17 C 106/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Koutným ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zrušení výživného zletilého dítěte

I. Žaloba ze dne [datum], ve znění doplnění žaloby ze dne [datum], kterou se žalobce domáhá zrušení své vyživovací povinnosti k žalovanému stanovené rozsudkem Okresního soudu v Bruntál ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve výši 5.000 Kč měsíčně ke dni 4. 1. 2021, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se návrhem doručeným soudu dne [datum], ve znění doplnění ze dne [datum], domáhal zrušení své vyživovací povinnosti k žalovanému stanovené rozsudkem Okresního soudu v Bruntál ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve výši 5.000 Kč, a to ke dni 4. 1. 2021, když uváděl, že žalovaný žije s matkou a již se nepřipravuje na své budoucí povolání, když ukončil studium na [příjmení] střední odborné škole v [obec]. Žalobce ke své žalobě netvrdil nic dalšího a nenavrhl žádné důkazy.

2. Žalovaný se vyjádřil k žalobě tak, že navrhl její zamítnutí, neboť řádným způsobem zvyšuje svou kvalifikaci, kdy po ukončení výučního oboru cukrář zahájil ode dne [datum] jednoroční studium v oboru pečovatelství při [anonymizována čtyři slova], [příjmení] [anonymizováno] [země]. Tímto způsobem žalovaný zamýšlí zvýšit své možnosti na trhu práce. Žalovaný poukázal na skutečnost, že studium na předchozí střední škole ukončil v roce 2020 v průběhu probíhající pandemie Covid, která neumožnila využít dosaženého vzdělání žalovaného v oboru gastronomie. Po absolvování jednoročního studia v oboru pečovatelství by měl mít zajištěno uplatnění na trhu práce.

3. Soud rozhodoval v rámci nařízeného jednání soudu dne [datum] v nepřítomnosti řádně omluveného žalovaného a v nepřítomnosti žalobce, jehož omluvu ze dne [datum] vyhodnotil soud jako učiněnou nikoliv včas a řádným způsobem. Soud již jednou odročoval své jednání ze dne [datum] k žádosti žalobce, který argumentoval svou pracovní neschopností s tím, že soud určil termín jednání soudu v době vycházek žalobce, tak aby vyšel vstříc žalobci při uplatňování jeho nároku. S ohledem na vady žaloby soud vyžadoval přítomnost žalobce, tak aby jej řádným způsobem mohl vést poučením ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. (které lze učinit pouze u jednání soudu) k odstranění deficitu rozhodných skutkových tvrzení a označení důkazů.

4. Rozsudkem Okresního soudu v Bruntál ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o stanovení výživného, které byl žalobce povinen platit ve prospěch žalovaného ve výši 5.000 Kč měsíčně od 1. 5. 2019. Výše uvedený rozsudek reflektoval zhoršený zdravotní stav a snížené pracovní schopnosti žalobce, když v době rozhodování opatrovnického soudu byl žalobce příjemcem invalidního důchodu (důkaz: rozsudek Okresního soudu v Bruntál ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

5. Žalovaný po skončení středního odborného studia oboru cukrář nastoupil jednoroční studium v oboru pečovatelství při [anonymizována čtyři slova], [příjmení] [anonymizováno] [země], které bude ukončeno v roce 2022 (důkaz: smlouva o vzdělávání ze dne [datum]).

6. Nárok na zrušení výživného se v této právní věci posuzuje podle zákon č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který nabyl účinnosti ke dni 1. 1. 2014.

7. Podle ustanovení § 910 odst. 1 až 4 občanského zákoníku, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. Vzdálenější příbuzní mají vyživovací povinnost, jen nemohou-li ji plnit bližší příbuzní. Nejedná-li se o poměr rodičů a dítěte, předchází vyživovací povinnost potomků vyživovací povinnosti předků.

8. Podle ustanovení § 913 odst. 1 občanského zákoníku, pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

9. Podle ustanovení § 913 odst. 2 občanského zákoníku, při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

10. Podle ustanovení § 923 odst. 2 občanského zákoníku, změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. Dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací. Nevrací se ani dávka výživného, která na takové dítě byla splněna na měsíc dopředu, ale dítě před uplynutím měsíce zemřelo.

11. Po provedeném dokazování a po zhodnocení všech výše uvedených skutečností, za použití citovaných ustanovení občanského zákoníku soud dovodil, že není dán důvod pro zrušení vyživovací povinnosti žalobce k žalovanému.

