17 C 123/2022

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Koutným ve věci manželky: osobní údaje manželky a manžela: osobní údaje manžela zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení sídlem adresa o rozvod manželství

I. Manželství celé jméno manželky, rozené celé jméno manželky a celé jméno manžela, uzavřené dne datum před matričním úřadem v anonymizováno, Velká Británie, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhala rozvodu manželství, když manželství trvá od roku 2010 s tím, že manželské soužití je trvale a hluboce rozvráceno. Za trvání manželství se z účastníků nenarodily žádné děti. Účastníci zrušili v průběhu roku 2018 společnou domácnost z důvodu vzájemného odcizení. Oba manželé považují možnost obnovení manželského soužití za vyloučenou.

2. Opatrovník manžela souhlasil s rozvodem manželství s ohledem na zánik citového vztahu mezi manžely.

3. Soud v rámci nařízeného jednání soudu dne datum provedl dokazování výslechem manželky, oddacím listem a zjistil následující skutkový stav věci:

4. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum před matričním úřadem v anonymizováno, Velká Británie. U obou manželů šlo o manželství prvé. Za trvání manželství se z účastníků nenarodily žádné děti. Od začátku uzavření manželství počalo docházet mezi účastníky k odcizení v důsledku narušené komunikace a projevu rozdílných životních postojů. Účastníci zrušili společnou domácnost v létě roku 2018, když se manželka vrátila zpět do České republiky z Velké Británie. Manželka považuje obnovení společného soužití za nemožné.

5. Okresní soud v Bruntále se v této právní věci musel především zabývat řešením otázky, zda je dána pravomoc českého soudu pro toto řízení a v kladném případě posoudit podle jakého hmotného práva ve věci rozhodnout, neboť v řízení se v osobě manžela, který je občanem Velké Británie, vyskytly prvky mezinárodního práva soukromého.

6. Dle § 37 odst. 1) Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 11. 6. 2010, č. j. 59/2010 pro postup justičních orgánů ve styku s cizinou ve věcech občanskoprávních a obchodněprávních platí, že dojde-li soudu návrh na zahájení řízení a v právním vztahu je mezinárodní prvek, soud především zkoumá, zda je dána jeho pravomoc, resp. mezinárodní příslušnost, a to podle jurisdikčních ustanovení právních předpisů Evropské unie, která mají obecnou závaznost a použijí se přednostně před ustanoveními českého práva, nespadá-li věc do jejich působnosti, podle ustanovení příslušných dvoustranných či mezinárodních smluv, jinak podle ustanovení zákona o mezinárodním právu soukromém.

7. Dle § 38 odst. 1) instrukce platí, že je-li dána mezinárodní příslušnost českých soudů, soud musí dále vyřešit otázku, jakým hmotným právem se řídí konkrétní právní vztah („ rozhodné právo“).

8. Dle ustanovení § 2 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém se zákon použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána (dále jen„ mezinárodní smlouva“) a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie.

9. Dle § 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvod manželství, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt.

10. Protože smlouva mezi Českou republikou a Velkou Británií o právní pomoci ve věcech občanských, a to smlouva mezi republikou Československou a Spojeným Královstvím Velké Británie a Irska (Londýn, 11. 11. 1924; č. 70/1926 Sb. z. a n., č. 152/1938 Sb. z. a n.) ve znění upraveném nótou z 5. 1. 1972 a dodatková úmluva o civilním řízení soudním mezi republikou Československou a Spojeným Královstvím Velké Británie a Severního Irska (Praha, 15. 2. 1935; č. 178/1935 Sb. z. a n., č. 152/1938 Sb. z. a n.) neřeší otázky příslušnosti soudu a použití rozhodného práva ve věcech rozvodů, je nutno v tomto řízení aplikovat příslušná ustanovení zákona č. 91/2012 Sb.

11. Účastníci tohoto řízení uzavřeli manželství ve Velké Británii, avšak manželka je občankou České republiky a má stále trvalý pobyt na území České republiky, je ve smyslu citovaného zákona (§ 47 odst. 1) dána pravomoc českého soudu pro řízení o rozvod manželství a pak podle § 50 odst. 1 citovaného zákona se použije české hmotné právo, a to občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.).

12. Dle ustanovení § 755 odst. 1 až 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

13. Dle ustanovení § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

14. Dle ustanovení § 757 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.

15. Dle ustanovení § 758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

16. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že jsou splněny předpoklady pro rozvod manželství účastníků dle shora citovaných ustanovení občanského zákoníku, když bylo zjištěno hluboké, trvalé a nenapravitelné rozvrácení soužití manželů – účastníků řízení a nelze očekávat jeho obnovení. Soud tedy zjistil existenci rozvratu manželství dle ustanovení § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a určil příčinu rozvratu manželství, a to vzájemné odcizení účastníků v důsledku oslabení vzájemné komunikace, rozdílných názorů a ukončení společného soužití. S ohledem na shora uvedené soud manželství účastníků rozvedl.

17. O nákladech řízení účastníků rozhodl soud dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení ve statusových věcech manželských a partnerských. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně trojmo prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě. Právo odvolání nepřísluší tomu, kdo se jej vzdal. Účastníci jsou povinni po právní moci rozsudku o rozvodu manželství navštívit obecní (městský) úřad místa svého trvalého pobytu spolu s tímto rozsudkem s vyznačenou doložkou právní moci (vydá podepsaný soud) a občanským průkazem k vyznačení změn vyplývajících z tohoto rozhodnutí. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.