou za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelský úvěr, bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouva byla uzavřena platně, tedy zda věřitel zákonným způsobem před uzavřením smlouvy posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zákon totiž stanoví, že věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zřejmé, že spotřebitel bude schopen tento úvěr řádně splácet. Pokud takto věřitel neučiní, je smlouva neplatná. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., je věřitel při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v úvahu jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zůstane po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřebná pro splácení úvěru. Cílem zákonodárce bylo efektivně zamezit předlužování spotřebitelů, kteří nejsou schopni své závazky řádně platit. Za účelem splnění povinnosti věřitele je nutno vyžádat si informace nejen od spotřebitele samotného, ale aktivně si opatřit další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli. Všechny takto získané informace pak věřitel musí řádně vyhodnotit s přihlédnutím k příjmům a výdajům konkrétního žadatele. Pokud věřitel dostojí své povinnosti stanovené v § 86 cit. zákona a řádně prověří úvěruschopnost žadatele, pak v případě, že dojde k negativnímu závěru, nesmí spotřebitelský úvěr spotřebiteli poskytnut.

11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že věřitel nedostál řádně a v zákonem požadovaném rozsahu své povinnosti prověřit úvěruschopnost žalované takovým způsobem, aby se předešlo následnému neplacení sjednaného závazku. Soud má za to, že tuto povinnost je nutné zdůraznit zvláště za situace, že zápůjčka byla poskytnuta ve výši , částka, . Žalobkyně předložila listinné důkazy, z nichž vyplynulo, že ke dni uzavření smlouvy byla žalovaná vdaná, bydlela u rodičů a byla v zaměstnaneckém poměru, přičemž v této souvislosti nepředložila žalobkyně potřebné listinné důkazy, aby byla ověřena výše mzdy minimálně za 3-6 měsíců před uzavřením smlouvy. Z výpisu z účtu žalované za květen 2022 vyplynulo, že pobírala v uvedené době rodičovský příspěvek ve výši , částka, měsíčně a mzdu ve výši , částka, . Na účtu žalované jsou sice určité další příchozí platby, avšak z výpisu nevyplývá, o jaké platby se jednalo, za jakým účelem byly žalované na její účet zaslány a zda mají trvalý charakter. Rovněž nebyl ověřen počet vyživovacích povinností žalované, případně majetkové poměry manžela žalované, které zcela jistě ovlivňovaly majetkovou situaci rodiny žalované. Rovněž soud konstatuje rozpor mezi příjmem žalované, který ve výpisu z účtu je uváděn ve výši , částka, , ve formuláři zpracovaném ke dni , datum, ve výši , částka, a v protokole o prověření úvěruschopnosti klienta je uveden deklarovaný příjem ve výši , částka, . Rovněž výdaje konstatované věřitelem v protokole o prověření úvěruschopnosti nebyly v řízení žádným způsobem doloženy, bylo konstatováno splátkové zatížení v úvěrových registrech ve výši , částka, , splátkové zatížení věřitele ve výši , částka, měsíčně a dále životní náklady žalované ve výši , částka, , které však neodpovídají jejím faktickým výdajům. Za této situace soud uzavírá, že úvěruschopnost žalované při takto vysokém spotřebitelském úvěru nebyla prověřena řádně a za této situace lze žalobkyni přiznat pouze neuhrazenou jistinu úvěru. Pokud věřitel poskytl žalované finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaná fakticky uhradila , částka, , neuhrazená výše jistiny představuje , částka, . K této částce soud připočetl kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , což představuje celkem částku , částka, . Současně soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny , částka, ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení, přičemž výše úrokové sazby vyplývá z nařízení vlády č. 351/1993 Sb.

12. S přihlédnutím k právnímu hodnocení soud dále zamítl žalobu do zbývajících nároků uplatněných žalobkyní, které představují rozdíl mezi celkově kapitalizovanou částkou ke dni podání žaloby ve výši , částka, a částkou přiznanou ve výši , částka, , což představuje , částka, společně se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, (, částka, - , částka, ) od , datum, , kdy s touto částkou žalovaná nebyla v prodlení. Současně soud zamítl žalobu do nároku na přiznání úroku ze zápůjčky ve výši 14,24 % ročně z částky , částka, , neboť žalobkyni vznikl nárok pouze na zaplacení dlužné jistiny se zákonným úrokem z prodlení.

13. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla úspěšná do 78% uplatněného nároku, neúspěšná do 22% z uplatněného nároku, náleží jí tedy náklady řízení ve výši 56 % (78% - 22%). Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, , odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši , částka, za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a kvalifikovaná výzva před podáním žaloby), odměna tedy činí , částka, . Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši , částka, , a to v souladu s § 13 odst. 4 cit. vyhlášky. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši , částka, . Náklady řízení představují celkem , částka, , 56% z této částky činí , částka, .

14. Za podání žalobkyně ze dne , datum, nebyla odměna přiznána, neboť tímto podáním žalobkyně na písemnou výzvu soudu doplnila rozhodné skutečnosti a předložila důkazy k prověření úvěruschopnosti žalované, ačkoliv tyto skutečnosti a důkazy měly být tvrzeny a předloženy již v souvislosti s podáním žaloby ve věci. Tyto náklady soud nepovažuje za účelně vynaložené.

15. O lhůtě k plnění rozhodl soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř.