16 C 47/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 271 019,42 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 191 291,07 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 136 138,26 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni 260 706,87 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 134 881,16 Kč od [datum] do zaplacení a se 17,9% úrokem ročně z částky 271 019,42 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u [název soudu] dne [datum] ve znění částečných zpětvzetí žaloby provedených podáními žalobkyně z [datum] a [datum], domáhala zaplacení částky ve výši 271 019,42 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 71 874,53 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 107 016,04 Kč a 2 087,95 Kč společně s příslušenstvím z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, a to z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], [obec a číslo], a žalovaným dne [datum], na základě níž byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 265 733 Kč.

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] vznesl námitku promlčení práva uplatněného žalobkyní v řízení a dále konstatoval, že úvěr splácel nepravidelně, avšak snažil se dostát svým závazkům dle svých finančních možností.

3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.

4. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], na základě níž s účinností od [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem dne [datum].

5. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], z všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba], z výpisu z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum], ze standardních informací o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne [datum], z úplných výpisů z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum], ze stavu úvěru dni [datum], z přehledu závazků žalovaného ke dni [datum], z přehledu výpočtu úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru za období od [datum] do [datum], z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze strany právní předchůdkyni žalobkyně ze dne [datum] a z předžalobní výzvy ze dne [datum] odeslané stejného dne žalovanému doporučenou poštou má na soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], [obec a číslo], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a ceník služeb. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr v celkové výši 265 733 Kč, přičemž finanční prostředky měly být žalovaným vráceny v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 277 Kč společně s úrokem ve výši 17,9 % ročně. Poslední splátka měla být uhrazena do [datum]. Předmětný úvěr byl poskytnut jako účelový a nezajištěný, přičemž se jednalo částečně o tzv. konsolidační úvěr, kterým byly uhrazeny dva existující závazky vůči právnímu předchůdci žalobkyně. Jednalo se o číslo úvěrového produktu [bankovní účet] ve výši 203 044 Kč a dále závazek z úvěru čerpaného prostřednictvím kreditní karty ve výši 22 689 Kč Celkem měly být konsolidovány dluhy ve výši 225 733 Kč. Zbývající část prostředků úvěru ve výši 40 000 Kč mohla být ze strany žalovaného použita dle jeho uvážení. Celkově byl žalovaný povinen zaplatit částku 509 132 Kč. Pokud se týká prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy, pak z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy svobodný, žil v nájemním bytě ve vlastnictví jiné osoby, a to bez dalších členů v domácnosti. Jeho nejvyšší dosažené vzdělání bylo úplné střední všeobecné, byl zaměstnán jako manuální pracovník u společnosti s ručením omezeným od [datum], a to na dobu určitou do [datum]. Žalovaný uvedl, že jeho příjem ze zaměstnání představuje měsíčně 16 262 Kč čistého. Splátky úvěru představovaly 6 209 Kč, ostatní splátky žalovaného představovaly 1 000 Kč bez bližší specifikace. Z žádosti nevyplývá jaké náklady souvisí s vedením domácnosti. Z informací o závazcích žalovaného ke dni [datum] vyplývá, že žalovaný měl 4 existující závazky s celkovými měsíčními splátkami ve výši 5 600 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného má soud za prokázané, že v období od května 2016 do srpna 2016, tedy 4 měsíce před uzavřením smlouvy, měl žalovaný na svém účtu vždy záporný zůstatek ve výši od cca 3 000 Kč do cca 17 000 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby opakovaně vyzýván k zaplacení dlužné částky, neboť právní předchůdce žalobkyně vzhledem k neplacení sjednaných splátek řádně a včas úvěr s účinností ke dni [datum] zesplatnila a za této situace věřiteli vzniklo právo požadovat po žalovaném okamžité splacení veškerých jeho závazků vyplývající ze smlouvy. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [datum].

6. Z předložených listinných důkazů a z tvrzení žalobkyně, která žalovaný neučinil spornými, má soud dále za prokázané, že žalovaný za období od [datum] do [datum] uhradil na předmětný závazek částku 57 233 Kč, z toho na jistinu částku 57 094,74 Kč a na úrok z prodlení částku 138,26 Kč. Dále z žaloby vyplývá, že žalovaný od postoupení pohledávky dne [datum] do dne podání žaloby dne [datum] zaplatil částku 37 500 Kč takto: dne [datum] částku 1 500 Kč, dne [datum] částku 8 000 Kč, dne [datum] částku 7 000 Kč, dne [datum] částku 1 500 Kč, dne [datum] částku 1 500 Kč, dne [datum] částku 3 000 Kč, dne [datum] částku 3 000 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč.

7. Od podání žaloby dne [datum] do [datum] žalovaný uhradil na předmětný dluh celkem 35 000 Kč, a to takto: dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 3 000 Kč, dne [datum] částku 4 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 4 500 Kč.

8. Vzhledem k výše uvedenému lze tedy uzavřít, že žalovaný od postoupení pohledávky, kdy byly zohledněny platby žalovaného ve výši 57 233 Kč, žalovaný v dalším období uhradil celkem částku 72 500 Kč (37 500 Kč + 30 500 Kč + 4 500 Kč).

