16 C 90/2022
č. j. 16 C 90/2022-19
V PLATNOSTIOkresní soud v Bruntále rozhodl ve prospěch žalobkyně o závazku žalovaného k zaplacení částky 1 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 20. června do úhrady. Soud uznal nárok na přirážku k jízdnému podle § 37 odst. 5 a 6 zákona o drahách, který umožňuje uložení přirážky až do výše 1 500 Kč za nepoužití platného jízdního dokladu. Rozhodnutí bylo založeno na § 2550 a následujících občanského zákoníku, podle nichž je cestující povinen zaplatit jízdné, a na § 1968 a § 1970 o. s. ř. o zákonném úroku z prodlení. Soud určil žalovanému lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku k zaplacení částky a nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.
Plný text
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 1 500 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 500 Kč od 20. 6. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč k rukám advokáta anonymizováno jméno jméno, sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 6. 12. 2021 domáhala zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný dne datum použil hromadný dopravní prostředek žalobkyně - linku tramvaje číslo 1, aniž by si zakoupil platný jízdní doklad. Žalobkyně se domáhá zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky od 20. 6. 2021, požadovala žalobkyně současně zaplacení zákonného úroku z prodlení až do úhrady dluhu. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že žalovaný dne datum použil hromadný dopravní prostředek žalobkyně - linku tramvaje číslo 1, aniž by si zakoupil platný jízdní doklad. Žalobkyně se domáhá zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Jelikož žalovaný neuhradil přirážku do 15 kalendářních dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu, dostal se od 16. dne do prodlení. Po právní stránce posoudil soud uplatněný nárok v souladu s ustanovením § 2550 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014, v němž je stanovena povinnost přepravci po uzavření smlouvy o přepravě osoby přepravit cestujícího do místa určení a povinnost cestujícího zaplatit jízdné. Z § 2551 stejného zákona vyplývá, že podrobnosti při přepravě osob upraví přepravní řády. Současně soud posoudil uplatněný nárok v souladu s ustanovením § 37 odst. 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění zákona č. 23/2000 Sb., o drahách, kde je stanovena možnost uložit cestujícímu povinnost zaplatit přirážku k jízdnému a stanovena maximální výše přirážky ve výši 1 500 Kč. Podle ustanovení § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. O nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení rozhodl soud podle ustanovení § 1968 a § 1970 citovaného občanského zákoníku, kdy v případě, že je dlužník v prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinen zaplatit zákonné úroky z prodlení, pokud není sazba úroků z prodlení mezi účastníky sjednána. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný a zavázal žalovaného k zaplacení částky v celkové výši 1 500 Kč včetně příslušenství pohledávky od 20. 6. 2021 do zaplacení, neboť od tohoto data byl žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobci přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č.177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení představují celkem 1 489 Kč. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat podaným návrhem výkonu tohoto rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.