16 C 263/2020

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 4 699,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 4 699,65 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 378,99 Kč od 6. 11. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 140 Kč od 6. 12. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 140 Kč od 6. 1. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 40,66 Kč od 6. 2. 2018 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč k rukám advokátky [titul] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky v celkové výši 4 699,65 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí veřejně dostupných služeb elektronických komunikací uzavřené dne 14. 9. 2017 pod [číslo] mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] se sídlem v [obec a číslo], na základě níž byly žalované poskytovány veřejně dostupné služby elektronických komunikací předmětné společnosti a současně jí bylo pronajato přijímací zařízení. Ke dni podání žaloby žalovaná dluží cenu za pronájem zařízení za 4 měsíce po 140 Kč, celkem 560 Kč, připojovací poplatek ve výši 98,99 Kč, snížená cena za užívání přístroje ve výši 40,66 Kč a smluvní pokuta za nevrácení předaného zařízení ve výši 4 000 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou ceny za užívání přijímacího zařízení včetně poplatků za připojení, požadovala žalobkyně zaplacení zákonného úroku z prodlení vždy ode dne následujícího po splatností faktury, kterými byly jednotlivé poplatky a pronájem účtovány.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky.

3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.

4. Aktivní legitimaci žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne [datum], na základě níž přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni.

5. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 14. 9. 2017 pod [číslo] uzavřená smlouva o poskytování veřejné dostupných služeb elektronických komunikací, na základě níž bylo žalované pronajato přijímací zařízení včetně modemu, jehož převzetí žalovaná písemně potvrdila v zakázkovém listě ze dne 15. 9. 2017. Současně byla žalovaná povinna platit za nájem tohoto zařízení včetně modemu částku 140 Kč měsíčně. Žalovaná neuhradila tento poplatek na základě vyúčtování splatného dne 5. 11. 2017, 5. 12. 2017, 5. 1. 2018, 5. 2. 2018 a 20. 2. 2018 v celkové výši 600,66 Kč. Dále žalovaná neuhradila připojovací poplatek ve výši 98,99 Kč účtovaný v souladu se smlouvou za připojení žalované ke službám elektronických komunikací. Tento poplatek byl vyúčtován daňovým dokladem se splatností dne 5. 11. 2017. Žalovaná dále nevrátila po ukončení smlouvy na základě odstoupení právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne 10. 1. 2018 předmětné zařízení, kdy v souladu s ustanovením čl. 7 Všeobecných obchodních podmínek je žalovaná povinna vrátit zařízení a pokud tuto povinnost poruší, je povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč. Celkový dluh žalované představoval ke dni rozhodnutí soudu 4 699,65 Kč.

6. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

7. Podle § 2202 odst. 1 věta první o. z., pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou.

8. Podle § 2217 odst. 1 o. z., nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

9. S přihlédnutím ke shora uvedeným ustanovením občanského zákoníku byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena v souvislosti se smlouvou o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací i smlouva o nájmu movité věci, na základě níž byla žalované předána movitá věc – přijímací zařízení včetně modemu, jehož převzetí žalovaná potvrdila písemně v zakázkovém listě a současně se zavázala uhradit poplatek za připojení předmětného zařízení a sjednané měsíční nájemné ve výši 140 Kč. V této souvislosti žalované vznikl ke dni ukončení smlouvy dluh ve výši 699,65 Kč.

10. V případě smluvní pokuty soud postupoval v souladu s ustanovením § 2048 a § 2050 o. z., kdy v případě, že si strany s pro případ porušení povinností sjednají smluvní pokutu, může věřitel požadovat úhradu smluvní pokuty bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud pouze na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, a to až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta.

11. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou částek za nájem movité věci a připojovací poplatek, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení v souladu s § 1968 a § 1970 o. z., kdy jestliže je dlužník v prodlení s úhradu splatné částky, vzniká věřiteli právo požadovat zaplacení sjednaného, případně zákonného úroku z prodlení. V tomto případě úrok z prodlení sjednán nebyl a žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. vždy ode dne následujícího po splatnosti faktur, kterými byly jednotlivé částky vyúčtovány.

12. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k zaplacení částky v celkové výši 4 699,65 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z jednotlivých dlužných částek tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

13. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení představují celkem 1 489 Kč.

14. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.

15. Současně soud konstatuje, že náklady řízení, tak jak byly přiznány, považuje za účelně vynaložené, neboť odvolání proti nákladům řízení, které žalobkyně podala, soud nepovažuje za důvodné a dalšími podáními žalobkyně na písemnou výzvu soudu doplňovala a opravovala žalobu, neboť došlo k chybě v datu narození žalované a současně žalobkyně nedostatečným způsobem specifikovala rozsah uplatněného nároku. Tyto náklady, které žalobkyni vznikly, nelze přičítat k tíži žalované.

16. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.