9. Jelikož se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru, musel se soud přednostně zabývat otázkou, zda smlouva uzavřená mezi účastníky řízení písemnou formu je platným právním jednáním, a to s přihlédnutím k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru.

10. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

11. Podle § 9 odst. 3 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

12. Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

14. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Soud se přednostně zabýval otázkou, zda věřitel s odbornou péčí před uzavřením smlouvy posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zákon totiž stanoví, že věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen tento úvěr řádně splácet. Pokud takto věřitel neučiní, je smlouva absolutně neplatná. Z důvodové zprávy k ustanovení § 9 citovaného zákona vyplývá, že věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v úvahu jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zůstane po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřebná pro splácení úvěru. Cílem zákonodárce bylo efektivně zamezit předlužování spotřebitelů, kteří nejsou schopni své závazky řádně platit. Za účelem splnění povinnosti věřitele je nutno vyžádat si informace nejen od spotřebitele samotného, ale aktivně si opatřit další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli. Všechny takto získané informace pak věřitel musí řádně vyhodnotit s přihlédnutím k příjmům a výdajům konkrétního žadatele. Odbornou péčí je v tomto případě třeba rozumět úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v této činnosti (viz. výklad § 2 zákona č. 634/1992 Sb.). Pokud věřitel dostojí své povinnosti stanovené v § 9 odst. 1 citovaného zákona a řádně prověří úvěruschopnost žadatele, pak v případě, že dojde k negativnímu závěru, nesmí spotřebitelský úvěr spotřebiteli poskytnut.

17. Jak vyplývá z dokazování, žalobkyně prokazovala splnění své povinnosti posoudit s náležitou a odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy pouze zákaznickou kartou ze dne [datum] a výpisy z účtu žalovaného, z nichž vyplynulo, že žalovaný dosahoval pravidelného příjmu ve výši blížící se minimální mzdě, pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou, což představovalo zásadní nejistotu v placení splátek po celou sjednanou dobu existence závazku, který měl být hrazen v 96 splátkách. Současně měl žalovaný již 4 existující závazky, jejichž splátky činily 5 600 Kč měsíčně. Ze strany věřitele nebyly žádným způsobem ověřeny pravidelné výdaje žalovaného, který uvedl, že bydlí v nájemním bytě. Rovněž výše tzv. ostatních splátek žalovaného ve výši 1 000 Kč se soudu jeví jako nepravděpodobná a stanovená v takové výši jen za účelem splnění kritérií pro poskytnutí úvěru. V tomto směru dle závěru soudu právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti vyplývající z § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nedostála.

18. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že schopnost žalovaného jako spotřebitele nebyla ze strany věřitele prověřena s odbornou péčí, u žalovaného nebyly před uzavřením smlouvy aktivně ověřovány a zjišťovány informace k jeho osobním poměrům a nebyla dostatečným a objektivním způsobem vyhodnocena možnost žalovaného fakticky úvěr splácet. Za této situace soud považuje smlouvu o úvěru uzavřenou dne [datum] dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., za absolutně neplatnou.

19. S přihlédnutím ke shora uvedeným právním hodnocením se tedy soud zabýval otázkou, v jakém rozsahu plnila žalobkyně žalovanému, aniž tu byl platný závazek, a v jakém rozsahu má žalobkyně právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o. z.), tedy v jaké výši vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni vydat.

20. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky ve výši 265 733 Kč a do [datum] uhradil na jistinu částku 57 094,74 Kč, rozdíl těchto dvou částek představuje 208 638,26 Kč. Od [datum] do [datum] žalovaný ve splátkách uhradil celkem 72 500 Kč (viz. body 6 - 8 odůvodnění), zůstatek bezdůvodného obohacení představuje částku 136 138,26 Kč (208 638,26 Kč - 72 500 Kč), která byla žalobkyni přiznána společně s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení. Dále soud provedl kapitalizaci zákonného úroku z prodlení z aktuální dlužné jistiny s přihlédnutím k provedeným platbám od [datum] do [datum], když v daném období byl žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení, neboť byl opakovaně žalobkyní vyzýván k úhradě dlužné částky již před datem [datum], ačkoliv z jiného právního titulu. Do uvedeného data byl úrok z prodlení ve výši 138,26 Kč žalovaným zaplacen splátkami, které byly částečně započteny i na úrok z prodlení. Výpočet zákonného úroku z prodlení z aktuální dlužné jistiny úvěru je stanoven níže a celkově představuje kapitalizované úroky ve výši 55 152,81 Kč: -) úrok z prodlení z částky 208 638,26 Kč od [datum] – [datum] – 19 188,15 Kč -) úrok z prodlení z částky 207 138,26 Kč od [datum] - [datum] (splátka 1 500 Kč) - 3 837,45 Kč -) úrok z prodlení z částky 199 138,26 Kč od [datum] – [datum] (splátka 8 000 Kč) - 1 405,43 Kč -) úrok z prodlení z částky 192 138,26 Kč od [datum] – [datum] (splátka 7 000 Kč) - 1 186,52 Kč -) úrok z prodlení z částky 190 638,26 Kč od [datum] – [datum] (splátka 1 500 Kč) - 1 261,35 Kč -) úrok z prodlení z částky 189 138,26 Kč od [datum] – [datum] (splátka 1 500 Kč) - 1 251,42 Kč -) úrok z prodlení z částky 186 138,26 Kč od [datum] – [datum] (splátka 3 000 Kč) - 1 272,62 Kč -) úrok z prodlení z částky 183 138,26 Kč od [datum] – [datum] (splátka 3 000 Kč) - 1 252,11 Kč -) úrok z prodlení z částky 181 138,26 Kč od [datum] – [datum] (splátka 2 000 Kč) - 1 278,39 Kč -) úrok z prodlení z částky 179 138,26 Kč od [datum] – [datum] (splátka 2 000 Kč) – 1 145,75 Kč -) úrok z prodlení z částky 177 138,26 Kč od [datum] – [datum] (splátka 2 000 Kč) – 1 211,09 Kč -) úrok z prodlení z částky 175 138,26 Kč od [datum] – [datum] (splátka 2 000 Kč) – 1 197,42 Kč -) úrok z prodlení z částky 173 138,26 Kč od [datum] – [datum] (splátka 2 000 Kč) – 1 145,56 Kč -) úrok z prodlení z částky 171 138,26 Kč od [datum] – [datum] (splátka 2 000 Kč) – 5 764,03 Kč -) úrok z prodlení z částky 170 138,26 Kč od [datum] – [datum] (splátka 1 000 Kč) – 1 122,63 Kč -) úrok z prodlení z částky 169 138,26 Kč od [datum] – [datum] (splátka 1 000 Kč) – 1 488,05 Kč -) úrok z prodlení z částky 168 138,26 Kč od [datum] – [datum] (splátka 1 000 Kč) – 813,59 Kč -) Úrok z prodlení z částky 167 138,26 Kč od [datum] – [datum] (splátka 1 000 Kč) – 735,23 Kč -) Úrok z prodlení z částky 166 138,26 Kč od [datum] – [datum] (splátka 1 000 Kč) – 1 278,95 Kč -) úrok z prodlení z částky 164 138,26 Kč od [datum] – [datum] (splátka 2 000 Kč) – 1 263,55 Kč -) úrok z prodlení z částky 162 138,26 Kč od [datum] – [datum] (splátka 2 000 Kč) – 1 069,85 Kč -) úrok z prodlení z částky 159 138,26 Kč od [datum] – [datum] (splátka 3 000 Kč) – 875,04 Kč -) úrok z prodlení z částky 155 138,26 Kč od [datum] – [datum] (splátka 4 000 Kč) – 1 263,73 Kč -) úrok z prodlení z částky 150 138,26 Kč od [datum] – [datum] (splátka 5 000 Kč) – 894,04 Kč -) úrok z prodlení z částky 145 138,26 Kč od [datum] do [datum] (splátka 5 000 Kč) – 896,28 Kč -) úrok z prodlení z částky 140 638,26 Kč od [datum] – [datum] (splátka 4 500 Kč) – 1 054,59 Kč -) úrok z prodlení z částky 136 138,26 od [datum] do zaplacení.

21. Žalovaný dále namítal promlčení práva uplatněného žalobkyní v řízení. V této souvislosti soud konstatuje, že právní předchůdce žalobkyně dne [datum] odstoupil od smlouvy a pohledávku zesplatnil dopisem„ Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu“ ze dne [datum], zaslaným žalovanému doporučeně. Den poté je pak dnem počátku běhu promlčecí doby, která je stanovena dle § 629 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v délce 3 let. Promlčecí doba mohla uplynut ke dni [datum], avšak žaloba byla podána již [datum]. Právo žalobkyně tedy promlčeno není.

22. O nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení rozhodl soud podle § 1968 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., pokud je dlužník v prodlení, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši nebo ve výši stanovené vládním nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

23. Soud dále ve výroku II. rozsudku zamítl žalobu do nároků, které nebyly důvodné vzhledem k dovození neplatnosti smlouvy o úvěru. Jednalo se o částku 260 706,87 Kč zahrnující rozdíl mezi původně žalovanou částkou včetně kapitalizovaného příslušenství ve výši 451 997,94 Kč (271 019,42 + 71 874,53 + 107 016,04 + 2 087,95 Kč) a částkou přiznanou včetně kapitalizovaného příslušenství pohledávky ve výši 191 291,07 Kč (136 138,26 + 55 152,81 Kč). Současně soud zamítl nárok na zaplacení 17,9% úroku ročně z částky 271 019,42 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05 % [anonymizováno] ročně z částky 134 881,16 Kč (271 019,42 - 136 138,26 Kč) od [datum] do zaplacení, neboť v tomto období žalovaný nebyl v prodlení s úhradou předmětné částky. Pokud soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, pak se žalobkyně nemůže úspěšně domáhat zaplacení ve smlouvě sjednaného úroku z úvěru.

24. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož žalobkyně byla v převážné míře uplatněného nároku neúspěšná a žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.

25. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.