12. Soud vycházel i z myšlenkových postulátů nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 9. 2014 sp. zn. II. ÚS 2121/14:„ V případě rozhodování obecných soudů o vyživovací povinnosti je třeba přihlížet i k věku dítěte. Jakkoliv platí, že dosažení zletilosti dítěte nemá pro trvání vyživovací povinnosti hmotněprávní význam, je odlišná situace u nezletilého dítěte, které je s ohledem na stupeň svého fyzického a psychického vývoje a i podle právní úpravy zcela či převážně odkázáno na svoje rodiče, a dítěte zletilého, u něhož lze očekávat, že bude vyvíjet přiměřené úsilí směřující k tomu, aby se uživilo samo, nevyskytnou-li se samozřejmě okolnosti, které tomu zcela nebo částečně brání. Touto okolností může být i studium zletilého dítěte na střední škole. V tomto případě se však obecné soudy musí pečlivě zabývat konkrétními okolnostmi každého případu a zejména účelností tohoto studia. Toto studium by totiž mělo sloužit k prohlubování předchozího vzdělání, na které zpravidla navazuje, resp. mělo by vést k lepším budoucím vyhlídkám na získávání prostředků pro své životní potřeby prací. Může samozřejmě nastat i případ, kdy toto další studium na studium předchozí přímo navazovat nebude, nicméně z konkrétních okolností bude zřejmé, že i tak je třeba preferovat zájem na zvýšení kvalifikace dítěte. Nemělo by však určitě jít o studium samoúčelné, kterým by si vyživovaná osoba pouze„ prodlužovala mládí“. V konkrétním případě, kdy se nejedná o navazující studium, je tak třeba vážit, zda skutečně jde o racionální přípravu na budoucí povolání (tzn. např., zda na trhu práce je v daném regionu větší šance uplatnění pro absolventy dané střední školy než pro vyučené osoby); jaké byly důvody, aby zletilé dítě studovalo placenou soukromou střední školu a nikoliv podobně zaměřenou střední školu veřejnou (bezplatnou); zda aktuálně studovaná škola má odpovídající kvalitu (např. z hlediska uplatnění absolventů) a v neposlední řadě i to, zda se tomuto studiu věnuje s dostatečnou péčí, tedy zda nedosahuje nepřiměřeného množství absencí (rozumně vysvětlitelných a doložených) a zda dosažené studijní výsledky potvrzují jeho skutečný zájem o zvolený obor. Z hlediska úvah o výši výživného je pak namístě pečlivě posoudit rovněž to, jak velké časové nároky klade předmětné studium, tzn., zda např. vylučuje, aby vedle tohoto studia student pracoval alespoň příležitostně formou třeba brigád.

13. Jak tedy opakovaně konstatoval Ústavní soud ve svých nálezech zabývajících se problematikou výživného zletilých dětí, vyživovací povinnost rodičů k dětem není podmíněna věkem, ani ukončením určitého stupně vzdělání, nýbrž pouze schopností sám se živit, což je pojem, který musí soud vyložit jednotlivě podle specifik každého konkrétního případu. Soud se v projednávaném případě zabýval okolnostmi, které dle Ústavního soudu podstatně ovlivňují nárok zletilého dítěte na výživné. Žalovaný ke dni rozhodování soudu studuje studijní obor, který je odlišný od jeho předchozí přípravy na budoucí povolání, avšak dává mu za současného stavu vyšší možnost uplatnění na trhu práce. Absolvování aktuálního studia v oboru pečovatelství tedy nepochybně přispívá ke zvýšení kvalifikace žalovaného a ke zlepšení jeho vyhlídek na pracovním trhu. Zvolené studium žalovaného proto nelze považovat za samoúčelné a lze jej zhodnotit jako racionální přípravu na budoucí povolání.

14. V neposlední řadě soud dovodil neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního žalobcem k rozhodným skutečnostem odůvodňujícím zrušení vyživovací povinnosti s tím, že soudu nepřítomností žalobce u jednání soudu dne [datum] bylo znemožněno splnit povinnost vést žalobce k jejímu řádnému splnění postupem dle ustanovení § 118a o. s. ř.

15. Na základě výše uvedeného soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1, § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy žalovaný byl ve sporu zcela úspěšný, avšak nevznikly mu žádné náklady spojené se soudním řízením.