17 C 131/2020

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudcem Mgr Vladimírem Koutným ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , země , anonymizováno , jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovnicí titul . jméno příjmení bytem adresa o 39.915 Kč

I. Žaloba ze dne [datum], kterou se žalobkyně domáhá, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku 39.915 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 39.915 Kč s příslušenstvím, když žalobkyně poskytla na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] revolvingový úvěr osobě [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa] [ulice a číslo]. Současně byla [jméno] [příjmení] vydána úvěrová karta AURA MasterCard [číslo]. [jméno] [příjmení] zemřela dne 18. 2. 2019. Ode dne 18. 2. 2019 do dne 6. 3. 2020 prováděla žalovaná prostřednictvím úvěrové karty AURA MasterCard [číslo] výběr finanční hotovosti na blíže nezjištěných terminálech různých bank a dále platební transakce bezhotovostního styku v zahraničí v celkovém objemu 39.915 Kč, ačkoliv nebyla k užití úvěrové karty oprávněna. Žalovaná byla dopisem ze dne 8. 6. 2020 vyzvána k úhradě dluhu. Žalovaná do dne podání žaloby žalobkyni ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že navrhla zamítnutí žaloby, neboť není prokázáno, že veškeré výběry, které jsou žalovány žalobkyní, provedla pouze a jedině žalovaná, tedy že žalovaná způsobila žalobkyni škodu v žalované výši. Žalovaná dále namítla předčasnost podané žaloby, neboť pohledávka žalobkyně dosud nenabyla splatnosti, když žalované nebyla doposud doručena výzva k plnění. Žalovaná se nachází nejméně ode dne 10. 9. 2019 v zahraniční na blíže neurčeném místě.

3. Soud provedl hodnocení důkazů v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. s přihlédnutím k ustálené judikatuře, a to rozsudku NS ČR ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. 33 Odo 579/2005, kdy hodnocením důkazů se rozumí myšlenková činnost soudu, kterou je provedeným důkazům přisuzována hodnota závažnosti (důležitosti) pro rozhodnutí, hodnota zákonnosti, hodnota pravdivosti, popřípadě věrohodnosti. Při hodnocení důkazů z hlediska jejich závažnosti (důležitosti) soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, popřípadě v jakém směru). Při hodnocení důkazů po stránce jejich zákonnosti zkoumá soud, zda důkazy byly získány (opatřeny) a provedeny způsobem odpovídajícím zákonu nebo zda v tomto směru vykazují vady (zda jde o důkazy zákonné nebo nezákonné); k důkazům, které byly získány nebo provedeny v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, soud nepřihlédne. Hodnocením důkazů z hlediska jejich pravdivosti soud dochází k závěru, které skutečnosti, o nichž důkazy (pro rozhodnutí významné a zákonné) podávají zprávu, lze považovat za pravdivé (dokázané) a které nikoli. Vyhodnocení důkazů z hlediska pravdivosti předpokládá též posouzení věrohodnosti důkazem poskytované zprávy podle druhu důkazního prostředku a způsobu, jakým se podle zákona provádí.

4. V projednávané věci provedl soud dokazování nespornými skutkovými tvrzeními, výpisem z obchodního rejstříku, smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne [datum], výpisem z úvěrového účtu č. [anonymizováno] [rok], usnesením Policie ČR, [stát. instituce], obvodní oddělení [obec] [číslo jednací] ze dne 27. 5. 2020, výzvou k plnění ze dne 8. 6. 2020.

5. Žalobkyně a [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa] [ulice a číslo] uzavřely smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne [datum] [číslo] současně byla [jméno] [příjmení] vydána úvěrová karta AURA MasterCard [číslo]. Z výše uvedeného úvěrového účtu byla čerpána v období od 18. 2. 2019 do 6. 3. 2020 prostřednictvím výběrů a platebních transakcí celková částka 39.915 Kč (důkaz: nesporné skutkové tvrzení účastníků, smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne [datum], výpis z účtu).

6. Usnesením Policie ČR, [stát. instituce], obvodní oddělení [obec] [číslo jednací] ze dne 27. 5. 2020 byla odložena věc podezření z přečinu podvodu podle § 209 odst. 1 trestního zákona, z přečinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 trestního zákona, kterého se měla dopustit žalovaná v době od 18. 2. 2019 do 6. 3. 2020 tím, že měla prostřednictvím výběrů a platebních transakcí z výše uvedeného úvěrového účtu vyčerpat celkovou částka 39.915 Kč ke škodě žalobkyně. Věc podezření z přečinu byla odložena pro neúčelnost trestního stíhání, neboť trest, k němuž mohlo trestní stíhání vést, je zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl podezřelé již uložen nebo který ji podle očekávání postihne. Žalovaná byla totiž dne [datum] zadržena [anonymizováno] policií, když byla obžalována z trestného činu držení drogy, za který [anonymizováno] zákon ukládá trest pět až patnáct let (důkaz: usnesení Policie ČR, [stát. instituce], obvodní oddělení [obec] [číslo jednací] ze dne 27. 5. 2020).

7. Žalobkyně vyzvala dne 8. 6. 2020 žalovanou k vrácení dlužné částky 39.915 Kč, kterou vyčerpala žalovaná neoprávněně z úvěrového účtu žalobkyně. Výzva byla žalované doručována na adresu [adresa] [ulice a číslo] (důkaz: výzva ze dne 8. 6. 2020 a poštovní podací arch).

8. Soud v rámci nařízeného jednání soudu dne 16. 12. 2020 poskytl žalobkyni poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení žalobkyně a zejména k doložení důkazních prostředků, z nichž by bylo možno dovodit, že žalovaná způsobila žalobkyni svým protiprávním jednáním škodu ve výši 39.915 Kč a dále k otázce splatnosti nároku žalobkyně z titulu náhrady škody. Žalobkyně podáním učiněným do protokolu o jednání soudu dne 16. 12. 2020 uvedla, že nárok žalobkyně by mohl být také vyhodnocen jako nárok proti dědici (žalované), který se nevzdal dědictví a je tedy právním nástupcem zůstavitelky [jméno] [příjmení] ve vztahu k dluhům zůstavitele. Dále žalobkyně navrhla provedení důkazu spisem Policie ČR, [stát. instituce], obvodní oddělení [obec] sp. zn. KRPT [číslo] a spisem Okresního soudu v Bruntále sp. zn. [spisová značka]).

9. Žalobkyně následně po poučení dle názoru soudu neunesla břemeno tvrzení a zejména důkazní k tomu, že nárok žalobkyně je splatný, když žalovaná se objektivně ode dne 10. 9. 2019 nenacházela v České republice, avšak žalobkyně doručovala (jedinou tvrzenou) výzvu k plnění dne 8. 6. 2020 na adresu [adresa] [ulice a číslo].

10. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neuvedla žádná upřesňující skutková tvrzení po poskytnutém poučení dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k meritu obrany žalované o neexistenci splatnosti nároku žalobkyně, neprovedl soud dokazování ve smyslu důkazních návrhů žalobkyně spisem Policie ČR, [stát. instituce], obvodní oddělení [obec] sp. zn. KRPT [číslo] a spisem Okresního soudu v Bruntále sp. zn. [spisová značka], když provádění tohoto dokazování vyhodnotil jako neúčelné z perspektivy ustanovení § 100 odst. 1 o. s. ř., neboť nárok žalobkyně, byť by byl vyhodnocen jako nárok z titulu náhrady škody (bezdůvodného obohacení) nebo z titulu ustanovení § 1701 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je soudem vyhodnocen jako nárok předčasný, který není doposud splatný (viz. Občanský soudní řád, komentář – I. díl, Praha, C.H.Beck, 2006, 7. vydání, str. 569-572 – k povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní a požadavku na určitost skutkových tvrzení a důkazního návrhu).

11. Podle ustanovení § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

12. Podle ustanovení § 2895 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.

13. Podle ustanovení § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

14. Podle ustanovení § 2952 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

15. Podle ustanovení § 570 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

16. Po provedeném dokazování soud dovodil, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní k otázce splatnosti dluhu žalované. Jelikož splatnost náhrady škody (bezdůvodného obohacení) nebyla mezi stranami sporu ujednána a není ani stanovena žádným právním předpisem, je nutno v takovém případě aplikovat ustanovení § 1958 odst. 2 za použití § 1723 odst. 2 občanského zákoníku, kdy je dlužník povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. V daném případě žalobkyně doručovala výzvu k plnění na adresu žalované (v [anonymizováno] v České republice), na které se však žalovaná prokazatelně nezdržovala, neboť byla a doposud je vazebně zadržena v [země] na blíže neurčeném místě. Výzvu k plnění lze charakterizovat jako právní jednání učiněné věřitelem směrem k dlužníku. Adresované je takové právní jednání, které je perfektní v okamžiku, kdy se jeho adresát může seznámit s jeho obsahem, tj. obsahem vůle projevené navenek. Právní jednání adresované nepřítomné osobě je perfektní až v okamžiku, kdy projev vůle dotčené osobě, tj. adresátovi dojde, přičemž tento adresát nemá možnost okamžitě se s oním prohlášením vůle seznámit, tj. seznámit se s ním současně s jeho učiněním. Protože v tomto případě je rozhodný až okamžik, kdy prohlášení vůle došlo adresátovi tak, že má možnost se s ním seznámit, mluví se o teorii dojití (na rozdíl od teorie odeslání, podle které je rozhodným okamžikem prohlášení vůle, resp. odeslání projevu vůle adresátovi). V okamžiku, kdy projev vůle adresátovi dojde, dovrší se právní jednání (k dovršení, perfekci, dohotovení právního jednání bylo právě třeba, aby projev vůle došel adresátovi) a vyvolá právní následky („ působí vůči nepřítomné osobě“), tj. v tomto okamžiku nastává jeho účinnost, jinak řečeno: právní jednání je účinné. Pro úplnost ještě zbývá zmínit tzv. teorii seznámení se, která (jak z použitého slova plyne) k perfekci právního jednání požaduje, aby se jeho adresát s obsahem projevu vůle skutečně seznámil. Co se ale rozumí výrazem, že projev vůle„ dojde“ (srov. dojití - něm.„ der Zugang“) ? Zákon na tuto otázku neodpovídá, je tedy třeba použít obecná vykládací pravidla, popř. sáhnout k právní nauce nebo ustálené soudní praxi. Právní teorie se problematikou účinností projevu vůle mezi osobami„ nepřítomnými“ zabývá již delší dobu (zhruba od konce 19. století - srov. např. Hasenöhrl, 1899, s. 630 a násl., Ehrenzweig, 1986, § 313, aj.). Teorie dojití požaduje, aby projev vůle došel do sféry dispozice adresáta, tj. dostal se tam, kde bude pro adresáta snadno dosažitelný (dopis ve schránce, popř. oznámení o uložení zásilky na poště zanechané ve schránce na/v domě atp.). Sférou dispozice lze nejspíš rozumět množinu všech bodů, které jsou (adresátem) potenciálně ovládnutelné, resp. ovládané. Jedná se o situaci obdobnou držbě, kde jedna z jejích esenciálních složek, corpus possessionis, spočívá v možnosti držitele předmět držby ovládat, což neznamená, že by jej musel držet v ruce. Stačí pouhá možnost. Zmíněná možnost, resp. dosažitelnost adresátovi dovoluje, aby se seznámil s obsahem projevené vůle, kdykoli bude chtít. A už není právně nezbytné, aby adresát své možnosti, resp. dosažitelnosti projevené vůle skutečně využil a s obsahem vůle se seznámil (srov. prve zmíněnou opačnou teorii). Stojí za to poukázat na dikci komentovaného ustanovení, když se zde nemluví o„ doručení“, ale obecně o tom, že„ projev vůle dojde“ (totiž v němčině„ zugeht“). Bez ohledu na německý vzor zdejší právní úpravy, je třeba zmínit, že„ doručení“, resp.„ doručování“ jsou výrazy spojené s řízením před orgánem veřejné moci, kde jde o„ doručování písemností účastníkům řízení“ (obžalovanému atp.), ale také soudu, což mohlo být příčinou zdejší volby jiného výrazu. V okamžiku dojití projevu vůle adresátovi vzniká právní jednání (je hotové, perfektní) a zároveň nabývá účinnosti. To znamená, že právní následky právního jednání nastávají nejdříve v okamžiku dojití projevu vůle, resp. adresovaného právního jednání do dispoziční sféry adresáta (viz Občanský zákoník, I., komentář, Praha, Wolters Kluwer, 2014). Z daného vyplývá nedoručení výzvy k plnění žalované do její dispoziční sféry a nemožnost seznámení se žalované s výzvou k plnění. S ohledem na výše uvedenou nesplatnost dluhu žalované, soud žalobu žalobkyně v celém rozsahu zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy žalovaná byla ve sporu zcela úspěšná. Žalované však nevznikly žádné účelně vynaložené náklady řízení. O odměně opatrovníka ustanoveného žalované neznámého pobytu bude soudem rozhodnuto po právní moci rozhodnutí, jímž bude skončena tato právní věc.